Ano, rozumím...Vaše reakce je bohužel dopad veleúspěšné PSYOPS operace finančních institucí, pod názvem "Finanční gramotnost"...Pán si za to může sám...

[/quote]
Ježíši Kriste, volám jako ateista

Když je někdo blbej, tak ať nic nepodepisuje a napřed se poradí alespoň s příbuznými. Když u babičky v Kotěhůlkách zazvoní podomní prodejce, tak by stačilo naprosté minimum selského rozumu. Rozumím tomu? Nerozumím. Tak mi tu nechte papíry, já vám dám vědět. Hlavně nic nepodepisovat, když tomu nerozumím nebo s tím nesouhlasím. To je prosím opravdu pozůstatek řízeného trhu za minulého režimu. Všude byla stejná cena rohlíku, všude stálo pivo stejně, nikdo nemusel přemýšlet. Ovšem už na perském bazaru je každému před tisíci let jasné, že obchodník chce vydělat co nejvíc a kupující chce ušetřit co nejvíc. Oba to o tom druhém ví.[/quote]
ano...to je přesně to, co jsem popisoval výše...k podobným názorům dokonce existuje i politický směr a říká se mu anarchokapitalismus...
Selská otázka zní: "Proč by měla babička z Kotěhůlek něčemu rozumět? Proč si nemá pořizovat úvěr stejným způsobem jako jiné zboží? Tzn. když si kupuje rohlík, tak jí přiznáváme plné právo očekávat, že v něm není zapečená myš a nechceme po ní, aby ho předem analyzovala...proč po ní chceme u úvěru, aby v něm "zapečenou myš" očekávala...???"
S perským trhem nevím, bavíme se tu o exekucích, vymáhacím byznysu a případně o "ochraně občana před korporací."
Pokud by vás například zajímaly historické kontexty, nebo stav situace jinde, můžeme to probrat.
Možná tedy, když jsme u toho perského trhu, začal bych římským právem.
Namátkou věci,které znalo už římské právo a aktuální české na ně "tak nějak zapomělo":
1) smlouva vzniká až fyzickým předáním věci (dokud babička nepřevezme peníze, žádná smlouva neexistuje)
2) úroky - bylo je třeba vždy sjednat separátně od hlavního kontraktu
3) věřitel nikdy nemohl žalovat nic nad rámec jistiny, s vyjímkou úroků, které byly sjednány separátní smlouvou (smuvní pokuty..? Ha...ha...ha)
4) úroky nikdy nesměly být vyšší, než dluh!!!!!!!
5) úroky z úroků byly zakázány!!!!!! (dnes se tomu ovšem říká "kapitalizace úroků")
6) úroky musely být "obvyklé", zvýšená sazba se povolovala pouze ve zvláštních případech
7) strany se museli shodnout na soudci, až u neshody byl přidělen (dnešní problém "systémových" soudců, kteří dělají případy nějaké vymahačské firmy jak na běžícím pásu)
8) cosi jako zabavení majetku se aplikovalo myslím jen na dlužníky státu
9) dražba byla dražba, tedy žádné "dorovnávání" jako dnes
Dále, co je asi nejdůležitější, vztah musel být uzavřen nejen "svobodně", ale i "v dobré víře"...Tudíž u římského soudu by jste se se svým argumentem " každému před tisíci let jasné, že obchodník chce vydělat co nejvíc a kupující chce ušetřit co nejvíc. Oba to o tom druhém ví"...tvrdě neuspěl!!!!
Římská babička měla plné právo uzavírat v dobré víře, tedy očekávat, že ji druhá strana nechce natáhnout, či podvést...
Římské právo bych asi zakončil citací z Wiky...
"V pojetí Římanů nemělo být právo nikdy vystaveno náhlým a nepředvídatelným změnám. Nemělo být také podrobeno libovůli nebo svévoli zákonodárného shromáždění nebo jiných osob, jako byli senátoři a další státní úředníci. To mělo za následek zvýšení právní jistoty římského práva, které tak umožňovalo občanům snadno vytvářet plány do budoucna, a to i bez existence přesně formulovaných pravidel srovnatelných se zákony v psaném znění."
...a to byla prosím doba, kdy si utírali zadek rukou a řezali navzájem klackama...
Odsouzený dlužník šel sice do otroctví,

(to uznávám) ale tam si odpracovával výhradně dluh, nikoliv poplatky advokátů a exekutorů...
Můžeme se podívat na jakoliv starý, či nový právní systém, ale obávám se, že stejně vždy dojdeme k tomu, že to tady "trošku víc ujelo"...a ještě ujede...s novým OZ...