Petr Vileta píše:
Oni ti lékařští odboráři neodcházejí svobodně, ale stádně.
Jiri Kaderavek sen píše:No ono to je trochu jinak. LOK stejně jako vedení odborů jiných profesí nikdy nepoukázalo konkrétně na plýtvání financí ve svém oboru. Nebo jste snad někdo četl, že třeba zaměstnanci nemocnice pod vedením odborů protestují proti nákupu přístroje za xy milionů, který u nich nebude mít využití?
Nebudu se dlouho "rozkecávat", bylo by to na mnoho stránek a nikdo by to nečetl. Uvedu dva příklady za všechny. Oba se týkají "osob blízkých" a mám je z první ruky. Mohu tedy svou osobou (pokud jí někdo věří
) garantovat, že nejde o pověstnou agenturu JPP (jedna paní povídala). Ze stejného důvodu ale prosím, aby v případě citací pro veřejnost nebylo uváděno mé plné jméno.
Kauza 1:
Jistý člověk si vzal za manželku studentku medicíny. Když nastoupila do práce v nemocnici zjistil, že tři večery v týdnu není doma, protože má službu a další dva přišla, sesypala se do postele a spala až do rána se slovy, že po 24 (o víkendu i 72) hodinách bdění nebo přerušovaného neklidného klimbání v noční službě (spala, když vůbec, v průměru tak 3x po jedné hodině za noc) není schopná vůbec ničeho. Jako podnikatel si uměl spočítat, kolik takové nasazení v kvalifikované pozici navíc s vysokou (i trestně právní) odpovědností vynese a těšil se. Marně.
Když začala nosit 17 tisíc čistého měsíčně, říkala to víš, teď jsem nastoupila. Ale když se začal ptát, kdy dostane přidáno, za půl roku (?) za rok (??) za dva (???) ... No tak po pěti letech to už bude lepší. O kolik ? No dostanu další 2-3 000. Ale to už budeš pracovat jen standardní dobu? Ne, takhle to už bude pořád, ve zdravotnictví to jinak nejde.
První reakce byla, ať okamžitě začne něco dělat (tlačit na systémovou změnu). Odpověď: to nejde, z morálního hlediska to přece nemůžeme a nesmíme těm pacientům udělat (situace před 10 lety). Další návrh byl, ať si vybere, výpověď z práce nebo rozvod. Nakonec se našel kompromis když ho požádala, aby jí dovolil (a ze svého podnikání financoval) tohoto náročného koníčka...
Poučení: s lékaři v nemocnicích se doslova nakládá jako s nevolníky a navíc donedávna se PR dařilo je přesvědčit o tom, že se o změnu nemají a nesmějí snažit. Morální vydírání jako prase. Když to prasklo, zkoušejí (vláda) to stejně znova, jenom jako páku využívají veřejnost. Naštěstí nepříliš úspěšně, lidé se už naučili ptát na skutečnost.
Kauza 2:
Jistý MUDr. Ludvík - ohledně politických ambicí jste o něm už určitě slyšeli - v době, kdy byl (zatím snad stále ještě je) ředitelem FN Motol vydal katalog povolených dodavatelů. V tom katalogu byl m.j. kancelářský nábytek. Jistá nadace dala FN dar na vybavení lékařského pokoje, částka byla podle podmínek na trhu nábytkem velkoryse dimenzovaná pro příslušný počet 5 lékařů.
Ovšem v katalogových cenách pana Ludvíka z něj vyšel jeden stůl a dvě skříně, na pohovku už nezbylo. I sebrali se lékaři a zašli naproti přes ulici do prvního obchodu s nábytkem a zjistili, že za stejnou cenu zaplní celý pokoj a ještě jim peníze přebudou. S tím se vrátili ke svému nadřízenému, ten to eskaloval na ředitelství a odtud přišlo striktně, že se levnější nábytek nakoupit nesmí (proč asi). Dokonce odvolání s tím, že jde o peníze nadace, nikoli nemocnice, bylo zamítnuto a přikázáno, že do nemocničních prostor se nesmí vpustit jiný nábytek, než od uvedené firmy.
Reakce partnerky dotyčného lékaře byla: no to musíš oznámit (na ministerstvo nebo na policii). Ale odpověď zněla: to by znamenalo, že musím odejít z medicíny, protože lékaři ve vyšších patrech managementu spolu drží a zde dostanu výpověď (pardon - neprodlouží mi smlouvu "na mou žádost" pouze na dobu určitou) a nikde jinde mě jmenovitě nepřijmou. Vědí o tom všichni doktoři a každý se bojí. Tak proč se neorganizujete? A kdo by se angažoval, exponoval, a kdo by mu věřil, že to není jen provokace managementu?
Poučení: dříve byly "ve stádě semknuti" jen lumpové a rozptýlené poctivé jednotlivce zastrašovali. Nic nového od času vzniku první mafie.
Závěr:
- Nevěřme PR vlády ("průměrné platy" například) a podívejme se napřed na realitu v nemocnicích. A pozor, teprve teď se začíná opona trhat.
- Buďme vděční, že poctiví lékaři se konečně také odvážili zorganizovat a ozvat. Čím později by to nastalo, tím by byly následky horší!
Poznámka na závěr:
Nic z toho nevypovídá ani o LOK ani o Komoře jako takové a jejich politických machinacích a vazbách. Podstatné však je, že D,O je obdoba sametové revoluce, kdy lidé zdola konečně uvěřili, že je možno zvítězit a přidali se k do té doby úzkému kruhu disidentů. Bylo to skvělé a potřebné, bez ohledu na pozdější chyby a ambice těch disidentů.
Poučení: Podpořme revoluci ale po ní hlídejme bedlivě i dřívější disidenty...