České vysoké školství a s tím spojená věda, je dlouhodobě podfinancováno. Bohužel naše minulé vlády se rozhodly jít spíše cestou pobídek tzv. aplikovaného výzkumu, než podpory základní vědy a výchovy budoucích vědců. Ti tak často mají na výběr buď provádět špičkový výzkum, ale ne doma. Nebo se smířit s tím, že jejich pracovní podmínky je budou v jejich výkonech limitovat.
Podle volebních programů koalice strany ODS, TOP 09 a VV je zřejmé, že tyto strany se snaží zvýšení prostředků, určených na vysoké školství přenést na bedra samotných studentů a to formou odložené půjčky (student začne splácet jakmile dosáhne alespoň průměrného platu). Výše školného se má pohybovat v rozmezí 5-20 tis. Kč/semestr. Podívejme se tedy, co by toto opatření přineslo
a) samotným školám:
Školy si budou moci dovolit platit kvalitnější pedagogy.
Studenty se zájmem opravdu studovat.
Odpadnou studenti, kteří se zapíší jen kvůli daňovým odpočtům.
Pravděpodobné zdražení studia na soukromých vysokých školách.
Zvýšenou administrativu na vymáhání školného od již dostudovaných studentů.
Náklady na vybírání školného by snadno mohly přesáhnout reálně vybrané finance.
Peníze do školství nepřijdou okamžitě, ale až v době, kdy první absolventi škol dosáhnou průměrných příjmů. Reálný efekt by se tedy projevil nejdříve za několik let.
b) studentům:
Menší počet studentů v ročnících.
Student, nebo jeho rodiče, budou zodpovědněji vybírat studijní obor.
Student zodpovědněji posoudí míru své inteligence, píle a nadání, zda skutečně dokáže dostudovat.
Dostatek financí pro možná stipendia pro nejlepší studenty nejenom ve formě odpuštění školného, ale i příspěvku na studium.
Kvantitativně menší počet studentů v ročnících, protože řada talentovaných studentů z chudších poměrů se studovat neodhodlá.
Zvýšenou finanční zátěž v začátku kariéry a s tím spojené horší zajištění mladých rodin nebo menší šanci dosáhnout na hypotéku.
Další stárnutí obyvatelstva, neboť človek s dluhy nemá finance na bydlení a zakládání rodiny.
Rodiče budou více tlačit na své děti při výběru VŠ.
Nutnost platit úroky bankám, poskytujícím studentské půjčky. Student ve výsledku zaplatí více, než škola získá.
Školné je vlastně formou zdanění.
Zásadní zmenšení možností přechodu z nízké do střední příjmové třídy
Zvýšení penalizace oproti středoškolákům (ušlý zisk za dobu studia, osobní náklady spojené se studiem).
Navíc nikdo nedeklaruje, že se o patřičný obnos nesníží výdaje státu na oblast vysokého školství. V tom případě by se žádné zkvalitnění výuky nedostavilo, školy by byly naopak zatíženy náklady spojenými s "daňovým výběrem" a studenti dluhy na začátku kariéry.
ČPS vychází z toho, že se v republice podle Transparency International každý rok 20-25% objemu veřejných financí využívá nehospodárně (nadhodnocené státní zakázky, korupce, atd.). Pokud by se naše pravidla transparence aplikovala na veškeré státní úřady a instituce, bylo by možné dosáhnout úspor v řádu stamiliard Kč. Z této částky je možné zároveň zvýšit kvalitu českých škol, zabránit další tvorbě další formy daně i ulehčit mladým absolventům vstup do pracovního života. Jedná se tedy o WIN/WIN strategii. Získají studenti i samotné školy.
Přímo v podmínkách vysokých škol je možné:
- přejít k transparentním bankovním účtům
zajistit kontrolu hospodárnosti studenty i širokou veřejností
- přejít k povinnému zveřejňování obchodních smluv
zajistit kontrolu hospodárnosti studenty i širokou veřejností
- transparentně zveřejňovat zadání i průběh veškerých výběrových řízení, včetně toho kdo z hodnotící komise jak hlasoval
zajistit kontrolu hospodárnosti studenty i širokou veřejností
- zavedení již 10 let schváleného služebního zákona do praxe
zvýšení odpovědnosti úředníků, omezení vlivu politiků na chod samotných škol i ministerstva školství.
- tolik aplikace bodu 2. Otevřený stát
Studenti sami by mohli:
- zákon o školném vetovat - do 100 dní sehnat pod petici podpisy 1% obyvatel ČR oprávněných hlasovat (alespoň 84158 podpisů) a předat tuto petici spolu s návrhem na zrušení zákona a důvodovou zprávou na Ministerstvo vnitra ČR. Toto by do 100 dní muselo vypsat referendum v jednom ze nejbližším realizovatelném termínu určeném pro referenda (den stanovený zákonem, například. každá první sobota v měsících leden, duben, červenec a říjen). Předkladatel zákona by měl 30 dní na dodání oponentury k důvodové zprávě předložené petičním výborem. Zákon by v této lhůtě nemohl vstoupit v platnost! Pokud by se referenda zúčastnilo alespoň 10% oprávněných voličů (841589 lidí), referendum by bylo platné a jeho výsledek závazný.
- tolik aplikace přímé demokracie z bodu 3. Kontrola občanů nad politiky.
