merhaut píše:Aha, takže svobodomyslní Piráti by ve svém Piratostánu omezovali tvůrčí svobodu autorů, muzikantů, tím, že by je nutili koncertovat, protože studiová práce by byla prohlášena okamžitě po vydání za volně a zadarmo šiřitelnou informaci.
Ptám se: jakým právem? A co autoři, co nekoncertují, "jen" skládají muziku, texty? Budou se pást, nebo "tvořit" za polívku v oněch pracovních táborech pod dozorem PStrany?
Pane Merhaut, já Vám vážně nerozumím. Vždyť jsme se přece v podstatě shodly, že současný stav je nepřípustný a není možné ignorovat realitu. Vy se pořád tváříte, jako by právo na tandemy z každé kopie bylo něco naprosto samozřejmého. Tak to přece ale není. V dobách kdy technologie neumožňovala kopírování také nikdo neříkal, že někdo někoho omezuje na tvůrčí činnosti, nebo že si chudáček muzikant přece nemůže vydělat.
Celé je to vlastně strašně jednoduché. Technologie umožnila některým umělcům (a nejen jim) vydělávat v podstatě bez práce. Pracovali za ně nakladatelé a bylo v pořádku, že měli 90% ze zisku za kopii, protože hudebník si desku doma nevyškrábal. Navíc si dobře uvědomoval, že čím víc bude slyšet, tím větší bude jeho prestiž a tím i cena (ať už vstupenka na koncert, nabídky na komerční spolupráci (reklama) a v době kopírovaní nakonec i cena pro vydavatele). Důležité z mého pohledu je si uvědomit, že cenu měly ty kopie. Celé kopírovací technologie totiž byly drahé a proto dával i smysl krátký (tuším 14 let) kopírovací monopol (chránil vydavatele, aby se mu vrátily investice). Navíc kopírovací monopol se zdál i jako dobrý motivační program pro některé umělce (těch co dostali kopírovací monopol ale zase tak moc není). To se ale ukázalo jako špatná úvaha.
Jenže doba je jaksi jinde a cena kopie je 0 - 10Kč. Jakou má pak cenu chránit kopírovací loby, když kopii si zvládne udělat každý sám? Navíc, když realita bez zavedení fašistického státu neumožňuje žádnou reálnou regulaci tohoto jednání (výroby kopií). A i kdyby se ten totalitní stát zavedl a kontrolovala se veškerá komunikace na netu, tak stejně to bude jen o tom, že se exemplárně potrestá někdo z davu. A co když to nebude "někdo" z davu, ale dobře vybraný "nepřítel státu"? Připadá Vám současná situace, kdy jsou trestány děti za něco, co dělali naprosto běžně jejich rodiče, jen pro to, že technologie jim to umožňuje dělat efektivněji? Má smysl k vůli této ochraně mrzačit Internet? Má smysl kopírovací monopol 70 let po smrti autora, když to evidentně není globálně vymahatelné a ještě to brzdí umění (nedovoluje navazovaní, předělávky, remixy, ...)?
Zkuste mi prosím odpovědět na tyto otázky.
Rád bych Vás i požádal o vyjádření, jestli považujete základní požadavek Pirátů na snížení kopírovacího monopolu na +-10 let a to jen pro komerční užití za nesmyl?
Piráti přece nechtějí rušit právo autora na uznání autorství. Chtějí reformu kopírovacího monopolu.
Navíc napsat, že Piráti chtějí omezovat tvůrčí svobodu autora mi přijde jako úplný úlet. Vždyť Vy si určitě pamatujete, co tohle znamená. Za komančů se běžně dělaly komise, které povolovaly nebo zakazovaly umění. Copak něco takového prosazují Piráti?
A co že si v dnešní realitě počnou chudáčci umělci, kterým teprve technologie umožnila živit se jen kopiemi? No já tuto otázku sice považuji za nedůležitou, ale dovolím si tvrdit, že na tom jsou stále lépe, než když tyhle technologie neměli. Kdyby ji totiž neměli, nemáme co řešit
. Takže většině hudebníků technologie umožnila vydělávat bez práce navíc (písničku již měli, protože něco na tech koncertech hrát museli) a to formou kopírovacího monopolu. O tuhle výhodu je stejný technický pokrok zase připravuje, protože kopie jsou bezcenné (známé heslo Pirátů "Kopírování je zdarma"). Zato jim ale zase stejné technologie umožňuje "vyškrábat" si tu desku, nebo si i udělat vlastní nahrávku. Umožňuje jim oslovit zdarma obrovské množství lidí, umožňuje jim dokonce s minimem nákladů prodávat i ty kopie.
Co bych tedy radil studiovým hráčům, kteří nechtějí koncertovat? Inu hlavně se musí smířit s tím, že tomu aby lidi neslyšeli jejich nahrávku již nejsou po vydání schopni zabránit. Kdokoli (obvykle vydavatelé) jim bude tvrdit opak, tak lže. Osobně si myslím, že ti dobří se stejně uživí a doporučoval bych jim model "dej kolik můžeš" a prodej doprovodných předmětů (podepsané DVD z nahrávání, trička, atd.). Ale já opravdu nemám ambice pro někoho vymýšlet obchodní modely. Vlastně to není ani můj problém. Můj problém je to, že někdo chce mrzačit internet a tomu budu bránit, dokud nebudu sedět nebo dead
.
A co se týče textařů/skladatelů, tak tam se přece nic nemění. Napíši text, nebo písničku a tu prodám interpretovi. O co jde?
merhaut píše:
Závěr je jasný: v Piratostánu by žádný Seržant, ani Abbey Royad nevznikly. V takovém kulturně chudém a nesvobodném státě bych teda žít nechtěl. Naštěstí, ani já, ani nikdo jiný, nebude muset, protože anarchistů je menšina, a navíc většina této menšiny z toho vyroste:-)
Závěr mám jasný také, akorát já asi úplně jiný
. Naopak si myslím, že díky moderním technologiím bude vznikat ještě více tvory a já budu mít ještě vetší šanci, že si najdu i nějakou tu svoji alternativní kapelu, kterou rád nějak podpořím. Umělci navíc již nebudou vázání oprátkovými smlouvami a brzo zjistí, že se jim bez velkých vydavatelů tvoří lépe. O nějaké nesvobodě nemůže být z mého pohledu vůbec řeč
Možná nesdílíte můj názor, ale pak by bylo dobré uvést nějaké argumenty. Já budu rád diskutovat s kýmkoli, pokud se bude o diskusi jednat. Někdy mám ale pocit, že opravdu chcete bourat nějaké domečky, když by jste naopak mohl pomoct spravit základy. Co je vlastně Vaši cílem zde? Chcete řešit (diskutovat o nich), nebo se jen někomu posmívat? Jak by jste si vlastně představoval takové ideální soužití hudebníků a posluchačů v dnešní realitě? Rád si poslechnu Váš návrh a slibuji, že o něm budu přemýšlet