Tomas.Martinek píše: ↑05 bře 2018, 10:20
Ahoj, chtěl bych tu popsat mnou navrženou variantu (nedělal jsem rešerši, možná už se někde použivá?), kde by se změnil pouze výpočet mandátů a to tak, že by se primárně rozdělovaly mandáty stranám a až následně krajům.
Martínková metoda (pracovní název) - postup:
- 1. Jako první se zjistí počet hlasů potřebných pro jeden mandát tzv. celorepublikové volební číslo - tedy celkový počet hlasů/200 zaokrouhleno na celý hlas nahoru (stejně jako nyní).
- 2. Následně pomocí stávající D'Hondtovy metody určí celorepublikově počet mandátů pro jednotlivé strany, které překonali určenou procentní hranici (nyní kvórum 5 %) - tedy se provede D'Hondt na celou Českou republiku (ne po krajích jako nyní).
- 3. Následně se určí počet mandátů pro jednotlivé kraje podle volební účasti (stejně jako nyní)
- 4. Následně se rozdělí mandáty, které vyrovnali v daném kraji celorepublikové volební číslo - samozřejmě pouze stranám, které překročili celorepublikové kvórum (například pokud je celorepublikové volební číslo 20 000 a určitá strana získala v daném kraji 47 000 hlasů, přiřadí se jí 2 mandáty a zapíše zbytek 7 000 hlasů; pokud strana získala v kraji 19 000 hlasů, mandát se nepřidělí a zapíše se zbytek 19 000).
- 5. Následně se začnou rozdělovat zbylé mandáty (které byly stranám vypočítány v bodě 2. a nebyly ještě rozděleny) a to způsobem, že se budou přidělovat stranám od nejmenší strany po jednom. Vždy se daný hlas přidělí do regionu, kde ještě nebyly rozděleny všechny mandáty kraje a kde má daná strana nejvyšší počet zbytkových hlasů (viz bod 4.). Tedy například, když se v bodě 4 rozdělí 160 mandátů, v tomto bodě se začne postupně rozdělovat zbylých 40. Pokud nejmenší straně chybí rozdělit 2 mandáty, tak se první přidělí do kraje, kde ještě nebyly všechny mandáty rozebrány a daná strana tam měla nejvyšší počet zbytkových hlasů, následně se rozdělí 1 mandát druhé nejméně úspěšné strany stejným způsobem. Následně dalším stranám až po celorepublikově nejúspěšnější. Poté se opět začíná od nejméně úspěšné strany, která ještě nemá rozděleny všechny mandáty, druhé kolo rozdělování po jednom hlasu. To se opakuje do doby, než jsou všechny mandáty rozděleny.
- 6. Následně se určí stávajícím preferenčním systémem v krajích konkrétní jména zvolených poslanců.
Výhody:
- Poměrný systém (počet mandátů dle stranických preferencí bude poměrný a každý hlas si tak bude ústavně roven)
- Každý kraj bude mít i nadále své zástupce dle volební účasti kraje
- Mění se pouze způsob výpočtu (zavedení je jednoduché bez náročné administrativy i změn, nákladovost je nulová)
Nevýhody:
- I nadále může dojít k určitým paradoxům, že v některém kraji získá strana mandát, i když v něm měla špatný volební výsledek (i tak to bude pravděpodobně výrazně menší paradox než nyní).
Budu rád, pokud mi tuto metodu bude někdo oponovat a navrhne případné vylepšení. Především by bylo vhodné zkusit tuto metodu aplikovat na několik posledních voleb a otestovat k jakým změnám by došlo (jak by se změnili počty mandátů pro danou stranu, jak by se změnili počty mandátů pro danou stranu ve všech určitých kraji, jak by se tak změnila jména zvolených poslanců) - pokud se k tomuto výpočtu někdo dostane, budu velice rád.
Dobrý den,
Vaše biproporční metoda by jistě byla použitelná a byla by určitě lepší než stávající platná metoda přidělování mandátů, která dokonce umožňuje takové zrůdnosti, že straně s větším počtem hlasů ve srovnání s jinou stranou přidělí menší počet mandátů. Za primární považuji poměrné celkové rozdělení mandátů (v rámci ČR) volebním stranám, poměrné rozdělení do krajů už tak nutné není, protože, jak už tu zaznělo, nejsme federace krajů, dále je možné hlasovat i kandidovat v jiných krajích a k vylosovanému kraji se připočítávají hlasy ze zahraničí. Hrubě zkreslené může být zastoupení krajů též díky současnému principu, že mandáty se krajům přidělují podle počtu platně hlasujících, ale mandáty v něm se přidělují jen stranám, které překročí uzavírací volební klauzuli, což v extrémním případě může vést k tomu, že kraj zastupují poslanci stran, které v něm nezískaly ani jeden hlas.
U Vaší metody mi snad jen není úplně zřejmý důvod (motivace) postupu v bodě 5. Sám jsem kdysi vymýšlel také biproporční metodu, která určitě není dokonalá, ale mohla by být určitou inspirací:
Poměrné zastoupení krajů (poslanci zvolenými z příslušné krajské kandidátní listiny) zde bude vztaženo k počtu platných hlasů v kraji pro postupující strany. Metoda by vyžadovala jen zrušení § 48 (a s ním spojeného § 51) a odstavců 1 až 3 v § 50 volebního zákona a jejich nahrazení následujícím (zjednodušeně popsaným) postupem:
1. Napřed by se určilo republikové mandátové číslo jako nezaokrouhlený podíl počtu platných hlasů pro všechny postupující strany a počtu přidělovaných mandátů (200).
2. U každé strany se podělí celorepublikový počet jejich platných hlasů republikovým mandátovým číslem – celá část tohoto podílu představuje výchozí počet jejich mandátů. Zbylé mandáty do počtu 200 se stranám rozdělí v pořadí podle největšího zbytku těchto dělení. Tím je získán definitivní počet mandátů, který daná strana obdrží v rámci republiky.
3. Obdobným způsobem se z celkového počtu platných hlasů v kraji pro všechny postupující strany zjistí počty mandátů, který má mít každý jednotlivý kraj.
4. Počty platných hlasů, které získala každá strana v každém kraji, se podělí republikovým mandátovým číslem – celá část tohoto podílu představuje výchozí počet mandátů dané strany v daném kraji.
5. Pokud už je rozděleno všech 200 mandátů, postup končí.
6. Jinak se z množiny všech uspořádaných dvojic stran a krajů, které ještě nemají u této strany i u tohoto kraje přiděleny celý svůj počet mandátů daných body 2 a 3, vybere ta uspořádaná dvojice, která má nejvyšší počet hlasů pro příslušnou stranu v příslušném kraji zmenšený o součin republikového mandátového čísla a aktuálně přiděleného počtu mandátů příslušné straně v příslušném kraji. Straně z této vybrané uspořádané dvojice se pak přidělí mandát v kraji z této uspořádané dvojice a pokračuje se znovu od bodu 5.
Dá se matematicky dokázat, že tento postup vždy povede k rozdělení všech 200 mandátů s dodržením celorepublikového počtu mandátů všech jednotlivých stran z bodu 2 i celkových počtů mandátů všech jednotlivých krajů z bodu 3 (při stanovení v podstatě libovolných dodatečných kritérií pro vzácnou rovnost při uspořádání v bodech 2, 3 a 6 a při dostatečném počtu kandidátů stran v jednotlivých krajích (nebo s drobnou úpravou v bodě 6 alespoň s dostatečným celkovým počtem kandidátů strany pro rozdělení v bodě 2) a při aspoň jednom odevzdaném hlasu). Kritérium v bodě 6 je vlastně jakási metoda nejvyšších zbytků z rozdělování v bodě 4, nemusí však kvůli omezením počtů mandátů z bodů 2 a 3 být vždy v jejich pořadí a popsaný zmenšený počet hlasů (v roli zbytku) může vzácně vyjít i záporný (i ten se bude standardně matematicky porovnávat). Takto přidělené mandáty ale nemusí úplně přesně odpovídat poměrnému rozdělení mandátů dané strany v jednotlivých krajích a podobně poměrnému rozdělení mandátů daného kraje jednotlivým stranám. Všechna tato kritéria nelze vždy zároveň splnit, odchylky ale nemohou být výrazné díky výchozímu rozdělení v bodu 4 a postupu v bodu 6, kdy jen těsné nenaplnění republikového mandátového čísla v bodě 4 zpravidla povede k přidělení tohoto těsně nezískaného mandátu příslušné straně a kraji.
Jsou samozřejmě možné jiné postupy, tento má oproti 2. skrutiniu používaném před rokem 2002 výhodu v tom, že nemusí existovat dodatečné kandidátní listiny pro 2. skrutinium (což bylo neúspěšně napadnuto u Ústavního soudu jako prvek nepřímé volby a též to umožnilo zkreslit zastoupení krajů) a pracuje s jednotným republikovým mandátovým číslem, což je přesnější než použití různých krajských mandátových čísel v úpravě před rokem 2002. Zajímavá, podnětná a použitelná je i biproporční metoda, kterou ve svých pracích v roce 1989 navrhli M. L. Balinski a G. Demangeová a která se postupně od roku 2006 používá při některých volbách ve Švýcarsku.
P. S. DOPLNĚNÍ: K problému Vaší metody, na který poukázal uživatel Kylee » 18 dub 2018, 14:24 - to, aby byly rozděleny všechny mandáty by bylo třeba provést podobný "fígl" se záporným (aktualizovaným zbytkem) ve Vašem bodu 5, jaký používám ve svém návrhu. Pak by mohlo ve Vašem bodu 5 nebo mém bodu 6 (ne moc často) dojít i k přidělení více (zpravidla max. dvou) mandátů strany v jednom kraji.
