Je sice pravdivý bonmot "To, že jste paranoidní ještě neznamená, že po vás nejdou", ale u některých bodů bych byl trochu opatrnější. Někteří lidé totiž mají averzi k paranoikům
Například to mýtné a jízdné. Nějak se to vybírat musí a nejspravedlivější je, když se neplatí nějaký paušál, ale za skutečné využívání, tedy za kilometr dálnice, za minuty v MHD atd. Pokud by se zavedl takto spravedlivý systém, pak odpadá důvod ke sledování konkrétních osob. Jízdenky, dálniční mýtné vysílače atd. mohou totiž klidně být přenositelné z osoby na osobu. Platím za kilometr dálnice, proč bych tedy nemohl zakoupit jednu krabičku napůl se sousedem a půjčovat si ji podle toho, jak kdo z nás bude potřebovat použít dálnici? A totéž platí pro MHD. Jednu dobíjecí jízdenku pro mě a manželku a budeme si ji půjčovat. Když pojedeme náhodou oba, jeden z nás si koupí jednorázový lístek.
Podobné opatření si dovedu představit i u centrálního zdravotního registru. Netřeba mít vazbu na konkrétní osobu. Pokud bude mít lékař v ordinaci PC, může u něj mít čtečku chipových karet. Přijde pacient, vloží kartu pojišťovny, zadá pin a lékař vidí do registru a pro kontrolu vidí i jméno a další data pacienta. Jakmile pacient kartu ze čtečky vyjme, lékař už se k záznamům znovu nedostane. Stejným způsobem by do registru přistupoval v podstatě kdokoliv, kdo by tam měl povolený přístup. Zdravotní pojišťovny a statistický úřad a další organizace by viděly např. seznam indikovaných tuberkulóz, ale beze jmen. Pro statistické, ekonomické a další výpočty by to stačilo a zneužít by to nešlo.