Vážené celostátní fórum,
co je děním posledních týdnů v sázce? V tomto podnětu jde zdánlivě jen o to, abych skončil o dva měsíce dříve ve funkci, ve které jsem stejně nechtěl pokračovat. Ve skutečnosti se ale v těchto týdnech rozhoduje o životaschopnosti naší strany vůbec. Jsme s naší vnitřní kulturou schopni zodpovědně řídit tuto zemi a dokážeme se nejen z tohoto sporu jako strana poučit a vyrůst? Pokud to nezvládneme a budeme dál pokračovat v podobném stylu, zničí nás to jako drtivou většinu Pirátských stran v Evropě.
Celá vzniklá situace mě mrzí. Každý z nás je někdy ve stresu nebo prožívá těžkou chvíli. Stejně tak jsem pod velkým tlakem i já, což se může projevit úsečnějším a přímějším jednáním. Opakovaně jsem to uznal, omluvil se a mám naplánovaný trénink k jednání s lidmi. To však nelze označit hned za šikanu nebo bossing. V tomto podnětu se bossing ani šikana neprokázaly. Nikdo z předsednictva kromě Mikuláše Peksy, který Janě s podnětem pomáhal, toto obvinění nepotvrdil.
Mrzí mě, že jsem se o takto závažných nařčeních dozvěděl, když jsem vystupoval za Piráty ke státnímu závěrečnému účtu ve sněmovně, a nemohl se hned vyjádřit a vyvrátit nepravdy z široké diskuze. Celé situaci šlo předejít prostou lidskou komunikací. Ke konkrétním věcným výhradám jsem se vyjádřil v
úvodním slově a průběžné
reakci. Přesto jsem rád, že se téma otevřelo a máme možnost využít krizi jako příležitost a téma vážně řešit.
Nepopírám své slabé stránky a Janě i dalším lidem jsem se omluvil. Nicméně máte se mnou jistotu, že se nepřetvařuji, nejdu s davem, nedělám intriky, nezavírám před problémy oči a řeknu vám, jak věci vidím, i když to třeba není výhodné a můžu být kvůli tomu odvolán.
Problém naší strany vůbec není v transparentnosti, problém je v tom, abychom se k sobě chovali jako lidi. Kdo jiný by to měl podporovat než personální odbor. Máme zodpovědnost k voličům a příznivcům, kteří od nás očekávají, že se nějak domluvíme.
Nejvíc bych si přál, aby na sebe lidi přestali zakládat podněty, nejprve spolu o svých sporech otevřeně mluvili, rozvíjeli mezi sebou důvěru a pokusili se o smírné řešení. Na otevřené komunikaci je přece také založena samotná myšlenka naší strany. Zřídkakdy bude fungovat dopisování všech o všem - pálíme tím energii, která nám pak chybí jinde.
V celé této diskusi jsem se snažil psát upřímně a nezatahovat do ní lidi, kteří pro nás pracují na odborných místech, dělají svoji práci dobře a nezaslouží si, aby je někdo takto propíral. Taky jsem se snažil, aby úroveň a obsah diskuse a její mediální prezentace nepoškodily stranu nebo něčí důvěru.
Samotný problém šikany vůbec nezlehčuju a historicky jsem jeden takový už řešil. Proto jsem využil tuto diskusi jako příležitost a požádal naše lidi na klubu, aby připravili doporučení, jak případné emoční krize, etické problémy či šikanu v podmínkách poslaneckého klubu řešit.
Jako místopředseda jsem Piráty reprezentoval například na demonstraci na zaplněném Staroměstském náměstí, v ostře sledovaných debatách, ve vyjednáváních nebo v praktické práci při udržování rozpočtové zodpovědnosti strany, přípravě rozpočtu a strategie strany nebo jsem radil Pražákům se zvládnutím jejich prvního roku na Magistrátu. Bylo to hodně práce, často nevděčné, a jsem na ni hrdý. Čeká mě ještě jedno plánované vystoupení v neděli v OVM.
Posledních deset let jsem věnoval Pirátům a nemyslím, že si “kopanec na konec” v podobě symbolického odvolání na základě nepodloženého obvinění zasloužím. Nerad bych, aby moje případné symbolické odvolání vedlo k tomu, že se budou šikovní lidé bát hlásit do služby straně. Proto se na vás obracím, abyste
hlasovali pro ukončení jednání bez usnesení a mohli jsme se soustředit na změny, kterými teď strana prochází.
Závěrem chci ještě jednou poděkovat těm, kdo mě veřejně podpořili, přestože se na ně často snesly nesouhlasné příspěvky jiných diskutérů, až jsem si připadal jako na fotbalovém zápase. Do budoucna bych si také přál, abychom nefungovali jako více manšaftů, ale jako pospolitá organizace, budu na tom i na sobě nadále pracovat. Moc děkuji všem, kteří se ve zjitřené atmosféře nebáli postavit černobílému vidění světa a popsali situaci natolik věcně, že se s jejich příspěvky ztotožňuji nebo mi jen vyjádřili podporu a pochopení.
Děkuji také za vyjádření svým bývalým zaměstnancům a asistentům: