CF 13/2019 Odvolání místopředsedy Jakuba Michálka

[Jan.Hrebicek]

Snažili bychom se v rámci strany přesvědčit předsedu poslaneckého klubu, aby kandidoval.

Kdo je to "my"?

Navíc tvoje "Je třeba aby vedení bylo pokud možno jednotné a nesegmentovalo se." působí dojmem "a proto by všichni členové RP měli být poslanci" (protože jinak by se přece segmentovalo na poslance a neposlance) což se IMHO za poslední dva roky ukázalo jako spíš problematické než přínosné.

My jsou všichni ti, kteří by si mysleli, že je rozumné, aby předseda poslaneckého klubu byl též místopředsedou strany. Doufám, že bych nebyl jediný.

O té segmentaci se to vztahovalo pouze na předsedu poslaneckého klubu v RP, aby se pokud možno nevytvářelo druhé mocenské centrum. Naopak si myslím, že by v RP, klidně i povinně, měla být část členů bez poslaneckého mandátu, a to z důvodu přirozeného okysličení sněmovny zvenku a lepší kontroly konání poslanců “zbytkem strany”.

Konkrétně jsem již dříve na fóru zmiňoval své doporučení, aby RP bylo sedmičlenné, v případě účasti na vládě devitičlenné a z toho jedna třetina při běžném zaokrouhlování by nesměla být poslancem parlamentu.

[Jan.Lipavsky]

Ahoj, dovolím si reagovat na proběhlou diskusi. Předně bych rád poděkoval řadě lidí, kteří zde diskutují věcně.

Jak už jsem uvedl, celá vzniklá situace mě velmi mrzí. Moje asistentka z toho brečela, protože jí necitlivý způsob probírání jejího soukromí vadí. Jana je teď na dovolené a má zdravotní problémy. Moje partnerka je nemocná. Spousta lidí je otrávených a demotivovaných, včetně mě. Ve straně se vytvářejí klany nezávisle na věcné podstatě problému - to se mi nelíbí a nikdy jsem nic takového nepodporoval. Naše politická konkurence se raduje, že Piráti se vyvražďují navzájem. Jsem přesvědčen, že i tento problém má konstruktivní řešení. Nemám problém si o tom popovídat otevřeně, pokud to bude s mírou.

Celá věc se dala řešit tak, že jsme mohli být všichni spokojení a věnovat se tomu, co považujeme za užitečné, ale teď už je pozdě plakat nad rozlitým mlékem. Já ani zbytek RP jsme od Jany neměli žádné signály, že je něco v nepořádku s výjimkou toho, že je přetížená, což jsme na předsednictvu řešili. Mrzí mě, že si o mě někdo může myslet, že si užívám něčí stres či bolest, protože to opravdu není pravda, a chci, aby v týmu byla dobrá a dělná atmosféra. Osobně jsem se Janě omluvil, pokud cítila, že jsem se k ní choval přísně či nevhodně a omlouvám se i všem ostatním, kteří to se mnou neměli někdy lehké. Vždycky mě motivovala snaha dělat věci dobře a předat svoje vhledy, nikoliv něco bořit nebo někomu škodit. Nemám problém tuto omluvu zde veřejně zopakovat. Také jsem jí nabídl, že se můžeme setkat a celou věc probrat, což vzhledem teď vzhledem k její dovolené asi neklapne, ale i v tomto ohledu jsem otevřený udělat setkání klidně za přítomnosti někoho dalšího. Je jasné, že do budoucna musíme nastavit funkční podmínky spolupráce.

Nařčení z šikany a bossingu považuju za nespravedlivé a neadekvátní. Bez jakéhokoliv řádného slyšení jsem přes média dostal nálepku člověka, co šikanuje. Byl jsem to přitom já, kdo se v této straně před dvěma lety zastal dlouhodobě šikanovaných lidí. Na základě stížnosti, kterou jsem inicioval, prosadil na RP a obhájil u RK. Šel jsem se svou kůží na trh, dotáhl jsem to do konce a Lukáš Nový byl vyloučen. Příklad toho, co tehdy Lukáš Nový dělal: "Na internetovém systému redmine uvedl dne 1. 4. 2017, 22:36, vůči člence Petře Smutné: „Pokud se nepodridis, ma trpelivost je s vama u konce a ty mas tu smulu, ze to odneses osobne“ [10]. Dále dne 2. 4. 2017 kontaktoval Petru Smutnou celkem 51 soustavnými vyzváněními na její telefonní číslo, jak je prokázáno výpovědí Petry Smutné [11] a jak lze v případě potřeby patrně doložit její ústní výpovědí a záznamem v telefonu". To bylo jen jedno z mnoha obviněních, po několika měsících byl Lukáš Nový tehdy ze strany vyloučen rozhodčím nálezem. Proto bych nikdy nezlehčoval šikanu, naopak jsem jeden z mála, kdo ji aktivně řešil a také vyřešil. Přesto mi to někteří lidé, kteří teď usilují o moje odvolání vytýkají. Taky se tu objevuje řada dalších věcných problémů za posledních 10 let, které jsem řešil, většina z nich je dohledatelná a vzhledem k mým pracovním povinnostem není v mých silách zde dělat rešerši. Nicméně když jsem s něčím nesouhlasil, tak jsem vždy řekl, proč s něčím nesouhlasím, jak by to podle mě mělo být správně. A samozřejmě zase existují věci, u kterých nyní zpětně vidím, že jsem se mýlil, můžeme si o nich někdy popovídat.

Beru názory lidí, že moje komunikace není pro všechny příjemná a je náročná. Ano, je to tak. Současně nemá smysl v tom hledat zlý motiv. Pro mě je práce v politice poslání vůči lidem a chci, abychom to dělali špičkově. Také se lidem snažím dát zázemí (např. našemu expertnímu týmu v PSP i lidem pod RP) a oceňovat jejich práci. Ne vždycky se mi to daří, jak bych chtěl, a popravdě každodenní veřejné pranýřování moji náladu v posledních dnech nezlepšuje, i když jsem se to naučil zvládat. To, že dělám bossing nebo šikanu odmítám a trvám na tom, aby se to řádně prošetřilo a chci se z tohoto obvinění očistit. Výčet příkladů chování, které někdo může považovat za nevhodné, za posledních 10 let, není šikana a je potřeba mít na všechny lidi stejný metr. Na druhou stranu mám radost z toho, že strana začíná brát možnost šikany vážně, protože tomu tak nebylo vždy. To ale nic neříká o tom, zda v konkrétním případě k šikaně došlo či jde o křivé obvinění, to nelze určit hlasováním. Nemyslím si, že je správné, že členové před hlasováním o podnětu nemají důvěryhodnou informaci o tom, co se opravdu stalo. Členové předsednictva zde i veřejně několikrát popřeli některé skutečnosti, které Mikuláš Peksa členům emotivně tvrdil. Domnívám se, že by se republikové předsednictvo mělo sejít beze mě a bez Mikuláše Peksy a podat členům informaci, jak se věci mají, jak jednání proběhlo, co je z jejich pohledu pravda, co je dojem, co je nedorozumění a co není pravda. Tak bude naplněno demokratické minimum ve vztahu k vážným obviněním, která zde zazněla.

Přesto beru tuto situaci jako příležitost, jak se někam posunout. Mám svoje slabé stránky, dělám chyby jako každý člověk, nesnažím se být dokonalý a mám sebereflexi. Našel jsem si kurz emoční inteligence, na který se zapíšu. Omluvil jsem se za jakékoliv chování, které se mohlo někoho dotknout, včetně osobní omluvy Janě. Nabídl jsem jí schůzku k osobnímu probrání situace. Požádal jsem svého místopředsedu klubu Martina Jiránka, aby zpracoval jednoduché jednostránkové principy, aby všichni věděli, jak se na poslaneckém klubu prověřují a případně řeší podezření z šikany nebo neetického jednání. Prostě se po všech ohledech snažím řešit legitimní problémy, na které zde lidi upozornili. Jsem totiž přesvědčen, že k řešení celé situace se od každého očekává, aby přišel se svým kamínkem do mozaiky a bez toho se nám naši stranu ani zemi zlepšit nepodaří.

Mějte se fajn

Tato řeč byla předsedajícím zaregistrována jako závěrečné slovo. Odvolávaný dodal po vyhrazeném termínu ještě jednu řeč.

[Vladimir.Dubovy]

4. Voliči potřebují ve vedení stran psychopaty, za těmi jdou, ty volí. Jediná optimistická varianta pro vývoj společnosti jsou pozitivní psychopati.

Já nechci být ve straně vedené psychopaty. Ani kladnými ani zápornymi.

[Tomas.Gottwald]

Nemyslím si, že je správné, že členové před hlasováním o podnětu nemají důvěryhodnou informaci o tom, co se opravdu stalo. Členové předsednictva zde i veřejně několikrát popřeli některé skutečnosti, které Mikuláš Peksa členům emotivně tvrdil. Domnívám se, že by se republikové předsednictvo mělo sejít beze mě a bez Mikuláše Peksy a podat členům informaci, jak se věci mají, jak jednání proběhlo, co je z jejich pohledu pravda, co je dojem, co je nedorozumění a co není pravda. Tak bude naplněno demokratické minimum ve vztahu k vážným obviněním, která zde zazněla.

Plně s tímto požadavkem souhlasím .

[Ludek.Blaha]

Naše politická konkurence se raduje, že Piráti se vyvražďují navzájem.

To je přímo vyjádření té konkurence, a nebo Tvůj závěr z rozboru jejích komentářů?

Je jasné, že do budoucna musíme nastavit funkční podmínky spolupráce.

Možná lépe 'podmínky funkční spolupráce'. A taky, že kvůli ojedinělému případu selhání člověka nemusí být nezbytně nutné přenastavovat systém.

by se republikové předsednictvo mělo sejít beze mě a bez Mikuláše Peksy a podat členům informaci, jak se věci mají, jak jednání proběhlo, co je z jejich pohledu pravda, co je dojem, co je nedorozumění a co není pravda.

Proč bez Mikuláše Peksy? Jeho pohled na pravdu, dojem, nedorozumění a nepravdu je nedílnou součástí pohledu celého předsednictva.

aby zpracoval jednoduché jednostránkové principy, aby všichni věděli, jak se na poslaneckém klubu prověřují a případně řeší podezření z šikany nebo neetického jednání.

Předpokládám, že tím myslíš principy na jednu stránku, a ne jeden každý princip na stránku.
Doporučuji obrátit pozornost k resortu školství. Tam se to roky řeší dnes a denně, čím dál tím častěji... a pořád neúspěšně.
Dřív se tomu říkalo 'poučení z krizového vývoje'.

[Tomas.Gottwald]

Nemyslím si, že je správné, že členové před hlasováním o podnětu nemají důvěryhodnou informaci o tom, co se opravdu stalo. Členové předsednictva zde i veřejně několikrát popřeli některé skutečnosti, které Mikuláš Peksa členům emotivně tvrdil. Domnívám se, že by se republikové předsednictvo mělo sejít beze mě a bez Mikuláše Peksy a podat členům informaci, jak se věci mají, jak jednání proběhlo, co je z jejich pohledu pravda, co je dojem, co je nedorozumění a co není pravda. Tak bude naplněno demokratické minimum ve vztahu k vážným obviněním, která zde zazněla.

Plně s tímto požadavkem souhlasím .

Já s ním souhlasím jen napůl. Domnívám se, že když už by nám měli ostatní členové RP poskytnout svůj pohled na proběhlé události, měl by to učinit každý člen RP zvlášť, samostatně.

Ale zaujalo mě něco jiného, v Jakubově vyprávění, jak se zasloužil o vyloučení Lukáše Nového:

Příklad toho, co tehdy Lukáš Nový dělal: "Na internetovém systému redmine uvedl dne 1. 4. 2017, 22:36, vůči člence Petře Smutné: „Pokud se nepodridis, ma trpelivost je s vama u konce a ty mas tu smulu, ze to odneses osobne“

Ano, mohu být považován za nikoli nestranného, když budu argumentovat vlastní zkušeností, ale nevidím žádný podstatný rozdíl mezi výše citovaným a

V tehle organizaci budeme vsichni spolupracovat a pokud budes delat naschvaly, tka to budeme resit.

(viz)
Obojí vnímám jako vyhrožování "pokud nebude po mém, tak si to odneseš".

[Martin.Stanek]

...

Vzhledem k tomu, že jsme to téma tady spolu diskutovali, jak vnímáš Jakubovu omluvu v jeho závěrečné řeči (tu obecnou i tu osobní Janě)?

[Romana.Klimesova]

Ahoj,

považuji podnět k odvolání místopředsedy za adekvátní vzniklé situaci, jak s ohledem na svědectví aktérů tak v kontextu leaklé komunikace. Nemíním do toho tahat motivace zveřejnění apod., prostě lidé musí komunikovat s elementární slušností a respektem. A kdo už jiný než Piráti by měl umět žít s tím, že cokoli řečené či napsané může být použito proti nám? Proto jsem hlasem podpořil projednání toho podnětu.

Zároveň vnímám, že jádro celého případu, tedy Janino vnímání Jakubova jednání jako šikany/bossingu, má silnou subjektivní složku, i to že je Jakub vlastně stále stejný, tak co se teď divíme. V něčem je brilantní, ale něco je lepší mu do rukou nesvěřit. Což není mezi lidmi nic neobvyklého. Nikdy jsem u Jakuba nevnímal to, že by se v ponižování ostatních vyžíval (samozřejmě možná jsem prostě jenom nebyl u toho, to je věčná slabina kazuistik). Vím, že ujíždí na vyhrávání a prosazování svých názorů. Jakkoli za hranou kolegiality, definici šikany podle mě nenaplňuje. Druhá možná (a jediná další pro mě v tomto případě představitelná) motivace bossingu je snaha donutit podřízeného k odchodu z pracovního místa. V tomto smyslu jsem ale v této diskuzi nezaznamenal vůbec žádný signál od Jakuba ani od ostatních členů RP, že by práce Jany jimi byla vnímaná jako špatná. Tudíž to je nepodložená spekulace, jen pro pořádek.

Odvolání je mj. symbolický krok a vzhledem ke končícímu mandátu, který Jakub nehodlá obhajovat, je to prakticky pouze symbolický krok. Při všech negativech otevřenosti máme určitou výhodu, že teď i kdykoli můžeme mediální zkratku "kvůli šikaně" vysvětlovat, korigovat a případně i vyvracet. Navržené odvolávací usnesení nic o důvodech odvolání neříká - podnět je jeden aspekt, ale jakými důvody si jeden každý z nás podloží své hlasování, je úplně něco jiného. Všechny výsledky budou mít svoji dobrou i svoji špatnou interpretaci. Nejhorší možná interpretace bude zploštění: Michálek/Peksa vyhrál/prohrál. I kvůli tomu se zdráhám vůbec hlasovat.

Jako strana moc neumíme zacházet s vlastními lidmi. Udržovat motivaci, vyvažovat hlediska výkonu a "dobré party", atd. Na to se teď snad už zaměřujeme a moc doufám, že to dotáhneme k výsledkům. I bez toho, že by pokrok v tom směru hnal právě Jakub. Od ledna Jakub nebude ve vedení strany, dál ale povede poslanecký klub Pirátů k plnění cílů - našich volebních slibů. Tak to (velmi pravděpodobně) bude bez ohledu na to, jak tato "odvolávačka" dopadne. Ten důležitý výstup toho podnětu je sama otevřená diskuze tématu lidských zdrojů, našich priorit na ose vztahy-výkon a jaké máme mít lídry, aby zafungovali optimálně na všech frontách - dovnitř strany, k veřejnosti i vůči ostatním stranám.

[Pavel.Moravec]

...

Vzhledem k tomu, že jsme to téma tady spolu diskutovali, jak vnímáš Jakubovu omluvu v jeho závěrečné řeči (tu obecnou i tu osobní Janě)?

Jsem rád, že k ní došlo aspoň teď.
Vadí mi neustálé zdůrazňování "vždyť já to vlastně vždycky myslel dobře".
Nemyslím si, že pokud se někdo v minulosti postavil proti šikaně osoby A osobou B, automaticky to znamená, že on sám nikdy šikanujícím být nemůže. (Nechť si každý člen sám vyhodnotí, zda popsané Jakubovo chování považuje za šikanu či nikoli, já jen nemíním brát v potaz argument "před dvěma a půl lety jsem inicioval vyloučení Lukáše Nového kvůli šikaně".)
Osobně budu určitě hlasovat pro odročení na jednání, protože to umožní i jiné návrhy usnesení, jimiž by se mohlo CF s celou situací vypořádat. Jestli budu hlasovat i pro odvolání, to ukážou následující dny do spuštění hlasování, v nichž ještě může přibýt spousta informací. (Ale mé přesvědčení, že Jakub by v RP být neměl, trvá, zvlášť např. ve světle nových informací o dění kolem pirátského institutu. Respektive Jakub by pro mě byl v RP akceptovatelný jen pokud by ho zbytek RP dokázal průběžně korigovat, což se ovšem nedělo.))

[Jiri.Hoskovec]

Omlouvám se za dlouhý příspěvek.

Tento členský podnět Jany Kolaříkové je vážným obviněním Jakuba Michálka z bossingu. Je pro mě rovněž tak upozorněním na problémy v komunikace v PS, vzhledem k dalším zde na Fóru nebo i v jiných diskusích otevřená témata podobného charakteru. Sama mohu poskytnout své svědectví o komunikačních a vztahových problémech v MS v SČK (včetně komunikace s PKS SČK).
Znepokojuje mě nejen toto obvinění, resp toto chování, na které je poukázáno, ale také to, že další informovaný člověk Mikuláš Peksa promluvil až nyní. Možná ve věci něco konal, ale to mi z diskuse není zřejmé. Jana Kolaříková se rozhodla pro tento způsob, a respektuju to. Pokud ale další lidé věděli, v jaké situaci Jana je, a nejednali, považuji výslednou situaci také za jejich selhání.
Dále mě znepokojuje, že tento členský podnět podle mě dokládá nedostatečné zjišťovací a zajišťovací mechanismy pro potenciální oběti maladaptivního chování a konfliktních, potenciálně krizových situací v komunikaci a vztazích v PS. Schází mi etický kodex a další dokumenty, o které se můžeme opřít v řešení konfliktů. Chybí mi profesionální tým poradenských konzultantů, mediátorů a facilitátorů konfliktů. Chybí mi strategie vzdělávání pro práci s lidmi (trénink sebereflexe, práce se zpětnou vazbou, chybou a konfliktem).
Dále mě znepokojuje nejasnost tohoto hlasování. Osobně nejsem v tomto konfliktu nijak osobně zainteresovaná. Chybí mi informace, zda byly učiněny nějaké kroky k vyjasnění a nápravě dlouhodobé situace i v případě, že problém eskaloval. Zda a jakou formu ochrany a podpory se dostalo Janě Kolaříkové, zda se dostalo Jakubovi Michálkovi možnost odborné konzultace v situaci jeho chování, v situaci, kdy byl obviněn z bossingu.

Nemohu v této situaci hlasovat PRO odvolání Jakuba Michálka, ačkoliv obvinění Jany Kolaříkové beru vážně a domnívám se, že tak, jak je nastavená personální politika v PS není žádoucí, aby lidé s méně rozvinutým citem pro mezilidskou komunikaci mohli dobře fungovat v týmech, do jejichž činnosti spadá řízení lidí. Ale v tomto smyslu mi stačí ujištění, že již nebude kandidovat do RP. Pokud by kandidoval, nebudu ho volit. Protože ale můj hlas pro dovolání bych cítila jako další hlas pro potvrzení toho, že se jedná o bossing, a tím si v tuto chvíli nemohu být jistá, svědomí mi nedovolí hlasovat pro odvolání.
Ale vyzývám všechny členy, kteří se profesně zabývají prací s lidmi, aby se zapojili do aktivit přípravy strategie komunikace a personální politiky PS. V Praze již pracuje taková skupina, myslím, že by měla být otevřená i lidem z ostatních krajů. Také doufám, že se toto téma stane ústřední na příštím setkání CF.
Také apeluju na odborné uchopení tohoto konkrétního konfliktu. Doufám, že Jana i Jakub jsou nyní v kontaktu s někým, kdo jim pomáhá. Nabízím člověka, který se zabývá také mediací ve velkých skupinách, mohu dát kontakt, je to Pavel Beňo.

Nemohu hlasovat ani PROTI odvolání, protože obvinění je velmi vážné a já v tuto chvíli nemohu vyloučit, že není pravdivé. Množí se svědectví podobné zkušenosti. Ani to, že mnozí takovou zkušenost s Jakubem nemají (ani já nemám) neznamená, že se nemohl dopustit bossingu vůči Janě a dalším. Stejně tak argumenty o Jakubově výkonu a důležitosti v PS nejsou v tomto relevantní, profesní a osobnostní předpoklady jsou dvě různé věci.
Apeluju na všechny, kdo mají odvahu mluvit o svých negativních zkušenostech s Jakubem, ale i někým jiným, např. v rámci MS, jako koordinátor, třeba i v minulosti. Pokusím se navrhnout bezpečný rámec pro toto sdílení. Věřím, že je to důležité jak pro jednotlivé dotčené, tak i pro PS jako celek, aby se prostor vyléčil.

Nejde jen o Jakuba Michálka, ale o každého, kdo je ve volené funkci, či na kandidátkách, a je možné, že nemá osobnostní předpoklady, nebo nemohu věřit jeho morální integritě. Nemyslím, že stačí odvolat Jakuba Michálka, a budeme se mít krásně ve skvělé PS.
Budu tedy hlasovat ZDRŽUJI SE. A budu se snažit dále akcentovat témata zdravé mezilidské komunikace a nastavení mechanismů v PS.
Oceňuju argumenty pro i proti, které v diskusi zazněly. Vážím si každého příspěvku, který kultivoval tuto tak složitou diskusi.


Pirátské fórum je v politickém prostředí zcela ojedinělé a vnímám to jako nástroj, který má ohromný potenciál. Všichni zde mohou vložit příspěvek, vytvořit anketu, vyvolat členský podnět.
Současně každý takto sofistikovaný nástroj má svá rizika. Na rozdíl od osobního kontaktu zde nevidíme, jaký dopad mají naše příspěvky. Toto specifikum on - line komunikace nás svádí snadněji se dopouštět komunikačních faulů, protože nemáme sociální korekci, okamžitou odezvu, naše kroky jsou jakoby beztrestné, tedy chybí rychlý apel na naše svědomí. I když v on-line prostoru, v rámci té stejné komunity normy nastavené na Fóru ovlivňují i normy v osobním kontaktu. To na nás klade na každého z nás ještě větší nárok na individuální odpovědnost a morální integritu, sebereflexi a práci se zpětnou vazbou. Čím více bude lidí, kteří si zametou před vlastním prahem, kteří nefaulují, nemanipulují, nenálepkují, neútočí, tím bude obtížnější, aby se problematické komunikační styly staly normou a přerostly v toxické, patologické chování, jako je bossing, mobbing, staffing a sexual harassment. (Nemluvím o dalších prvcích skupinové dynamiky jako psychických mechanismech triády oběť - pachatel - záchranář, hierarchii a dělby moci, jak se pracuje s chybou, motivací a výkonem, jak se pracuje s konfliktem a krizí a další faktory, které ovlivňují tyto toxicity.)

Pokud někdo pojmenuje výskyt takové patologie, je potřeba v první řadě poskytnout podporu a ochranu oběti, případně i oznamovateli, je-li to jiná osoba. A zabránit další victimizaci oběti, oznamovatele, což znamená např. bagatelizace, ponižování, nálepkování, kritika způsobu oznámení a další.
Dalším krokem je diagnostika, analýza situace a příčin. Protože pro tyto jevy je typické, že bývají skryté, nezřejmé, je nesmírně obtížné je dokazovat. Samotné prokazování či šetření, zda uvedené skutečnosti naplňují obvinění, mohou být pro dotčenou osobu další zátěží, proto je důležité postupovat empaticky a odborně.
Následuje terapie, to může být třeba mediace, supervize, psychoterapie a pod., a doporučení konkrétních personálních doporučení, opatření. Jedním extrémem je odchod, výpověď, druhým podání trestního oznámení. Obojí může být někdy jediným řešením.
A důležité je vytvoření strategie prevence. Např. etický kodex, kultura organizace, konzultanti, definice toxického chování v organizaci, nastavené komunikační strategie a strategie krizového managementu, resp. práce s konfliktem, chybou apod.
Tyto jevy nejsou toxické jen pro oběť, ale pro celou skupinu, ve které se vyskytnou. Současně ne každá situace konfliktu, a ani delší krize ve vztazích a komunikaci nemusí naplňovat kriteria vyjmenovaných patologií. Přesto je důležité hned reagovat, když se vyskytne maladaptivní chování jakéhokoliv charakteru. Pokud se situace neřeší, nebo se volí nevhodné intervence, má to negativní dopady na další fungování skupiny.