, která se zobrazuje, pokud jste přihlášeni.
ráda bych požádala o členství v Pirátské straně a proto mi dovolte, abych se představila.
( možná si k tomu udělejte kafe, nalijte pivo, já neumím být v psaném projevu dost stručná
)Já osobně
Jmenuji se Tereza Mašková (jméno na fóru místo přezdívky řeším! ) Je mi 36 let, žiji s manželem a dvěma syny v Pelhřimově, kde pracuji v místní nemocnici jako zdravotní sestra.
Narodila jsem se v nedaleké Horní Cerekvi, stejně jako můj muž, máme tam oba rodiny a zároveň tak vcelku slušnou pirátskou základnu. Celý život žiji na Vysočině a nehnula bych se z ní ani o kilometr
Studovala jsem Střední a následně Vyšší zdravotnickou školu v Jihlavě, jsem tedy diplomovaná všeobecná sestra.
Jsem silně rodinný typ, takže velice brzy po dokončení studia jsem založila rodinu a plně se jí věnovala. Po mateřské dovolené jsem nastoupila na zkrácený úvazek (který si, kvůli mnoha dalším zájmům a potřebě být s dětmi, stále držím) na zajímavou pozici „univerzální sestry“. Neměla jsem příslušnost k jednomu oddělení, ale pracovala jsem tam, kde bylo potřeba. To byla velmi zajímavá zkušenost. Dostala jsem se k práci v mnoha různých oborech – od interny, přes JIP inerních oborů, ortopedii, až po hematologickou ambulanci. Nyní již tři roky pracuji na dialýze.
Já a Piráti
O politiku jsem se začala intenzivněji zajímat asi před 4 lety, když mi došlo, že není nikdo, koho bych mohla s klidným svědomím volit. Ano, dokonce jsem volit prostě nešla! Celý život razím heslo, že nejlepší je vždy zlatá střední cesta a dělení politických subjektů na pravici a levici mi bylo proti srsti. Vždyť přece logicky, je nejlepší od obojího kus. Chvíli jsem koketovala se zelenými, ale to bylo opět o přílišné vyhraněnosti určitým směrem. Až jsem objevila Pirátskou stranu! A tak nějak všechno do sebe krásně zapadlo a já Pirátům docela slušně podlehla
Poslední dva roky tedy Piráty nejen volím, ale šířím jejich vize, myšlenky, program… Nenásilně, málem snad nenápadně a nese to ovoce. V tomto ohledu věřím, že méně je více. Viz minulé prezidentské volby, které silně otřásly mým světem, nebo spíše sociální bublinou. Věřím, že skvělému kandidátovi jsme neúspěch (a tedy rovnítko špatnému kandidátovi úspěch) zavinili my všichni voliči, kteří se snažili přespříliš a lidé volili často natruc, neb jim to podsouvání prostě přišlo otravné. Ale to jsem trochu odbočila…
A propos sociální bublina! Ta u mne docela nadělala paseku. V mém okolí – příbuzní, rodina, kolegové, kamarádi...platím, ve srovnání s ostatními, za člověka s přehledem o politickém dění i přehledem všeobecným, který už měl v politice dávno být...No, než jsem poznala osobně Vás, Piráty z Vysočiny. To jsem si při pádu z toho mého obláčku ale natloukla zadek!
A teď nepodlézám, prostě konstatuji, že jste všichni skvělí!!! Chytří, sečtělí, inteligentní, mající neskutečný přehled a k tomu milí, tolerantní a hlavně upřímní. Nemám ráda tanečky kolem horké kaše a věřím, že k sobě mohou být lidé upřímní a přesto zůstat přátelští a slušní. A to mě vede k přiznání, že jsem o vstupu k Pirátům opravdu hodně a dlouho přemýšlela a bála se ho. Nejsem si totiž jistá, po tom, co jsem Vás poznala, že budu jako Vy stejným přínosem Pirátské straně jako Vy. Ale budu se snažit a budu se učit! Přemýšlení o tom, jestli mé členství bude mít přínos či nikoli, nechávám tedy na Vás. Kdybych to nezkusila, mrzelo by mě to.
A proč se chci stát členem?
Po letech, které jsem věnovala spíše péčí o ostatní, jsem si uvědomila, že jsem jaksi zamrzla a potřebuji se opět začít někam posouvat, vzdělávat se, stýkat se s lidmi, ideálně stejně smýšlejícími. Je to možná důvod sobecký, ale zmínit ho musím, protože je to pravda.
Dalším důvodem je výhled na založení MS Pelhřimovsko, se kterým chci hrozně moc pomoci, protože Pelhřimov a okolí je pro mě prostě láska. A jestliže si myslím, že časem „Pirát do každé rodiny!“ Tak zatím alespoň Pirát do každého zastupitelstva, obce, městyse...
Šíření pirátského programu a vizí, zvětšování členské základny je pro mne samozřejmostí.
Nabídnout mohu nadšení pro věc, trochu těch organizačních schopností, podporu, několikero rukou a nohou na roznos letáků, snad i zdravý selský rozum (kterého, zdá se mi, povážlivě ubývá), chuť se učit novým věcem, poměrně dost času (děti odrůstají a zkrácený úvazek zůstává:-) ) a další se snad samo ukáže...
Děkuji, že jste dočetli až sem, opravdu si toho vážím. Předpokládám, že budou od Vás následovat otázky, těším se na ně.
S pozdravem Tereza Tetanka Mašková
