Rozhodčí (ne)řád

[Lukas.Novy]

Nulova, ale to potvrzeni vymahatelne je (pokud je to samostatny vyrok v nalezu), jinak ti muzou omezit prava clena.

[Petros.Michailidis]

Nebudu citovat celou Jakubovi litanii, ale dotýká se to jí.

Náklady řízení (je jedno čí, zda RK nebo stěžovatele, či odpůrce) hradí ten, kdo prohrál spor. To je premisa třetího odstavce. Míjím to, že se má jednat o prokazatelné náklady. A to všech. Jediný subjekt, u kterého se některé náklady nemusí prokazovat, je RK, která má nárok na paušální částku 300 Kč. Zcela automaticky. Ty jsou přednostně hrazeny ze složené zálohy.
Netuším, jakým kouzlem to chce Jakub vykládat tak, že v každém případě se hradí ze složené zálohy přednostně. Jak to dokáže skloubit s tím, že náklady řízení hradí ten, kdo prohrál spor. Ta přednost se dotýká stavu, kdy je stěžovatel neúspěšný ve svém sporu, čili musí hradit náklady řízení. Nelze spravedlivě požadovat po stěžovateli, aby z jeho složené zálohy byly hrazeny náklady řízení přiznané RK, když byl spor vyřešen v jeho prospěch.
Ta přednost rovněž znamená, že ze složené zálohy se neplatí prokazatelné náklady jiných účastníků. Prostě těch 300 Kč, pokud stěžovatel není úspěšný se použijí přednostně na úhradu nákladů RK (čili těch minimálně 300 Kč).

Dále musím upozornit na to, co musí obsahovat nález RK (dle §20). Vedle jiných skutečností je to výrok o nákladech řízení. To znamená výčet nákladů řízení jednotlivých účastníků (včetně RK). Pokud není, má se za to, že je zde jenom jeden (paušální) náklad RK.
Přesně tak je to s tím inkriminovaným rozhodnutím (nálezem) Ivan-Krtek. Nikomu nebyly přiznány výrokem žádné (prokazatelné) náklady řízení. Hovoří se pouze o nákladech řízení ve výši 300 Kč. Ty zřetelně přísluší RK jako paušální náklady řízení, které musí uhradit neúspěšná strana sporu. (zase připomenu, že způsob úhrady byl zvolen nešťastně skoro bych řekl hloupě, ale to nic nemění na skutečnoti, že jsou to náklady RK, které musí uhradit strana, která prohrála spor).

Převést nutnost vymáhat úhradu nákladů řízení (v paušální výši) na stěžovatele v případě jeho "vítězství", je nechutný alibismus a ohýbání práva i spravedlnosti. Ještě lepší je výklad, že se jedná o soukromoprávní záležitost, do které strana nemůže zasahovat.