Zbynek.Konvicka píše: ↑12 lis 2019, 12:05
Píši to sem radši, pro všechny nominované Michala Horáka, Júsufa Traore, Lukáše Mareše i Jirku Roubíčka bych měl jednu zásadní otázku, kterou bych rád položil všem potencionálně navrženým lidem na lídra...neb mi to přijde důležité.
tedy @Michal.Horak a @Jiri.Roubicek a @Jusuf.Traore a @Lukas.Mares
Dovedete si představit v případě úspěšné nominace na pozici lídra do krajských voleb tu skutečnost, že to sebou nese i očekávání v případě úspěchu Pirátů aspirovat na hejtmana kraje?
Děkuji za odpověď....
Ahoj,
Zbyněk položil zcela logickou a jednoduchou otázku: „Dokážete si představit sebe jakožto aspiranta na hejtmana“? Má odpověď je ještě o kousek jednodušší: „Ano, dokážu“…
Já mám ale celkem velkou představivost, takže otázka možná měla znít: „Zvládnete nyní zastávat post hejtmana“? a moje odpověď je ještě o kousek jednodušší: „Nikoli, ale… “
…jsem kluk, který vyrůstal v době, kdy černé dítko nepatřilo mezi ikony naší společenské normy a skutečnost, že jsem dostal do vínku morbidní obezitu, mé postavení nijak zásadně nezlepšovala. Výsledkem bylo, že zhruba do mých 9 let, kdo měl trochu zlosti, šel si bouchnout do hnědýho Pepy (Júsuf = Pepa), a to dost často včetně pedagogů, bohužel i police nebo mého otčíma, který si liboval v típání cigaret o moje ruce.
I když jsem byl trochu větší, silnější a hlavně jsem si dokázal sám zjednat pořádek, moc se nezměnilo, jelikož moje matka nebyla „matka roku“ (řekněme, že neměla čas) a výchova má vlastní i mých sester byla často na mě… Když se k tomu všemu na gymplu přidalo experimentování s marihuanou… a pár dalšími věcmi (zhruba 4leté) a já nedal ve čtvrťáku dohromady logickou větu, přičemž jsem se omylem dozvěděl, že já a jedna spolužačka nesmíme projít, řekl jsem si „Mám na to…“.
Když jsme s Kamilem Podzimkem v roce 2005 rozjížděli prevenci na školách a všichni nám říkali, že to co děláme je blbost, protože panovalo přesvědčení, že stačí říct, neberte drogy, drogy jsou špatný, řekl jsem si „Mám na to…“.
V situaci, kdy jsme se snažili s kolegy posunout práci s dětmi a rodinami a všichni nám házeli klacky pod nohy, řekl jsem si „Mám na to…“ a podařilo se nám s kolegy vytvořit postupně organizaci, které jsem měl čest být 6 let ředitelem a která byla v roce 2011 jedinou organizací, která nabízela takto komplexní služby pro rodiny s dětmi. (Jednalo se o Portus Prachatice, kdy portus znamená přístav a měl to být bezpečný přístav pro rodiny a děti.)
Dnes již 5 let zastávám post vedoucího odboru sociálních věcí, zdravotnictví a školství v rámci samosprávy i státní správy a na krajském úřadě se pohybuji velmi často, přičemž mám mezi úředníky i několik kamarádů či známých. Mimo to zajišťuji spoustu jiných aktivit např. systém a administraci dotací, předvánoční večeře pro seniory, dětské tábory a asi vše, co Vás napadne, co souvisí s lidmi.
Také jezdím po celé ČR lektorovat různá témata, zejména týkající se komunikace a spolupráce, podílím se na tvorbě koncepčních dokumentů na lokální i krajské úrovni a od roku 2009 se aktivně věnuji komunální politice
Mezi tím jsem vystudoval VOŠ sociální, speciální pedagogiku na UK a pedagogiku volného času na JU.
Toto vše nepíši, abych si stěžoval, jelikož dnes a denně vidím osudy dětí, které to také nemají v životě lehké nebo abych Vás oblažoval tím, co mám za sebou, ale chtěl jsem ukázat, co dokáže zvládnout i malé černé týrané dítě.
Pepa ve svém příspěvku na FB uváděl, že si dokáže představit dva kandidáty. I já jsem vnímal dvě osoby, které by byly ideálními kandidáty, přičemž jedním z nich byl on… A právě proto jsem po dotazu od Luďka dlouho zvažoval, zda do toho jít, či nikoli…
Nyní se vrátím k původní otázce, kterou jsem si, po Zbyňkovo výkopu, vlastně položil sám, přičemž jsem si vědom faktu, že poodhalit roušku poznání všech činností hejtmana se mi daří jen v omezené míře. Čili: „zvládneš nyní zastávat post hejtmana“ a moje odpověď zní: „Nikoli, ale máme na to… “
Nezáleží na tom, kdo jsme, ale jak se k sobě chováme...