Kandidátská řeč
Kdo jsem:
Je mi 47 let, narodila jsem se a žiju v Kadani s manželem a 3 dětmi (19, 17, 9 let).
Vystudovala jsem střední zdravotnickou školu v Chomutově a poté magisterské studium fyzioterapie (obor interní civilizační choroby) na FTVS UK Praha.
Několik let jsem se oboru fyzioterapie věnovala a částečně z něho čerpám při své práci a především životním stylu dodnes. Nicméně v mládí jsem dále několik let pracovala ve farmaceutickém byznysu a zásadní střet hodnot mě dovedl při dvojnásobné mateřské dovolené (2000-2005) ke komunitní činnosti.
Co dělám:
V roce 2003 jsem s přáteli založila občanské sdružení
RADKA pro zajišťování potřeb rodin s mladými dětmi. Z jedné pronajaté místnosti v DDM jsme se za 4 roky pestré činnosti, realizovaných nápadů a mnoha veřejných akcí stěhovali do čtyřpatrové budovy, pronajaté od města, kde jsme činnost již z více míst soustředili pod jednu střechu a rozdělili na centra - vzdělávání, volný čas, sociální služby, dobrovolnictví.
V mezičase jsem absolvovala roční kurz řízení NNO a mnoho dalších v rámci nezbytného celoživotního vzdělávání.
V roce 2010 jsme pod NNO zřídili soukromou alternativní mateřskou školu (pro 46 dětí) se vzdělávacím programem Začít spolu, kterou jsme postupně rozšířili o jesle (pro 22 dětí) a základní školu (pro 50 dětí – s aktuální kapacitou 17 dětí od 1. do 5. třídy).
Některé aktivity částečně poskytujeme i v sousedním Klášterci nad Ohří a v okolních menších obcích.
Před pár lety jsme ke spolku přidali ještě centrum pro mladé a centrum zahraniční spolupráce a zřídili dětskou skupinu – jesle (pro 24 dětí) v Klášterci.
Po 15ti letech mé práce v pozici ředitelky této organizace mohu říct, že jsme profesionální neziskovka poskytující celoročně každodenně široké spektrum služeb pro všechny od narození do stáří, s průměrným počtem klientů kolem 1 tisíce ročně a návštěvností cca 16 tisíc osob ročně.
Jsme zaměstnavatelem čtyřicítky (+ dvacítky v MŠ a ZŠ) skvělých pracovníků a spolupracujeme se 70 dobrovolníky ročně, jakož i se 2-5 zahraničními dobrovolníky, kteří u nás již potřetí každým rokem působí. Máme desítku místních a zahraničních partnerů a realizujeme každoročně přes 30 projektů.
Díky vícezdrojovému financování (s ročním obratem přes 10 milionů Kč) a perfektnímu týmu jsme po všech stránkách celkem stabilizovaná organizace a pořád máme chuť a plány na rozvíjení aktivit dle potřeb obyvatel v regionu.
Veřejně prospěšný sektor považuji za nejefektivnější pracovní prostředí, kde všechno jde, protože se chce, je zájem, flexibilita, spolupráce a srdce i rozum v rovnováze.
Mám ráda nové výzvy a snažím se tak aktivovat i ostatní.
Opakovaně jsem již mnoho let členkou prezidia střešní organizace
Síť pro rodinu, kde spolupracujeme a aktivně se setkáváme s obdobnými organizacemi (18) v našem kraji a sdílíme své zkušenosti.
Za svou práci jsem byla nominována v roce 2018 na
ženu regionu.
Dále jsem od svých 18 let členkou MENSY a od jara 2018 také hrdou členkou Pirátské strany.
Pirátská role:
Dlouho jsem si myslela, že dokážu „měnit okolí“ ze své pozice a do té „špinavé“ politiky vstupovat nemusím. Resp. jsem ve volbách 2006 a 2010 jen morálně podpořila místní kandidátku Zelených a Sdružení nezávislých kandidátů. Na události posledních 5 let v naší společnosti jsem se ale už nedokázala s klidem dívat a současně jen díky existenci a práci pirátské strany jsem poprvé viděla partnery, s kterými mi stálo za to se spojit a začít situaci měnit. Vliv samozřejmě mělo i osamostatňování mých vlastních starších dětí (tedy více „volného“ času pro mě

) a zahájení profesní práce s mládeží, které chci jít příkladem, ukázat, že
politika je věc veřejná a že je taková, jací se v ní vyskytují lidé.
Sešli jsme se v Kadani
počátkem roku 2018 sice v malém počtu příznivců, z různých profesí, ale díky tvrdé práci všech a pomoci z regionu se nám podařilo za pár měsíců postavit kompletní kandidátku do komunálních voleb 2018 a uspět s počtem 2 (bez mála třech) zastupitelů. Dalších 5 lidí máme v komisích a výborech a počátkem roku 2019 jsme založili
místní sdružení Kadaň, nyní již se 6ti členy a dalšími příznivci, jehož jsem předsedkyní.
Po téměř 2 letech u Pirátů a 1 roce v komunální politice bych řekla, že je to po nezisku moje další velká nekončící univerzita života a záleží na každém, jak moc aktivně a rychle jí prochází. Je to o možnostech, schopnostech, příležitostech, ale především o vnitřní motivaci. Tu se třeba i v naší škole snažíme podporovat v dětech již odmala, protože je prokázané, že
to co nás baví, to děláme nejlépe.
Přes všechny složitosti v soukromém, pracovním i společenském životě, které se s mou novou rolí „političky“

objevily, pořád říkám, že mě Piráti baví. Připomínají mi moje začátky v nezisku, kdy touha a vůle posouvala všechno vpřed, lidé jsou otevření a sdílející a smysluplné výsledky se pak dostavují téměř samy. Cíl je jasný.
V naší místní pidiopozici (s Janou Hladovou) máme za sebou velký kus práce – zahájili jsme zorientováním se v
samosprávě a hned jsme podnikly
kontrolu hospodaření a evidence. V
registru smluv jsme objevily závažné nedostatky, které vyžadovaly nápravná opatření, bez kterých by naše město mohlo být o pár milionů chudší.
Prosadili jsme s týmem online přenosy a
záznamy zastupitelstev, kontrolujeme
městské firmy,
zakázky, přidělování bytů a spolupracujeme s
občany,
mládeží i celou
společností abychom dokázali realizovat pirátský program.
Důsledným vyžadováním (po několika odvoláních na kraj) jsme si zajistili poskytování informací z rad města, i když v poslední době bohužel zápasíme dále s poskytováním informací od některých úředníků (zřejmě pod vlivem našeho nechvalně proslulého pana tajemníka) a dochází bohužel až ke „stošestkám“ a stížnostem.
Tím vším se stále učíme (i po absolvování
kurzu pro zastupitele 
) a i díky skupině pirátských zastupitelů se učíme velmi rychle

. Myslím, že je to ta nejlepší příprava na práci v krajském zastupitelstvu.
Čemu se chci věnovat na kraji:
Jsem už dost stará, abych si nedělala zbytečná očekávání, a beru život tak, jak jde. Co přináší, a mohu ovlivnit, řeším, co není ve sféře mého vlivu, tím se nenechávám udolat.
Jsem realista (i když myslím, že pozitivní), ale nebudu odpovídat na otázku, zda mám čas na uvolněnou funkci - vždy jsem udělala to, co bylo v danou chvíli dle mého svědomí nejlepším rozhodnutím a žádného dosud nelituji. Nejsem svázaná odpovědností za celý svět, ale umím být jak teamovým lídrem, tak férovým spoluhráčem. Vždy jsem za sebe nechávala mluvit spíš činy a tato slohovka už dávno překročila meze mé sebeprezentace

, nicméně si uvědomuji, že mnoho z vás mě vlastně vůbec nezná (a bohužel nemohu zatím slíbit ani účast na příští krajské schůzi; na případné otázky na fóru postupně odpovím).
V krajském zastupitelstvu chci působit podobně jako v městském – v těch obecných oblastech –
podpora otevřenosti, transparentnosti, svobody, rovných příležitostí či kontrola moci a efektivního hospodaření.
V těch odborných mohu nabídnout své letité znalosti a kontakty v o
blasti občanské společnosti a veřejných služeb - sociální, zdravotní a vzdělávací systém.
Dnešní stav např.
sociální politiky nevnímám až tak tragicky, protože existuje Síť sociálních služeb, zpracovaná na základě strategických plánů a potřeb regionu dle např. komunálních plánů. Je pravidelně aktualizována a výrazné deficity služeb (proti jiným krajům) jsem nezaregistrovala. Podle mě dobře fungovala spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování a místní lokální partnerství, která bych zachovala.
Problém vidím spíše v netransparentním rozhodování (kde tušíme různé personálně-politické vlivy) a také v rozdělování prostředků státu dle počtu obyvatelstva (bez ohledu na počty pobytových služeb pro celou ČR) či v zásadně nerovných podmínkách PO a NNO. Více nezávislého rozhodování a transparentnosti je nezbytné.
Ve zdravotnictví je obdobně zásadní problém v soustředění kraje na „své krajské“ nemocnice, které ale nejsou schopny pokrýt péči v celém regionu. Je proto nutné dohodnout min. efektivní spolupráci (ideálně i částečnou finanční podporu) s ostatními – městskými, ev. soukromými zařízeními, dle potřeb obyvatel.
Změna úhradové vyhlášky je v moci státu - vlády, nicméně kraje musí být aktivní při dokladování současné situace pro zdůvodnění požadovaného narovnání pravidel.
Vzdělávání je velkou kapitolou formálních, neformálních, alternativních možností… a já jsem zastáncem především individuálního rozvoje jedinců a podpory jejich silných stránek. Celý školský systém se mění jen velmi pomalu a je proto potřebné podpořit každý dobrý příklad, spolupráci, inspiraci ze nebo v zahraničí a ponechat dětem a rodičům možnost volby a širokou nabídku možností.
Využívání programů Evropské komise pro studenty, školy je podle mě v našem kraji velmi nerozvinuté a bylo by vhodné ho např. i regionálně koordinovat a samozřejmě podporovat rozvoj občanské aktivity mladých (což činíme i v naší organizaci skrze informovanost, dobrovolnictví či mezinárodní program DofE apod.).
Nebudu se vyjadřovat k ostatním zásadním oblastem krajské politiky, protože považuji za velmi důležité, aby
krajská kandidátka byla složena z pestrého týmu odborníků na jednotlivé sféry, který jedině tak bude schopný nejen představit ucelený program veřejnosti, ale především ho pak kvalifikovaně prosazovat a realizovat ku prospěchu obyvatel kraje.
Vážím si, pokud jste dočetli až sem

, děkuji a těším se na diskuzi.