Odborná sekce etických hodnot a náboženství?

[Jaromir]

Nikdy jsem nenašel přímo téma odborné sekce, tak to vložím sem.
Nabídl bych podporu v odborné sekci , která se týká vztahu k etických hodnotám, náboženstvím a duchovním tradicím. Zatím možná taková sekce neexistuje, ale časem s rošiřováním pirátkého programu, třeba vznikne.
Nejsem vystudovný expert na tuto problematiku, ani mě to neživí. Jsem jen insider, který je aktivně začleněn v (na českém území) menšinové duchovní tradici.

[Lukas.Findeis]

Co a jak bysme ale měli řešit? Jsme pro svobodu vyznání apod. Nedokážu si představit, jak bysme měli něco takovýho specifikovat třeba v programu. A etika je hodně tenkej led. Pro každou osobu nebo společnost může být etickej jinej soubor hodnot. V tom bych se taky nerad vrtal. Oboje mi zavání nesmyslnými definicemi a omezeními. Možná sem ale něco přehlídnul. Jak to vidíš ty?

[Jana.Syrovatkova]

Nezatracovala bych pomoc kohokoli a neodrazovala bych jej od jakékoli spolupráce či pomoci.

Jedná-li se o menšinovou skupinu, pak bych nečekala vnucování nějakých pouček, které si mohu nastudovat, otevřu-li například kodex kanonického práva. Naopak je možné, že zde existuje mnoho skupin lidí, kteří by se mohli cítit být piráty, kdyby měli pocit, že i s nimi je počítáno. Tzn. jakákoli pomoc, která například naše: "Jsme liberální a nikomu nic nepřikazujeme a neomezujeme jej." přepíše do "lidštiny" srozumitelné pro rozličné náboženské skupiny.

Další téma, které by mohlo být zajímavé, je ukazovat věřícím, že opravdu nejsme zloději a lupiči, jak nás mainstream často označuje a proto se mnoho věřícich o piráty ani nezajímá.

Jako nedostudovaný teolog bych takovou sekci určitě četla a kdyby se tam řešily nějaké příliš šílené věci, nemám problém zasáhnout. Problematice věcí kolem religionistiky rozumím rozhodně víc i než problematice kolem kopírovacího zákona.

Zatím se možná dá diskutovat v tomto vláknu - co že vlastně by se mělo řešit a čeho by se taková práce sekce měla týkat.

[trinitrofenol]

Já to budu sledovat, jak se to vyvine. (Jakožto věřící chemik mám jedinou superschopnost: vyvádět z míry jehovisty. Nezapadám do škatulek.)

[Jaromir]

- Politickým prostorem burácí třeba téma cirkevních restitucí, to je blízké i širokému tématu odluky církví od státu.
- Charity, které se živí na základě dotací státu, i sponzoringu firem vydělávajících na herních automatech.. jsou to ještě charity?

Určitý eticko-filozofický základ pro vizi světa pod vedením pirátů dává přechod od strany jednoho tématu k "straně orientované na celou šíři života".
Dnes čím dál tím více se mluví o návratu ke kořenům, za což se vydávají kořeny křesťanské. Ve velké míře se nepopisuje a nezdůrazňuje, že žijeme to, co je silným odkazem starověkého Řecka a Říma - z hlediska státního uspořádání, zákonů i formovaním společné Evropy - , na rozdíl od vize bohem požehnaného krále a vlády jednoho naboženství, což byl křesťanský ideál po tisíciletí.
Takovéto mediální "tunelováná" kořenů pak dává ideovou oporu pro různé extremismy typu Breivik nebo falešné vytrubování, že krize je způsobena odklonem lidí od křesťanství. A z toho plynou tlaky, ze je třeba lidi poučovat, co je spravná víra, a že je to i zájmem státu dotovat tutu víru, která spojí více lidí proti vnějšímu/vnitřnímu nepříteli, který způsobuje rozklad Evropy. Směrem na východ - hlavně v Rusku je vidět to propojení státu a církve, což inspiruje naše mnohé "post-komunistické národovce" z nejvyšších míst.

Je třeba ale vyzvednout sociálnost evropského prostoru a vyšší míru soucitu a laskavosti lidí mezi sebou, než v jiných oblastech světa. To je pozitivní výsledek působení Ježíšovi filozofie v Evropě. To je hodnota, kterou je treba branit oproti vlivu jiných názorů třeba z Ameriky, stejně jako ideál svobody je třeba chránit před názorovými vlivy z Blízkého Východu/Afriky.


Myslím že témat ke kterým budou Piráti časem muset zaujmout postoj je dostatek, tím bude určitý filozofický-ideový postoj nezbytný. Samozřejmě to neznamená, že tyto témata bude strana řešit během pár měsíců, jde o období roků.

[Jana.Syrovatkova]

Co se týče církevních restitucí, máš-li možnost dostat se do Prahy, zvala jsem zde na přednášku příští středu v Praze-Libni viewtopic.php?f=78&t=11341

[Jaromir]

Zas tolik casu abych se angazoval jezdit v tydnu do Prahy nemam
Nicmene je mozne se tam zeptat nasledujici?
Kdo bude vlastnikem budov v pripade katolicke cirkve - cizi statni utvar Vatikan?
Jake problemy by mely cirkve kdyby uplna odluka cirkve od statu probehla behem jednoho volebniho obdobi, tj. behem asi 4 let?

[Jana.Syrovatkova]

Odpovím po debatě.

Zatím je to o tom, že faráře platí stát - tzn. tak rychlá odluka by mohla církve i položit. Ne všechny mají majetky. A mezi námi - mám pocit, že stát platí takovou kupu lidí, kteří de facto nic nepřinášejí (včetně kupy politiků), že proč ty ano a faráře ne?

[Adam.Zabransky]

Zatím je to o tom, že faráře platí stát - tzn. tak rychlá odluka by mohla církve i položit. Ne všechny mají majetky. A mezi námi - mám pocit, že stát platí takovou kupu lidí, kteří de facto nic nepřinášejí (včetně kupy politiků), že proč ty ano a faráře ne?

V církevních restitucích se ani trochu nevyznám, ale musím říci, že se mi nelíbí, že faráře platí stát. Církve podle mě nemají mít jakékoli výhody oproti ostatním organizacím. (Uvědomuji si, že situace je asi docela komplikovaná, proto mé tvrzení ber s rezervou.) A argument "když už se plýtvá hodně peněz, proč neplýtvat další", se mi také nelíbí.

[trinitrofenol]

Zatím je to o tom, že faráře platí stát - tzn. tak rychlá odluka by mohla církve i položit. Ne všechny mají majetky. A mezi námi - mám pocit, že stát platí takovou kupu lidí, kteří de facto nic nepřinášejí (včetně kupy politiků), že proč ty ano a faráře ne?

V církevních restitucích se ani trochu nevyznám, ale musím říci, že se mi nelíbí, že faráře platí stát. Církve podle mě nemají mít jakékoli výhody oproti ostatním organizacím. (Uvědomuji si, že situace je asi docela komplikovaná, proto mé tvrzení ber s rezervou.) A argument "když už se plýtvá hodně peněz, proč neplýtvat další", se mi také nelíbí.

Ono to spolu přímo souvisí - katolická církev už před druhou světovou válkou nebyla zcela soběstačná a získávala část prostředků od státu jako odměnu za administrativní činnost. V roce 1948 přišlo znárodnění a posléze si komouši i schválili zákon, kterým církev začali financovat a zároveň kontrolovat prostřednictvím státních souhlasů. Možnost zaplatit duchovní z vlastních zdrojů se otevírá až vrácením ukradeného majetku. Ovšem je to jenom možnost, nejsem si jistý, jak si farář dokáže poradit jako podnikatel s kusem pozemku...