Tohle je podle mne jasným znakem nepochopení toho, jak většinový systém u Pirátů funguje. Ten se od „běžných většinových systémů“ (prezident USA, Senát PČR; kde vítězí největší menšina), liší tím, že k získání mandátu je potřeba nadpoloviční podpora všech voličů, což znamená, že výsledný orgán stále zhruba representuje vůli většiny.Peter Zbornik píše:Příklad: volíme pět mandátů. V tomto případě stačí 1/6 hlasů pro zvolení. To však neznamená, že stačí 1/6 hlasů pro přijetí rozhodnutí ve voleném orgánu. Naopak je při poměrných volbách potřeba mít zastoupení alespoň 50 % voličí (pro přijetí rozhodnutí je potřeba souhlas třech z pěti členů a tři členy zastupují alespoň polovina voličů: 3 * 1/6=1/2).
I kdyby ve většinových volbách byly zvoleni všechny pět mandátů stejnou většinou 51% (stanovy Pirátů umožňuje i zvolení menšinou), tak by nebyla zajištěné zastoupení většiny při přijetí rozhodnutí ve voleném orgánu. Každý zvolený mandát by tedy zastupoval cca 50 % / 5 = 10 % voličů. Při přijetí rozhodnutí 3 mandáty ku 2, tak by právě byly pouze zastoupeni ony 30 % voličí o kterém píšete. Tj. většinový volební systém zajišťuje vlády menšiny voličů přes svých zástupců.
Kdybych to měl ilustrovat, aplikace pirátského volebního systému na volby do Senátu PČR by vedla k tomu, že by Senát nejspíš zůstal zcela neobsazen.
Taktické hlasování u Pirátů vede k tomu, že osoba s jinak většinovou podporou mandát nemusí získat, ale nikoliv naopak, tj. že by osoba s menšinovou podporou mandát získat mohla.