Prokop Singer (A2/FF UK): Válka v Jemenu trvá už osmým rokem, ale teprve nyní se objevily naděje na mír. Počátkem islámského postního měsíce ramadán totiž začalo platit příměří mezi hlavními aktéry devastující války na jihu Arabského poloostrova. Jak se konflikt vyvíjel a jaké šance má diplomatické řešení?
Kromě hlavních iniciátorů, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, se k ní připojily Bahrajn, Maroko, Súdán, Jordánsko, Egypt, Kuvajt a Katar. Intervenci výrazně napomáhali tradiční spojenci těchto arabských zemí – Spojené státy a Velká Británie.
Zatímco mezinárodně uznaná vláda je podporovaná Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty, hútijští rebelové z Ansar Alláh jsou podporováni Íránem. Právě balistické rakety a drony, kterými jsou Hútíové schopni nyní zasahovat cíle v Saúdské Arábii či ve vzdálených Emirátech, souvisejí s podporou ze strany Teheránu. Experti se shodují, že povstalci jsou schopni tyto sofistikované zbraně vyrábět na základě íránského know-how sami. Obecně je materiální pomoc Íránu Hútíům dost omezená, jelikož hútijská území jsou pod námořní i vzdušnou blokádou sunnitské koalice, přesto lze konflikt v zemi na jihu Arabského poloostrova označit za proxy válku mezi Saúdskou Arábii a Íránem.
Spojených státech probíhá už nějakou dobu vnitropolitická debata o tom, zda je morální tuto intervenci, při níž dochází k četným válečným zločinům, podporovat. Navíc podle OSN válka způsobila nejhorší humanitární krizi současnosti. Samotné saúdské a emirátské bombardování již zabilo desetitisíce lidí a celkově zemřelo v důsledku humanitární krize (nemoci a hladomor) kolem čtyř set tisíc lidí. Vedle válečných zločinů koalice, které zahrnují bombardování nemocnic, škol, svateb či v nedávné době útok na vězeňský komplex, můžeme zmínit i porušování válečných konvencí ze strany povstalců – popravy válečných zajatců nebo nasazování dětských vojáků.
