Zajímavé. Podle Kohouta prý zvýšení minimální mzdy v Seattlu ohrožuje zaměstnanost, zatímco miliardář Nick Hanauer, který v Seattlu žije, ve své nedávné TED přednášce Beware, fellow plutocrats, the pitchforks are coming říká pravý opak - zvýšení minimální mzdy v Seattlu podpořílo zaměstnanost, protože i obyčejná servírka z restaurace si může dovolit jít na večeři do restaurace (jak už kdysi říkal pan Henry Ford pro změnu o autech).Marek Necada píše:Jiný článek na stejné téma v poněkud intelektuálně omezeném rámci tradiční ekonomie:
Předražená práce, zlevněný kapitál
Minimální mzda musí být dost velká, aby uživila čtyřčlennou dvoupříjmovou rodinu i bez sociálních dávek. Jinak totiž ve skutečnosti těmi sociálními dávkami z našich daní dotujeme zisky zaměstnavatelů, kteří vyplácejí podřadné mzdy.
Vliv daňové zátěže na zaměstnanost je taky zanedbatelný. Podívejte se na Skandinávii, kde mají mnohem vyšší daně, ale taky mnohem širší sociální služby, a daří se jim dobře. Když vás totiž přejde počáteční šok, že vám někdo bere polovinu výplaty, a pořádně se zamyslíte nad fungováním ekonomiky jako celku, hlavně nad skutečným fungováním toku peněz v ekonomice, tak vám dojde, že daně samotné mají na reálnou ekonomickou produkci i životní úroveň lidí zanedbatelný dopad. Nejvíc se jejich dopad projevuje těsně po změnách daňové soustavy, ale za necelý rok se ceny a struktura ekonomiky daňovým změnám přizpůsobí, takže se ekonomický efekt daňových změn z drtivé většiny vymaže. A to platí jak pro zvýšení daní, tak pro jejich snížení.
Zrychlené odpisy firemního majetku také nejsou příčinou problémů, jen trochu urychlují proces, který by probíhal i bez nich a vedl ke stejným dopadům. Jen by se ty dopady o trochu oddálily. Mnohem větší problém jsou stovky miliard odklizené do daňových rájů, protože nadnárodní podniky tím získávají obrovskou ekonomickou výhodu oproti malým firmám.
Jestli chcete v téhle diskuzi dál pokračovat, založte vlákno ve vnitrostranické diskuzi.