Napsali o nás

[Zbynek.Janoska]

Ostuda na stránkách Respektu:

[Návštěvník]

Máte pěkný volební klip!
https://echo24.cz/a/SLBUh/video-pirati- ... sty-a-spol

[Lukas.Blazej]

Pokus o transparentnost v Praze ztroskotal na strachu ze stíhání

https://www.novinky.cz/domaci/505479-po ... ihani.html

Zatímco před volbami současné vedení Prahy slibovalo transparentní a otevřené vedení města, půl roku po nástupu do funkcí je vše jinak. Rada ve složení Piráti, Praha sobě, TOP 09 a Starostové v pondělí o zásadním rozhodnutí spojeném se začátkem výstavby metra D hlasovala nikoliv veřejně, jak by se dalo čekat, ale tajně.

Podle informací serveru Novinky.cz to bylo ze strachu z možného policejního stíhání, či dokonce vláčení po soudech. Radní zkrátka nechtějí dopadnout jako jejich předchůdci v čele s Bohuslavem Svobodou (ODS) v kauze Opencard, kteří byli odsouzeni za své hlasování. Kdyby tehdy hlasovali o prodloužení smlouvy tajně, policie by ostrouhala. V úterý Novinkám nikdo nechtěl říct, kdo vlastně tajné hlasování o metru D navrhl.

Pro zahájení geologického průzkumu na trasu metra D, a tudíž i zahájení stavby metra se v tajném hlasování vyjádřilo šest členů rady, tři se zdrželi a jeden hlas vůbec neodevzdal. Radní Jan Chabr z TOP 09 na jednání nebyl přítomen.
Ačkoliv hlasování o metru D bylo tajné, tak předchozí hlasování o tom, že rada chce tajnou volbu, bylo veřejné. „Důvody pro tajnou volbu nevidím a neuznávám. Překvapilo mě, že pro tajné hlasování byl pan primátor. Myslím, že ostatní piráti ne. Pak byla krátká rozprava a dotazy, proč je to tajné, a na ty nebylo odpovězeno,“ popsala průběh tohoto hlasování radní Hana Marvanová (STAN).

Pro hlasování o metru D v tajné volbě zvedli ruku vedle primátora Hřiba i náměstek za TOP 09 Petr Hlaváček a čtyři členové Prahy sobě – náměstek pro dopravu Adam Scheinherr, náměstek pro finance Pavel Vyhnánek, radní pro kulturu Hana Třeštíková a radní pro sociální oblast Milena Johnová.

Primátor Hřib na dotaz, kdo prosazoval tajné hlasování a proč on pro to hlasoval, neodpověděl.

Tajné hlasování bránil náměstek Scheinherr, do jehož gesce výstavba metra D spadá. Jde podle něj o zásadní hlasování a rada chtěla na základě koaliční domluvy dát všem prostor pro stoprocentně svobodné rozhodnutí.

„Panuje všeobecná shoda, že město tuto dopravní stavbu jednoznačně potřebuje, ale přesto jsme chtěli dát všem radním možnost vyjádřit se, aniž by museli brát jakýkoliv ohled na politické mantinely uskupení, jejichž jsou členy,“ řekl Novinkám Scheinherr.

„Šlo o koaliční rozhodnutí,” uvedl Scheinherr na otázku, kdo tajné hlasování navrhl. Kdo přesně se ale na takovém postupu předem dohodl, ale není úplně zřejmé.

Podobně postup hájí i Hlaváček z TOP 09, který byl také pro tajnou volbu. „Metro D je velmi zásadní a velký projekt. Je možné, že v průběhu jeho výstavby dojde k pochybnostem a nečekaným zvratům. Proto jsme chtěli umožnit každému co nejsvobodnější hlasování nepodmíněné barvou klubu,” uvedl Hlaváček.

Podle dalšího radního přítomného na jednání, který si nepřál být jmenován, však nešlo ani tak o barvy politických klubů, ale o strach z případných trestních následků. Rada zkrátka nechtěla být u něčeho podobného, jako byl projekt Opencard.

I kdyby totiž policie v budoucnosti zkusila rozhodnutí rady o metru D kriminalizovat, tak jak se stalo v minulosti v případě hlasování o prodloužení smlouvy s poskytovatelem služeb karty opencard, nemohla by nikoho z hlasujících identifikovat, a tedy ani stíhat.

Proti tajné volbě byla Hana Marvanová (STAN) a Vít Šimral (Piráti). Zdržel se Petr Hlubuček (STAN) a pirát Adam Zábranský.

„Nevím, proč se hlasovalo tajně. Hlasování jsem se zdržel, protože jsem to nepochopil. Přišlo mi to divné. Je zbytečné, abychom se uchylovali k takovým způsobům, ale respektuji většinovou vůli svých kolegů,” řekl Novinkám Hlubuček.

Narušení transparentnosti tajným hlasováním však nevidí radní za Prahu sobě Hana Třeštíková. „Myslím, že to bylo v pořádku. Nemá to nic společného s transparentností a toto byla naše domluva,” uvedla.

[Dalibor.Zahora]

22. května 2019 6:05

Jel jsem na jamesonu jako Zeman na becherovce, vyprávěl před pěti lety zklamaný Bartoš. Teď chtějí Piráti vyhrát

Marie Bastlová

Ivan Bartoš na celostátním fóru Pirátů. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Před pěti lety Piráti zůstali v evropských volbách těsně pod pětiprocentní hranicí a jejich předseda Ivan Bartoš zklamaně odešel z čela strany. Dnes je zpět a jeho strana tajně doufá v celkové vítězství. Nebo alespoň v to, že se stane nejsilnější opoziční stranou.

„Byl jsem volebním lídrem, nesu politickou zodpovědnost za výsledky. 4,78 % hlasů nás sice definitivně upevnilo v pozici reálné politické síly, ale hranici pěti procent jsme nepřekonali… A protože změna je život, rozhodl jsem se, že opustím post předsedy Pirátské strany, který jsem téměř od počátku zastával,“ napsal 6. června 2014 Ivan Bartoš na svůj Facebook. Zklamaný a unavený právě odcházel z čela strany, kterou v roce 2009 pomáhal zakládat. Kampani dal tehdy všechno. Pět měsíců na ní pracoval v každé volné chvíli, na tři měsíce si vzal neplacené volno z práce. Aby ne – průzkumy naznačovaly šanci, Piráti se poprvé dostali i do televizních předvolebních debat. Jenže úspěch jim těsně unikl.

„Jako Zeman na becherovce jsem jel ke konci na jamesonu. Po kampani jsem vážil ani ne šedesát kilo,“ vyprávěl později Ivan Bartoš v rozhovoru pro Parlamentní listy. A pro Magazín Lidových novin dovysvětlil:

„Cítil jsem, že to je už přes čáru. Ta kampaň byla stres, člověk nemá čas udělat si deset jogínských pozdravů slunci nebo si meditovat. Navíc, já jsem v hospodě vlastně od patnácti let. Ne že bych v kuse kalil, ale pivko jsem si dal. Od šesti let jsem hrál na harmoniku a měl jsem úžasnýho učitele, který na první pohled odhadl, že jsem ten hospodský šumař, a tak do mě sypal všechny ty písničky. Takže od patnácti let jsem byl žádaným harmonikářem na večerních posezeních, svatbách a pohřbech. Harmonika mě provází dodneška. Je to nástroj, který otevírá srdce.“

Dnes, pět let poté, je Ivan Bartoš opět v čele strany a opět naplno pracuje na kampani. Už sám nekandiduje a jeho cílem není pět procent, ale vítězství. A pokud ne celkové, pak alespoň první místo mezi opozičními stranami.

Došli jsme strašně daleko

„Ambice vyhrát tyhle volby není nereálná, máme velký potenciál. Když jsme před minulými sněmovními volbami říkali, že chceme mít 10 procent hlasů, tak se nám mnozí smáli, analytici to zlehčovali, ale stalo se. My máme šanci tyhle volby vyhrát,“ přesvědčuje Bartoš s energií v hlase dnes, byť průzkumy mu vítězství neslibují.


K jeho optimismu, před volbami povinnému, se přesto přidávají i další.

„Za těch pět let jsme došli strašně daleko, nejen jako strana, ale i jako celosvětové hnutí. Konečně nebude v Evropském parlamentu jen pár osamělých pirátů, ale silný klub. To je pro nás hodně významné, protože evropská úroveň umožňuje skutečně řešit naše hlavní témata, jako je svoboda internetu, stejně jako české záležitosti, jako je třeba odliv kapitálu do daňových rájů uvnitř Evropské unie,“ říká místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Pikal.

Pro Piráty je úspěch v těchto volbách důležitý. V první řadě proto, že jim chybí evropský hlas, přestože velká část jejich hlavních témat má nadnárodní přesah. Chybí jim ale také zázemí, které mají evropští poslanci díky velkým rozpočtům na asistenty, kancelář a experty. V rámci tuzemské politické scény je pak pro Piráty hlavní, aby udrželi stoupající trajektorii svých výsledků. A aby posílili svoji roli mezi opozičními stranami a dokázali, že mohou být stranou, která je schopna soupeřit s nyní dominantním hnutím ANO.

„Všichni víme, že tyhle volby mívají tradičně nízkou účast, ale senátní volby mají mnohdy ještě nižší, a význam Senátu nebo senátorských mandátů to nijak neumenšuje. Kdyby se nám podařilo vyhrát, mělo by to obrovský symbolický význam. Ukázalo by se, že ANO je porazitelné,“ odmítá už dopředu relativizování případného volebního úspěchu šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.


Marcel Kolaja, lídr pirátů do eurovoleb. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Evropské volby jsou ve svých výsledcích ošidné, mezi politiky se jim léta trochu posměšně říká „lepší průzkum volebních preferencí“. Před pěti lety je provázela jen velmi nízká, osmnáctiprocentní účast. Volby tehdy vyhrálo hnutí ANO, jen těsně za ním pak skončila TOP 09 se Starosty. Ti v evropských volbách získali téměř 16 procent, tedy zhruba o čtyři procenta víc než rok předtím ve sněmovním klání, jenže nešlo o trend, ale o anomálii danou typem voleb a silnou proevropskou orientací strany. Podobně z evropských voleb dlouhodobě těží třeba lidovci, kteří v roce 2014 získali téměř 10 procent hlasů.

Úspěch by nás oslabil

Zrádnost evropských voleb, byť z jiného pohledu, ukázal před pěti lety výsledek Strany svobodných občanů. Strana Petra Macha získala ve volbách o pouhých pět tisíc hlasů víc než Piráti, jenže to už stačilo k překročení pětiprocentní hranice. Petr Mach zazářil a stal se europoslancem.

„Jsme šťastní, že to tak je. Je to pro nás velký úspěch. A rozhodně to těmito volbami nekončí,“ prohlašoval Mach po vyhlášení výsledků. Další úspěch se ale dosud nekonal, naopak. Strana neunesla odchod svého šéfa a výrazné tváře do mediálního ústraní v Bruselu, po vnitřních sporech Mach rezignoval na funkci předsedy a v roce 2017 i na europoslanecký mandát. Ještě loni v prosinci se zdálo, že bude znovu za Svobodné kandidovat do Evropského parlamentu, ale i z toho sešlo.

„Strany většinou posílají do eurovoleb své béčkové politiky, my a Svobodní jsme tehdy před pěti lety poslali lídry. A silný výsledek ukázal, že se to vyplatilo. Jenže to má i odvrácenou tvář – Svobodným odešel lídr, zmizel z českých médií, pro která nejsou evropská témata atraktivní, a navíc si s sebou na lukrativní posty do Bruselu odvedl část straníků. Myslím, že my bychom takto nedopadli, ale případný úspěch by nás určitě oslabil,“ přemítá Michálek.

„Tehdy před pěti lety byl ten výsledek hrozná smůla, byli jsme strašně zklamaní. Jenže když to vezmu z dnešního pohledu, bylo to pro nás strašné štěstí. Podívejte se na osud Svobodných. Ti nás tehdy o pár tisíc hlasů předběhli, těsně překročili pět procent, a byl to jejich konec. Vlastně bylo obrovské štěstí, že nám předseda Ivan Bartoš neodešel do europarlamentu,“ rozebírá pět let staré události současný místopředseda strany, poslanec Mikuláš Ferjenčík. I on tehdy kandidoval a pracoval na kampani.

Letos jdou Piráti do evropských voleb jako silná strana. Jsou dokonce garanty celoevropského pirátského programu, pořád jim ale chybí silnější finanční zázemí. Mohou sice počítat s vysokými státními příspěvky za mandáty – loni dostali 33 milionů korun –, chybějí jim ale silní sponzoři. Strana loni proto skončila hospodaření se ztrátou, a tak letos kandiduje s relativně skromnou kampaní. Piráti plánují utratit jen šest milionů korun, což je nejméně ze všech sněmovních stran, hnutí ANO oproti tomu vyčlenilo 35 milionů.

„Ukáže se, jak efektivně umíme dělat kampaň. Část našich voličů volby do evropského parlamentu tolik nezajímají, jenže jinou část naopak evropská témata zajímají velmi silně,“ říká Ferjenčík.

Šance na vítězství mají Piráti podle předvolebních průzkumů jen minimální – v podstatě žádný jim vítězství nepřisuzuje, v jasné roli favorita je hnutí ANO. Mají ale reálnou šanci na druhé místo, což by znamenalo porazit ostatní opoziční strany. To je oproti situaci před pěti lety zásadní posun, byť třeba Ivan Bartoš takový pohled odmítá.

„To s vámi tedy musím nesouhlasit. Za námi není žádný raketový vzestup v posledních pár letech, je za námi deset let práce. Prošli jsme za tu dobu velkým vývojem, máme poslance, senátory, starosty, jsme v řadě koalic. Když to stavíte odspodu, je to kontinuální práce. Není to žádný bleskový úspěch, ale výsledek mnoha let. Jen v posledních letech je ten úspěch možná viditelnější než dřív,“ říká v přestávce mezi předvolebními akcemi.

[davkol]

Chcete-li volit zelené, volte Piráty

Pirátská kandidátka skýtá největší naděje na zastupování zájmů přírody v příštím europarlamentu ze všech stran kandidujících v ČR. Je také nejúčinnějším protivníkem Babiše, o němž navíc tuší, že povaha problémů s ním spjatých je systémová.

Jakub Patočka
22. května 2019
Deník Referendum

[Jan.Tichavsky]

22. května 2019 6:05

Jel jsem na jamesonu jako Zeman na becherovce, vyprávěl před pěti lety zklamaný Bartoš. Teď chtějí Piráti vyhrát

Marie Bastlová

...

Sluší se dát odkaz na originál, když už to tady celý kopírujeme: https://denikn.cz/131050/jel-jsem-na-ja ... 907980c46f

Další pěkný rozhovor s Marcelem: https://denikn.cz/130264/eu-ohrozuji-lo ... 7ee08c50b3

[Návštěvník]

Článek o vyřešení rozporu mezi Zdeňkem Hřibem a Ivanem Bartošem ohledně tajného hlasování v Praze.
https://www.novinky.cz/domaci/505662-s- ... artos.html

[Dalibor.Zahora]

25 May 2019 MF DNES Petr Kolář reportér MF DNES

Pospíšil chce řetěz

Jiří Pospíšil by po volbách do europarlamentu mohl vést koalici s ODS a s podporou hnutí ANO
Pospíšil by zřejmě přepustil mandát europoslance dalšímu v pořadí.

V hlavním městě se očekává největší účast ve volbách do Evropského parlamentu, ostatně bylo tak tomu v minulosti vždy. Zároveň budou mít volební výsledky v Praze také největší dopad na tuzemskou politiku. Může se po nich zcela proměnit vedení magistrátu.

Foto: František Vlček, MAFRA
Jde mu po krku Jiří Pospíšil (vpravo) může utnout kariéru Zdeňka Hřiba.

Koalice Pirátů vedených primátorem Zdeňkem Hřibem, Spojených sil pro Prahu pod taktovkou Jiřího Pospíšila a hnutí Praha sobě Jana Čižinského je před rozpadem. Chybělo málo a rozsypala se už v průběhu rekordně dlouhého jednání zastupitelstva, které začalo ve čtvrtek v devět hodin dopoledne a jeho účastníci se rozcházeli v pátek před šestou hodinou ranní. Tím zřejmě vše nekončí.

Piráti a představitelé Prahy sobě se prý snaží uklidňovat, že když se šéf a lídr kandidátky topky Pospíšil dostane do europarlamentu, situace se vrátí do normálu. Lidé z okolí předsedy TOP 09 to ale vidí jinak. „Fakticky se v Bruselu začne až v září. Do té doby tedy má dostatek času tady koalici rozkopnout,“řekl jeden z nich pod podmínkou zachování anonymity. „Včera už se říkalo, že čím dřív, tím líp,“dodal.

Nechtěná koalice

Koalice Pirátů, TOP 09 a Prahy sobě je totiž spíš vynucený svazek. V Praze zvítězila ODS se ziskem 14 mandátů. Strany dnešní koalice braly shodně po třinácti, čtvrté ANO jich mělo dvanáct. Pospíšil měl od ODS nabídku primátorského řetězu. S tím, že třetí do party by bylo ANO. Jenže pražští anonisté se nechtěli spokojit s rolí „konstruktivní opozice“, toužili být v městské radě. Pospíšil byl pod tlakem: spolupráci s ODS a ANO by mu nejspíš omlátili o hlavu voliči, ale také Miroslav Kalousek, jemuž sebral stranu.

Pospíšil tedy udělal, co v dané chvíli musel. Koalici s Piráty a Prahou sobě. On sám však zůstal mimo městskou radu a pokoutně „přikládal“ při problémech Pirátů. Po eurovolbách už se Pospíšil nebude muset obávat, jak by rozpad koalice bezprostředně „ocenili“voliči. Vývoj posledních dvou týdnů navíc vše značně urychlil. Co se stalo?

Na konci dubna městská rada projednávala zrušení zakázky na rekonstrukci Libeňského mostu. Všichni byli pro, jen Hana Kordová Marvanová (za STAN) se zdržela.

Obavy z policie

Od doby, kdy policie poslala k soudu městskou radu včetně exprimátorů Bohuslava Svobody a Tomáše Hudečka v kauze Opencard, je v Praze zvykem, že se vždy někdo zdrží. Jenže jeho jméno nebývá uvedeno v zápise z jednání, aby pak případně před policií mohli všichni radní tvrdit, že se zdrželi nebo si na to nepamatují. Marvanová však tentokrát trvala na tom, že má být v zápise jmenována, že se zdržela. Zbytek radních tak později navzdory výsledkům hlasování do zápisu nechal napsat, že se zdrželi dva.

Tento týden v pondělí čekalo městskou radu hlasování o výstavbě trasy metra D. Aby se radní vyhnuli komplikacím a nemuseli případně do zápisu nic doplňovat ex post, hlasovali tajně. Nikdo ale nechtěl říct, kdo a proč to navrhl.

„Důvody pro tajnou volbu nevidím a neuznávám. Překvapilo mě, že pro tajné hlasování byl pan primátor,“popsala Právu Marvanová. Tématu se chytil nejen Pospíšil, ale hlavně opozice.

Rozbuškou spor o byty

Čtvrteční jednání zastupitelstva proto mělo být bouřlivé. Hned na začátku však dostaly vztahy v koalici další rozbušku. Pospíšil a jeho lidé odmítli hlasovat pro návrh radního za Piráty Adama Zábranského, jenž chtěl zastavit prodej bytů na pražském Černém Mostě. Namísto toho spolu s opozicí hlasovali, že se má prodej bytů dokončit. Piráti zuřili. Šéfka jejich zastupitelů Michaela Krausová prý na jednání plakala, mluvčí Martina Vacková rozeslala do médií tiskovou zprávu, že Pospíšilův klub „bezprecedentně porušil koaliční mechanismy, programové prohlášení a zároveň také dnešní koaliční dohodu“. To zase rozlítilo topkaře.

Podle informací MF DNES v zákulisí sdělili občanským demokratům, že pokud navrhnou odvolání Zábranského a radní pro sociální politiku Mileny Johnové z Prahy sobě, podpoří to. Což by de facto znamenalo konec koalice.

Občanští demokraté to zvažovali. „Lidé jako radní Marvanová či zastupitelka Plamínková za STAN se ale drželi zpátky, tak z toho sešlo,“řekl MF DNES zdroj z ODS. Ta pak alespoň navrhla mimořádné jednání zastupitelstva kvůli výše zmíněnému údajnému falšování zápisu z jednání městské rady o zrušení rekonstrukce Libeňského mostu.

Pak se mezi sebou politici hádali kvůli utajenému hlasování ohledně trasy metra D až do rána.

Představitelé jednotlivých stran na magistrátu mají vesměs jasno, že si po zvolení do Evropského parlamentu Jiří Pospíšil může najít vcelku libovolnou záminku pro odchod z koalice. Může se tak stát už na onom mimořádném jednání zastupitelstva, které by se mělo uskutečnit do patnácti dní nebo později. Nejspíš je to jen otázka času.

V zákulisí už se vyjednává o nové radě složené z TOP 09 a ODS, kterou by jistilo pražské ANO. Jeho představitelé v čele s Patrikem Nacherem totiž na rozdíl od povolebního jednání změnili názor a podle informací MF DNES jsou připraveni menšinovou radu podporovat z opozice.

Primátorem by měl být Jiří Pospíšil. „Pokud by se tak skutečně stalo, zřejmě by přepustil mandát europoslance dalšímu v pořadí,“sdělil zdroj z jeho okolí.

[davkol]

Benešová poprvé na veřejnosti: Novela zákona o státním zastupitelství je připravená

Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek svolal do Sněmovny kulatý stůl s názvem Záruky nezávislosti státního zastupitelství.

[obsahuje záznam diskuse]

23. května 2019
Seznam Zprávy

[davkol]

Proč budu volit Piráty

Neříkám, že bych za jiných okolností nevolil raději tradičnější, více ukotvené strany. Neměl bych problém s rakouskými nebo německými socialisty či křesťanskou pravicí. Mám nekonečně větší důvěru v tradiční německé nebo skandinávské politiky než v ty naše a uvítal bych, kdyby nás někdo přibližoval k evropským standardům a pomocí těchto standardů nás chránil před naší vlastní věrchuškou. Tohle nabízejí jen piráti.

Boris Cvek
23. května 2019
Britské listy