rád bych se ucházel o místo ve správní radě stranou zakládaného politického institutu.
Níže uvádím nástin své vize fungování institutu – pokud vás osloví, budu rád, podpoříte-li moji nominaci.
Stručně o mně pro nově příchozí:
- povoláním teoretický fyzik (doktor technických věd), t.č. na otcovské dovolené,
- člen České pirátské strany od r. 2009, v minulosti jsem působil mj. jako člen rozhodčí komise či vedoucí jednatel republikového výboru,
- současně člen Pirátské strany ve Finsku, kde od roku 2014 s rodinou žiji; nyní u finských Pirátů zastávám funkci místopředsedy strany.
Správní rada má mj. určovat směřování institutu, pročež považuji za důležité předem nastínit svou vizi, již hodlám v případě zvolení prosazovat:
- Věrnost pirátským ideálům a zároveň nezávislost na aktuálním vedení strany.
- Věrnost pravdě a vysoká kvalita výstupů. Práce institutu by se měla držet základních standardů vědecké práce a institut by neměl dopouštět zavádějících mediálních zkratek. Zároveň je ovšem žádoucí, aby výstupy institutu byly srozumitelné i širší veřejnosti.
- Silný mezinárodní dosah institutu (alespoň celoevropský). Věhlasu institutu i jeho kvalitě bezpochyby pomůže, pokud nebude omezen na český dvoreček, nýbrž bude co nejvíce zapojen i mezinárodně.
Mezinárodní dosah institutu bude mít ve výsledku důležitý význam i pro dosahování politických cílů Pirátů – i kdyby Piráti hypoteticky v ČR získali ústavní většinu, s prosazováním mnohých cílů dlouhodobého programu se jen tak nehneme (za předpokladu setrvání v EU, pochopitelně), neboť budeme mít jen velmi malou část hlasů v Evropském parlamentu a Radě.
Proto bych chtěl, aby se institut mezinárodně věnoval osvětové a výzkumné činnosti v oblastech, které vyžadují změnu evropské legislativy, a pomáhal tak lobbování těchto změn i tam, kde Piráti nemají silné zastoupení.
(Ideální samozřejmě bude, pokud se podaří i v jiných zemích nadchnout pro pirátské politické hnutí jako takové a založit/oživit tamní pirátské strany. Institut vidím jako jeden z důležitých prostředků, jež mohou pomoci Pirátům získat dostatečné zastoupení v sedmi evropských zemích, aby bylo možné registrovat Piráty jako evropskou politickou stranu.)
EDIT: Podrobnější zamyšlení nad vztahem institutu a mezinárodního pirátského hnutí v příspěvku níže. - Co nejnižší prahy pro zapojení do činnosti institutu. Tím myslím mj. prahy časové a místní, tj. aby se zájemce mohl zapojit do činnosti kdykoliv (viz též bod níže) a odkudkoliv (viz též bod výše). A také prahy oborové: dokážu si představit širokou škálu činností, do nichž by se dalo v rámci institutu zapojit (výzkum, kritika, osvěta, tvorba politik, vývoj software a infrastruktury souvisejících s pirátskou politikou a mnoho dalšího); nechci tuto škálu a priori nijak omezovat, naopak chci, aby se v institutu mohli uplatnit odborníci z různých oblastí. Budu prosazovat co největší transparenci a otevřenost správní rady, aby i zájemci vně orgánu mohli poskytovat své pohledy na směřování institutu.
- Průběžný charakter činnosti a hospodaření. U stranického participativního rozpočtování mi vadilo, že přihlášky a rozhodování o nich probíhalo jen v určitém (navíc nepříliš předvídatelném) termínu například jednou ročně. Nápady na zajímavé projekty se ovšem rodí nezávisle na termínech určovaných nějakým orgánem, a časové okno na uskutečnění některých z nich bývá z různých důvodů omezené.
Proto bych chtěl vyzkoušet takový model, v němž přihlášky na nové projekty bude možné podávat kdykoliv a jejich vyhodnocování (a přidělování prostředků) bude co nejvíce průběžné.
S tím souvisí problematika hospodaření institutu – podle mne vůbec nevadí, když zejména na začátku svého fungování bude institut hospodařit s větším přebytkem. Zbudou pak prostředky na případné větší projekty v budoucnu. Jsem odpůrcem prosincového utrácení za blbosti, které je běžnou praxi v mnohých organisacích. Důležité je, aby institut měl kvalitní výstupy a aby hospodařil effektivně.
Pro doplnění uvádím některá témata, kterým bych se já osobně chtěl v institutu hlouběji věnovat (toto nesouvisí přímo s případnou funkcí ve správní radě):
- veřejná regulace technologických gigantů,
- ochrana spotřebitele a právo na opravu elektroniky, mj. v kontextu ochrany klimatu, informační bezpečnosti a férové hospodářské soutěže – zde vidím prostor pro spolupráci např. s Louisem Rossmannem, který se snaží právo na opravu lobbovat v USA;
- effektivní vymáhání copyleftu: možná změna legislativy tak, aby zákazník jako poškozený měl možnost přímo žalovat výrobce/prodejce/dodavatele za porušování copyleftových licencí.