Nominace Adama Ruta do správní rady institutu

[Adam.Rut]

Ahoj,

dovoluji si navrhnout do správní rady institutu Adama Ruta, schopného analytika pražského magistrátního týmu, organizátora a zastánce nejlepších pirátských hodnot. Kromě toho také je mým spolubojovníkem z Prahy 5, kde jest předsedou zastupitelského klubu.

Další představení už nechám na Adamovi.

Zdraví Dan

[Adam.Rut]

Děkuji Danovi za nominaci a představím stručně sebe i svoji vizi.

Kdo jsem?
MgA. Adam Rut (* 5. května 1986) jsem členem Pirátské strany, předseda zastupitelského klubu Piráti na Praze 5. Pocházím z Prahy, ve které také žiji.
Od začátku roku 2019 působím jako asistent pro transparentnost radního Adama Zábranského a v té souvislosti jsem také člen představenstva PPH, a.s. a vedu KET transparentnost a legislativa. Předtím jsem pracoval několik let jako analytik a projektový manažer v Otevřené společnosti (jedna z garantských organizací Rekonstrukce státu), kde jsem se také zabýval právem na informace (zejména Infozákonem a registrem smluv). Zajímají mě témata jako transparentnost společností s účastí státu nebo samosprávy, otevřená radnice, přístup k informacím a účast veřejnost na rozhodování, fungování radničního tisku i efektivita a transparentnost hospodaření.

V poslední době jsem začal řešit i téma malého zastoupení žen ve straně. Zejména bych byl rád, kdyby se podařilo v tomto ohledu vyvážit a učinit komplexnější náš program a dále zvýšit zájem žen o Piráty, počet členek v naší základně a ve funkcích.

Ať už v této volbě uspěji, nebo ne, počítám s tím, že se o činnost institutu budu zajímat a dle zájmu z druhé strany také podílet.
Jaké výzvy nás jako stranu čekají?

Nesmíme se zapouzdřit a měli bychom zůstat otevření novým lidem, proudům, myšlenkám. V souvislosti s raketově rostoucími preferencemi a s tím souvisejícím zastoupením na všech úrovních stále nemáme za sebou přerod v komplexní liberální stranu se širokou členskou základnou. Na to, jak jsme vyrostli, máme dnes už malou základnu, ale také občas nedostatečné odborné zázemí. Na obojím se dá pracovat. Ze svého působení u Pirátů jsem poznal, jak je důležité mít kolem sebe soustavně budovaný okruh názorově spřízněných odborníků, kteří jsou schopni přicházet s dobře podloženými návrhy řešení a nedogmaticky zpřesňovat a posuzovat naše vize.

Jak tomu může pomoci činnost institutu? Náš průzkumník, moderátor i kritik!

1) Náš průzkumík
Přál bych si, aby náš politický institut nekulhal v závěsu za stranou, ale naopak dokázal často ukázat i třeba nečekaný směr, zkrátka aby dokázal působit skutečně odborně, nezávisle a nezaslepeně. Aby si byl vědom, z jakých základů vyrůstá a nebál se přiznat svou liberální barvu, ale aby se z něj nestala pragmatická a ke straně přilepená organizace bez vlastní autonomie.

2) Náš moderátor
Těším se:
Že skrze institut pravidelně budeme pořádat debaty s odbornou veřejností napříč politickým spektrem a v celé zemi, zaměřovat se ne pouze na určitou skupinu obyvatel, ale snažit se přiblížit liberální politiku všem bez rozdílu věku, pohlaví, bydliště a dalších škatulek, které nás vědomě či (ještě hůř) nevědomě svazují.
Že se dokážeme díky němu inspirovat od liberálních myslitelek a odborníků nejen z ČR.
Že jeho činnost založená krom jiného na dobrovolnictví bude skutečnou protiváhou populismu.
A také že ukáže debatu o politice jako pro nejmladší generaci zcela přirozenou součást vzdělávání (s popularizací účasti na rozhodování mezi nejmladšími mám zkušenost např. z přípravy této publikace https://www.otevrenaspolecnost.cz/kniho ... ozhodovani).

3) Náš kritik
V neposlední řadě by měla činnost Politického institutu sloužit k tomu, abychom neusnuli na vavřínech.
Měl by nám pomoci, abychom neztratili ze zřetele ideální procesní rámec pro přijímání pravidel. V naší zemi právě sledujeme naprostý rozklad důvěry v právní stát – normy jsou přijímány zběsile, nepromyšleně, bez debaty s veřejností, jsou nepřiměřené, nezdůvodněné, špatně vymahatelné a často sledují něčí dílčí zájmy. Před Piráty stojí veliký úkol toto změnit a bez Politického institutu by to byl těžší úkol. U moci můžou i Piráti propadnout touze usnadňovat si práci. Politický institut by měl ukazovat, co vše můžeme udělat pro to, aby normy byly kvalitní, vznikaly v komunikaci s veřejností, byly vyargumentované, dostupné, konsenzuální a otevřené změnám na základě nových zkušeností. Aby naše případné vládnutí bylo skutečně citlivé.
A také si přeji, aby institut uměl identifikovat naše slabé stránky (viz např. zmíněné slabé zastoupení žen) a pomohl nám stavět se k těmto výzvám čelem + nabízet řešení.

Každodenní byrokracie
Pamatuji si ze spolupráce v rámci Rekonstrukce státu, jaké to bylo, když politické instituty vznikaly. Ze strany neziskových organizací panovaly veliké obavy, že budou tyto instituty pouhou černou dírou na peníze s ohledem na jejich nedostatečnou kontrolu, neprůhledné financování i závislost na politických stranách. Byl bych rád, kdyby Pirátský institut v tomto směru ukázal cestu, dobrovolně fungoval výrazně transparentněji nad rámec zákona a mohl do budoucna inspirovat k jeho případné novele. Náš politický institut by měl:
- mít transparentní bankovní účet
- jasná pravidla pro to, od koho smí nebo nesmí přijmout dar nebo půjčku
- jasná pravidla pro ošetření možných střetů zájmů
- pravidelné podrobné čtvrtletní reportování o své činnosti
- průhledné odměňování osob ve funkcích
Jsem rád, že leccos z těchto pravidel se podařilo ukotvit už v samotné zakládací listině institutu a je tedy možné pouze dodat ustanovením v listině konkrétnější rámec.

Pokud vás cokoli z výše uvedeného inspirovalo či zaujalo, moje nominace nebyla zbytečná. Díky, že jste dočetli až sem!

[Eva.Novakova]

Ahoj,
na úvod díky, že jsi nedávno zvedl "ženskou otázku" ve straně, palec nahoru.

A teď dotaz: Upřesni mi prosím, co si přesně představuješ pod pojmem "liberální politika" zvláště v tuzemských kontextech?
Na to navazuje dotaz: Kde vidíš rozdíly mezi pirátskou ideologií a liberální politikou?

[Adam.Rut]

V tuzemských kontextech si myslím, že jsme jediná strana, která to označení může s klidem použít. Liberální neznamená bez pravidel. Základ ovšem je, že pravidla vstupují do hry v momentu, kdy se jedná o společné prostředky, prostředí, rámce. Stát (ale dnes i nadnárodní nebo mezinárodní organizace či korporace) je v takovém pojetí služebník zbavený aury nedotknutelnosti. Cílem liberála není prosadit jednu "správnou" vizi společnosti, ale naopak se starat o takové uspořádání, které na základě neustálého dohadování umožní lidem žít podle svých přesvědčení, pokud tím neohrožují druhé (což zahrnuje i životní prostředí kolem nás). Liberál bez potíží může být sociálně citlivý i ctít konzervativní hodnoty, ale místo souzení nabízí dialog a nic pro něj není definitivně uzavřené. Jedná se tedy mnohem víc o vyznávání určitých procesů a procedur vedoucích k sounáležitosti a participaci, než o konkrétní názory na jednotlivosti. Být liberál, to je neustálá a těžká práce na sobě a schopnost uvažovat proporcionálně a vyvažovat svobody (práva) mezi sebou. Liberální politika a pirátská ideologie mi v tomto splývá (tedy kromě rozlišení, že realizovaná politika je něco, co z určité ideologie vychází), ale možná bych u Pirátů viděl ještě větší důraz na vzájemné bezplatné šíření vědomostí a informací a vnímání ideální společnosti jako sítě, což se samozřejmě projevuje i v bezprostředním a nehierarchickém uspořádání samotné vnitřní organizace. A kde vidím největší problémy v ČR z pohledu liberála (tedy co brání lidem být svododnější)? 1) Únos státu koncernem (následky právě v důvěře v pravidla, ochraně životního prostředí nebo svobodné soutěži), 2) Absurdní upřednostňování průmyslu oproti jiným odvětvím nebo kultuře či vzdělání, které plně odhalila pandemie 3) Statisíce lidí v exekucích 4) Rakouskouherské školství 5) Nespravedlivé a složité daně plné výjimek 6) Nedostatečné zastoupení žen v politice a z toho vyplývajíci důsledky (neliberální porodnictví, omezená podoba pracovních příležitostí, podhodnocená péče)

[Adam.Rut]

Cílem liberála není prosadit jednu "správnou" vizi společnosti, ale naopak se starat o takové uspořádání, které na základě neustálého dohadování umožní lidem žít podle svých přesvědčení, pokud tím neohrožují druhé (což zahrnuje i životní prostředí kolem nás).

Podle mě je v tomto trochu protimluv, protože v důsledku nakonec chce i liberál prosadit tu jednu "správnou" vizi společnosti, přece tu liberální. Ale současně si tím zřejmě neúmyslně narazil na jeden možný rozdíl mezi liberální politikou a pirátskou ideologii, protože ta není plně s liberalismem totožná. Má svoji vlastní vizi společnosti a logicky ji chce i prosadit, troufl bych si tvrdit piráti mají ideově blíže ke komutarismu než k liberalismu. A například právě tyto otázky a hledání odpovědí na ně, by podle mě měly být náplní pirátského institutu. Určitě více než si jen automaticky přilepit nálepku liberální, kterou v Česku používá kde kdo, od ANO po ODS či TOP09.

Liberál bez potíží může být sociálně citlivý i ctít konzervativní hodnoty, ale místo souzení nabízí dialog a nic pro něj není definitivně uzavřené. Jedná se tedy mnohem víc o vyznávání určitých procesů a procedur vedoucích k sounáležitosti a participaci, než o konkrétní názory na jednotlivosti.

Jednou ze slabin liberalismu (ale ano, je to někdy i výhoda) je, že je příliš bez hranic, jeho ideové ukotvení je příliš široké, takže se někdy rozmělňuje a ztrácí sám v sobě. A zvláště v dnešní době je na místě rozporovat, kdysi populární spojení „liberálně konzervativní“. Jak píše Slačálek: "I ti, kdo se z nostalgie stále hlásí k suché vodě liberálního konzervatismu, si musejí vybrat svou stranu. Už nelze být konzervativní – a zároveň liberál." V té eseji mimo jiné mapuje vývoj liberalismu v Česku i jeho současnou krizi.

A kde vidím největší problémy v ČR z pohledu liberála (tedy co brání lidem být svododnější)? 1) Únos státu koncernem (následky právě v důvěře v pravidla, ochraně životního prostředí nebo svobodné soutěži), 2) Absurdní upřednostňování průmyslu oproti jiným odvětvím nebo kultuře či vzdělání, které plně odhalila pandemie 3) Statisíce lidí v exekucích 4) Rakouskouherské školství 5) Nespravedlivé a složité daně plné výjimek 6) Nedostatečné zastoupení žen v politice a z toho vyplývajíci důsledky (neliberální porodnictví, omezená podoba pracovních příležitostí, podhodnocená péče)

Velkou část těchto problémů má na svědomí právě polistopadový liberalismus, minimálně tím, že je ve svém myšlenkovém rámci nedokázal vyřešit. Z horšího úhlu pohledu na nich má svůj výrazný podíl, protože právě z liberalismu vzešel i neoliberalismus, který byl v Česku převládající polistopadovou ideologii. Liberalismus mu celkem logicky nebyl schopen čelit, protože by do značné míry popíral sám sebe.

[Adam.Rut]

Adam má moji podporu. Poznali jsme se v Rekonstrukci státu u prosazování registru smluv, který podporoval jako zástupce Otevřené společnosti a později mi několikrát radil s problematikou týkající se tisku radničních novin.

[Adam.Rut]

Uvědomuju si, jak bezbřehým způsobem je ten termín někdy používán, právě proto ho zužuji především na proces - důraz na co nejsvobodnější ustavování a proměnu pravidel. Lidé, kteří spolu sdílejí toto přesvědčení, pak mohou tíhnout každý trochu jinam (ke komunitárním, sociálním, konzervativním hodnotám...) a přesto velmi dobře najdou společnou řeč. Nazývám tento důraz na liberální proces radikálně středovou politikou:-) Právě důrazné trvání na proceduře (citlivé vládnutí) může překonat současnou vlnu populismu, který těží z předchozího sdíleného přístupu napříč ideologiemi, že účel světí prostředky. V tom smyslu pak logicky nemůžu souznít se Slačálkem, který s ohledem na své ukotvení z kritiky vyřazuje socialisty. Toho komunitárního prvku u Pirátů jsem si vědom, ostatně ho popisuji i v tom příspěvku výše, ovšem taky máme přímo ve stanovách ukotven naprosto zásadní důraz na soukromí jednotlivce. S kritikou neoliberalismu souhlasím a je mi bližší právě ten liberalismus, který se z debaty s komunitarismem poučil a z izolovaných jedinců vytváří síť, aniž by jim ovšem bral jejich práva. Je prostě důležité, aby společnost uměla jedince zase odrazit vzhůru, když klesá na dno.

[Adam.Rut]

Díky za reakci, Slačálek kritizuje i socialisty, ale v jiných textech, v tomto, když je zaměřen hlavně liberalismus, to nedává většího smyslu. Já spíš nesdílím tvou představu, že liberalismus může zvítězit důrazem na pravidla vládnutí. Jednak je to příliš abstraktní a pak to příliš neřeší jeden z hlavních problému dneška, a sice vzrůstající nerovnosti ve společnostech. Na to liberalismu nemá a nemůže mít odpověď, protože ano, to už by zavánělo socialismem.

Ale posuňme se trochu jinam - Rekonstrukce státu, jak z dnešního odstupu hodnitíš tuto iniciativu?

[Adam.Rut]

Stručně: Mohla s ohledem na to, že by ti, na které vzrůstající nerovnost dopadá, dostali v tomto procesu mnohem větší slovo. Ale chápu úplně, že klademe důraz každý trochu jinam.

K Rekonstrukci: stále funguje jako účinný watchdog a zaměřuje se např. na význam oddělení mocí, tedy odstup jen ve smyslu toho, že už v ní nepůsobím. Navíc nikdy nebudu objektivní s ohledem na vlastní účast. Hodnotím RS pozitivně, sehrála myslím důležitou roli při prosazení registru smluv, což je asi největší úspěch, ale i při prosazování dalších zákonů. Samozřejmě neodstranila základní problém, který máme - systémový střet zájmů, ale to si ani nekladla za cíl. Smyslem platformy bylo prosazení konkrétní legislativy s ohledem na to, co ještě mělo šanci projít s tehdejším složením komor, a komunikovala se všemi stranami a politiky. Jako pozitivní vnímám, že se tohoto vymezení důsledně držela a proto mohla i příslušné změny úspěšně iniciovat.

[Eva.Tylova]

Zdravím, na Adamovi velice oceňuji jeho odbornost a aktivity v oblasti transparentnosti. To při působeních na radnicích i v dalších organizacích velice potřebujeme. My na Mč Praha 12 jsme se s ním také radili. Adame, děkuji i za zvednutí ženské otázky.