Myslím si, že ta úmluva je zbytečná, až kontraproduktivní. Z mého pohledu nepotřebujeme globální regulaci omamných látek, podobně jako nepotřebujeme globálně regulovat, jakou barvou se mají natírat ploty. Je to zbytečné porušení zásady subsidiarity.
Michal.Ketner píše: ↑11 pro 2018, 21:12
Má mít EU nějakou společnou politiku psychotropních látek?
Dává mi to smysl, podobně jako má EU standarty v potravinářství a ve farmacii, mít pro ochranu spotřebitele společná pravidla. V tomhle odvětví navíc, narozdíl od jiných, neexistuje přílišná snaha o vytvoření společného trhu. Dávalo by mi smysl, aby to, co smí zákazník zakoupit v jedné zemi, bylo možno koupit i v ostatních. Opačný přístup je absurdně diskriminační jak vůči spotřebitelům, tak vůči výrobcům.
EU není signatářem dohody, takže ignorovat a prosazovat na svém území vlastní politiku chránící svobodu podnikání i spotřebitelů.
Dovedu si představit, že pokud půjde mým výborem související zákon, že se pokusím na něj přidat vhodný pozměňovák a situaci zlepšit. Realisticky ale vnímám, že vytvoření společné politiky psychotropních látek je něco, co musí přijít od Evropské komise. Vidím v EU strany, kromě Pirátů, které by byly ochotny něco v tomto smyslu podnikat, takže pokud by to stálo příznivě, přišlo by mi zajímavé spojit síly a pokoušet se v tom na Komisi tlačit.
Michal.Ketner píše: ↑11 pro 2018, 21:12
Ještě poslední otázku z jiného soudku, zaznamenal si tlak australské vlády na zákaz šifrování?
Ano, bohužel.
Je to totální kravina. Svoboda jednotlivce v 21. století je nerozlučně spjata s možností šifrovat svá data. Rozumím tomu, proč šifrování zakazují totalitní režimy, ale politik IMO nemá právo říkat si demokrat a zakazovat šifrování.
Michal.Ketner píše: ↑11 pro 2018, 21:12
Jak bys to řešil, kdyby něco podobného se řešilo na půde EP?
Důslednou osvětou. Realita tradičních stran je taková, že oni dost často prostě nevědí, co činí. Normální poslanec tradiční strany rozumí IT zpravidla na uživatelské úrovni a pokud se objeví něco, co ho podle jeho názoru ohrožuje, je jeho první reakcí pokusit se to zakázat. Většinou jim stačí říct, jak to funguje, oni se uklidní a konají celkem rozumně. Problém jsou ti, kteří rozumějí a dělají to naschvál (ať už z přesvědčení, nebo protože je platí lobbisté).