Nominace Štěpána Štrébla na čelo (5. místo a dále) pražské kandidát. list. volby do PSP 2021

[Jan.Zavadil]

Rád bych nominoval Štěpána Štrébla na 5. pozici a dále.

Kdo si pamatujete kampaň k sněmovním volbám 2017, tak víte že náš vztah nebyl přátelský. Nebyl ani nepřátelský, ale byli jsme v častých profesních střetech. On se snažil z kampaně vyždímat vše, já jsem často byl v roli, toho kdo oponoval předpisy a principy. Nicméně vždy jsme udrželi profesionální přístup.

Následně jsme spolu tvořili projekt Firmu za 1 den. A ještě o něco později se Štěpán stal radním na městské části Praha 3. A musím říci, že to bylo jedno z nejmilejších překvapení, které jsem zažil. V gesci má informatiku a školství. To druhé nehodnotím, ale v informatice opravdu postupoval dobře - kdyby takto postupoval každý náš radní, tak bychom měli ještě lepší výsledky. Informatiku na MČ není lehká, protože prostředků je relativně málo a většinu věcí stejně určuje MHMP. Ale stejně Štěpán nad ránem přesvědčil zastupitelstvo Prahy 3 pro vstup do Otevřených měst, následně dokázal vyjednat obchod mezi OM a P3 a díky tomu dnes máme opensource dotační sofware. MČ má dnes přepsaný původní (ne moc dobrý) kód do mnohem lepší podoby apod. Zastupitelstvo se také přihlásilo k evropské výzvě “Veřejné peníze, veřejný kód” a zavázalo MČ všechno do budoucna vyvíjet jako opensource. Při pandemii P3 distribuovala počítače s Linux Mint… to vše je skvělý úspěch! Nebojím se Štěpána označit za našeho šampiona opensource v exekutivě.

[Ondrej.Profant]

Nadsázka alert: A samozřejmě nejdůležitější je, že Štěpán má v domácnosti nejlepšího chlupatého přítele Otíka.

[Jakub.Michalek]

Ahoj, chtěl bych tímto podpořit nominaci Štěpána do sněmovny, protože Štěpán do sněmovního týmu podle mého soudu jednoznačně patří.

Štěpán má skvělé vzdělání z Cambridge a mimořádný tah na branku, nejsou za ním slova, ale činy k naplnění Pirátského programu. Velmi si vážím toho, že máme mezi sebou takovéto talenty a přál bych si, aby tito i všichni ostatní lidé u nás měli dobré prostředí, kde budou do práce chodit rádi a bude je těšit.

Štěpán má obrovskou zásluhu na tom, že se Piráti vůbec dostali do sněmovny v roce 2017. Když se k nám přidal jako dobrovolník na konci roku 2016, pokud se pamatuji správně, pomohl nám podívat se na spoustu věci jiným způsobem, třeba uchopit konopí jako ekonomické téma, aby zaujalo i většinovou společnost, vnést systém do přijímání nováčků a členů. Přes počáteční nedůvěru některých kvůli tomu, že pracoval v prestižní poradenské společnosti a že zavádí korporátní styl jsme mu dali šanci a velmi pomohl na cestě Pirátů k profesionální práci.

Štěpán však nejvíc přispěl hlavně ve volební kampani, kdy byl na základě výběrového řízení vybrán jako celostátní volební manažer. Jsem pevně přesvědčen, že nebýt jeho vkladu a jeho tahu na branku, nedostali bychom celostátně o mnoho víc než 5 % a cca 10-15 našich poslanců by se do sněmovny vůbec nedostalo. Byl to on, kdo přišel s claimem, že dáme 10 %, kdo přišel s volebním autobusem a kdo mi poprvé ukazoval vysoutěžené vizuály Černé na bílém, které nám daly úžasnou vizuální identitu. Za to mu náleží obrovský dík a zásluha.

Štěpán se následně věnoval práci na Praze 3 a celou situaci znám, takže ji celkem jasně mohu vyhodnotit. Štěpán prosadil vstup do Otevřených měst, open source dotační systém, našel spoustu úspor ve fungování městské části a zavádí inovace ve školství. Celkem elegantně zvládl i náročnou situaci s naší radní, která se neosvědčila a zastupitelský klub ji vyměnil. Přes veškeré napětí a starosti jsou to právě tyto náročné situace, které politika zocelí a připraví na dlouhodobější práci v politickém prostředí.

Nemyslím, že v rámci podpory je vhodné zmiňovat i slabé stránky, je to poněkud žinantní veřejně kritizovat, nicméně mé doporučení by bez nich nebylo kompletní. Každý má nějaké silné stránky a slabiny, každý je jiný, což je základ umožňují dobrou dělbu práce a všestranné složení týmů, tak není potřeba z toho dělat tabu. Navíc věřím, že Štěpán je typ člověka, který to přijme, nebude se kvůli tomu urážet a bude se snažit s tím něco dělat.

Byly časy, kdy jsem byl na Štěpána opravdu naštvaný, což ovšem může mít mnoho faktorů. Kdo ho znáte, víte, že Štěpán se někdy chová tvrdohlavě, neposlouchá, vyjednává příliš tvrdě bez empatie, diplomacie a taktiky a úplně nepomáhá tomu, aby se konflikty vyřešily. Nevylučuji, že i já jsem na tom měl svůj podíl. Fakt je ten, že tento styl vede k tomu, že toho ve výsledku prosadí méně a nezlepšuje to atmosféru v týmu včetně koaličních partnerů. Přesto tvrdím, i podle výzkumů tzv. tyrkysových organizací, že toto je další meta, která má navázat na dobrou politickou práci pro voliče a že lepší je to takto než opačně.

Nemá smysl osobní vlastnosti kohokoliv dramatizovat, jak se často děje za účelem různých politických bojůvek. I na rozvoji v této oblasti se dá pracovat, myslím, že zdaleka není v naší straně sám a je škoda, že jsme rozvoj v této oblasti zatím systémově neuchopili včetně průběžné zpětné vazby a koučování, tedy i naše strana jako celek v tom má velkou a nenaplněnou příležitost do budoucna.

S ohledem na výše uvedené, mohu kandidaturu Štěpána Štrebla do sněmovny jednoznačně doporučit a podpořit.

[Jan.Zavadil]

Ahoj,

dovolím si kandidáta označit @Stepan.Strebl

Pokud nominaci přijme a předloží svoji nominační řeč, rád bych se jej touto cestou zeptal na jednu věc, krom již otázek položených v hlavním vlákně.

Jsem si zevrubně vědom nesnadné situace, ve které jsme na Trojce a velmi oceňuji, jak se vám s tím podařilo popracovat a líbí se mi, čeho se již podařilo dosáhnout. V té souvislosti mě ale napadá, neexistuje zde riziko, že se případnou volbou náš tým na Trojce oslabí? Pokud to riziko existuje, máte namyšlená nějaká opatření, jak to vyřešit či minimalizovat dopad? Mám na mysli přerozdělení odpovědností, pozic, včetně případných vhodných kandidátů do nich, včetně třeba i případného souhlasu těch kandidátů (třeba mají jiné plány)? Zkrátka, aby chod Trojky byl zaručen v maximální kvalitě i nadále

Díky
H.

[Jan.Zavadil]

Ahoj, zvažoval jsem svou kandidaturu opravdu dlouho (= několik měsíců) a po konzultaci s místním sdružením jsem se rozhodl, že to zkusím. Nominaci tedy přijímám a Ondrovi za ni děkuju. Vbrzku sem dodám i svou nominační řeč.

Mezitím k odpovědi na otázku Honzy Zavadila:

Jsem si zevrubně vědom nesnadné situace, ve které jsme na Trojce a velmi oceňuji, jak se vám s tím podařilo popracovat a líbí se mi, čeho se již podařilo dosáhnout. V té souvislosti mě ale napadá, neexistuje zde riziko, že se případnou volbou náš tým na Trojce oslabí? Pokud to riziko existuje, máte namyšlená nějaká opatření, jak to vyřešit či minimalizovat dopad? Mám na mysli přerozdělení odpovědností, pozic, včetně případných vhodných kandidátů do nich, včetně třeba i případného souhlasu těch kandidátů (třeba mají jiné plány)? Zkrátka, aby chod Trojky byl zaručen v maximální kvalitě i nadále

Přemýšlím, z jakého úhlu to vzít, zda z úhlu MS nebo koalice a zda z pohledu současného volebního období nebo toho příštího. V každém případě bych si nerad myslel, že se mnou vše stojí a padá.

Nejdříve to vezmu z toho jednoduššího konce: o místní sdružení nemám obavy, teď ani do budoucna. Máme dost šikovných lidí, kteří jsou sto převzít pochodeň. Patříme mezi největší sdružení v Praze, ušli jsme sice kus po hrbolaté cestě, ale stabilizujeme se, nabíráme další a další skvělé lidi a mám za to, že všichni členové jsou rozumní a konstruktivní a umí se domluvit. Začátky byly těžké, ale čím jsme si prošli, to nás velmi stmelilo. I ve chmurných časech C19 mi přijde, že v našem sdružení teď vládne pozitivní nálada, možná nejlepší od jeho začátku. Důkazem budiž, že v nedávných volbách PMS byli všichni kandidáti na místopředsedy i předsedy v našem velmi různorodém MSku shledáni přijatelnými – to je docela nevídaná míra konsenzu. Kolegové včetně budoucího lídra by měli dostatek času se připravit, k čemuž bych rád pomohl a předal maximum z toho, co jsem se na radnici naučil. Takže tady jsem určitě v klidu, ale bavíme se teď samozřejmě hodně hypoteticky.

Dobrá nálada je teď myslím i v koalici, přestože probíhají tvrdá vyjednávání o rozpočtu. Co se dopadů do koalice týče v tomto období, je to samozřejmě složitější než se sdružením. Řešil jsem to i s mým uvolněným kolegou radním. Dospěli jsme k závěru, že řešení existují, resp. je jich několik, krom výměny kus za kus třeba možnost dokončit mandát v neuvolněné roli za určitých podmínek, pokud by se nenašel vhodný náhradník. Ale jelikož by to byla otázka dalšího koaličního vyjednávání a je to hodně předčasné, nerad bych předbíhal spekulací nad detaily. Máme v plánu vyhnout se změnám, které by v koalici dělaly rok před volbami zbytečné dusno. Zároveň říkám, že ať tak či tak, určitě bych chtěl být součástí vyjednávacího týmu o nové koalici po komunálních volbách, k čemuž si pečlivě již dva roky sepisuji poznámky

[Jan.Zavadil]

Ahoj Pirátky a Piráti, rozhodl jsem se ucházet se o vaši nominaci do sněmovních voleb.

Než jsem toto rozhodnutí učinil, zvažoval jsem jednak závazky vůči koalici a místnímu sdružení na Praze 3, jednak rodinné povinnosti. Zatímco dříve jsem práci mohl věnovat dny i noci, někteří víte, že od posledních voleb ke mně přibyli manželka, dítě a pes, jimž také nyní náleží má pozornost, čas a energie. Na městské části nám to navíc teď jde docela od ruky. Máme rozjetý mezinárodní projekt výuky angličtiny s rodilými mluvčími, chystáme se konvertovat jednu školu na bilingvní, připravujeme lesní školku… Tvarovat bezprostřední okolí a zažít hmatatelný dopad vlastní práce je návykové. Když se k tomu přidá příjemné pracovní prostředí a relativní nezájem médií, je to vlastně velmi komfortní situace. Na druhou stranu se dlouhodobě věnuji i celostátní agendě. Jsem spoluautorem několika legislativních iniciativ v tomto volebním období, např. pozměňovacího návrhu k nyní projednávanému zákonu o pedagogických pracovnících. Některé mé aktivity jako firma za 1 den jsme dotáhli do komplexně zpracovaného návrhu zákona a octly se i v koaliční smlouvě se STANem. Samozřejmě mě proto láká možnost prosazovat věci napřímo, moci si je osobně obhájit a mít dostatek času se jim věnovat. Děkuji proto kolegům z místního sdružení, že mi pomohli učinit toto rozhodnutí a podpořili mě v tom tuto kandidaturu zkusit. Když budu zvolen poslancem, budu samozřejmě funkci vykonávat s maximálním možným nasazením a s radostí. Nyní se proto obracím na všechny pražské Pirátky a Piráty s žádostí o podporu mé nominace.

Vize působení
Poslance vnímám jako součást týmu, který prosazuje zákony realizující pirátský program. Pirátský poslanec dokáže přinášet na stůl neotřelá řešení – přetavit naše cíle v konkrétní návrhy zákonů řešící problémy této země. Hledá aktivně inspiraci v zahraničí, protože nač vymýšlet kolo, když kopírování je aktem lásky. Dokáže předvídat i dopady zákonů, které mu přistanou na stole, identifikovat možnosti pro jejich případné zlepšení. Umí přesvědčit i jiné politiky pro podporu svých iniciativ. Bere ohledy na vůli strany a respektuje pokyny klubu, protože jeho síla tkví v číslech. Z věcí, které vnímám jako svou osobní misi, bych vypíchl následující:

Jako absolutní prioritu vnímám regionální školství (MŠ, ZŠ, SŠ), které momentálně stojí na vratkých základech. Vidím to dnes a denně na městské části, s čím se školy potýkají. Abychom změnili montovnu v mozkovnu, školská legislativa musí projít radikální transformací. Dnešní stav odráží dávnou minulost; vychováváme ztracenou generaci. Málo se soustředíme na kompetence žáků a schopnost řešit problémy a samostatně se učit, nejsme schopni naučit děti cizí jazyky, kvalita personálu hodně kolísá a je spíše nižší, školství táhne pár srdcařů. Chybí metodická podpora, střední článek řízení a kvalitní další vzdělávání pedagogických pracovníků, přebývá byrokracie a školství svazuje již zastaralý koncept rámcových vzdělávacích programů. Stagnující vzdělávání je jedna z největších hrozeb pro rozvoj České republiky. Je to neviditelná bariéra růstu, jejíž důsledky budeme sklízet další desítky let, a tomu bych chtěl předejít.

Kdo by chtěl vědět více, zde jsou příklady konkrétních iniciativ, na nichž bych chtěl pracovat:

• Kvalitní učitelé do škol – zákon o pedagogických pracovnících
  Měly by se tvořit zástupy, aby se na každé místo hlásilo několik kvalitních kandidátů s pedagogickým vzděláním. To lze zajistit jen patřičně atraktivním ohodnocením, benefity a kariérním řádem spojeným s dalším vzděláváním. Zároveň není na škodu, aby se rozšířil okruh uchazečů, kteří si případně doplní vzdělání během praxe. Protekcionismus školství neprospívá. Absolventi pedagogických fakult by oproti ostatním měli být stejně ve výhodě. Měly by také existovat cesty, jak k učení dostat kvalitní lidi i jinak než přes pedagogické fakulty (viz například program Teach First v UK, který dostává kvalitní absolventy jiných oborů do škol).
  
  Když se naskytne příležitost, snažím se ovlivnit, co jde, už dnes. Jsem iniciátorem a spoluautorem pozměňovacího návrhu č. 7097 k nyní otevřenému zákonu o pedagogických pracovnících. Společně s Lukášem Bartoněm a Martinem Úlovcem chceme umožnit učitelům – rodilým mluvčím – učit na školách i s bakalářským titulem. Dnes to jde pouze s magisterským titulem, který zejména v anglosaském světě není u učitelů běžný. Po odchodu Británie z EU navíc nebude možné uznávat britskou kvalifikaci podle evropského práva, takže získat kvalifikované rodilé mluvčí AJ bude ještě těžší. V té souvislosti bych rád změnil i vysokoškolský zákon, viz níže, aby se odbourala byrokracie s uznáváním VŠ titulů.
  
  
• Samostatné okrsky – školský zákon
  Rád bych se trochu inspiroval u původních školských úřadů a inicioval vznik nezávislých okrsků. Je načase si přiznat, že právní subjektivita škol byla chybou, která školy jen zatížila byrokracií. Roztříštěnost dnešního systému znamená, že není k dispozici metodická podpora a zázemí na středním stupni řízení a ředitel musí být všeuměl, nezbývá mu dost času na pedagogickou práci. V ideálním případě by došlo i k úplnému oddělení škol od měst. Svazkové školy vnímám jako vhodný zdroj inspirace a model, na němž se dá stavět. Oddělení od obcí a krajů by pomohlo mimo jiné tomu, že samosprávné územní celky nebudou muset balancovat priority. Financovat školství, pivní festival nebo chodník? Bohužel festival nebo chodník často vyhraje. Vždy existuje nějaký problém, který je urgentnější, a protože neinvestiční peníze nejsou vidět, jejich efekt se dostaví až za dlouho, často jsou první na ráně při úsporách. Na okrsky by měl samozřejmě dohlížet demokraticky volený orgán typu školských rad. Tohle samotný poslanec nezvládne, ale rád bych tuto debatu zahájil.
  
  
• Změna neinvestičního financování škol z RUD
  Věděli jste, že zřizovatelé dostávají peníze z rozpočtového určení daní, ale příspěvek na žáka často mizí bůhvíkde? Obce totiž nejsou povinny jej použít na vzdělávání. Paradoxně nejlépe jsou na tom školy patřící výše zmíněným svazkům obcí, protože dostanou celý příspěvek ve výši zhruba 15 tisíc korun na žáka (díky tomu, že nedělají nic jiného, než že zřizují školy). Zdroje tu jsou. Akorát nesmí končit v lidových zábavách pořádaných za veřejné peníze a pomníčcích politiků, ale ve školách, ve vzdělávání.
  
  
• Výuka dětí s odlišným mateřským jazykem
  Přichází sem lidi z různých zemí a je třeba zajistit, aby se jejich děti mohly také rozvinout a přispět k rozvoji celé ČR. Dnešní systém zamezuje dětem nemluvícím dobře česky naplno rozvinout vlastní potenciál. Přístup ke vzdělání je pro cizince usazené v ČR horší. Ministerstvo také neposkytuje dostatečnou hodinovou dotaci na výuku češtiny. Praha 3 si to vyřešila po svém, vytvořili jsme si celistvý systém podpory v několika úrovních, od intenzivního spádového kurzu přes podporu během výuky po doučování, ale zblastlili jsme to asi ze čtyř zdrojů financování a nemáme jistotu finanční udržitelnosti.
  
  
• Radikálně méně byrokracie a více svobody pro školy
  Pořád se o tom mluví, ale je potřeba to udělat. Ředitelé řeší byro, učitelé řeší byro… společně s kolegyní z P11 Zuzkou Ujhelyiovou jsme zahájili kroky k automatizaci a standardizaci tvorby výročních zpráv podle příslušné vyhlášky. Ale řešením není jen automatizace činností. Vidím řešení i v liberalizaci, částečně i v proškrtání školského zákona a různých vyhlášek. Nemusíme školám (budoucím okrskům) svazovat ruce. Dejme jim volnost v rozhodování a hospodaření výměnou za transparenci a sledujme výsledky. Nahraďme RVP – svazující telefonní seznamy s učivem – volnější formou více vstřícnou k alternativám. Mám důvěru v to, že školy zvládnou připravit své žáky i bez toho, abychom nad nimi neustále práskali bičem zákona.
  
  
• Uznávání vzdělávání – vysokoškolský zákon
  Rád bych zjednodušil proces uznávání VŠ vzdělání pro absolventy zahraničních škol. Veřejné VŠ, které vedou správní řízení dle zákona, často chtějí apostilu, úřední překlady, přehazují si žadatele mezi sebou… Uznání je stejně nezbytné jen pro stát a soukromý sektor až na regulované profese na něm vůbec netrvá. Dotýká se to nejen českých studentů v zahraničí, ale i třeba zahraničních učitelů, kteří by mohli učit v regionálním školství, a dalších potřebných odborníků. Řešit úřední překlady a apostily mezinárodně je skutečně velkou a zbytečnou bariérou. ČR by velmi pomohlo přilákat zahraniční talent, k čemuž je třeba bariéry odstraňovat. Jedno z možných řešení spočívá v tom, že by vzdělání či kvalifikaci mohl uznat za určitých podmínek přímo (státní) zaměstnavatel. Správní orgán by pak v případě pochybností či stížnosti pouze mohl v konkrétních případech rozhodnutí zrušit a referovat dotyčného na standardní proces. Tím by se odbouralo mnoho byrokracie.
  
  
• Podpora studia na zahraničních univerzitách
  Erasmus se osvědčil. Proto bych šel ještě dál. Přestože existuje mnoho talentovaných absolventů středních škol, studium na elitních zahraničních školách je dostupné jen pár vyvoleným a je nesmírně těžké jej financovat. Navrhl bych systém půjček a grantů na financování studia na kvalitních školách v zahraničí. Mám za to, že vlastní program, který by umožnil talentovaným lidem vystudovat ty nejlepší školy na světě, by pomohl transformovat Česko na tu vysněnou mozkovnu. Mnoho Čechů také často vystuduje tyto školy a bohužel se nevrátí. Návrat do vlasti bych viděl jako podmínku takové pomoci.

Kvalitní školství je předpokladem pro posun české ekonomiky směrem k vyšší přidané hodnotě. Pokud našim dětem nebudeme moci nabídnout špičkové školy od mateřinky po vysokou, nemůžeme čekat, že někdy doženeme Švýcarsko.


Mé další legislativní cíle jsou v oblasti digitalizace, protože bych rád, aby ČR byla konkurenceschopná ve světě a přitažlivá země pro podnikání. Již několik let setrvale klesáme v žebříčku Ease of Doing Business… protože jiné státy nezahálí a reformují. Zákony ČR vychází z nedigitálního světa a jsou stavěny pro papírové worflow. To se musí změnit.

Zmínil bych dva příklady, jimž se v této oblasti již nyní věnuji:

• Firma za 1 den
  Nyní jsme na 134. místě z asi 200 zemí a teritorií a každým rokem se propadáme. Už v tomto období jsme předložili zákon, který by nás posunul na horní příčky. Zautomatizoval by, zjednodušil, zlevnil a zrychlil založení firmy. Když jsme jej předkládali, byli 115. a když jsme začali s přípravou zákona, byli jsme okolo 90. příčky.
  
  
• Placení daní a odvodů
  Máme v programu jednotné inkasní místo založené na konceptu daní, které každý pochopí. Opět zde lze uživatelsky placení zpříjemnit, jen si to stát musí na své straně vyřešit a nepřenášet byrokracii na podnikatele.

V neposlední řadě se zajímám o zahraniční politiku. Situace mnoha mých přátel a známých jinde ve světě mě nenechává chladným a aktivně se angažuji již dnes i z pozice na městské části. Podporoval bych např. přijetí Magnitského zákona, bezpečnostní screening investic, u obchodních dohod mechanismy pro vybalancování vlivu necelních bariér, důraz na lidská práva a občanské svobody a důslednější principy reciprocity. Když státy jako Čína nebo Rusko, kde neplatí vláda práva, využívají nefér nástrojů a vztyčují formální a často i neformální bariéry, jimiž trestají naše exportéry, měli bychom na takové metody být připraveni a pořídit si podobný nástroj, který bude mít oporu v zákoně. Není možné, aby někdo, s kým máme obchodní deficit 10:1, český export jakkoli trestal a ČR to nechala bez reakce.

Kdo jsem a co mohu přinést sněmovnímu týmu?
Důležité informace o mně najdete na mém profilu https://wiki.pirati.cz/lide/stepan_strebl a ti korporátnější z vás také na síti LinkedIn.

K Pirátům jsem se přidal v roce 2016, pracoval jsem jako manažer sněmovní kampaně 2017 a pražské kampaně 2018, nyní za Piráty působím jako místostarosta Prahy 3. Mám zde na starosti školství, zahraniční vztahy a jsem předsedou komise pro IT. Dal jsem si závazek, že naši deváťáci budou mluvit plynně anglicky. Na tom teď zejména pracuji společně se zahraničními učiteli. Dále se také snažím automatizovat procesy a zavádět opensource řešení, což zmínil Ondra v nominaci. Jakub popsal docela zevrubně mou historii, proto bych s dovolením neopakoval a jen odkázal. I mé slabiny pojmenoval myslím docela dobře. Vždy jsem se snažil se vzdělávat a pracovat na sobě. Jsem si vědom i svých osobnostních limitů a podnikám již delší dobu kroky k tomu, abych na svých slabých stránkách zapracoval. Výsledky věřím pomalu přichází, ale jde o dlouhodobé úsilí, které vyžaduje čas. Těší mě, že jsem obklopen lidmi, kteří mi s tím pomáhají a jsou mi oporou.

[Jan.Zavadil]

Štěpánovu kandidaturu podporuju na základě společného tvoření důležité kapitoly ohledně digitalizace úřadu (do knížky Česko insPirativní). Přála bych si, abychom takto důsledně naplňovali program všude. Vám, kteří ho neznáte, doporučuju pozvat ho na grilovačku vašeho místního sdružení. PS: Práci se sebou a na sobě jsem se Štěpánem taky řešila a jsem ráda za to, že se nevyhýbáme ani těmto osobním tématům. Náš osobní růst je totiž nakonec pro profesní výsledky taky nezbytný.

[Martin.Sumerauer]

jsem určitě pro

[Stepan.Strebl]

Otázky a odpovědi

Ahoj, snažil jsem se postihnout všechny dotazy, co jsem dosud pochytil, oceňuji velmi tabulku . Přikládám tedy dalších 3000 slov na podporu mé kandidatury. Dávám také ke zvážení, zda by nestálo za to vydat naše primárky i knižně. Obsah by na to už byl

Jakým způsobem se dopravuješ do práce?
Chodím pěšky, spojuji to s venčením psa. Výjimečně autem, když není zbytí (něco převážím nebo tak).

Jak budeš jezdit do Poslanecké sněmovny v případě zvolení?
Předpokládám tramvají číslo 15, případně metrem a pěšky.

Jak by ses dopravil/a na služební cestu z Prahy do Vídně?
Samostatně vlakem, případně dopravou, kterou mi zajistí organizátor cesty. Na mou snad jedinou služební cestu do Brna jsem jel také vlakem.

Jak vnímáš vztah mezi veřejným prostorem a dopravou?
Doprava ani veřejný prostor nejsou úplně moje témata, ale částečně jsem možná odpověděl tady: https://www.facebook.com/sstrebl/posts/ ... 8380356411

Podporuji druhy dopravy, které jsou úspornější na prostor – MHD, kola… Obecně mám za to, že pro veřejný prostor existuje téměř vždy lepší využití, než jej zaplácnout nekonečnými řadami aut, ať už jde o parkování nebo o silnice. A to říkám jako majitel vozu, který má auta docela rád a zajímá se o ně. Podporuji u nás na městské části akce Den bez aut. Ta proměna veřejného prostoru, když v něm nejsou auta a člověk se prochází ulicí, je neuvěřitelná. V době klimatické krize by se měl veřejný prostor začít taky zelenit. Tomu často bohužel brání právě parkovací místa, což ukázala i studie ohledně sázení stromů, kterou jsme si nechali zpracovat pro naši městskou část. Věřím také, že více tržní přístup by podpořil investice do parkování mimo veřejný prostor a posílil pražský rozpočet ochuzený daňovými škrty. Garáže jsou často poloprázdné, protože lidi radši parkují levněji na ulici, nová místa uvnitř v ceně blížící se milionu za místo se nevyplatí stavět a lidem se nevyplatí v novostavbách garáže kupovat, vydáváme víc parkovacích karet, než je míst… To podle mě nedává smysl a jsou to paradoxně „pravicové“ strany, které podporují dotované venkovní parkování a jakémukoli kroku, který by jej zdražil, se brání. Není to nicméně téma, pro které by mé srdce hořelo. Je možné, že kdybych do tématu více pronikl, byl bych méně radikální. Možná není realistické, aby se v Praze parkování na ulici nějak zásadněji omezilo, i když třeba v Bristolu v UK jsem viděl, že se tomu ideálu centra bez aut docela přiblížili (parkuje se jen v parkovacích domech) a výsledek vypadá fajn.

Jaký by podle vás měl být poslanec České pirátské strany?
Tuto otázku jsem myslím adresoval v kandidátské řeči, viz první odstavec Vize působení.

Jaký je váš dosavadní největší pracovní úspěch?
Na Praze 3 se mi povedlo dohodnout a zorganizovat spolupráci našich škol s americkými učiteli z Harvardu. Takže na podzim učila naše děti anglicky na jedné z našich škol kvalifikovaná americká učitelka v tandemu s naší českou učitelkou. Součástí je i výměna zkušeností mezi pedagogy a zatím má spolupráce velmi pozitivní ohlasy. Výuku jsme zdárně dokončili a nyní jdeme zhodnotit, zda a jak to pustíme na další školy.

Jinak funkční a efektivní kampaň pro volby 2017 a sestavení takřka dokonalého realizačního týmu, který za ní stál, vnímám jako největší dosavadní úspěch mimo veřejnou funkci.

Na kterém z aktuálních programových bodů do poslanecké sněmovny se podílíte/jste se podíleli a co z daného bodu v případě, že Piráti budou součástí vládní koalice, určitě během 4 let prosadíte?
Podílel jsem se na bodu 11. Daně, které každý pochopí - místo 6 různých daní z práce jen jedna a nižší a bodu 13. Podpora malých podnikatelů - založení firmy za 1 den z našich 20 programových priorit. Věřím, že firmu za 1 den prosadíme brzy, protože zákon už existuje, podpořili jej zástupci všech stran krom KSČM již v tomto volebním období a objevil jsem jej i v koaliční smlouvě se STANem. U těch daní věřím, že se to taky povede, ale tam je to složité a je k tomu třeba aparát a spolupráce několika ministerstev. Chci se nicméně více zaměřit na vzdělávání, které osobně vnímám jako nyní nejdůležitější téma, konkrétní inciativy zmiňuji v kandidátské řeči.

Jak moc jsou pro vás směrodatné rozhodnutí a dokumenty resortních týmů?
V drtivé většině bych se jimi řídil. Podobně jako komise a výbory v obci beru RT jako orgán, kde lidé vidí i detaily problému a mohou jej podrobně zkoumat – víc hlav víc ví, tím spíše hlav, které se věnují nějakému tématu systematicky. Šetří čas při rozhodování o věcech, kterým dostatečně nerozumím. Budují také konsenzus okolo programových otázek. Zároveň na základě zkušeností z radnice vnímám určité riziko, že tyto úzce zaměřené týmy mohou občas mít „tunelové vidění“ a problém vidět jen z jednoho úhlu. Pokud by se tak stalo, úkolem poslance je zhodnotit jejich doporučení i v tom širším kontextu.

Kdo vás u Pirátů inspiruje tím, čemu se věnuje a jak se tomu věnuje, a proč?
Nedokážu se omezit na pět lidí, které bych zde vypíchl, jak zněl požadavek doprovázející tento dotaz. Musel bych jmenovat vícero, protože sleduji hodně Pirátů, které vnímám jako inspirativní. Zmíním konkrétně jen manželku Annu Štrébl, protože se dokáže prosadit zcela nekonfliktně ve věcech, které jí zajímají, a má klidný, ale velmi účinný styl vedení lidí, který na ní oceňovali i její zaměstnavatelé. Je obecně těžké až nemožné to napodobit.

Čtete literaturu faktu (non-fiction)? Jaké knihy z tohoto žánru vás v poslední době (např. za poslední 2 roky) zaujaly?
Čtu a zmínil bych tyto:
Thinking, fast and slow (Daniel Kahneman)
Measure What Matters (John Doerr)
The Subtle Art of Not Giving a F*ck (Mark Manson)
Radical Candor (Kim Scott)

Jaká média nejčastěji čtete? Jsou nějaká, kterým se raději vyhýbáte?
Z českých Seznam, ze zahraničních CNN a The Guardian zhruba stejně často. Nejčastěji koukám na tyto tři, další ad hoc. Vyhýbám se iDnes, Parlamentním listům a obecně dezinfo.

Jak se budete připravovat na funkci poslankyně/poslance?
Četbou literatury faktu, koučinkem, mindfulness – to bych asi dělal tak jako tak. Pak taháním rozumů z těch, co už ve Sněmovně jsou, to však pouze tehdy, kdyby mé zvolení bylo opravdu na stole jako realistická možnost. Něco si pamatuji z doby, kdy jsem působil jako dočasný asistent poslance v přechodném období po volbách 2017 a s kolegy ve Sněmovně občas spolupracuji, podrobněji jsem to rozebral v kandidátské řeči.

Proč je pro Tebe přednější kandidatura do PS než budování místního sdružení ve kterém jsi členem/členkou?
Trochu se na mě to ptal Honza Zavadil, tak bych odkázal na mou odpověď. Jinak to nevidím jako buď, anebo a ani nemyslím, že by kandidatura do PS byla pro mě přednější. Málem jsem ani kandidaturu nepodal a rozhoupal jsem se k tomu až po konzultaci s místním sdružením. A teď se nechci nějak shazovat, ale i přes všechen můj nezdolný optimismus a všechnu důvěru v sebe sama si zkrátka nemyslím, že pravděpodobnost toho, že budu zvolen na takovou pozici, kdy bych se poslancem skutečně stal, je tak vysoká, aby šlo říci, že je kandidatura přednější a absolutní priorita. Kandiduji sice na pátou pozici, ale už jsem nějak k politice přičichl, tak vidím okolo sebe lidi, kteří pravděpodobně budou nade mnou. Určitě mám zájem se poslancem i stát, když už jsem do toho šel, ale budu to řešit až v případě, že bych byl zvolen na pozici, kde by to bylo reálné. Do té doby se soustředím stále na městskou část, kde leží v tuto chvíli břímě mé práce. Pro mě je ta kandidatura i příležitost tlačit dopředu celostátní témata, na nichž mi záleží. A i v případě úspěchu bych otevřel poslaneckou kancelář někde na Praze 3 a dál bych se v místním sdružení angažoval, protože jsem mu hodně energie už věnoval.

Jaké kompetence dle Tebe má mít kandidát na poslance a jak je naplňuješ?
Měl by umět rozlišit, co je skutečně podstatné a umět správně alokovat svůj čas, mít rámcový přehled o právu, o veřejném dění a aktuálních problémech, o tom, jak se tyto problémy řeší jinde, umět mluvit na veřejnosti a do médií, umět vyjednávat, být jazykově vybaven, umět s počítačem na uživatelské úrovni a pracovat v týmu… celkově přinášet schopnosti odpovídající platovému ohodnocení, ideálně i ukázat, že umí uspět taky mimo politiku (ne čistě po stránce platu, prostě se uplatit a žít naplňující život i jinak než politickou činností). Zároveň by měl přinášet konkrétní vizi a mít jasnou představu o nezbytných legislativních krocích. Jak tyto představy naplňuji, jsem se snažil přiblížit v kandidátské řeči.

Máte v případě "neúspěchu" v těchto primárkách již nyní nebo v budoucnosti v plánu kandidovat na jiné funkce či pozice, a případně na jaké?
Nemám zatím plán žádný, a to ani pro případ „úspěchu“ ani pro případ „neúspěchu“. V obou případech budu jistě přemýšlet o opětovné kandidatuře do zastupitelstva Prahy 3, ale v tuto chvíli to ještě nemám rozmyšleno.

Kontaktovali jste s žádostí o podporu v těchto primárkách přímo nebo nepřímo jiné členy Pirátů? A pokud ano, kolik a jakou formou?
Konzultoval jsem svoji kandidaturu s místním sdružením a jeho příznivci v naší facebookové skupině, přičemž jsem se kvůli tomu vrátil na Facebook. Je tam asi 50 lidí, ne všichni členové. Zároveň jsem oslovil napřímo nějakých 10 lidí, které osobně znám a dal jsem odkaz ještě do jedné skupiny, kde mám hodně přátel. Nevím, jak si tuto otázku vyložit. Beru za samozřejmé, že když už člověk někam kandiduje, že osloví různými způsoby své potenciální voliče, ať už jde o vnitrostranické primárky nebo o jakékoli volby. Zároveň nikdy lidi nespamuji. Když už píšu jednotlivcům, tak adresně.

V návrhu koaliční smlouvy se STAN je i výslovná podpora zavedení eura a vstup do ERM2 jako první fáze jeho zavádění během příštího volebního období. Podporujete tento krok, nebo jste proti euru a proč?
Jsem pro přijetí eura. Koruna je ve světě exotická měna a nebude z ní nikdy švýcarský frank, je už načase se s tím smířit. K přijetí eura jsme se zavázali a odkládá se to z ryze symbolických a iracionálních důvodů. Euro výrazně sníží transakční náklady pro byznys i pro občany a zatraktivní ČR pro zahraniční investory. Těžko se dokazuje, o co ČR přichází tím, že euro ještě nemá, ale mám za to, že absence eura Česko ekonomicky spíše poškozuje, než že by pomáhala. Podívejme se na Slovensko. Vedlo by si lépe, kdyby euro nezavedlo? Myslím, že nikoli.

Podporujete zahraničně politickou orientaci ČR na EU a NATO?
Ano. Mohu samozřejmě kriticky vnímat některé jednotlivosti těch vztahů a problémy, které jsou nevyhnutelné, ale obecně vzato ano.

Jak budete a proč budete hlasovat o koaliční smlouvě se STAN?
Budu hlasovat pro. Vnímám roztříštěnost opozice jako oslabující faktor, se STAN se vhodně doplňujeme a přejí si to i naši voliči. Umět se dohodnout s nám blízkým subjektem bychom měli být schopni, je to taková politická maturita. A hlavně chci, aby byl Ivan premiér, což jsem předvídal v jednom mém scénáři https://www.youtube.com/watch?v=sKqP7ktJZG8

Ráda bych se všech přihlášených kandidátů zeptala, zda se v rámci pandemie COVID-19 nechají očkovat.
Ano, plánuji to. V rámci výkonu veřejné funkce zvažuji udělat to i veřejně s nějakým odborným povídáním vyvracejícím hoaxy a obavy.

Máš zkušenost s výkonem nějaké veřejné politické funkce, případně jinak s vystupováním vůči širší veřejnosti?
Ano, jsem místostarostou na Praze 3. Předtím jsem dělal prezentace pro větší či menší publikum v rámci práce ve velké čtyřce a v Cambridge Institute for Sustainability Leadership.

Jak chceš vykonávat mandát poslance a souběžně stranickou funkci, která je nyní neplacená?
Žádnou funkci v rámci strany momentálně nevykonávám, jsem jen členem resortních týmů.

Chtěla bych se zeptat, jaké bys měla plány na příští období v oblasti mezinárodní spolupráce? A jakou inspiraci pro práci poslankyně vidíš za hranicemi z hlediska tohoto tématu?
V kandidátské řeči jsem zmínil, že kopírování je aktem lásky a že nerad vymýšlím kolo. Plno věcí v zahraničí už vymysleli jako třeba Teach First, online petice, ballot initiatives, řešení insolvence fyzických osob… Pokud bych řešil nějaké téma, hledal bych určitě experty za hranicemi, už to mám tak zažité a dělám to koneckonců často i na městské části. Např. pro učitele z našich škol jsem zajistil školení k online výuce od K12 učitelů z Harvardské univerzity, kteří se online výuce dlouhodobě věnují.

K zahraniční politice jsem se jinak vyjádřil v kandidátské řeči.

Ucházíte se o výsostně politickou pozici; jaký já Váš prozatimní největší politický úspěch?
Uveďte prosím
- o co se jednalo
- proč by to členové KF měli považovat za úspěch
- jaká byla ve věci Vaše role (co nejkonkrétněji).
Na radnici krom dojednání funkční koalice asi fakt, že na základě dat a několika demografických studií se mi podařilo kolegům rozmluvit přestavbu staré školy na úřad, víceméně konsenzem. I když ještě není vyhráno.

Vnitrostranicky asi prosazení superrovné daně do programu. Moje role byla, že jsem přišel s námětem, udělal k tomu excelový model, na jehož základě vznikla naše kalkulačka, konzultoval to s odborníky, přesvědčil jsem klíčové lidi o přínosech a ti sami pak na tom začali pracovat. Proč na tom záleží – ukotvilo nás to v politickém středu. Pak bych zmínil ještě zjednodušení byrokracie se zakládáním firem, kde jsem spoluautorem software a autorem workflow, podílel jsem se i na důvodovce a návrhu zákona. A proč na tom záleží – kontruje to narativu, který se snaží tlačit pravice, že nemáme rádi podnikatele.

Jako nejvíc „politických úspěch“ ale na tom všem vnímám to, že ty iniciativy si pak začaly žít vlastním životem, že se pro ně nadchlo nakonec tolik lidí, že se zlepšovaly a nabývaly konkrétní formu už bez mého přičinění. Ti lidé to pak tak zásadně posunuli dopředu a vložili do toho spoustu své vlastní práce a invence, že už to nejde ani považovat za „můj“ úspěch. Na daních udělal velký kus práce Jakub Michálek, Tibor Vansa, Marek Paris, později to převzal Mikuláš Ferjenčík a resortní tým finance s tím pak pracoval. Ondra Profant a Martin Jiránek zase uchopili to zakládání firem, výrazně to posunuli, zaštítili přípravu velmi kvalitního návrhu zákona, dokázali to odprezentovat veřejnosti a přesvědčili o tom politiky napříč spektrem ve Sněmovně. Člověk zkrátka nemůže politickou agendu odtlačit úplně sám.

Jste ochotni sem na fórum zveřejnit odkaz na PDF verzi, případně naskenovanou verzi, vaší Bakalářské/Diplomové/Disertační práce, aby si ji každý mohl přečíst, a případně i zkontrolovat v systému na odhalování plagiátů?
Mé práce na UCLA všechny byly rutinně kontrolovány na turnitin.com, nicméně žádná velká závěrečná práce se v USA běžně nepíše. I na Cambridge byla diplomka ryze dobrovolná záležitost, nicméně tam jsem ji napsal: Imperialism Today: The Perks of Being a Colony

Co vám zpracování této práce dalo? Jak vnímáte poměr stráveného času a přínosu pro vaše zkušenosti? Myslíte si, že ukončení školy a závěrečné práce by měly být řešeny jinak?
Dalo mi to možnost rochnit se dlouhé hodiny a hodiny v pro mě zajímavém tématu, plus lepší pochopení dopadů některých ekonomických principů. A pro případ, kdyby ČR měla nějakou kolonii, jsem si ujasnil, jakou ekonomickou politiku bych tam zhruba uplatňoval

Poměr času a přínosu vnímám pozitivně, jsem rád, že jsem ji psal a rozhodnutí se tématu věnovat nelituji. Když na základě mé zkušenosti pak mám hodnotit český systém, myslím, že závěrečné práce při bakalářském a magisterském studiu by neměly být povinnou součástí studia, protože často nebývají valné kvality a čas a energie by mohla být investovány mnohem lépe. Dává to podle mě smysl jen pro ty studenty, kteří skutečně chtějí věnovat čas výzkumu. V tomto bych kopíroval americký a britský systém, které jsou v tomto flexibilnější.

Někteří jste v minulosti kandidovali v různých volbách za jiná uskupení. Rád bych věděl, co vás k tomu vedlo, a proč jste si vybrali zrovna tu danou stranu/uskupení.
Těsně před svým odjezdem do USA jsem v roce 2010 kandidoval v Karlových Varech jako nestraník na 20. místě (z 38) na kandidátce místní TOP 09. Náš dlouholetý rodinný známý (a budoucí radní) Libor Šembera mě tehdy požádal o pomoc se social media v rámci volební kampaně. Později jsem začal dělat social i pro božídarského starostu a senátora Horníka, kterého jsem při té příležitosti poznal a který obhajoval mandát. Byly to mé první zkušenosti v politickém marketingu, kde jsem se hodně naučil. O kandidaturu jsem se neucházel, TOPka prostě potřebovala nějak zaplnit kandidátku, jak to známe z komunálu všichni. Byla to jediná kandidátka, kde jsem znal nějaké lidi osobně a měl jsem v ně důvěru, tak mi nevadilo jim pomoct a nějak hlouběji jsem nad tím tehdy nepřemýšlel, bylo mi devatenáct. I z dnešního pohledu si ale myslím, že jsem tehdy přispěl k dobré věci. Společně se třemi místními občanskými subjekty ti lidé ve Varech ukončili dlouhou éru opoziční smlouvy a ty největší karlovarské levárny typu losovačka. Jako svou první vážnou kandidaturu vnímám až volby 2018 v Praze za Piráty, což je i první strana, kam jsem vstoupil (v roce 2016).

Jaké jsou vaše silné stránky a v čem jste výjimeční/é z hlediska vašeho přínosu pro Piráty a pro českou politiku?
Mé silné i slabé stránky popsal poměrně zevrubně Jakub Michálek v tomto příspěvku a přijde mi, že mě celkem vystihl, tak bych to moc už nerozepisoval. Jinak ve zkratce myslím, že přináším zahraniční zkušenosti, kontakty na velmi nadané lidi a řešení dotažená do konce (software na založení firmy, návrh daňové reformy). Nebojím se ani hodně nekonvenčních řešení a snažím se, aby byla vždy perfektní celkově i v detailu.

Jste natolik známá osobnost (celopražsky, v některých lokalitách či kruzích), že je pravděpodobné, že získáte mnoho preferenčních hlasů a přeskočíte některé kandidáty na kandidátce před vámi?
Ne. Většina lidí ani neví, kdo je v dané městské části starosta, pokud to není Pavel Novotný. Ačkoli Saturnin je mi duchem sympatický charakter, radikální změnu politického stylu ve smyslu házení koblih po mých politických oponentech neplánuji, tudíž nikoho zcela jistě nepřeskočím.

Zveřejňuješ někde, ať již v Odměnách či separé, své příjmy z veřejných rozpočtů? A proč ano/ne?
Můj příjem je veřejně znám a k dispozici v příslušném nařízení vlády, jinou funkci nemám. O naší databázi jsem se dozvěděl až tady, už jsem vyplnil. Prosazuju v každém případě od počátku funkčního období na Praze 3, aby městská část na opendata.praha.eu zveřejňovala platy všech na radnici, u politiků jmenně, u ostatních anonymně. Už několikrát jsem to poslal do rady, ale pokaždé se proti tomu bouřili někteří úředníci, takže se zbytek koalice pro to bál zvednout ruku a zatím jsme s tím neuspěli.

Dokážeš spojovat lidi? Je v tvé pirátské minulosti případ, kdy se ti podařilo dostat ke stolu rozvaděné strany a najít win-win řešení?
Najít win-win řešení umím, jde-li skutečně o win-win situace. Horší je to se zero-sum situacemi. Tam budu zcela upřímný, že je to těžké. Podařilo se mi rozhádané strany dostat ke stolu a zprostředkovat dohodu několikrát, např. když jsme řešili spory v začátcích našeho sdružení, když jsme později volili první složení rady… nalezená řešení byla sice ve své době akceptována, ale neuspokojila plně všechny strany. Ve finále se konflikt vlastně jen oddálil a rozmělnil na delší časové období. Zvládl jsem věřím úspěšně, byť s velkou pomocí mnoha dalších lidí, vyhandlovat uspokojivou a důstojnou úpravu koaliční smlouvy, když jsme jako klub oslabili a měnili naši radní. U problému stadionu Viktoria Žižkov, kde nás developer tlačí do prodeje a drží klub rukojmím, se mi myslím daří plnit lídrovskou roli a spojovat náš klub i místní sdružení okolo jasného postoje, i když jde o komplexní a náročný problém. V každém případě si v oblasti spojování lidí uvědomuju svoje rezervy. Hodně energie vkládám do snah naučit se lépe budovat konsenzus, dělat nepříjemné kompromisy, akceptovat dílčí nezdary a třeba i méně tlačit na výsledky, když to pomůže budovat lepší klima. Je to dlouhodobě probíhající úsilí. Velkou lekcí je mi i koaliční vládnutí, které testuje tuto schopnost permanentně.

Aky je tvoj postoj k povinnemu ockovaniu? Budes v PSP presadzovat nejaku zmenu v tomto ohlade?
Není to mé téma. Beru současný stav jako vyhovující a žádnou změnu aktivně prosazovat nebudu. Nejsem v tomto žádný dogmatik. Chápu, že bez důsledného povinného očkování by se svět nikdy zřejmě nezbavil pravých neštovic. Co se týče COVIDu, tak bych to nechal dobrovolné a lidi bych přesvědčoval, ale nenutil. Pokud bych měl změnit názor, rád bych se nejdříve seznámil se světovými zkušenostmi s očkováním a jednotlivými vakcínami během několika let.

Kdy jste vstoupili do strany?

Kdo vstoupil do Strany před létem 2017, ať zvedne ruce. (Jen kandidáti - formou citace a doložení roku. Ať to máme v primárkách jednodušší)

Vstoupil jsem na podzim 2016 – ještě předtím, než mohly v mém rozhodování hrát roli jakékoli kariérní příležitosti. Strana mě těmi příležitostmi později štědře zásobila, za což jsem jí samozřejmě vděčný. Nicméně lidi, kteří se ke vstupu odhodlali až v době, kdy bylo jasné, že budeme úspěšnou stranou a/nebo od toho čekali osobní výhody, soudím dnes už smířlivěji než dříve a snažím se více koukat na další jejich kvality a přínos. Většina lidí ve společnosti prostě není ochotna padnout za své přesvědčení a jejich osobní blaho v jejich rozhodování hraje větší roli, než by se nám, kdo ten krok do neznáma byli ochotni udělat, líbilo. Beru to jako realitu, se kterou je třeba se naučit žít.

[Jan.Lipavsky]

Ahoj,

rozbíhá se další kolo primárek a já bych rád ještě na poslední chvíli podpořil kandidáta, o kterém si myslím, že do sněmovny jednoznačně patří.

Štěpána jsem poznal v roce 2017, během volební kampaně do sněmovny. Tehdy jsme spolu velmi úspěšně spolupracovali. Jak jsem jej za uplynulé 4 roky poznal, tak myslím, že k Pirátům přináší tři důležité vlastnosti:

Vize - Každý máme nějaké představy o tom, jak by měly věci vypadat, ale jenom někteří z nás tyto představy dokáží uchopit a zformulovat způsobem, který zaujme své okolí a přesvědčí o svém přínosu. Štěpán mezi takové lidi patří. Díky němu vznikly projekty firma za 1 den, či se na Praze 3 pracuje na tom, aby každý žák odcházel ze školy se znalostí z plynulé angličtiny.

Tah na branku - Už to tady psal Jakub i Ondra, Štěpán věci dotahuje do funkčního konce. Prokázal to jako manažer kampaně. Prokazuje to při své práci na radnici Prahy3, třeba při nasazování otevřeného software.

Odpovědnost - Kdo jste kdy někdy něco řešil se Štěpánem, tak víte, že velkou váhu při hledání vhodného řešení vždy klade na to, aby se zbytečně neplýtvalo. Ať již penězi, lidským časem nebo naši pozorností. Je to hodně vzácná a užitečná vlastnost. A při nízké efektivitě našeho státu potřebujeme takových lidí, co nejvíce.

Jsem si přesvědčen, že výše uvedené vlastnosti dělají ze Štěpána skvělého kandidáta na poslance. Pokud bude zvolen, tak se stane velkým přínosem pro náš pirátský poslanecký klub a bude moci pracovat na významných celostátních projektech. Zvažte proto, prosím, mu dát hlas.