KF Pha 1/2020 - Zřízení krajských přezkumných orgánů

[Barbora.Hruzova]

Nebylo by lepší, aby KK mělo více členů? Aby stíhalo celou republiku? Předpisy platí pro všechny stejně a nemyslím, že by zrovna Praha měla mít vlastní KK, které bude žehlit její průšvihy.

[Tereza.Vovesova]

Beru zavedení kontrolní komise jako určitou možnost výpomoci PKS. Určitě nesouhlasím se zavedením rozhodčí komise.

[Adam.Jaros]

Procedurální návrh nebyl nijak oponován, byl tedy konsensuálně schválen. Zamykám rozpravu do doby zodpovězení předběžných otázek k RK

Po jejich zodpovězení bude rozprava otevřena a doba rozpravy odpovídajícím způsobem upravena (jakož i termín hlasování).

[Adam.Jaros]

@Viktor.Derka mi dal orientační termín pro zodpovězení otázek, a to v průběhu příštího týdne

Otevření rozpravy lze tedy předběžně odhadovat do jeho konce (tedy do 2.2.)

[Adam.Jaros]

RK se vyjádřila k předběžným otázkám, pro vyšší pohodlí v rozpravě kopíruji vyjádření sem a znovu otevírám rozpravu.

Termíny upravuji termíny tak, aby co nejvíce odpovídaly původně době rozpravy:

Doba rozpravy poběží do 21.2., hlasování bude zahájeno 21.2. a poběží 72 hodin. Případné druhé kolo pak začne 28.2., bude-li potřeba.

0) Máme dostatečné právní normy pro založení lokálních přezkumných orgánů? Nebo by bylo vhodné je doplnit?
1) Je vůbec možné lokální rozhodčí orgány zřídit?
2) Je lokální KK/RK podřízeným týmem centrální KK/RK?
3) Má centrální KK právo dohledu?
4) Může centrální KK ukládat úkoly lokální KK?
5) Může (a za jakých podmínek) centrální KK odebrat/převzít případ lokální KK?
6) Jakým způsobem má být rozhodnuto komu případ patří (dle podavatele? dle závažnosti? dle konsensu lokální a centrální KK? Dle rozhodnutí centrální KK?)
7) V případě, že se centrální KK vyjádří, že chce nějaký případ dozorovat, má na to právo? Může mít definitivní slovo ("Ano, lokální KK vyšetři si to, ale chceme, abyste vyšetřili toto, toto a toto, jasně to před centrální KK odůvodnili a až s naším svolením to předáte lokální RK/centrální RK?)
8) V případě vzniku lokální RK - budou případy vždy řešeny nejprve před ní, nebo je možnost, aby šli rovnou k centrální RK? Kdy a proč?
9) V současnosti řeší paragraf 18 OŘ v odstavcích (3) a (4) pouze celostátní vymezení práv KK. Je tedy třeba společně se zřízením lokální komise upravit OŘ tak, aby lépe definoval lokální vymezení? Či je zřejmé, že má přístup jen k lokálním uzavřeným tématům? A že ho vůbec má?
10) Je možné zřídit lokální komisi nad úrovní krajů (např. Čechy a Moravsko-Slezsko)?
11) Má KK právo pověřit výkonem vybraných činností ve své působnosti jiné osoby? Například pověřit některého člena vyšetřením stížnosti?
12) Má KK právo delegovat své pravomoci na jiné osoby mimo KK? Například udělit některému členovi právo nahlížet do informačních systémů za účelem vyšetření stížnosti?

0) Máme dostatečné právní normy pro založení lokálních přezkumných orgánů? Nebo by bylo vhodné je doplnit?

Na tuto otázku nemůže RK podat odpověď, neboť RK nemůže posuzovat, zda jsou normy dostatečné, či nikoli, popř. zda by se měly doplnit. Může toliko vyložit, jak se příslušné normy (ne)aplikují, přičemž obrázek o jejich dostatečnosti si musí učinit příslušníci orgánů, které je mohou měnit, samy.

1) Je vůbec možné lokální rozhodčí orgány zřídit?

Ano, je možné zřídit lokální rozhodčí i neformální kontrolní orgány.

Odůvodnění
Stanovy připouští zmocňují oblastní fóra v čl. 7 odst. 4 písm. c) ke tvorbě oblastních komisí a odborů. Zmínění ustanovení ovšem cílí primárně na komise dle čl. 11 stanov, jedná se proto komise, které nejsou přezkumnými orgány dle čl. 13 stanov, neboť čl. 13 stanov obsahuje úpravu konkrétních dvou orgánů, ne abstraktní úpravu přezkumných orgánů a kolizní pravidla pro určení příslušnosti. Čl 13 odst. 1 stanov sice sděluje, pokud není uvedeno jinak, fungují kontrolní komise i rozhodčí komise podle čl. 11, ovšem čl. 11 stanov neupravuje samotný systém kreace komisí mimo zákazu zvolení registrovaného příznivce do funkce předsedy, či místopředsedy komise. Je proto nutno vyjít ze základu, že pro tvorbu přezkumného orgánu dle čl. 13 stanov je nutné výslovné zmocnění ve stanovách. Takové zmocnění pro tvorbu oblastní rozhodčí komise je zakotveno v čl. 17 odst. 2 stanov (zmíněné ustanovení zmocňuje oblastní sdružení ke tvorbě oblastní rozhodčí komise bez zmínění konkrétního orgánu, pročež je nutno analogicky aplikovat čl. 7 odst. 4 písm. c) stanov a přiřknout tuto kompetenci oblastnímu fóru), proto oblastní rozhodčí komise je přezkumným orgánem ve smyslu čl. 13 stanov s působností pouze pro dané oblastní sdružení a příslušností určitelnou dle § 22 rozhodčího řádu. Tento závěr je opřen o to, že kdyby stanovy předpokládaly neomezenou možnost tvorby oblastních přezkumných orgánů dle čl. 13, neuváděly by výslovně možnost tvorby oblastní rozhodčí komise.
V případě oblastních kontrolních komisí toto výslovné zmocnění chybí, což nicméně neznamená, že by je oblastní sdružení za žádných okolností nemohla tvořit. Oblastní fórum může vytvořit jistou neformální formu kontrolní komise, která bude komisí ve smyslu čl. 11 stanov, ale nebude disponovat oprávněními dle čl. 13 stanov. Taková komise proto bude nadána toliko působností, která náleží orgánům oblastního sdružení, a zároveň není výslovně vnitřními předpisy určena jiným některým orgánům (v případě kontrolní činnosti proto připadá v úvahu činnost dle § 23 písm. a) organizačního řádu). Taková oblastní kontrolní komise bude ale mít proto obdobnou kompetenci jako oblastní předsednictvo a nejedná se orgán disponující kompetencemi dle § 18 organizačního řádu.

2) Je lokální KK/RK podřízeným týmem centrální KK/RK?
3) Má centrální KK právo dohledu?
4) Může centrální KK ukládat úkoly lokální KK?

Z důvodu věcné souvislosti RK otázky spojuje do jedné odpovědi.
Oblastní kontrolní komise jsou podřízeným týmem příslušného orgánu oblastního sdružení, oblastní rozhodčí komise jsou podřízeným týmem celostátní rozhodčí komise a příslušného orgánu oblastního sdružení.
Celostátní kontrolní komise má u obou orgánů pravomoc nahlížení do veškeré dokumentace dle § 18 odst. 3 a 4 organizačního řádu, nedisponuje ale dohledem nadřízeného týmu dle § 6 odst. 2 organizačního řádu.
Celostátní kontrolní komise nemůže úkolovat oblastní kontrolní komisi.

Odůvodnění
Týmové fungování v rámci hierarchie nadřízeného a podřízeného týmu upravuje § 6 organizačního řádu. Na základě odst. 1 zmíněného ustanovení je nadřízeným týmem ten, který vykonává danou působnost na vyšší úrovni, dále pak úkolující tým. V případě oblastní kontrolní komise je nadřízeným týmem příslušný orgán oblastního sdružení (nabízí se oblastní fórum nebo oblastní předsednictvo), jenž je při tvorbě oblastní kontrolní komise výslovně pověřen. Není-li takový orgán výslovně jmenován, je jím subsidiárně oblastní fórum, které komisi zřizuje na základě čl. 7 odst. 4 písm. c) stanov. Nadřízeným týmem není celostátní kontrolní komise, neboť oblastní kontrolní komise není přezkumným orgánem ve smyslu čl. 13 stanov a její působnost se odvíjí od působnosti orgánů oblastních sdružení. Oblastní rozhodčí komise je v rámci výkonu rozhodčí činnosti podřízeným týmem celostátní rozhodčí komise, v oblasti jiné další určené působnosti analogicky dle čl. 11 odst. 2 stanov je podřízeným týmem příslušného orgánu oblastního sdružení. Z toho též vyplývá odpověď na třetí otázku, proč celostátní kontrolní komise nemůže úkolovat oblastní kontrolní komisi.
Celostátní kontrolní komise je nadána přístupem do téměř veškeré stranické dokumentace a komunikace na základě § 18 odst. 3 a 4 organizačního řádu, což platí taktéž vůči oblastním kontrolním a rozhodčím orgánům. Nejedná se ale o dohled nadřízeného týmu na základě § 6 odst. 2 organizačního řádu, neboť celostátní kontrolní komise není nadřízeným týmem těchto orgánů.

5) Může (a za jakých podmínek) centrální KK odebrat/převzít případ lokální KK?
6) Jakým způsobem má být rozhodnuto komu případ patří (dle podavatele? dle závažnosti? dle konsensu lokální a centrální KK? Dle rozhodnutí centrální KK?)
7) V případě, že se centrální KK vyjádří, že chce nějaký případ dozorovat, má na to právo? Může mít definitivní slovo ("Ano, lokální KK vyšetři si to, ale chceme, abyste vyšetřili toto, toto a toto, jasně to před centrální KK odůvodnili a až s naším svolením to předáte lokální RK/centrální RK?)

Otázky jsou z důvodu věcné souvislosti odpovězeny společně.
Celostátní kontrolní komise nemůže odebrat ani převzít případ oblastní kontrolní komisi, neboť oblastní kontrolní komise není způsobilá vést rozhodčí řízení. Kompetence celostátní a oblastní kontrolní komise se míjí, je představitelné, že oba orgány souběžně prověřují totožnou věc. Dospěje-li oblastní kontrolní komise závěru, že v daném oblastním sdružení došlo k porušení práva ČR nebo vnitřních předpisů strany, může podat stížnost jako organizační složka České pirátské strany dle § 10 odst. 2 rozhodčího řádu.
Jelikož oblastní kontrolní komise není přezkumným orgánem ve smyslu čl. 13 stanov, může u každého řízení dle rozhodčího řádu v pozici kontrolní komise vystupovat pouze celostátní kontrolní komise.
Celostátní kontrolní komise nemůže dozorovat jednotlivé případy oblastní kontrolní komise mimo oprávnění nahlížení dle § 18 odst. 3 a 4 organizačního řádu.

Odůvodnění
Závěr o nemožnosti odebrání případu vychází z toho, že oblastní kontrolní komise není přezkumným orgánem ve smyslu čl 13 stanov. Jelikož nemůže sama od sebe iniciovat řízení o stížnosti, není ani možné, aby jí celostátní kontrolní komise mohla odebírat řešení konkrétních případů. Aby tomu bylo jinak, musel by rozhodčí řád, nebo jiný vnitřní předpis obsahovat procesní pravidla řešící příslušnost jednotlivých kontrolních komisí a pravomoc tvořit oblastní kontrolní komise jako přezkumné orgány ve smyslu čl. 13 stanov. Na tomto základě proto také není možné, aby v řízení dle rozhodčího řádu byla v pozici kontrolní komise oblastní kontrolní komise, ani aby celostátní kontrolní komise dozorovala a úkolovala oblastní kontrolní komisi. Toto nicméně nevylučuje možnost týmové spolupráce obou orgánů na základě § 4 organizačního řádu, případně neformálního sdělení ze strany celostátní kontrolní komise, že v projednávaném případu má oblastní kontrolní komise deficity.

8) V případě vzniku lokální RK - budou případy vždy řešeny nejprve před ní, nebo je možnost, aby šli rovnou k centrální RK? Kdy a proč?

V případě existence lokální rozhodčí komise musí celostátní kontrolní komise vždy řešit případ v první instanci u oblastní rozhodčí komise, je-li pro daný případ příslušná.

Odůvodnění
Ust. § 22 rozhodčího řádu upravuje věcnou a místní příslušnost oblastní rozhodčí komise, a to tak, že je-li zřízena oblastní rozhodčí komise, koná se řízení vztahující se k danému oblastnímu sdružení u dané oblastní rozhodčí komise bez možnosti odlišného postupu, pokud si celostátní rozhodčí komise případ rovnou neatrahuje. Proto musí kontrolní komise vždy iniciovat řízení u oblastní rozhodčí komise a s ní komunikovat, dokud nedojde k případné atrakci případu. Rozhodčí řád neupravuje případné spory o místní či věcnou příslušnost vyplývající z případné obtížnější kategorizace, se kterým oblastním sdružením je projednávaný případ spojen, pročež se v takových případech nabízí atrakce ze strany celostátní rozhodčí komise.

9) V současnosti řeší paragraf 18 OŘ v odstavcích (3) a (4) pouze celostátní vymezení práv KK. Je tedy třeba společně se zřízením lokální komise upravit OŘ tak, aby lépe definoval lokální vymezení? Či je zřejmé, že má přístup jen k lokálním uzavřeným tématům? A že ho vůbec má?

Jelikož nejsou oblastní kontrolní komise přezkumnými orgány ve smyslu čl. 13 stanov, nejsou nadány možností nahlížení dle § 18 odst. 3 a 4 organizačního řádu a jejich případné oprávnění nahlížet do dokumentace daného oblastního sdružení vyplývá pouze z autorizačního aktu příslušného oblastního fóra.

10) Je možné zřídit lokální komisi nad úrovní krajů (např. Čechy a Moravsko-Slezsko)?

Ano, oblastní komise mohou být vytvořeny s působností přesahující území jednoho oblastního sdružení, ovšem pouze do rozsahu tří oblastních sdružení.

Odůvodnění
Čl. 7 odst. 4 písm. c) a čl. 17 odst. 2 stanov spojují předmětná kreační usnesení s daným oblastním sdružením. Čl. 7 odst. 7 stanov ovšem umožňuje, aby maximálně 3 oblastní sdružení jedné úrovně přijala společná usnesení, která platí, jakoby je přijalo každé sdružení zvlášť. Oblastní komise vytvořená tímto postupem bude proto mít působnost pro všechny dotčená oblastní sdružení. Není ovšem možné, aby se další oblastní sdružení "přilepovala" k takto vytvořené společné oblastní komisi, pokud by ve výsledku došlo k převýšení počtu 3 napojených oblastních sdružení, neboť tím by došlo k obcházení omezení obsaženém v čl. 7 odst. 7 stanov. Takový postup by ad absurdum umožnil vytvoření oblastní rozhodčí komise, která by měla působnost pro všechna oblastní sdružení. Omezení společného zasedání na maximálně tři sdružení je proto nutno vnímat jako opatření omezující možnost tvořit neformální uskupení konkurující stranickým orgánům s celostátní působností (např. kdyby společně zasedala všechna PKS v zájmu vyšachování RP).

11) Má KK právo pověřit výkonem vybraných činností ve své působnosti jiné osoby? Například pověřit některého člena vyšetřením stížnosti?
12) Má KK právo delegovat své pravomoci na jiné osoby mimo KK? Například udělit některému členovi právo nahlížet do informačních systémů za účelem vyšetření stížnosti?

Obě otázky jsou z důvodu věcné souvislosti zodpovězeny společně.
Kontrolní komise má právo pověřit výkonem vybraných činností ve své působnosti své jednotlivé členy.
Kontrolní komise nemá pravomoc delegovat svou působnost na osoby mimo kontrolní komisi.

Odůvodnění
Na činnost kontrolní komise se vztahují ustanovení upravující činnost týmů, proto je na základě § 5 odst. 1 organizačního řádu oprávněna kontrolní komise činit vše ve své obvyklé kompetenci. Jelikož není realistické očekávat, že veškerá zejm. přípravná činnost komise bude vykonávána nutně všemi členy komise (což není kupř. u zpravodajování jednotlivých stížností ani technicky možné), je proto přiměřená dělba práce v rámci všech stranických orgánů přirozená. Tímto vnitřním dělením není možné delegovat rozhodovací pravomoc, je-li taková pravomoc spojená s komisí jako orgánem (např. odkládá-li kontrolní komise stížnost dle § 15 odst. 2 rozhodčího řádu). Na okraj je nutno dodat, že odpovědnost za řádný výkon působnosti nicméně nesou všichni členové jako kolektiv.
Delegace výše zmíněných činností ovšem není možná na osoby mimo kontrolní komisi, neboť delegace působnosti mimo členy kontrolní komise nelze označit za obvyklou činnost kontrolních orgánů. Tímto způsobem by došlo jednak k obcházení volební pravomoci ve výlučné působnosti celostátního fóra dle čl. 8 odst. 5 písm. c) stanov. Dále by takový postup obcházel omezení nahlížet do stranické dokumentace a contrario k § 18 odst. 3 a 4 organizačního řádu (ad absurdum by mohla kontrolní komise pověřit přístupem blíže neomezený počet členů strany, čímž by došlo k leaknutím případných chráněných dat jako např. osobní údaje).

[Adam.Jaros]

Prosím krjaksého zástupce v RV @Daniel.Mazur , aby shrnul své pocity nad debatou v RV, kterou jsem na toto téma inicioval.

[Adam.Jaros]

Ahoj,

ad jednání RV na téma krajské přezkumné orgány:

Na jednání RV 1.-2.2.2020 byly tři body programu, které se dotýkají činnosti přezkumných orgánů:

1. Tento podnět na zřízení krajských RK a KK,
2. zavedení externího auditu (sníží zátěž KK) a
3. řádné zpracování systému vnitřního krizového řízení (má předcházet eskalaci sporů a profesionálně řešit problémy).

Z vyjádření RK je pro zřízení krajských KK (třeba pražské) potřeba úprava OŘ. Rozhodčí komisi lze na krajské úrovni zřídit bez úprav základních předpisů. Samozřejmě ale s krajskou úrovní RK musí vzniknout předpisy upravující její pravomoci a povinnosti.

<tl:dr> Je shoda na tom, že jsou KK a RK zatížené některými podněty "zbytečně moc". Není ani rámcová shoda na potřebnosti krajských KK a RK, jsou velmi různá očekávání, jestli mají vůbec šanci významně napomoci v řešení problémů, které deklaruje vyřešit. Jelikož je tento podnět jednou z paralelně běžících iniciativ (také ombudsmani a systém krizového řízení), je nebezpečí vzájemné mimoběžnosti nebo protichůdnosti. RV k tomuto bodu nepřijal žádné usnesení.

Z diskuze:
Krajské KK:

Zazněla PRO a PROTI:
O krajskou úroveň přezkumných orgánů žádá Praha (Což je trochu silné, nyní jde o podnět pražského člena, který jen postoupil do rozpravy k hlasování.)
ALE
V KK má nyní Praha 3 členy.
A ZÁROVEŇ
Členové KK se nezřídka zdržují rozhodování ve věcech svých krajů - nechtějí si dělat zlou krev, nařčení z partyzánštiny apod.

Krajské KK nelze bez úpravy OŘ.
ALE
Není žádoucí globálně předělávat pravidla pro řešení lokálního problému.

• Výhledově se to týká více krajů, ale nyní "po tom volá" jen Praha.
• Kraje si mohou zřídit jakékoli týmy, ale tyto nebudou mít automaticky pravomoci. Zatím není jednotný názor na správné nastavení vztahů KK a krajské KK.
• Alternativa návrhu krajské KK: Zvýšit počet členů KK? Odp: Do KK se hlásilo jen 7 lidí (aka není o tu práci zájem)
• Velký potenciální problém fungování: Jeden pool kontrolujících i kontrolovaných, který je opakovaně poolem pro volby vnitrostranické i do veřejných funkcí. Můžou se stát mocenským nástrojem a můžou být neochotné kontrolovat vlastní orgány (už teď se členové KK drží stranou podnětů na "svůj" kraj pro "konflikt zájmů").
• Možnosti alternativních řešení: (1) Přenastavit KK - zvýšení počtu? skládat KK jiným způsobem?, (2) vytvořit KK krajové úrovně, které by kontrolovaly kraje "křížem" (tím samozřejmě padá argument navrhovatele, že "lokální krajská KK bude lépe rozumět kontetu podání, což ušetří zdroje/čas")

Krajské RK:
Zaznělo:
Je žádoucí, aby se spory mezi lidmi řešily na lokální úrovni.
ALE
Jsou pochyby, že krajské přezkumné orgány (POr) budou mít žádaný efekt.

• Do RK chodí řada podnětů, které byly řešitelné na úrovni PKS (protože začaly v místních sdruženích), tam ale řešené buďto nebyly nebo nebyly vyřešené. Teoreticky mediace a rozhodování sporů na krajské úrovni spadá na PKS. Ta si mohou už nyní zřídit mediační týmy, které budou moci vyřešit část sporů a asistovat u podání k RK, čímž ulehčí práci i RK a ulehčí přezkumy. Problém: V praxi může zatažení dalších členů do těch sporů znamenat větší polarizaci a zhoršení problému.
• Teoreticky mediace a rozhodování sporů na krajské úrovni spadá na PKS. Ta si mohou už nyní zřídit mediační týmy, které budou moci vyřešit část sporů a asistovat u podání k RK, čímž ulehčí práci i RK a ulehčí přezkumy. Problém: V praxi může zatažení dalších členů do těch sporů znamenat větší polarizaci a zhoršení problému.

Mé slovo na závěr: Ani bez usnesení nezaznělo v RV jasné pro ani jasní proti. Vnímám to tak, že v rámci stávajících pravidel může Praha zkusit podnět Jakuba Michálka implementovat.

[IvanF]

Ahoj, děkuji za všechna vyjádření.

Vyplývá z nich, že zřízení krajské kontrolní a rozhodčí komise je možné, je to v působnosti krajského sdružení, akorát se to musí udělat pečlivě a je případně na RV, zda zavede nějaká jednotná pravidla; zatím však u krajské KK nejsou a u krajské RK jsou pouze strohá. Krajská kontrolní komise sama o sobě nemá žádné pravomoci, protože není výslovně uvedena mezi přezkumnými orgány. Tento závěr respektuji a zpracoval jsem podle něj doplněný návrh usnesení, které jasněji vymezuje úkoly každé komise tak, aby to bylo v souladu s našimi vnitřními předpisy. V zásadě vycházím z toho, že aplikuji pravidla na krajskou úroveň obdobná pravidla na celostátní úrovni. Namítané riziko střetu zájmů nemůže vést k tomu, že se vyloučí subsidiarita, tedy právo sdružení si ve vhodné míře spravovat vlastní věci; pokud by střet zájmů skutečně nastal, je to důvod vyloučení zpravodaje z dané věci (analogicky § 23 odst. 3 rozhodčího řádu).

Ve vztahu ke krajské rozhodčí komisi je použitelný rozhodčí řád, tam není potřeba nic moc řešit; ve vztahu ke kontrolní komisi je potřeba to upravit trochu přesněji. Dále jsem provedl několik méně důležitých, ale systémových a logických změn - analogicky celostátní úrovni jsem stanovil úkoly jednotlivých komisí, doplnil zvláštní právo účasti na krajské úrovni, doplnil povinnost přednést čtvrtletní zprávu KS Praha o své činnosti (stačí na schůzi jednou za čas zařadit patřičný bod), abychom mohli průběžně vyhodnocovat, jak nám zavedený systém funguje. Ve vztahu k týmům, kterým nelze bez dalšího ukládat úkoly KS, případně individuálním členům a registrovaným příznivcům jsou body formulovány obdobně jako apel (bod 6 usnesení).

Na základě toho jsem zpracoval svůj upravený návrh:

Návrh usnesení ke kontrolnímu systému KS Praha

KS Praha

1. zřizuje v rámci své oblastní působnosti
- krajskou kontrolní komisi (dále jen „KK Praha“),
- krajskou rozhodčí komisi (dále jen „RK Praha“),

2. ukládá PKS Praha, místním sdružením a všem týmům, které KS Praha nebo jeho MS zřídily a jim podřízeným týmům,
- na žádost člena KK Praha poskytnout mu přístup ke všem dokumentům, které mají k dispozici a které se činnosti v rámci KS Praha týkají; ti jsou povinni je na požádání zpřístupnit a sdělit místo, na kterém se ukládají,
- zajistit zřízení přístupu KK Praha do všech částí informačních systémů v rámci KS Praha v režimu ke čtení a dále k informacím o nastavení používaných systémů v rámci KS Praha a informacím o tom, kdo a v jakém rozsahu má k těmto systémům přístup,
- poskytnout součinnost potřebnou k plnění úkolů KK Praha a RK Praha,
- umožnit členům PKS Praha, KK Praha, členům Parlamentu ČR zvoleným v Praze a členům ZHMP přístup na jejich jednání, pokud o to požádají (bez hlasovacího práva analogicky § 28 organizačního řádu);
oprávnění podle tohoto bodu se nevztahují na porady KK Praha, RK Praha a obsah soukromých zpráv,

3. ukládá KK Praha:
- dohlížet na hospodaření a dodržování obecně závazných právních předpisů a předpisů strany v rámci KS Praha,
- přijímat oznámení a stížnosti na porušení předpisů včetně oznámení o podezření z korupce mezi představiteli strany v rámci KS Praha,
- vyřizovat věci bez zbytečného odkladu ve lhůtě, která zpravidla nepřesahuje 30 dnů,
- zajistit, že zpravodajem nebude osoba, u které je důvod pochybovat o nestrannosti,
- projednat konkrétní prověřovanou věc s KK strany, pokud si to KK strany vyžádá svým odůvodněným usnesením,
- zajistit, aby členové KK Praha zachovávali mlčenlivost o důvěrných informacích podle organizačního řádu (§ 26) a nakládali s důvěrnými informacemi až po té, kdy uzavřou se stranou písemnou dohodu o mlčenlivosti (NDA),
- podávat stížnosti RK Praha v případech, kde na tom shledá zájem pro fungování KS Praha, aniž by tím bylo dotčené ustanovení jiných předpisů (např. § 10 pravidel pro příspěvek),
- poskytnout potřebnou součinnost k vedení rozhodčího řízení před RK Praha a RK strany,
- přednést čtvrtletně zprávu KS Praha o své činnosti za uplynulé čtvrtletí,

4. ukládá RK Praha:
- plnit úkoly rozhodčí komise dle rozhodčího řádu v rámci KS Praha v jím definované působnosti (§ 22), a od okamžiku naplnění této komise předepsaným počtem členů a ve vztahu ke stížnostem, které jí byly podány po tomto okamžiku,
- zajistit, aby členové KK Praha zachovávali mlčenlivost o důvěrných informacích podle organizačního řádu (§ 26) a nakládali s důvěrnými informacemi až po té, kdy uzavřou se stranou písemnou dohodu o mlčenlivosti (NDA),
- rozhodovat v první instanci o stížnostech, kde je dána její působnost; v odvolacích řízeních rozhoduje RK strany; odvolání je třeba podat RK strany do 15 dnů ode dne doručení nálezu RK Praha,
- postoupit dokumentaci v řízeních o odvolání RK strany a plnit jiné úkoly potřebné k řádnému vedení odvolacího řízení,
- přednést čtvrtletně zprávu KS Praha o své činnosti za uplynulé čtvrtletí,

5. žádá PKS Praha, aby rozpočtovým opatřením zřídilo novou položku pro náklady KK Praha, případně RK Praha, a to zejména s ohledem na povinnost stěžovatele uhradit zálohu na náklady řízení,

6. žádá kluby Pirátů v ZHMP a v ZMČ HMP, aby plnily úkoly podle bodu 2 obdobně,

7. žádá členy strany a registrované příznivce zařazené do KS Praha, aby poskytli součinnost potřebnou k plnění úkolů KK Praha,

8. žádá republikové předsednictvo, aby v rámci přípravy návrhů změn vnitřních předpisů strany a po konzultaci s krajskými sdruženími zvážilo návrh jednotné úpravy krajských přezkumných orgánů.

Dovoluji si vás požádat o připomínky a prosím předsedajícího, aby prodloužil dobu projednání o 7 dnů, aby měli všichni možnost se vyjádřit. Těším se na konstruktivní nápady, případně upozornění na možná zlepšení a takové jsem připraven obratem zahrnout.

[Adam.Jaros]

Možná hloupý dotaz. K tomuto:
"- umožnit členům PKS Praha, KK Praha, členům Parlamentu ČR zvoleným v Praze a členům ZHMP přístup na jejich jednání, pokud o to požádají (bez hlasovacího práva analogicky § 28 organizačního řádu);"
Všude jinde se řeší KK Praha a RK Praha, tady najednou přibylo i PKS, ZHMP a poslanci. Je k tomu nějaký důvod? Po delším přemýšlení a krátkém hledání jsem tomu na kloub nepřišel, ale nejsem člověk předpisů, tak se ptám. Předem díky za odpověď.

[Viktor.Derka]

Ten návrh Jakuba je ok, jenom aby mohla krajská KK podávat stížnosti, tak se musí upravit rozhodčí řád. Dnešní rozhodčí řád počítá jen s celostátní KK jakožto KK.