Moderátoři: Rozhodčí komise, asistent/ka RV
Pánové, tohle bude precedentní, tady není vodítko, jak rozhodneme, tak se to bude dělat. Takže hlavně nic neuspěchat. Přemýšlejte, uvažujte, nejprve máme-li se kde zachytit (zde snad jedině ve většině států se rozhoduje většinou hlasujících a k poslancům, kteří se zdrželi, se nepřihlíží, ale není to bůhvíco), zkuste zapojit i nějaké další kontexty, naše požadavky na přímou demokracii, programové cíle, selský rozum atd. Zkusím se zeptat i Jakuba, zda nepřinese nějaký zásadní argument.Zdržení se hlasování
Zdržení se hlasování není ve většině zemí žádným zvláštním institutem, přesto je pro přijímání návrhů důležité. Souvisí se způsobem hlasování, který je v parlamentu používán a s druhem většiny, která je nutná k přijetí návrhu. Pokud jde o přijímání obyčejných rozhodnutí (u nichž není procedura nijak ztížena) a používá se tedy anonymního způsobu hlasování, ve většině států se rozhoduje většinou hlasujících a k poslancům, kteří se zdrželi, se nepřihlíží. V menším počtu států se i při obyčejném hlasování vyžaduje (tak jako u nás v SL), aby pro přijetí návrhu hlasovala většina přítomných. V tomto případě se vlastně hlasy poslanců, kteří se zdrželi, připočítávají k hlasům poslanců, kteří byli proti. Tento způsob hlasování se uplatňoval v obou sněmovnách parlamentu První republiky (kvórum bylo 1/3 poslanců) i v Ústavě 9. května.
I v tomto případě, že je vyžadována kvalifikovaná většina, záleží na tom, z čeho se tato většina počítá. V některých státech se vyžaduje kvalifikovaná většina hlasujících, pak se tedy opět k poslancům, kteří se zdrželi hlasování, nepřihlíží. Ve značném počtu států je vyžadována kvalifikovaná většina přítomných nebo dokonce všech poslanců. V těchto případech jsou samozřejmě poslanci, kteří se zdrželi hlasování, započítáváni. Většinou se, pokud je vyžadována kvalifikovaná většina, hlasuje podle jmen, pak je samozřejmé, že se absence zaznamenávají.
(4) V řádně oznámeném hlasování a na řádně oznámeném zasedání se orgány usnášejí většinou přítomných, jinak většinou všech členů. Odstranitelná vadnost právního aktu zakládá jeho neplatnost, pouze pokud lze předpokládat, že by odstranění vadnosti vedlo k jinému výsledku.
Odpověď rozhodčí komise na předběžnou otázku ohledně vlivu zdržujících se hlasů na výsledky hlasování.
Rozhodčí komise odpovídá na předběžný dotaz volební komise https://www.ceskapiratskastrana.cz/foru ... 08&start=0
Dle Obecných zásad (čl. 6 stanov ČPS), bodu 4, se orgány a jednotky ČPS v řádně oznámeném hlasování usnášejí většinou přítomných, jinak většinou hlasů členů. Toto pravidlo může orgán změnit pouze schválením vlastního jednacího řádu, který nesmí být v rozporu s demokratickými zásadami.
Pro posouzení případu je rozhodující stanovení, čím lze definovat přítomnost člena na elektronickém hlasování. Rozhodčí komise došla k závěru, že je-li při hlasování zjišťován počet těch, kteří se zdrželi hlasování, jedná se o způsob zjištění přítomných členů. Není-li v hlasování zjišťován počet těch, kteří se zdrželi hlasování, pak lze počet přítomných odvodit od poslední návštěvy člena na fóru ČPS po řádném a vážném oznámení hlasování (čl. 6, bod 3 stanov ČPS). Není-li hlasování řádně oznámeno, není pro posouzení jeho platnosti počet přítomných rozhodující a většina se vztahuje k počtu členů orgánu či jednotky.
Pro zvolení Filipa Milera bylo nutných dle aktuální evidence 16 hlasů v neohlášeném hlasování a 6 hlasů v ohlášeném hlasování. Tohoto počtu kandidát na nominaci do RV nedosáhl a RK tedy dále nezjišťovala skutečnost řádného oznámení. Rozhodčí komise na základě předložených materiálů konstatuje, že: Filip Miler nebyl KS Praha nominován na kandidáta do RV ČPS.
Rozhodčí komise dne 12.11.2010 ve složení
Jiří Kadeřávek, Zdeněk Pech, Martin Švadlenka
|| jednatel PPC s.r.o. || Pirát tělem i duší
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výsledky nominací byly poměrně přesvědčivé, lze tedy předpokládat, že by při splnění procedury dopadli stejně. Uvidíme, jestli je v tom trochu povaříme podáním na KK, ať si dají příště všichni pozor. Čekám na Ondrovu odpověď. Jinak potřebuji v tomto případě pro, proti, námitky, tahle kauza s tím souvisí jen nepřímo.Odstranitelná vadnost právního aktu zakládá jeho neplatnost, pouze pokud lze předpokládat, že by odstranění vadnosti vedlo k jinému výsledku.
Odstranitelná vadnost právního aktu zakládá jeho neplatnost, pouze pokud lze předpokládat, že by odstranění vadnosti vedlo k jinému výsledku.