PirateLeaks/Onas

Mediální odbor působí v oblasti komunikace mezi stranou a veřejností, resp. sdělovacími prostředky; mediální odbor vydává tiskové zprávy a stanoviska strany, monitoruje média, propaguje akce strany atd.

Moderátor: Mediální odbor

Odpovědět
Adam.Skorepa
Příznivec Pirátů – Středočeský kraj
Příspěvky: 4726
Registrován: 27 dub 2009, 20:50
Profese: živnostník
Dal poděkování: 851 poděkování
Dostal poděkování: 6848 poděkování

PirateLeaks/Onas

Příspěvek od Adam.Skorepa »

Na novou verzi webu plánuji umístit též přepracovanou verzi "O nás". Zde pro srovnání stará a nová verze textu. Nefunkční linky na této stránce budou opět zprovozněny.
Verze A: Červeně jsou vyznačeny pasáže, které jsem vypustil nebo přepracoval (a v závorce pak důvod).
Verze B: Zeleně jsou vyznačeny změny oproti verzi A.

Verze A:
Pirátská strana chce (úvod je lepší začít definicí projektu než připomínáním, že za ním stojí Piráti) odstranit přemíru utajování na úřadech a otevřít jejich chod včetně jejich financí veřejné kontrole. Díky projektu PirateLeaks má teď každý občan prostředek, jak donutit úřady k tomu, aby přestaly závažné informace zamlčovat.

Navazujeme na Wikileaks, ale lišíme se od ní (je nutné si ujasnit skloňování - "leaks" je množné číslo, používáme to tak i ve spojitosti s PirateLeaks) ve dvou věcech:

soustředíme se na Českou republiku,

sami jsme otevřeli naše finance veřejnosti.

Cíle

Cílem PirateLeaks je začlenit téma otevřenosti do českého politického diskursu a ukázat politikům, že finanční otevřenost a zveřejňování informací není utopie, ale zásadový a účinný postup, jak zlepšit službu veřejnosti.

PirateLeaks založila Pirátská strana (změna formulace), protože chtěla poskytnout technickou platformu pro anonymní zasílání uniklých materiálů. Pirátská strana má pověst odborníků na technologie a na Internet, kterou využila pro vytvoření bezpečného a anonymního systému. (plané vychloubání se, když jsem PirateLeaks předložil několika svým známým, které by bylo možné označit za "odborníky na technologie", sklidil jsem posměch)

Novinářské zásady

Proč jsou média důležitá? Zveřejňování informací podporuje otevřenost a otevřenost vytváří lepší společnost pro všechny. Lepší kontrola vede ke snížení korupce a pevnější demokracii ve všech společenských institucích, včetně vlády, korporací a jiných organizací. Zveřejňování informací také podporuje uvážlivé rozhodování: Ať už jde o místo, kde si chcete koupit chatu nebo o volby. (přebytečný a infantilní příklad)

Zdravá, hlasitá a zvídavá média hrají při dosahování těchto cílů ve společnosti zásadní roli. PirateLeaks patří mezi tato média. Protože nejsme motivováni ziskem, můžeme spolupracovat s ostatními mediálními a vydavatelskými organizacemi, místo toho, abychom s nimi soutěžili. Nehromadíme informace, ale naopak je činíme dostupnějšími. Čtenáři si mohou ověřit pravdivost zpráv sami.

Anonymita zdrojů

Veřejná kontrola vyžaduje informace. Historicky byly tyto informace drahé z hlediska lidského života, lidských práv a ekonomie. V důsledku technického pokroku hlavně v oblasti Internetu a šifrování lze snížit rizika, která při přenosu důležitých informací vznikají. Evropský soud pro lidská práva stanovil,1) že „ochrana novinářských zdrojů [je] jednou ze základních podmínek svobody slova, bez této ochrany mohou být zdroje odrazeny od toho, aby tisku pomáhaly při informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu.“ Ke stejnému závěru dospěl Ústavní soud České republiky.2)

K principům zachování anonymity zdrojů se hlásí i PirateLeaks. Právě díky záruce anonymity nám zdroje důvěřují a předávají nám materiály ke zveřejnění. Anonymitu zajišťujeme technickými prostředky předání dokumentů (šifrované a decentralizované sítě) a technickou redakcí dokumentů. (změna formulace)

Ověřování informací

Rozumíme riziku, že někteří obchodníci mohou naši službu zneužít v konkurenčním boji. Proto ověřujeme autenticitu každé informace zpravidla přímo u toho, koho se informace týká. Motivujeme lidi, kteří nám posílají informace, aby nám zároveň doporučili vhodný způsob ověření autenticity informací. Autenticita informací, které nám poskytly úřady na základě informační žádosti, se neověřuje.

Ochrana soukromí

Pirátská strana je pevně přesvědčena, že kontrola vlády se musí soustředit na veřejné záležitosti. (změna formulace) Máme jasnou hranici, totiž že veřejné informace zveřejňujeme a u soukromých informací přísně dbáme na zachovaní soukromí.

To znamená, že u politiků lze zveřejňovat informace, pokud mají zásadní význam pro veřejnost. Naopak informace o lidech, s nimiž kauza nesouvisí a materiál by narušil jejich soukromí, budou znečitelněny. Necenzurujeme naše zprávy, ale čas od času můžeme vypustit nebo anonymizovat část materiálů, případně zveřejnění detailů pozdržet, abychom uchránili životy a soukromí nevinných lidí.

Lidé a vedení projektu

Dobrovolníci (změna nadpisu)


Základem organizace PirateLeaks jsou dobrovolníci a příznivci Pirátské strany. (změna formulace) Tito lidé, kteří často pracují ve výnosných zaměstnáních jako počítačoví experti, (není vhodné psát o konkrétní skupině obyvatel a už vůbec ne o jejich příjmech) nám darují svůj čas, aby podpořili myšlenku otevřenosti. Pokud se chcete do organizace aktivně zapojit, ať už třeba jen tím, že spustíte zrcadlo našeho archivu, můžete se nám ozvat.

Organizace PirateLeaks má organickou strukturu, která se přizpůsobuje růstu projektu, množství materiálů a cílům, kterých chceme dosáhnout. (cíl už byl pojmenován: přispět k otevřenosti na úřadech)

Projekt na začátku koordinoval mluvčí PirateLeaks Jakub Michálek, člen předsednictva Pirátské internacionály a vedoucí administrativního odboru Pirátské strany. (nepodstatná informace)

V čele projektu stojí několikačlenná rada, která se usnáší na strategických rozhodnutích hlasováním. Její členové jsou daní od počátku a další člen rady může být přibrán, jen pokud s tím souhlasí všichni dosavadní členové rady. Při jmenování člena má republikový výbor Pirátské strany právo veta. (vzhledem k tomu, že jsem na žádnou radu nenarazil ani jsem o ní nebyl informován, celý tento odstavec jsem přepsal tak, aby odpovídal současné realitě)

Nejdůležitější roli má skupina editorů, kteří připravují dokumenty ke zveřejnění, ověřují jejich autenticitu, anonymizují případně nesouvisející osobní údaje a píšou krátkou anotaci. Každý dokument projde rukami dvou editorů, kteří jsou vybráni s ohledem na oblast, které se materiály týkají.(změna formulace)

Správci mají na starosti technický chod elektronických systémů a celý systém zabezpečují. Správci nemají přístup k zaslaným materiálům (nedisponují editorským klíčem nutným k rozšifrování zaslaných materiálů).

Jak se organizace postupně ustavuje, může PirateLeaks zveřejnit jména členů rady, editorů a správců, pokud s tím vysloví souhlas. Z důvodu jejich bezpečnosti a nezávislosti ale nebudeme zveřejňovat jména konkrétních lidí pracujících na konkrétním projektu. (přesunuto a přepsáno výše)

Riskujeme?

Nevyzýváme veřejnost, aby nám zasílala utajované informace. Pokud nám je ale zašle, chceme jí zajistit anonymitu, jak jen to je možné. (změna formulace) Zákon o utajovaných informacích stanovuje všem lidem povinnost odevzdat utajovanou informaci policii a zachovat o ní mlčenlivost.

Podstatné ovšem je, že podle §2 zákona se utajovanou informací rozumí informace

označená v souladu se zákonem,

jejíž vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné, a

která je uvedena v seznamu utajovaných informací.

Přitom utajování informací znamená omezení přístupu k informacím a jejich šíření, což je základní ústavní právo podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Podle čl. 36 odst. 2 Listiny má každý právo na to, aby bylo rozhodnutí týkající se základních práv a svobod přezkoumáno nezávislým a nestranným soudem.

Státní zástupce by u soudu při obžalobě z přečinu úmyslného ohrožení utajované informace (§317 TrZ), resp. ohrožení z nedbalosti podle §318 TrZ musela prokázat zejména:

že se jednalo o jednání společensky škodlivé,

že se jednalo o informaci utajovanou v souladu se zákonem, tj. že její zveřejnění by mohlo způsobit újmu zájmům České republiky, například ohrozit ústavní zřízení založené na lidských právech,

že utajení zveřejněné informace bylo v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví nebo mravnosti (čl. 17 odst. 4 Listiny),

kdo konkrétně informaci zveřejnil nebo nařídil (přičemž informace budou zveřejňovány na základě kolektivního hlasování) a

že toto jednání provedl úmyslně, resp. nedbaje na možnost způsobit újmu České republice.

Vzhledem k nastaveným pravidlům pro zveřejňování informací žádná z uvedených podmínek nebude splněna. Jen pro úplnost je třeba dodat, že případná mezinárodní smlouva o reciproční ochraně utajovaných informacích by musela vyhovovat požadavkům Listiny, které jsou de facto konkretizovány v zákoně o utajovaných informacích, a tedy by s ní byla naše pravidla pro zveřejňování informací konformní ze stejného důvodu.

Pro více informací o právním postavení whistleblowerů v České republice doporučujeme publikaci Transparency International Whistleblowing a ochrana oznamovatelů v ČR.
1) V případě Goodwin proti Spojenému království, rok 1996, 22 EHRR 123 (27I3I1996).
2) Nález Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 394/04
Verze B:
Účelem PirateLeaks je odstranit přemíru utajování na úřadech a otevřít jejich chod včetně jejich financí veřejné kontrole. Díky projektu PirateLeaks má teď každý občan prostředek, jak donutit úřady k tomu, aby přestaly závažné informace zamlčovat.

Navazujeme na Wikileaks, ale lišíme se ve dvou věcech:

soustředíme se na Českou republiku,

sami jsme otevřeli naše finance veřejnosti.

Cíle

Cílem PirateLeaks je začlenit téma otevřenosti do českého politického diskursu a ukázat politikům, že finanční otevřenost a zveřejňování informací není utopie, ale zásadový a účinný postup, jak zlepšit službu veřejnosti.

Projekt PirateLeaks spustila Pirátská strana, protože chtěla poskytnout technickou platformu pro anonymní zasílání uniklých materiálů.

Novinářské zásady

Proč jsou média důležitá? Zveřejňování informací podporuje otevřenost a otevřenost vytváří lepší společnost pro všechny. Lepší kontrola vede ke snížení korupce a pevnější demokracii ve všech společenských institucích, včetně vlády, korporací a jiných organizací. Zveřejňování informací také podporuje uvážlivé rozhodování.

Zdravá, hlasitá a zvídavá média hrají při dosahování těchto cílů ve společnosti zásadní roli. PirateLeaks patří mezi tato média. Protože nejsme motivováni ziskem, můžeme spolupracovat s ostatními mediálními a vydavatelskými organizacemi, místo toho, abychom s nimi soutěžili. Nehromadíme informace, ale naopak je činíme dostupnějšími. Čtenáři si mohou ověřit pravdivost zpráv sami.

Anonymita zdrojů

Veřejná kontrola vyžaduje informace. Historicky byly tyto informace drahé z hlediska lidského života, lidských práv a ekonomie. V důsledku technického pokroku hlavně v oblasti Internetu a šifrování lze snížit rizika, která při přenosu důležitých informací vznikají. Evropský soud pro lidská práva stanovil,1) že „ochrana novinářských zdrojů [je] jednou ze základních podmínek svobody slova, bez této ochrany mohou být zdroje odrazeny od toho, aby tisku pomáhaly při informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu.“ Ke stejnému závěru dospěl Ústavní soud České republiky.2)

K principům zachování anonymity zdrojů se hlásí i PirateLeaks. Právě díky záruce anonymity nám zdroje důvěřují a předávají nám materiály ke zveřejnění. Anonymitu zajišťujeme technickými prostředky při předání dokumentů (prostřednictvím šifrovaných a decentralizovaných sítí) a technickou redakcí dokumentů.

Ověřování informací

Rozumíme riziku, že někteří obchodníci mohou naši službu zneužít v konkurenčním boji. Proto ověřujeme autenticitu každé informace zpravidla přímo u toho, koho se informace týká. Motivujeme lidi, kteří nám posílají informace, aby nám zároveň doporučili vhodný způsob ověření autenticity informací. Autenticita informací, které nám poskytly úřady na základě informační žádosti, se neověřuje.

Ochrana soukromí

Projekt PirateLeaks prosazuje filosofii, že kontrola vlády se musí soustředit na veřejné záležitosti. Máme jasnou hranici, totiž že veřejné informace zveřejňujeme a u soukromých informací přísně dbáme na zachovaní soukromí.

To znamená, že u politiků lze zveřejňovat informace, pokud mají zásadní význam pro veřejnost. Naopak informace o lidech, s nimiž kauza nesouvisí a materiál by narušil jejich soukromí, budou znečitelněny. Necenzurujeme naše zprávy, ale čas od času můžeme vypustit nebo anonymizovat část materiálů, případně zveřejnění detailů pozdržet, abychom uchránili životy a soukromí nevinných lidí.

Organizační struktura

Dobrovolníci


Základem organizace PirateLeaks jsou Piráti a jejich příznivci. Tito lidé nám darují svůj čas, aby podpořili myšlenku otevřenosti. Pokud se chcete do organizace aktivně zapojit, ať už třeba jen tím, že spustíte zrcadlo našeho archivu, můžete se nám ozvat.

Organizace PirateLeaks má organickou strukturu, která se přizpůsobuje růstu projektu a množství materiálů. Z důvodu bezpečnosti a nezávislosti externích spolupracovníků ale nebudeme zveřejňovat jména konkrétních lidí pracujících na konkrétním dokumentu.

Redakce

V čele projektu stojí koordinátor, který rozděluje materiály editorům, organizuje spolupráci s dobrovolníky, prezentuje výsledky projektu a vystupuje za PirateLeaks v médiích. Koordinátor se za svou činnost zodpovídá republikovému předsednictvu Pirátů a při správě projektu se řídí jeho pokyny.

Nejdůležitější roli mají editoři, kteří připravují dokumenty ke zveřejnění, ověřují jejich autenticitu, anonymizují případné nesouvisející osobní údaje a píšou krátkou anotaci. Každý dokument vždy prověří dva editoři, kteří jsou vybráni s ohledem na oblast, které se materiály týkají.

Správci mají na starosti technický chod elektronických systémů a celý systém zabezpečují. Správci nemají přístup k zaslaným materiálům (nedisponují editorským klíčem nutným k rozšifrování zaslaných materiálů).

Riskujeme?

Nevyzýváme veřejnost, aby nám zasílala utajované informace. Pokud nám ale někdo takovou informaci zašle, chceme zdroji zajistit anonymitu, jak jen to je možné. Zákon o utajovaných informacích stanovuje všem lidem povinnost odevzdat utajovanou informaci policii a zachovat o ní mlčenlivost.

Podstatné ovšem je, že podle §2 zákona se utajovanou informací rozumí informace

označená v souladu se zákonem,

jejíž vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné, a

která je uvedena v seznamu utajovaných informací.

Přitom utajování informací znamená omezení přístupu k informacím a jejich šíření, což je základní ústavní právo podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Podle čl. 36 odst. 2 Listiny má každý právo na to, aby bylo rozhodnutí týkající se základních práv a svobod přezkoumáno nezávislým a nestranným soudem.

Státní zástupce by u soudu při obžalobě z přečinu úmyslného ohrožení utajované informace (§317 TrZ), resp. ohrožení z nedbalosti podle §318 TrZ musela prokázat zejména:

že se jednalo o jednání společensky škodlivé,

že se jednalo o informaci utajovanou v souladu se zákonem, tj. že její zveřejnění by mohlo způsobit újmu zájmům České republiky, například ohrozit ústavní zřízení založené na lidských právech,

že utajení zveřejněné informace bylo v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví nebo mravnosti (čl. 17 odst. 4 Listiny),

kdo konkrétně informaci zveřejnil nebo nařídil (přičemž informace budou zveřejňovány na základě kolektivního hlasování) a

že toto jednání provedl úmyslně, resp. nedbaje na možnost způsobit újmu České republice.

Vzhledem k nastaveným pravidlům pro zveřejňování informací žádná z uvedených podmínek nebude splněna. Jen pro úplnost je třeba dodat, že případná mezinárodní smlouva o reciproční ochraně utajovaných informací by musela vyhovovat požadavkům Listiny, které jsou de facto konkretizovány v zákoně o utajovaných informacích, a tedy by s ní byla naše pravidla pro zveřejňování informací konformní ze stejného důvodu.

Pro více informací o právním postavení whistleblowerů v České republice doporučujeme publikaci Transparency International Whistleblowing a ochrana oznamovatelů v ČR.
1) V případě Goodwin proti Spojenému království, rok 1996, 22 EHRR 123 (27I3I1996).
2) Nález Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 394/04
Tito uživatelé poděkovali autorovi Adam.Skorepa za příspěvky (celkem 2):
Martin.Broz, Vaclav.Malek
Author Sensei Tyrant Pervert
Odpovědět

Zpět na „Mediální odbor“