Jak vrátit vodu do krajiny

Moderátoři: Vedouci organu, asistent strany, Odbor - personalni

Uživatelský avatar
Lukas.Mamula
Místní předsednictvo
Příspěvky: 132
Registrován: 09 dub 2016, 20:10
Profese: programátor, analytik
Bydliště: Brno
Dal poděkování: 108 poděkování
Dostal poděkování: 155 poděkování

Jak vrátit vodu do krajiny

Příspěvek od Lukas.Mamula » 04 říj 2019, 14:00

K tomuto tématu bych rád nadhodil svůj pohled. Mokřady a bažiny na místo přehrad. Jak efektivně motivovat zemědělce, města, kraje k tomu, aby začali budovat místa, kde budou vznikat právě zmiňované mokřady, bažiny.
Dík těmto místům dochází k obnovení ekosystémů, vznik velmi pestré biodiverzity a hlavně pomalé prosakování vody a tím zvyšovaní podzemních vod. Podzemní vody stále více a rychleji ubývá, čehož si začínají všímat hlavně lidé, kteří nejsou připojeni na potrubní systémy a musí čerpat vodu ze svých studní. Malé mokřady/bažiny si ve své podstatě mohou lidé začít řešit i na svých menších pozemcích. Je to však nákladné. Proto bych navrhoval něco podobného jako v Brně začal dotační program na zelené střechy a zachytávání dešťovky.

Vykopávám a prosím o věcnou diskuzi, názory a další nápady
Tito uživatelé poděkovali autorovi Lukas.Mamula za příspěvky (celkem 5):
Eva.Havlova, Lukas.Dolezal, Vit.Jurasek, Zbynek.Janoska, Josef.Kadlecek
"Nemyslím si, že existuje větší vzrušení než to, které inovátor zažívá, když univtř cítí nějaký výtvor mysli, který povede k úspěchu… Díky těmto emocím muž zapomene na jídlo, spánek, přátele, lásku, všechno" Nikola Tesla

Lukáš Mamula
4. místopředseda MS Brno
zastupitel města Brna

Uživatelský avatar
Lukas.Dolezal
Člen KS Jihomoravský kraj
Příspěvky: 209
Registrován: 28 úno 2019, 14:48
Profese: Politolog
Bydliště: Brno
Dal poděkování: 551 poděkování
Dostal poděkování: 382 poděkování

Rozhovory s M. Pivokonským a web Intersucho

Příspěvek od Lukas.Dolezal » 05 říj 2019, 11:08

Rozhovor s ředitelem Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR Martinem Pivokonským na Českém rozhlasu Plus.
Zásadní problém pak vidí v melioracích polí, zrušení mezí a přirozených nádrží. „Když dnes pojedete na jižní Moravu, tak chvilkami nevíte, jestli jste u nás nebo v Jordánsku. Z polí jsou pouště, které jsme vytvořili sami. Stačí přejet za hranice do Rakouska u řeky Dyje a uvidíte rapidní změnu. Tam totiž ty meliorace neudělali.“
Rozhovor v Událostech, komentářích na ČT24.
Dlouhodobě nejhorší je situace v Poohří, západní části středních Čech, v severnějších částech Moravskoslezského kraje, na horním toku Moravy, na pomezí Břeclavska a Znojemska, v jižních Čechách východně od Vltavy a také na Pardubicku a v Podkrkonoší.
V čase 4:24 mluví o suchu na jižní Moravě.

Stav v půlce června 2019 OFFTOPICV tuto dobu vznikly výše zmíněné rozhovory.

190616AWP_CR.png
Zdroj: https://www.intersucho.cz

Doporučuju se podívat na web Intersucho, který ukazuje aktuální stav sucha, předpovědi, sucho v okresech aj. Je tam také možnost si přehrát animaci, která ukazuje odchylku sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2010. Podle této animace se situace v Jihomoravském kraji začala začátkem srpna zlepšovat.
"In this there is no teacher, no pupil; there is no leader; there is no guru; there is no Master, no Saviour. You yourself are the teacher and the pupil; you are the Master; you are the guru; you are the leader; you are everything. And to understand is to transform what is.” - Jiddu Krishnamurti

Uživatelský avatar
Adam.Vyplel
Příspěvky: 105
Registrován: 22 lis 2017, 19:28
Profese: student FAST VUT, projektant VH staveb
Dal poděkování: 158 poděkování
Dostal poděkování: 273 poděkování

Re: Jak vrátit vodu do krajiny

Příspěvek od Adam.Vyplel » 17 říj 2019, 21:06

S tůněmi je obecně problém. U nás je zemědělec stále ještě motivován dotacemi k nadprodukci. Tůně nejsou v příslušném nařízení vlády zahrnuty do výčtu krajinných prvků, takže jsou z dotací odečítány. Z tohoto důvodu chybí motivace tyhle ekosystémy udržovat. Pomohlo by do NV zahrnout i tůně. Paradoxně mokřady tam již jsou (rok 2016!!), ale jeho specifikace se nedá na tůň uplatnit. Zároveň je podmínka, že krajiný prvek musí mít společnou hranici s evidovaným půdním blokem zemědělské plochy a mít rozlohu min 0,01 ha, což může být v některých situacích problematické.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Adam.Vyplel za příspěvek:
Lukas.Mamula

Uživatelský avatar
Jiri.Kaderavek
Člen KS Jihomoravský kraj
Příspěvky: 7719
Registrován: 21 dub 2009, 12:58
Profese: programátor, analytik, manažer, trenér
Dal poděkování: 2486 poděkování
Dostal poděkování: 6940 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Jak vrátit vodu do krajiny

Příspěvek od Jiri.Kaderavek » 18 říj 2019, 10:28

Přidám vlastní zkušenost. V našem mikroregionu Rokytnice (to je okolo Tvarožné, Pozořic, atp.) vznikl svazek obcí za účelem vybudování kanalizace a existence mikroregionu vlastně počala tímto investičním záměrem.

Před kanalizací byla v okolí i povrchová voda, negativem bylo její znečištění odpadem. Po vybudování kanalizace, se kterou se svezla i dešťová kanalizace byli všichni občané de-facto donuceni tuto využívat, platit stočné, lidem v okolí se z povrchových studen voda vytratila, úroveň spodní vody klesla, v potocích klesl průtok (jsou tedy čisté, to ano). Já osobně mám vrt 40m do skalního podloží (část krasu), hladina vody 26m pod povrchem, naštěstí toto je bez problémů. Takže vodu vyčerpám na povrch a to co pustím v domě jde víceméně čisté do Černého moře a trhá mi to srdce. Vodu, kterou používáme na zahradě, tak ta jde do půdy. Malá odbočka, tendence nezalévat když je sucho je IMO diletantství - tak to prostě necháme uschnout tu vegetaci, ne? Zkuste to říci beduínům v oázách. Pak, ve stejných dnech uvidíte cisternu jak stříká vodu na asfalt ve městě.

Byla nebo je nějaká alternativa? Byla, ale za dnešní situace je těžké ji prosazovat, protože na platbách občanů za stočné závisí ekonomika obce (obec si na kanalizaci půjčila). Tou alternativou byla osvěta občanů, zvýhodnění ekologických prostředků, budování kořenových čističek. Doma jsme používali ecover kde se dalo, měl jsem dvoupřepadovou jímku a pouštěl do velké zahrady do provizorní kořenovky. Nic nepáchlo, nic nehynulo, rákos jsem čas od času zlikvidoval a vysadil nový :) Když jsem měl něco vylít do dřezu, věděl jsem, že to nakonec doteče do mé vlastní zahrady. To byla cesta pro lidi se zahradami a těch je v obcích většina. Naštěstí lze nyní tyto jímky použít pro záchyt dešťovky, takže alespoň něco.

Ještě lepší alternativa schůdná i dnes by byla ponechat platby občanů za stočné, investovat do jejich osvěty a eko prostředků a odpadní a dešťovou vodu jímat samostatně v k tomu zřízených nádržích pod obcí. Dešťovka je dešťovka, odpadní voda by musela jít do kořenové čističky. Nebyla by malá pro 200 domácností, ale nebylo by to zase nic nerealizovatelného. Nároky na kořenovou čističku rostou s úrovní znečištění a zde se dá prostě pracovat s uvědoměním občanů. Výsledkem by bylo zadržení povrchové i z hlubin čerpané vody v místě, tedy vyšší úroveň spodní vody, a přínosy jako vznik malých ekosystémů (napajedel) pro ptactvo a jiné živočichy, zásobárna vody pro zalévání v parných a suchých dnech, pozitivní vliv na malý vodní oběh, tedy i lokální počasí.

Tož tak.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Jiri.Kaderavek za příspěvek:
Josef.Kadlecek
Zakladatel České pirátské strany

Zbynek.Janoska
Místní předsednictvo
Příspěvky: 649
Registrován: 28 úno 2018, 10:54
Profese: programátor
Bydliště: Vracov [HO]
Dal poděkování: 1439 poděkování
Dostal poděkování: 842 poděkování

Re: Jak vrátit vodu do krajiny

Příspěvek od Zbynek.Janoska » 18 říj 2019, 18:46

Doplním do tohoto tématu odkaz na jiné vlákno, které jsem zakládal ještě před KET a které se Jihomoravského kraje a hospodaření s vodou týká - zvyšování hladiny VD Nové Mlýny:
viewtopic.php?f=353&t=45521&p=600342&hi ... ny#p600342
Tito uživatelé poděkovali autorovi Zbynek.Janoska za příspěvek:
Lukas.Mamula

Zbynek.Janoska
Místní předsednictvo
Příspěvky: 649
Registrován: 28 úno 2018, 10:54
Profese: programátor
Bydliště: Vracov [HO]
Dal poděkování: 1439 poděkování
Dostal poděkování: 842 poděkování

Re: Jak vrátit vodu do krajiny

Příspěvek od Zbynek.Janoska » 18 říj 2019, 18:54

Zcela zásadní je současná politika Povodí Moravy, které investuje obrovské peníze do betonáže a prohlubování stávajících vodních toků, ačkoli to vede k ještě rychlejšímu odtoku vody z krajiny a rychlejšímu vysychání. Tato politika má údajně zdroj v tom, že Povodí Moravy má nějaký obrovský projekt, v rámci kterého dostane na dotacích spoustu peněz, ale musí přitom z vlastních peněz investovat X milionů. Takže naprosto nesmyslně betonují potoky...

Popravdě nevím, jaké pravomoci má krajský úřad směrem k Povodní Moravy, ale je nutné převrátit vodohospodářskou politiku tak, aby naopak docházelo k deregulaci toků (jak se to stalo například na Veličce v okr. Hodonín), výsadbě dřevin okolo toků, aby byla hladina zastíněná a snížil se výpar a budování poldrů, kam se voda samovolně napustí při vysokém průtoku a pomalu se bude vsakovat.

Nemá @Adam.Vyplel nějaké bližší info?

Uživatelský avatar
Adam.Vyplel
Příspěvky: 105
Registrován: 22 lis 2017, 19:28
Profese: student FAST VUT, projektant VH staveb
Dal poděkování: 158 poděkování
Dostal poděkování: 273 poděkování

Re: Jak vrátit vodu do krajiny

Příspěvek od Adam.Vyplel » 18 říj 2019, 21:24

Jiri.Kaderavek píše:
18 říj 2019, 10:28
Přidám vlastní zkušenost. V našem mikroregionu Rokytnice (to je okolo Tvarožné, Pozořic, atp.) vznikl svazek obcí za účelem vybudování kanalizace a existence mikroregionu vlastně počala tímto investičním záměrem.

Před kanalizací byla v okolí i povrchová voda, negativem bylo její znečištění odpadem. Po vybudování kanalizace, se kterou se svezla i dešťová kanalizace byli všichni občané de-facto donuceni tuto využívat, platit stočné, lidem v okolí se z povrchových studen voda vytratila, úroveň spodní vody klesla, v potocích klesl průtok (jsou tedy čisté, to ano). Já osobně mám vrt 40m do skalního podloží (část krasu), hladina vody 26m pod povrchem, naštěstí toto je bez problémů. Takže vodu vyčerpám na povrch a to co pustím v domě jde víceméně čisté do Černého moře a trhá mi to srdce. Vodu, kterou používáme na zahradě, tak ta jde do půdy. Malá odbočka, tendence nezalévat když je sucho je IMO diletantství - tak to prostě necháme uschnout tu vegetaci, ne? Zkuste to říci beduínům v oázách. Pak, ve stejných dnech uvidíte cisternu jak stříká vodu na asfalt ve městě.

Byla nebo je nějaká alternativa? Byla, ale za dnešní situace je těžké ji prosazovat, protože na platbách občanů za stočné závisí ekonomika obce (obec si na kanalizaci půjčila). Tou alternativou byla osvěta občanů, zvýhodnění ekologických prostředků, budování kořenových čističek. Doma jsme používali ecover kde se dalo, měl jsem dvoupřepadovou jímku a pouštěl do velké zahrady do provizorní kořenovky. Nic nepáchlo, nic nehynulo, rákos jsem čas od času zlikvidoval a vysadil nový :) Když jsem měl něco vylít do dřezu, věděl jsem, že to nakonec doteče do mé vlastní zahrady. To byla cesta pro lidi se zahradami a těch je v obcích většina. Naštěstí lze nyní tyto jímky použít pro záchyt dešťovky, takže alespoň něco.

Ještě lepší alternativa schůdná i dnes by byla ponechat platby občanů za stočné, investovat do jejich osvěty a eko prostředků a odpadní a dešťovou vodu jímat samostatně v k tomu zřízených nádržích pod obcí. Dešťovka je dešťovka, odpadní voda by musela jít do kořenové čističky. Nebyla by malá pro 200 domácností, ale nebylo by to zase nic nerealizovatelného. Nároky na kořenovou čističku rostou s úrovní znečištění a zde se dá prostě pracovat s uvědoměním občanů. Výsledkem by bylo zadržení povrchové i z hlubin čerpané vody v místě, tedy vyšší úroveň spodní vody, a přínosy jako vznik malých ekosystémů (napajedel) pro ptactvo a jiné živočichy, zásobárna vody pro zalévání v parných a suchých dnech, pozitivní vliv na malý vodní oběh, tedy i lokální počasí.

Tož tak.
Podle popisu tam máte jednotnou kanalizaci (to se pozná tak, že nejsou na ulicích vpusti). Od tohoto modelu se upouští a snad se v posledních 20 letech ani nebuduje. Tam, kde je kanalizace zcela nová, se buduje oddílná soustava či samotná splašková kanalizace a vetšina obcí problematiku dešťovky neřeší. Občané ji potom logicky vypouštěli ze střech na ulici, což se dnes považuje objektivně za hřích a lidé si střešní svody zaúsťují do nádrží na zahradě. Je to řekněme nějaký přirozený vývoj. Dle kanalizačních řádů už do kanalizace nesmí být svedeny dešťové vody.
Tvůj případ je zvláštní tím, že je dovoleno svádět dešťovku do kanalizace, což je negativní pro živ. prostředí, jak jsi popsal.

Zbynek.Janoska píše:
18 říj 2019, 18:54
Zcela zásadní je současná politika Povodí Moravy, které investuje obrovské peníze do betonáže a prohlubování stávajících vodních toků, ačkoli to vede k ještě rychlejšímu odtoku vody z krajiny a rychlejšímu vysychání. Tato politika má údajně zdroj v tom, že Povodí Moravy má nějaký obrovský projekt, v rámci kterého dostane na dotacích spoustu peněz, ale musí přitom z vlastních peněz investovat X milionů. Takže naprosto nesmyslně betonují potoky...

Popravdě nevím, jaké pravomoci má krajský úřad směrem k Povodní Moravy, ale je nutné převrátit vodohospodářskou politiku tak, aby naopak docházelo k deregulaci toků (jak se to stalo například na Veličce v okr. Hodonín), výsadbě dřevin okolo toků, aby byla hladina zastíněná a snížil se výpar a budování poldrů, kam se voda samovolně napustí při vysokém průtoku a pomalu se bude vsakovat.

Nemá @Adam.Vyplel nějaké bližší info?
To je trochu složitější problém, protože podniky povodí mají sice ze zákona povinnost provádět revitalizace vodních toků, ale přednostně v chráněných územích a ÚSES. Povodí Moravy je v tomto specifické, protože k revitalizaci přistoupí, až když je v oblasti nějaký problém (často v souvislosti s projektem PPO), což není vyloženě špatně. Revitalizace jsou šíleně náročné na plochu a to je další problém, protože projekce musí řešit katastr a pozemky, takže se od toho upouští. Pokud betonují, imho surově porušují zákon.

Jinak vodní zákon o povinnosti správy vodního toku v §47, odst. (2), písm f):
oznamovat příslušnému vodoprávnímu úřadu závažné závady, které zjistí ve vodním toku a jeho korytě, způsobené přírodními nebo jinými vlivy; současně navrhovat opatření k nápravě, obnovovat přirozená koryta vodních toků, zejména ve zvlášť chráněných územích a v územních systémech ekologické stability

Uživatelský avatar
Vaclav.Zidek
Koordinátor krajského sdružení
Příspěvky: 736
Registrován: 06 dub 2018, 18:25
Profese: OSVČ
Dal poděkování: 619 poděkování
Dostal poděkování: 1049 poděkování

Re: Jak vrátit vodu do krajiny

Příspěvek od Vaclav.Zidek » 18 říj 2019, 21:57

Adam.Vyplel píše:
18 říj 2019, 21:24
Jiri.Kaderavek píše:
18 říj 2019, 10:28
Přidám vlastní zkušenost. V našem mikroregionu Rokytnice (to je okolo Tvarožné, Pozořic, atp.) vznikl svazek obcí za účelem vybudování kanalizace a existence mikroregionu vlastně počala tímto investičním záměrem.

Před kanalizací byla v okolí i povrchová voda, negativem bylo její znečištění odpadem. Po vybudování kanalizace, se kterou se svezla i dešťová kanalizace byli všichni občané de-facto donuceni tuto využívat, platit stočné, lidem v okolí se z povrchových studen voda vytratila, úroveň spodní vody klesla, v potocích klesl průtok (jsou tedy čisté, to ano). Já osobně mám vrt 40m do skalního podloží (část krasu), hladina vody 26m pod povrchem, naštěstí toto je bez problémů. Takže vodu vyčerpám na povrch a to co pustím v domě jde víceméně čisté do Černého moře a trhá mi to srdce. Vodu, kterou používáme na zahradě, tak ta jde do půdy. Malá odbočka, tendence nezalévat když je sucho je IMO diletantství - tak to prostě necháme uschnout tu vegetaci, ne? Zkuste to říci beduínům v oázách. Pak, ve stejných dnech uvidíte cisternu jak stříká vodu na asfalt ve městě.

Byla nebo je nějaká alternativa? Byla, ale za dnešní situace je těžké ji prosazovat, protože na platbách občanů za stočné závisí ekonomika obce (obec si na kanalizaci půjčila). Tou alternativou byla osvěta občanů, zvýhodnění ekologických prostředků, budování kořenových čističek. Doma jsme používali ecover kde se dalo, měl jsem dvoupřepadovou jímku a pouštěl do velké zahrady do provizorní kořenovky. Nic nepáchlo, nic nehynulo, rákos jsem čas od času zlikvidoval a vysadil nový :) Když jsem měl něco vylít do dřezu, věděl jsem, že to nakonec doteče do mé vlastní zahrady. To byla cesta pro lidi se zahradami a těch je v obcích většina. Naštěstí lze nyní tyto jímky použít pro záchyt dešťovky, takže alespoň něco.

Ještě lepší alternativa schůdná i dnes by byla ponechat platby občanů za stočné, investovat do jejich osvěty a eko prostředků a odpadní a dešťovou vodu jímat samostatně v k tomu zřízených nádržích pod obcí. Dešťovka je dešťovka, odpadní voda by musela jít do kořenové čističky. Nebyla by malá pro 200 domácností, ale nebylo by to zase nic nerealizovatelného. Nároky na kořenovou čističku rostou s úrovní znečištění a zde se dá prostě pracovat s uvědoměním občanů. Výsledkem by bylo zadržení povrchové i z hlubin čerpané vody v místě, tedy vyšší úroveň spodní vody, a přínosy jako vznik malých ekosystémů (napajedel) pro ptactvo a jiné živočichy, zásobárna vody pro zalévání v parných a suchých dnech, pozitivní vliv na malý vodní oběh, tedy i lokální počasí.

Tož tak.
Podle popisu tam máte jednotnou kanalizaci (to se pozná tak, že nejsou na ulicích vpusti). Od tohoto modelu se upouští a snad se v posledních 20 letech ani nebuduje. Tam, kde je kanalizace zcela nová, se buduje oddílná soustava či samotná splašková kanalizace a vetšina obcí problematiku dešťovky neřeší. Občané ji potom logicky vypouštěli ze střech na ulici, což se dnes považuje objektivně za hřích a lidé si střešní svody zaúsťují do nádrží na zahradě. Je to řekněme nějaký přirozený vývoj. Dle kanalizačních řádů už do kanalizace nesmí být svedeny dešťové vody.
Tvůj případ je zvláštní tím, že je dovoleno svádět dešťovku do kanalizace, což je negativní pro živ. prostředí, jak jsi popsal.
Bych jen doplnil, že to je i neekonomické, zvyšují se náklady na provoz ČOV. Což je ještě podivnější, že si někdo dobrovolně zvýší mandatorní výdaje obce. (pokud je vlastní, tak se buduje zbytečně větší než je potřeba a když je třetí strany, tak se platí i za čištění čisté vody).
Václav Židek

Telefon: 775 198 038, Email: vaclav.zidek@pirati.cz
Facebook: https://www.facebook.com/vaclav.zidek

Uživatelský avatar
Jiri.Kaderavek
Člen KS Jihomoravský kraj
Příspěvky: 7719
Registrován: 21 dub 2009, 12:58
Profese: programátor, analytik, manažer, trenér
Dal poděkování: 2486 poděkování
Dostal poděkování: 6940 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: Jak vrátit vodu do krajiny

Příspěvek od Jiri.Kaderavek » 20 říj 2019, 12:27

Ne, co vím, tak máme oddělenou dešťovou a odpadní, pokud to nebylo z popisu zřejmé, pak se omlouvám. Podstata příspěvku je v tom, že ta voda, která se dříve v místě ve většině vsákla je nyní z místa odvedena. Je tak porušen malý vodní oběh, resp voda z něj je převedena do velkého a jeho projevy jsou pak také velké. Vytrácí se lokální počasí a častěji se objevují globální klimatické jevy. Když si vezmete hustotu zalidnění, je to značný problém.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Jiri.Kaderavek za příspěvek:
Tomas.Gottwald
Zakladatel České pirátské strany

Uživatelský avatar
Adam.Vyplel
Příspěvky: 105
Registrován: 22 lis 2017, 19:28
Profese: student FAST VUT, projektant VH staveb
Dal poděkování: 158 poděkování
Dostal poděkování: 273 poděkování

Re: Jak vrátit vodu do krajiny

Příspěvek od Adam.Vyplel » 21 říj 2019, 10:56

Jiri.Kaderavek píše:
20 říj 2019, 12:27
...voda, která se dříve v místě ve většině vsákla je nyní z místa odvedena...
Kudy? Kanalizací? Mluvíme o dešťovce nebo o splaškové vodě?
Tito uživatelé poděkovali autorovi Adam.Vyplel za příspěvek:
Tomas.Gottwald

Odpovědět

Zpět na „Životní prostředí a zemědělství“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host