Pozornosti hodné články

Pravidla fóra
Toto je veřejné fórum, které nesděluje politická stanoviska či názory Pirátské strany. Dodržujte prosím jeho pravidla.
Do vnitrostranické diskuse se mohou naši příznivci zapojit, pokud vstoupí do příslušné skupiny registrovaní příznivci.

Odeslat odpověď


Odpoveď na tuto otázku je nutná pro rozlišení automatizovaných pokusů o registraci.
Smajlíci
:D :) ;) :( :weep: :o :shock: :? 8-) :lol: :x :P :oops: :evil: :twisted: :roll: :!: :?: :idea: :arrow: :| :mrgreen: :geek: :ugeek: :fet:

BBCode je zapnutý
[img] je zapnutý
[flash] je vypnutý
[url] je zapnuté
Smajlíci jsou zapnutí

Přehled tématu
   

Rozšířit náhled Přehled tématu: Pozornosti hodné články

Re: Pozornosti hodné články

od Josef.Kadlecek » 21 črc 2019, 16:39

Né, že bych zas chtěl vypouštět džina z láhve, ale aby nás nedostihnul zákon https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-292 ; jednou se možná otevřou ruské archivy...
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/n ... KVD-383499
Zejména Indicie 6 je poněkud zvláštní x viewtopic.php?f=75&t=619

Re: Pozornosti hodné články

od davkol » 20 črc 2019, 20:59

Adaptace to nevyřeší aneb Sucho v Česku v době klimatické krize

Studie očekávaných dopadů klimatické změny na území Česka, kterou na konci května zveřejnil Ústav výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (text studie je dostupný na adrese klimatickazmena.cz), modeluje nejaktuálnější scénáře vývoje klimatu. Do poloviny století se na našem území pravděpodobně oteplí v průměru o dva stupně Celsia, do konce století, pokud lidstvo výrazně neomezí produkci skleníkových plynů, je třeba počítat s nárůstem až o tři stupně. Teplota tedy poroste, kdežto srážkové úhrny mají dle modelů stagnovat. To není dobrá zpráva. Při vyšší teplotě vzduchu totiž dochází k většímu výparu, což spolu se sníženou schopností půdy zadržovat vodu a s rostoucím podílem zastavěných ploch znamená, že se srážková voda rychleji vypařuje, a co se nevypaří, odtéká z větší části povrchovými toky z našeho území pryč. Přidáme­-li k tomu další předpokládané změny, například nárůst počtu tropických dnů či dnů se silnými a přívalovými srážkami (nad 20, respektive 50 milimetrů), kdy se déšť nestihne vsáknout, je závěr jasný: Česko může očekávat stále častější a delší epizody sucha, stejně jako další extrémní klimatické jevy.



Z výše uvedeného plyne několik závěrů. Ačkoli se na úrovni ministerstev a dalších úřadů státní správy může zdát, že k dané problematice existuje dostatečné množství legislativních opatření, prohlášení, strategií, dotací, publikací, komisí či seminářů, do konkrétních politických praxí jednotlivých obcí často „nedotečou“. Komunikace shora dolů očividně vázne. Současně na lokální úrovni chybějí funkční platformy horizontálního propojování, kde by se místní politici vzájemně informovali, inspirovali, sdíleli osvědčené praxe, radili se s odborníky, ale hlavně efektivně spojovali síly a usilovali o komplexní, systémovou reakci na narůstající sucho.



Markéta Zandlová
18. července 2019
A2/A2larm

Re: Pozornosti hodné články

od Dalibor.Zahora » 20 črc 2019, 11:21

Dostál: Budoucnost české politiky. Trikolóra podrží Babiše, opozice zůstane roztříštěná
https://www.info.cz/nazory/dostal-budou ... 42322.html

Re: Pozornosti hodné články

od Dalibor.Zahora » 20 črc 2019, 06:19

20 Jul 2019 MF DNES Pavel P. Kopecký politolog a publicista

Turecko na cestě z NATO

Turecko si pořídilo ruský protiraketový systém. Američané odpověděli, že už nemůže počítat s jejich
supermoderními stíhačkami. Erdogan se stále více odklání od Západu.

Turecko, jež kombinuje vydírání s pocitem ublíženosti, ze svého pohledu odplácí za křivdy.

Poslední události definitivně pohřbívají představu Ankary v Evropské unii. Předchozí roky tomuto trendu mnohokrát nahrávaly a ránu do vazu ambiciózní koncepci daly okolnosti občanských válek v Iráku a Sýrii. Pokud ještě někdo doufal v zázračné obrácení vývoje, musel by být nyní slepý, aby ve světle nedávných událostí neviděl, že jeho naděje jsou definitivně mrtvé. Symbolicky vzato jejich ostatky odnášejí do nenávratna ruská letadla, jež na turecké území kvapem transportují pokročilý systém protivzdušné obrany S-400 Triumf.

Desetiletí přešlapovalo Turecko před „celnicí“evropských integračních procesů a všemožně tlačilo na své začlenění do sjednocujících se společenství. I kvůli místně nepřehlédnutelnému nacionalismu se tudíž cítilo potupeno, že spousta západních partnerů nechtěla ani slyšet.

Jeho představitelům se tak stále více připomínal pravý, pragmatický smysl někdejšího vtažení Turků do NATO (1952).

V době bipolárního zápolení se o tamější svobodě a demokracii nedalo s vážnou tváří mluvit, nicméně raketové základny poblíž SSSR nebo vliv Maloasijců mezi turkickými národy Sovětského svazu nebyly k bezpečnostnímu zahození.

Turecko se tedy nyní vzdaluje proevropské orientaci, ale i Západu jako takovému. Za své vzaly bizarní deklamace vyzdvihující, že několik procent tureckého území patří ze zeměpisného pohledu starému kontinentu, a že je tím pádem jasná „evropská mentalita“Turků. Soudobý odklon od Západu znamená reidentifikaci velkého národa, jelikož základem atatürkovského republikánství dosud byl nekompromisní odchod od osmanských geopolitických vektorů. I z těchto pohnutek se nadneseně hovoří o Erdoganově novoosmanství.

Pryč od Bruselu

„Pryč od Říma,“říkávalo se kdysi důrazně ve středoevropském prostoru, zatímco dnešní Turci mohou vykřikovat: „Pryč od Bruselu.“Důvodů ke vzdalování od EU i Atlantické aliance mají plno. Ať se nám to líbí, nebo ne, Západ je na mocensky sestupné trajektorii. Ankarští navíc vždy obtížně snášeli, že početnou menšinu Kurdů museli přestat tvrdě asimilovat pod krycím názvem „horští Turci“. Přičemž dnes, když usilují o likvidaci jejich národně osvobozeneckých aktivit v blízkém zahraničí, to platí dvojnásob.

Skrze zveličování vnitřně-vnější hrozby pro etnicky pojímaný stát se dá například také odvádět pozornost od špatných výsledků domácí hospodářské politiky či prohraných voleb v Istanbulu. Případně vytvářet strategická spojenectví s Íránem, Ruskem nebo Čínou, kam autokratický prezident Erdogan zacílil ihned po skončení summitu G20, aby v Pekingu horoval za investice do jeho „hájemství“, u nějž vypichuje roli zdatného zprostředkovatele. Dalšího mostu pro Novou Hedvábnou stezku.

Spojené státy americké i další země Atlantického paktu jsou ohledně Turecka bohužel málo smysluplně činné. Ankara je odmítá, přestože se léta diskreditovaly ostentativním přehlížením tureckých aktivit ve prospěch náboženských extremistů včetně Islámského státu. Což posléze vedlo k neuvěřitelným bezpečnostním paradoxům Blízkého východu. Snaha USA o zachování vlivu ve válčící Sýrii se promítla do podpory leckdy marxistických pešmergů, na něž přitom útočil a dosud útočí jiný protagonista NATO. Pravidelné turecké jednotky, eventuálně jimi sponzorovaní náboženští fundamentalisté.

Turecko, jež kombinuje vydírání (hrozba vývozem utečenců na Balkán) s pocitem ublíženosti, si dalo naposledy kromobyčejně záležet, aby si všichni okolo všimli, že překračuje Rubikon. Ze svého pohledu odplácí za hromadu křivd. Za hodně, byť leckdy formální kritiky úpadku maloasijského liberalismu. Za snahu EU zabránit turecké účasti na plynárenském megabyznysu ve vodách národnostně rozděleného Kypru. Za nevydání bývalého Erdoganova spojence Fethullaha Gülena z emigrace v USA. Leč i za údajný podíl Američanů na prý gülenovském pokusu o státní převrat, jenž se uskutečnil před třemi lety.

Vzájemné tenze rostou. Ovšem komentovat kyperskými ložisky plynu motivovaný sankční „dárek“od evropského Bruselu lze pouze obtížně. Přichází takříkajíc k výročí onoho nezdařeného puče, a ať už bylo v jeho skutečném pozadí cokoliv, je doteď propagandisticky využíván.

Je jisté, že nepřátelské počiny, ekonomické agrese vůči dříve blízkému spojenci poslouží svéhlavé Ankaře jako nové sebezdůvodnění. Další oficiální pohnutka, proč raději spolupracovat s Moskvou než se silnějším Západem.

Z Ruské federace urychleně získává zmíněné protivzdušné technologie S-400, čímž navazuje na předchozí kooperaci při vytěsňování USA z oblasti Blízkého východu. Nutná přítomnost ruských specialistů je přitom v logickém rozporu s původně plánovanou dodávkou sta kusů nejmodernějších letounů z produkce zámořského válečného průmyslu. Stíhaček páté generace typu F-35, jež měly postupně nahradit zastarávající stroje F-16. Trump už také oznámil, že Turecko moderní stroje nedostane.

Konsekvence se samy nabízejí. Nejde jen o nekompatibilitu zbraňových systémů u druhé největší armády NATO. Nemalujme hned geopolitického čerta na zeď, ale dobrá zpráva to není ani pro nás.

FaceApp (Re: Kazachstan)

od Návštěvník » 19 črc 2019, 10:26

Ivor.Kollar píše:
19 črc 2019, 09:20
They asked end-users to install government-issued certificate authority on all devices in every browser:
Když jsou lidi blbci a ten certifikát si tam instalují. Ale to je stejné, jako s FaceApp...
https://thenextweb.com/privacy/2019/07/ ... -purposes/

Kazachstan

od Ivor.Kollar » 19 črc 2019, 09:20

https://bugzilla.mozilla.org/show_bug.cgi?id=1567114

Since today all Internet providers in Kazakhstan started MITM on all encrypted HTTPS traffic.
They asked end-users to install government-issued certificate authority on all devices in every browser:

(aj ked podla komentarov zatial vyzera ze to priamo zaviedli momentalne iba v hlavnom meste, resp. zalezi na providerovi ako daleko to ma implementovane)

Muskova firma si chce hrát s lidskými mozky a napojit je na síť

od Qubes_OS » 18 črc 2019, 21:13

Muskova firma si chce hrát s lidskými mozky a napojit je na síť

Společnost podle BBC technologický systém popsala jako malou sondu se třemi tisíci elektrodami, které jsou připevněné na vláknech a monitorují aktivitu přibližně tisícovky neuronů mozku. Zmíněná vlákna jsou tenčí než lidský vlas.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/musk ... -sit-76007

Re: Pozornosti hodné články

od davkol » 18 črc 2019, 19:16

Vyhlaďte všechny divochy! Výprava do srdce evropské temnoty

Časopis Granta přinesl úryvek ze znovu vydaného výzkumu švédského autora Svena Lindqvista. Pojednává o jednom evropském vzepětí, které dnes podrobněji nefiguruje v žádných školních osnovách západního světa, i když jeho rozměry a dopady byly epochální. O evropské kolonizační misi, která předešlá dvě století šířila řád a pokrok v srdci Afriky.

Od konce jedné takové civilizační mise uplynulo právě v těchto dnech 120 let. Ani v domovské Francii si nikdo nepřipomíná její průběh a její hrdiny, vše je zapomenuto. Neprávem, jak na faktech dokládá Lindqvist. Granta se v úryvku zabývá právě jeho cestou po stopách Středoafrické výpravy ze senegalského Dakaru k jezeru Čad, která byla jen jednou z mnoha jiných podobných, ale to nezmenšuje její význam.



První část úkolu nebyla těžká. Klobb prostě šel po stopách tvořených mrtvolami a vypálenými vesnicemi. Našel i několik mrtvol lidí, které něčím podrážděný Voulet nařídil pověsit na strom živé tak vysoko, aby hyeny mohly okusovat jejich nohy, zatímco na zbytku těla mohli hodovat supi. Za vypálenou vesnicí Tibiri, 120 mil od Zinderu, objevil Klobb třináct oběšených žen, za vesnici Koran-Kaljo visely na stromě těla dvou dětí. 10. července 1899 dorazil Klobb do vesnice Damangara a dozvěděl se, že tábor hledané expedice je nedaleko.

Klobb vyslal seržanta a dva vojáky se zprávou Vouletovi, že je zbaven velení a že se má okamžitě sbalit k návratu. Voulet odpověděl, že má k dispozici 600 pušek proti Klobbovým padesáti a že vetřelcům radí se moc nepřibližovat. 13. července pak nechal Voulet popravit 150 domorodých žen a dětí jako pomstu za smrt dvou svých mužů zabitých během útoku na jednu vesnici poblíž. A 14. července se obě výpravy postavily proti sobě na dostřel.



Přestože bylo v rámci Evropany vedeného obchodu s otroky v Africe uloveno a odvlečeno na jiné kontinenty zhruba 15 miliónů černochů a zhruba stejně velké množství bylo přitom zabito - do západního seznamu pozoruhodných hrůz lidských dějin se tato operace zatím nedostala. Stejně tak v něm chybí i praktiky a výsledky koloniální správy Evropanů a jejich dobyvačné či „trestné výpravy“, jejichž příkladem byla zmíněná cesta do Zinderu.

A nejde jen Francouze nebo Belgičany, jejichž šílená správa Konga s hromadnými vraždami, masovým zotročováním dětí pro práci v dolech a řezáním nosů „neposlušných negrů“ se pomalu propracovává do relativně širšího evropského povědomí jako nepřijatelný, ale v rámci evropské civilizace údajně výjimečný postup. „Belgičané nebyli výjimeční,“ píše Lindqvist, „stejně jako nebyli výjimeční švédští vojáci a úředníci pracující v Kongu v jejich službách. Podle maximy ‚Vyhlaďte všechny divochy‘ se nepřiznaně chovala celá Evropa.“

Ivan Lamper
18. července 2019
Respekt

Re: Pozornosti hodné články

od Dalibor.Zahora » 18 črc 2019, 09:32

15 Jul 2019 Respekt Andrea Procházková

Jirko, Tomáši, Markéto!

V TOP 09 začíná souboj o šéfa strany

„NESLYŠEL JSEM, ŽE BY DVA KLUCI NEBO DĚVČATA DOKÁZALI DAŇOVÉHO POPLATNÍKA VYTVOŘIT.“

Poslední červnový čtvrtek oslavila na zahradní party v Břevnovském klášteře v Praze deset let své existence TOP 09, kterou v roce 2009 založili dva poslanečtí kolegové Karel Schwarzenberg a Miroslav Kalousek a kterou rychlý start už po roce existence vynesl až do vlády Petra Nečase. Slavnost se proto nesla v duchu vzpomínání na zářnou minulost. Dorazili „otcové zakladatelé“i nové vedení složené z předsedy Jiřího Pospíšila a první místopředsedkyně Markéty Pekarové Adamové.

Nostalgické vzpomínání však straníkům kazí aktuální situace. Podle nejnovějšího průzkumu společnosti CVVM by TOP 09 ve sněmovních volbách získala jen tři procenta hlasů a nedostala by se do parlamentu. Při hostině v břevnovských zahradách bylo proto často slyšet rozhovory o tom, co dělat, aby se preference zase zvedly.

Klesající podpora voličů má samozřejmě vliv na situaci uvnitř strany. Napětí mezi hlavními stranickými tvářemi se nedalo skrýt ani na oslavě desátých narozenin. Zatímco předseda Jiří Pospíšil ve své zahajovací řeči zdůrazňoval důležitost dosavadního liberálního směřování TOP 09 – třeba v „zelené“politice ochrany životního prostředí – a pochvaloval si obnovu přerušeného spojenectví se Starosty, jeho předchůdce ve funkci Kalousek naopak vyhlásil, že pro budoucnost partaje je nezbytný důraz na „konzervativní hodnoty, jejichž kořeny spatřuje v křesťanství a judaismu“. Za řečnický pultík se přitom oba muži postavili jen pár dní poté, co Kalousek – který před dvěma lety oznámil svůj odchod do ústraní – na Twitteru radostně ohlásil zrod Pospíšilova konkurenta pro podzimní souboj o post šéfa strany, senátora Tomáše Czernina. „Jsem připraven mu být zcela k dispozici,“připsal k ohlášení Kalousek.

Venkov a divná doba

„S návrhem, abych kandidoval, za mnou přišli zakladatelé. A já si řekl, proč ne,“vysvětluje své rozhodnutí ucházet se o post šéfa strany Tomáš Czernin s dodatkem, že mu vadí, že současný předseda Jiří Pospíšil nemá čas naplno se straně věnovat, protože sedí na několika židlích – kromě šéfování straně je europoslancem v Bruselu a působí i na pražském magistrátu.

Takové rozkročení u Czernina nehrozí – na veřejné scéně vykonává jen funkci senátora v parlamentu, kterou lze podle něj s vedením strany sloučit bez problémů. O sobě čerstvý kandidát mluví jako o zastánci autentického konzervatismu, od kterého podle něj TOP 09 za Jiřího Pospíšila ustoupila. Autentický konzervatismus se podle Czernina nemá promítat jen v ekonomice a v boji proti zbytečnému rozhazování, ale i v pohledech na společenské dění. V té souvislosti Czernin mluví o jiném názorovém směru v některých otázkách, které dosud ve sněmovně převážná část strany podporovala – například se staví proti návrhu zákona umožňujícího uzavřít manželství i homosexuálním párům. „Myslím si, že žijeme v opravdu divné době. Z hlediska státu je přece posláním manželství produkovat daňové poplatníky. A ještě jsem neslyšel, že by dva kluci nebo dvě děvčata dokázali daňového poplatníka vytvořit. Proto je pro mě manželství výsadou muže a ženy,“říká senátor.

Recept na posílení voličské podpory strany vidí Czernin v oslovování voličů na venkově a v menších městech, protože se mu nelíbí, že TOP 09 je dnes vnímána jako strana „pražské kavárny“. „Mě po těch kavárnách nikdo nevidí, jsem spíše vesničan. Myslím, že bychom se měli do budoucna upnout právě na venkov, objíždět místní a vysvětlovat jim, že TOP 09 je jejich strana,“říká Czernin. Jedním z témat, kterými by chtěl tyto voliče zaujmout, je například zemědělství. „Jsem lesník a zemědělec, i když amatér. Takže mám z hlediska životního prostředí trochu jiné názory. Vadí mi, že se ekologové snaží mluvit do hospodaření každému, včetně soukromých vlastníků, a diktují, co mají dělat. Znám například jednu paní, na jejíž zahradě ekologové našli hnědáska osikového a nutili ji, aby změnila složení toho, co pěstuje.To by pak nemělo smysl někde hospodařit.Tendence, na kterou občas narazím, tedy tvořit všude pralesy, aby se zachránil nějaký druh, je podle mě chybná. Tam, kam jednou vstoupil člověk, to už nelze vrátit zpátky, “říká politik původem ze středočeských Dymokur.

Sociolog Daniel Prokop z agentury MEDIAN nicméně pochybuje, že by sázka TOP 09 na konzervatismus mohla partaji zařídit vyšší preference. „V Česku se o pravicové konzervativní voliče už snaží lidovci, ODS, ale i SPD a nově Trikolóra. A tolik jich tady opravdu není. Pravicových voličů, kteří jsou kulturně liberálové, je asi dvojnásobek než pravicových konzervativců,“říká Prokop. Czernin s tím nesouhlasí. „Já si naopak myslím, že hodně mladších voličů slyší na tento směr a že je láká cesta k tradičním hodnotám,“namítá s tím, že takový pocit získal při svých cestách po Česku: „Potkal jsem takhle už nejspíš desítky mladých lidí. A říkají mi to prakticky všude, kam vyrazím.“

(Czernin)
A já si řekl, proč ne.

Návrat Kalouska?

Reakce na Czerninovu kandidaturu se uvnitř partaje, která bude nového lídra volit na podzimním sněmu, různí. Tomáš Czernin, pocházející z vinořské větve rodu Czerninů, je některými chápán jako sázka na scénář, který v čele se šlechticem už jednou vyšel. „Má v sobě něco z Karla Schwarzenberga. A myslím, že má velkou naději, že bude zvolen,“řekl pro Deník N exministr zdravotnictví za TOP 09 Leoš Heger.

Jistý, zatím těžko změřitelný počet straníků TOP 09 však Czerninovu kandidaturu považuje za pokus Miroslava Kalouska vrátit se přes loajální spřízněnou duši do vedení partaje. A protože pro část členů znamenalo Kalouskovo předsednictví především neúspěšnou antibabišovskou rétoriku, roztržku se Starosty, často zbytečnou aroganci a setrvalý pokles preferencí, vzbuzuje v nich tato možnost obavy. Czernin má ale o své spolupráci se zakladatelem jasno: „Mirek na rozdíl ode mě rozumí stranickým věcem a sněmovnímu dění, takže v tom bych mu chtěl naslouchat – a sám jezdit do regionů,“říká. A Miroslav Kalousek možnost nějakých svých zákulisních manipulací rozhodně odmítá: „Představa, že bych chtěl vést stranu skrze Tomáše, je naprosto absurdní.“

Podle rozhovorů se straníky se nicméně Kalousek nikdy s předáním TOP 09 do rukou nástupce úplně nesmířil. Jiří Pospíšil ho nahradil po sněmovních volbách v roce 2017, kdy strana jen tak tak překročila pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do dolní komory a Kalousek kvůli špatnému výsledku odstoupil. Ukázalo se ale, že uvnitř strany vedle něj nevyrostl nikdo, kdo by se chtěl o vedení strany poprat – nebo aspoň ucházet.Takže předsedou se nakonec stal jediný přihlášený do soutěže, bývalý člen ODS a europoslanec Jiří Pospíšil, který do TOP 09 vstoupil pouhých několik týdnů před volbou.

Kalousek Pospíšilovi už od začátku vyčítal to, co Czernin teď – že sedí na „příliš mnoha židlích“. A jakýkoli špatný výsledek nebo pokles preferencí šéf poslanců v interní komunikaci se straníky sváděl na nedostatek času nového šéfa. Tato kritika je v TOP 09 slyšet hodně často a zesílila hlavně poté, co letos v květnu Pospíšil obhájil mandát europoslance. I díky tomu je současný předseda, který zatím svou opětovnou kandidaturu oficiálně neohlásil, ve straně vnímán s rozporuplnými pocity. Na jedné straně je oceňován za vyjednávací schopnosti, díky nimž se partaji podařilo znovu oživit vztahy s vedením populárních Starostů, společně se kterými TOP 09 v komunálních i evropských volbách získala dvouciferný výsledek. Nicméně mu spolustraníci kromě kumulace funkcí zároveň vyčítají fakt, že ani pod jeho vedením se TOP 09 nezvedají preference.

Podle Daniela Prokopa je pokles způsoben tím, že TOP 09 v posledních letech ztrácí punc odbornosti, na kterém kromě jasné proevropskosti postavila v počátcích svůj úspěch. Nadějný vzestup partaje byl zastaven v roce 2013 pádem Nečasovy vlády a protikorupční razií přímo v úřadu premiéra. Po odchodu populárního Karla Schwarzenberga do ústraní převzal otěže Miroslav Kalousek a coby hlavní partajní ideologii nastolil odpor proti Andreji Babišovi. Od té doby strana už jen ztrácí.

Ztrátu odbornosti lze podle Prokopa zvrátit představováním jasných plánů na současné problémy, jako je třeba bytová krize či klima nebo sestavení vlastní stínové komise pro důchodovou reformu. „Prostě se chovat jako někdo, kdo by chtěl vládnout a řešit problémy běžných lidí,“říká Prokop. Úspěch na tomto poli ovšem straně podle něj znemožňuje přehnaná ideologičnost, zaměřená spíš na nálepky než na řešení agendy. Typickým příkladem byl nedávný návrh Pirátů řešit těžkou bytovou krizi v Praze evidencí a případným zdaněním prázdných bytů a šéf TOP 09 Pospíšil to místo zvážení výhod a nevýhod odmítl jako „komunismus“. „Dnes ale u voličů funguje politika, která se nezajímá o ideologické postuláty a kombinuje jak pravicový, tak levicový přístup,“vysvětluje Prokop. „Proto jsou na vzestupu třeba Piráti.“

Uvidíme na podzim

„Za mě je TOP 09 liberální středopravicová strana,“říká k současnému střetu o směřování strany populární europoslanec strany Luděk Niedermayer. Právě o tomto politikovi, který v letošních evropských volbách získal vůbec nejvíc preferenčních hlasů a na kandidátce TOP 09 přeskákal i Pospíšila, se dlouho spekulovalo jako o možném řešení, jak topku udělat znovu atraktivní značkou. On ale kandidaturu na předsedu vytrvale odmítá. „Lidé mě kroužkovali pro práci europoslance, kterou bych vedením strany doma zanedbával. Bylo by tedy ode mě nefér teď kandidovat. Navíc by to měl být politik, který se primárně pohybuje na domácí scéně, ve sněmovně,“říká i v současné situaci Niedermayer. Rozpor mezi svou představou liberálně středové topky a plány Tomáše Czernina zatím za výzvu k přehodnocení svých ambicí nepovažuje, protože, jak říká, v nadcházejících týdnech se může přihlásit ještě někdo další.

Tímto kandidátem, jehož jméno straníci stále častěji skloňují v rozhovorech jako třetí možnost, je první místopředsedkyně, poslankyně Markéta Pekarová Adamová. Žena, která řídí TOP 09 společně s Pospíšilem, patří do liberálnějšího křídla partaje a profiluje se jako expertka na sociální otázky. Ve straně navíc platí za všeobecně populární tvář a znalci si chválí její roli ve vedení strany.

„U Pospíšila i Kalouska je nevýhoda, že jsou oba jako lídři téměř všeobecně nepřijatelní pro voliče potenciálních koaličních partnerů, jako jsou třeba Starostové,“komentuje Prokop. Tento handicap u Pekarové Adamové neplatí, jistou nevýhodou může být, že ji polovina voličů TOP 09 nezná či na ni nemá názor. „Nicméně senátora Czernina nemá CVVM ani v měřeních,“říká k tomu Prokop, „a tipl bych si, že jeho budou voliči TOP 09 znát ještě mnohem míň.“

Podle Prokopa by jediná žena v čele české parlamentní strany i tak mohla vést k větší viditelnosti partaje a sloužit jako prvek odlišení se od zbytku politické scény. Nicméně Markéta Pekarová Adamová na minulém sněmu v roce 2017 do předsednické funkce nekandidovala s odůvodněním, že by ráda v blízké době založila rodinu. Svou možnou kandidaturu nyní nechce příliš komentovat. „V tuto chvíli zatím platí mé ne,“říká. „Ale nemohu tvrdit, že zájem členské základny nevnímám a nezamýšlím se nad ním. Takže uvidíme na podzim.“

Re: Pozornosti hodné články

od davkol » 17 črc 2019, 15:31

Rozhovor s Brit Jensen a Magdalenou Sodomkovou: Rozhlas cenzuruje naši práci

Zatímco novinářky Magdalena Sodomková a Brit Jensen ve svém seriálu Matematika zločinu dokumentovaly systémové selhání české justice, podařilo se jim nečekaně upozornit i na systémovou cenzuru v Českém rozhlasu.

Zuzana Vlasatá
17. července 2019
Deník Referendum

Nahoru