zneplatnění přijetí členů PKS JMK (KK 36/2013)

Moderátor: Komise - kontrolni

Zamčeno
Uživatelský avatar
Jakub.Michalek
Republikové předsednictvo
Příspěvky: 11407
Registrován: 22 čer 2009, 14:54
Profese: poslanec
Bydliště: Žižkov - Praha 3
Dal poděkování: 4932 poděkování
Dostal poděkování: 17005 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: zneplatnění přijetí členů PKS JMK (KK 36/2013)

Příspěvek od Jakub.Michalek » 14 led 2014, 14:51

Podle nového rozhodčího řádu schváleného republikovým výborem se všechna dosavadní podání považují za oznámení. V takovém případě kontrolní komise jen posuzuje, zda je na místě podat stížnost ve veřejném zájmu. Pokud není na místě podat stížnost ve veřejném zájmu, odkáže podatele na možnost podat stížnost jeho vlastním jménem podle nového rozhodčího řádu.

Skutkové okolnosti. Kontrolní komise šetřením zjistila, že členové nebyli přijati potřebnou většinou všech hlasů krajského předsednictva, ani většinou hlasů přítomných členů předsednictva na řádně oznámeném zasedání krajského předsednictva, když způsob řádného oznamování ani nebyl stanoven (viz podrobně první názor, k tomu, že lhůty řádného oznámení nelze stanovit "zvykem" viz zde). Dne 20. 12. 2013 byla kontrolní komise informována o dodatečném schválení přijetí členů Josefa Koníčka a Jana Hotárka krajským předsednictvem v Jihomoravském kraji (viz zde). Krajské předsednictvo se však dále nevyjádřilo k uchazečům o členství Kateřina Sedlářová, Jan Horký, Tomáš Hesek, Zdeněk Frolec, Richard Strycek, kteří byli podle zprávy administrativního odboru zapsáni v seznamu členů, přičemž nebyli předepsaným způsobem přijati. Kontrolní komise vyzvala krajské sdružení k nápravě, nicméně krajské sdružení zůstalo nečinné. Kontrolní komise vyzvala k nápravě republikové předsednictvo. Dne 14. 1. 2014 republikové předsednictvo informovalo zprávou, že přijetí všech posledně uvedených členů dodatečně schválilo.

Kontrolní komise případ posoudila následovně.

Ratihabice. Podle zásady statutu pro odbory a komise se jednání nepovažuje dále za neplatné, pokud bylo dodatečně schváleno předepsaným způsobem. Jde o tzv. ratihabici, která je známa u právní úpravy překročení zástupčího oprávnění a z doby poválečného Československa, kdy byly tímto způsobem dodatečně schvalovány dekrety prezidenta republiky vydané v době nesvobody. Princip ratihabice je vyjádřením významné zásady vnitřních předpisů České pirátské strany, že vady mají být pokud možno zhojeny ve prospěch právní jistoty, aby nebyly být přijaté akty následně zpochybněny a aby se jimi nemusely zabývat přezkumné orgány, když materiálně takové akty byly vydány správně a sledovaly legitimní zájem. (Základní podmínkou ratihabice je ovšem pochybnost nebo relevantní spor o platnost právního jednání, neboť zjevný paakt, případně smyšlený akt nemůže být ratihabován, neboť by tímto zásahem byla pravidelně prolomena zásada zákazu pravé retroaktivity.) Obdobně upravuje ratihabici také nový občanský zákoník, např. v § 553 odst. 2 NOZ, § 582 odst. 1 NOZ, který vychází z pravidla, že je namístě hledat spíše důvody pro platnost právního jednání než pro jeho neplatnost (právní zásada potius valeat actus quam pereat - lepší jednání zhojit, než zničit).

Působnost ustanovení o ratihabici. Kontrolní komise nemá pochyb o tom, že tato zásada se vztahuje nejen na odbory a komise, na něž se předpis vztahuje výslovně (§ 1 StOK), nýbrž také na republikové předsednictvo, o kterém předpis mluví na jiných místech, jakož i na všechny orgány strany. Tomu odpovídá i zařazení uvedené zásady do úvodu předpisu, jakož i jeho obecná formulace a skutečnost, že také sousední ustanovení se vztahuje na všechny organizační složky. Takto je ostatně i konzistentně uplatňována orgány strany, jakož i republikovým výborem samotným (např. nyní v případě dodatečného schvalování výdajů na volební kauce pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané 25. a 26. října 2013).

Nevyvratitelná právní domněnka. Vzhledem k tomu, že jednání orgánu strany spočívající ve vadném přijetí členů bylo dodatečně schváleno, nemůže být již považováno za neplatné či nicotné, když ho odpovídajícím způsobem schválil orgán k tomu příslušný, tedy krajské předsednictvo, resp. republikové předsednictvo při výkonu přenesené působnosti krajského předsednictva pro jeho nečinnost. Pokud předpis používá slov "považuje se", jde o nevyvratitelnou právní domněnku, že jednání proběhlo korektně, a to už od počátku tohoto jednání, nikoliv až od jeho dodatečného schválení. Také kontrolní komise je vázána ustanovením předpisu schváleného republikovým výborem, který nebyl v předepsaném řízení zrušen, pročež kontrolní komise musí na uvedené jednání hledět, jako by od počátku bylo schváleno příslušným orgánem. (Použití nevyvratitelné právní domněnky se odlišuje od právní fikce v tom, že právní fikce vědomě předpokládá, že k fingované právní skutečnosti vůbec nedošlo, zatímco nevyvratitelná právní domněnka se používá v situacích, kdy z podstaty věci není možné v každém případě, na který právní norma dopadá, jistě říci, zda k právní skutečnosti došlo či nikoliv.)

Napadené právní akty byly dodatečně schváleny a hledí se na ně, jak by takto byly schváleny od počátku. Protože kontrolní komise neshledala, že by byly porušeny předpisy, neshledala ani důvod k podání stížnosti ve veřejném zájmu a podání odložila.

Poučení: Pokud podatel nesouhlasí se způsobem řešení svého podání, může podat kontrolní komisi oficiální stížnost na porušení předpisů. Stížnost musí mít náležitosti stanovené rozhodčím řádem (§ 10 RŘ a následující). Podrobnější informace naleznete na stránce kontrolní komise s často kladenými otázkami.
Tito uživatelé poděkovali autorovi Jakub.Michalek za příspěvky (celkem 7):
Maria.Vasickova, Marcel.Kolaja, Ivo.Vasicek, Roman.Kucera, Pavel.Moravec, Jiri.Kaderavek, Lukas.Blazej
Jakub Michálek, předseda poslaneckého klubu Pirátů a místopředseda strany

Zamčeno

Zpět na „Vyřešená podání [archiv]“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů