To je všechno hezký, jenže lidi nebudou spokojený ani s lidovody a v konečném důsledku ani s rychlovlaky (i když ty mají trochu univerzálnější využití - např. se dá cestovat na delší vzdálenosti bez přestupu z trubky do trubky, apod.).
Hlavním a skutečným důvodem, proč spousta lidí cestuje, je totiž aby se někde mohla ukázat se svým autem. Pouhé přemístění z bodu A do bodu B ve většině případů prostě není sexy.
Patřím asi mezi ty nejhloupější stoupence "kapitalismu s lidskou tváří" v řadách Pirátů, ale skutečně jsem si naivně myslel, že lezu do strany, která je "futuristická" nikoliv tím, že bude preferevat trubky místo kolejí - ale tím, že naruší dogma, podle které úkolem státu je jen budovat infrastrukturu a tedy všechny problémy společnosti (včetně poklesu porodnosti) jsou vlastně jen infrastrukturní problém.
Jsem asi příliš ovlivněný generací cyberpunkové scifi - nebo patřím k těm bláznům, kteří vědí, že ta jejich díla původně ani nebyla psaná na prvních textových procesorech, ale psacích strojích. A kteří si všimli, že neobhajují hlubší a hlubší propadání lidského vědomí do virtuální reality, případně i pomocí (tehdy módních, v praxi přeceněných) biotechnologií - ale že naopak varují před odlidštěním, které nekontrolovaná modernita přináší.
Příklad odlidštění: z porouchaného (či nezaplaceného) auta či elektromobilu lze vystoupit (pokud nezastaví v důsledku kolize). To samé platí v podstatě i o vlaku na poli. V případě poruchy vakuového potrubního lidovodu mohou lidi uvěznění uvnitř jen čekat, jestli záchranné týmy dorazí dřív, než jim dojde kyslík. Je to zhruba stejná míra odlidštění a odcizení přirozené realitě, jako v případě letadla, kde se v případě nějaké poruchy civlizační mašinérie kolem něj pasažér nachází v prostředí, ve kterém prostě nemá přežít - na druhou stranu, je to aspoň přirozené prostředí, nikoliv past vytvořená člověkem.
Demokracii myslím můžeme docela klidně vrátit smysl, když se někam vydáme na koni, na kole či balónem - demokracie je myšlenka, týkající se infrastruktury lidské společnosti a jazyka, kolem kterého je vytvářena, nikoliv nutně jen plánování reálně co nejfuturističtější dopravní infrastruktury. Tím neříkám, že to zatracuju - ale myšlenka základního příjmu byla v podstatě o tom, že peníze nasměrujeme občanům, a pokud ti usoudí, že potřebují cestovat trubkou, tak trubku postaví buď soukromý investor, nebo třeba v ideální budoucnosti nějaké sdružení, které ji zafinancuje pomocí crowdfundingu (k tomu má podle mě Hyperloop hodně blízko).
Nejde mi o to ale lidovody nějak odsuzovat. Jako technická hříčka je to zajímavé, a například souhlasím, že spotřeba energie a hlučnost u rychlovlaků nad cca 200 km/h je třeba málo známým enviromentálním argumentem proti nim, apod. Sám mám v oblasti dopravy řadu ulítlých vizí (ze kterých mi ale ani náhodou nenapadlo dělat si politický politický program).
Problém je, že prostě nežijeme v téhle době. Žijeme na sklonku éry modernity, na sklonku éry, která věřila, že úkolem státu a společnosti je především řešit infrastrukturní problémy. A to na všech možných levelech: v dopravě se dá něco vytunit, ale hlavním problémem je, že se přepravuje zboží, které přepravovat potřeba není, a že se maximalizuje rychlost dopravy lidí tam, kde by lidé díky poklesu poptávky po práci mohli mít více volného času na cestování. Lidovody diskutabilně obchází dopravní zácpy... ale míjejí některé z hlavních motivací, která k dnešní situaci vedou. A - bohužel taky - nenabízí všechno to, co nabízí železnice.
Aby to nevypadalo, že za každou cenu hlásám nějaké to "zpátky na stromy"... není to tak. Hromadná doprava je řešení některých problémů, ale ne všech. Nákladní doprava, poté, co by došlo k její racionalizaci, se může vrátit na železnici, do trubky ale těžko (už kvůli průjezdnému profilu). Co se lidí týče, tak cestování má i určitou kulturu, a pohled na krajinu, kterou cestuju, k němu určitě patří. Jsem si sice vědom pasti, do které se dostala masová automobilová doprava, ale taky si uvědomuju určité tíhnutí lidí k invividuálnímu cestování - "soukromý prostor na cestě" je naprosto jiný pojem, než "veřejný prostor určený k cestování". Význam asi mají oba světy, ale z hlediska kompatibility.. i kdyby budoucností veřejné dálkové dopravy byly nedejbože ty trubky, tak ČR určitě sama o sobě nemá sílu stanovit standard, který bude platit na celém kontinentu a umožní propojení přímými spoji, apod. (jistě, stavět první tratˇjako mezinárodní, je z tohohle hlediska chytré - to uznávám... a úsek Praha-Drážďany by šlo napojit na Brno-Vídeň, apod....)
Problém je u mě skutečně nějak povšechně humanistický, je to odpor k "velkému vyprávění" o tom, že úkolem státu je vybudovat občanu perfektní infrastrukturu od (nikoliv domácího) porodu přes všechny školky a školy a openspacece, kde stráví produktivní věk, až po nemocnici a domov důchodců a hospic, ve kterém umře. A že to, že mezi těmito zastávkami pocestujeme rychleji a nejen horizontálně výtahy, ale i vodorovně trubkami a staneme se méně než dnešními mravenci, obalenými exoskelektony aut - staneme se pouhými krvinkami v krevním řečišti civilizačního superorganismu, dá tomuto pokud možno co nejrychlejšímu zběsilému přesouvání "odněkud někam" jakýkoliv smysl.
Asi jsem ovlivněný spíš jednou obskurní ruskou sci-fi sovětské éry, kde se po zemi cestovalo ne superrychlými trubkami - ale protože v komunismu měli všichni neomezeně volného času, tak pomalu, na nekonečných dopravních pásech, táhnoucích se přes celé kontinenty. Prostě když si chtěl cestovat, sednul sis na nejbližší pás a nechal ses unášet. Vystoupit šlo z principu kdekoliv (představa decentralizace civilizace), jak cestovatelé na cestě bydleli, to netuším (jestli tam i přespávali, nebo na noc vystupovlai se někde ubytovat
. Pointa ale je, že v éře všudypřítomného připojení na Internet jsme možnosti "pomalého světa" blíže, než kdykoliv předtím - ZP umožní různé nové formy částečné zaměstnanosti, menší počet odpracovaných dnů a hodin by měl lidem umožnit menší míru civilizačního odcizení, uspěchanosti, apod.
Za sebe, kdybych jednou měl děti, daleko radši bych je vzal na výlet do Drážďan nějakou (pomalou) lodí po Vltavě a Labi, než tou trubkou. Vím, že třeba v Japonsku lidi běžně dojíždějí každý den rychlovlakem do práce i stovky km - ale je tohle opravdu ta civilizace, do které chceme investovat? Jako neříkám, že nakonec nevznikne stejně, pokud si to nevyhnutelné evoluční tlaky vynutí: ale je úkolem státu tenhle proces ještě navíc (doslova) urychlovat? Dá se skutečně všechno redukovat na infrastrukturní problém? Nepovede nakonec tohle "konečné řešení dopravní otázky" ke vzniku společnosti, ve své podstatě totalitní? (o každém bude existovat přehled, kdy kam cestoval, protože současně zmizí i jakékoliv neevidované hotovostní platby.. nebo chceš nabídnout anonymní lidovody zdarma, nez turniketů?)
A hlavně: pokud se pokládám za aspoň okrajově pro-humanistického a pro-demokratického člověka v politice - skutečně se nám s projektem lidovodů podaří voličům nabídnout alternativu k alt-right a jejich fascinaci viděním světa skrze hierarchie, kasty, mocenskou kontrolu bez zpětné vazby a tudíž bez "prolhaných médií", apod., která se teď přelévá přes západní demokracie jako tsunami? Neskončíme s tímhle programem spíš zesměšnění jejich účinným trollingem? (když máme lidi, velkumi doslova "neočkované" proti tomuto i ve vlastních řadách?)