PO#43867 - možnosti změny stanov

[Viktor.Derka]

Čau lidi, navrhuji níže uvedenou odpověď na PO (https://redmine.pirati.cz/issues/43867). Rozpravu bych nechal běžet do 11.2., pak bych zahájil hlasování.

Otázka:

Je v souladu s "obvyklými demokratickými zásadami", aby při zřízení nových volených pozic (rozšíření existujícího orgánu) došlo k určení v přechodném ustanovení, že takto vzniklé funkce se obsadí nikoliv novou volbou, ale rozhodnutím daného orgánu resp. podle výsledků z předchozí volby orgánu - a to při vědomí, že v rámci volby orgánu se uplatňuje náhradnictví.

Usnesení

Předběžná otázka se odkládá dle § 11 odst. 3 Jednacího řádu Rozhodčí komise.

Odůvodnění:

Položený dotaz není předběžnou otázkou (viz čl. 13, odst. 3 písm. (e) Stanov). Otázka cílí na poskytnutí komentáře k souladu konkrétní skutkové situace vzešlé v rámci řešení návrhu změny stanov v řízení CF 26/2023, což není otázkou na vyjasnění nejasnosti výkladu konkrétního ustanovení předpisu. Již dříve přitom RK rozhodla při řešení PO, že je-li v určené věci představitelné podání stížnosti i předběžné otázky, pak je možnost podání předběžné otázky přísně subsidiární, neboť v řízení o stížnosti je možné vhodněji chránit procesní práva všech dotčených stran. Pomocí předběžné otázky proto není možné nahrazovat případné řízení o stížnosti. Mimoto není v abstraktní rovině ani možné poskytnout výklad neurčitého pojmu "obvyklé demokratické zásady".

Na okraj RK zmiňuje, že budou-li přechodná ustanovení související se změnou Stanov přijata, pak se bude jednat o součást Stanov platná jakožto lex specialis, mohou se z povahy věci ocitnout v rozporu s určitými obecnými pravidly. Při zvažování adaptace současného složení RP na nově zvažovanou koncepci počtu členů a tvorby RP je možné přijmout rozličná řešení mající odlišné dopady na principy hájené Stanovami a vnitřními předpisy, není ovšem rolí RK, aby zde předepisovala žádoucí formu řešení této situace. Při tomto řešení je nutné respektovat donucující ustanovení zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích (primárně obligace zakotvené v § 4 písm. b) zákona), potažmo českého ústavního pořádku, které jsou soudně vynutitelné (srov. nález sp. zn. II. ÚS 1969/10 ze dne 27. 12. 2011). Aby těmto zásadám bylo dostáno, bylo by patrně nutné, konkrétní osoby, které doplní upravené složení RP byly seznatelné již ze samotného přechodného ustanovení (o kterém jakožto o změně stanov bude hlasovat celé CF) a tudíž aby nebyla přechodným ustanovením dána pravomoc k doplnění RP nějakou osobou či orgánem na základě vlastního uvážení. Konkrétními konturami tohoto doplnění je ovšem možné se zaobírat až v případě iniciace řízení o stížnosti.

[Tomas.Valek]

Zkusím se zeptat (místo toho, abych založil nové podání), zda by bylo možné odpovědět na tuto otázku:

Je v souladu s obvyklými demokratickými zásadami (a tedy čl.6 Stanov (1)) změna Stanov, která zvýší počet členů voleného orgánu strany a která současně doplní orgán o konkrétní kandidáty, kteří jsou pouze náhradníky z předešlé volby, a zda tak tímto nedojde k omezení nejen výše uvedeného článku Stanov, ale i k omezení práv členů čl. 3 Stanov (7), kdy vybraní kandidáti neprošli ve volbě o stejných podmínkách jako zvolení členové orgánu a členové se tak nemohli hlasováním vyjádřit k obsazení zvýšeného počtu členů orgánu, což by mohlo a mělo dopad na jejich volební chování?

(A přeformuluji, je demokratické, aby byl byl někdo zvolen bez toho, že o jeho pozici bylo vůbec hlasováno, příkladem budiž například 9. člen RP, kdy se volilo jen prvních 5 členů a toto 9. místo by bylo obsazeno ex post bez možnosti znalosti v tu dobu hlasujících, že svou volbou vyberou i tohoto člena orgánu.)

[Milan.Dadourek]

Ahoj,
souhlasím s tím, že výklad demokratických zásad, coby neurčitého právního pojmu, není možné podat.
Nicméně se domnívám, že otázka nemá být odložena, protože lze vyrozumět, na co se tazatel ptá: zda jím předestřená možnost změny Stanov odporuje výkladu Stanov (konkrétně například zda je v souladu s čl. 8/5/a Stanov), případně zde je navrhovatel vázán platným usnesením CF 24/2023 natolik, že nesmí navrhnout jeho změnu prostřednictvím úpravy Stanov ... a podobně.
Zastávám tedy zatím názor, že PO nemá být odložena. Zvážím případně disentní stanovisko.

[Milan.Dadourek]

Hmm. Žádné další reakce. Tak si uzavírám, že jsem se nestrefil do toho, na co se podatel chtěl zeptat.
Stále si myslím, že před odložením by v tomto případě měla být snaha o přeformulaci otázky. Ale prostor snad byl - přes moji námitku a příspěvek zde zůstává otázka nadále tak, že směřuje k výkladu neurčitého právního pojmu "demokratické zásady", což není přípustné.
Za současných okolností nebudu nad otázkou dál dumat, protože bez přeformulace nemá smysl ani odlišné stanovisko.

[Tomas.Valek]

Já s tebou Milane souhlasím, doufal jsem, že byste se mohli zaobírat mnou položeným dotazem. Můžeš si ho @Vojtech.Pikal také osvojit?

Je v souladu s obvyklými demokratickými zásadami (a tedy čl.6 Stanov (1)) změna Stanov, která zvýší počet členů voleného orgánu strany a která současně doplní orgán o konkrétní kandidáty, kteří jsou pouze náhradníky z předešlé volby, a zda tak tímto nedojde k omezení nejen výše uvedeného článku Stanov, ale i k omezení práv členů čl. 3 Stanov (7), kdy vybraní kandidáti neprošli ve volbě o stejných podmínkách jako zvolení členové orgánu a členové se tak nemohli hlasováním vyjádřit k obsazení zvýšeného počtu členů orgánu, což by mohlo a mělo dopad na jejich volební chování?

Jinak pokud se mohu vyjádřit, tak ano, demokratické zásady jsou široký pojem, nicméně asi by měla panovat shoda na tom, že v hlasování musí volič znát všechny dostupné možnosti, mezi což nelze zahrnout potencionální budoucí změnu, kdy se výsledek volby uplatní předem neznámým způsobem.

Dále s tím souvisí členské právo účastnit se hlasování, touto kooptací by bylo omezeno a došlo by tak k nepřípustnému omezení možnosti rozhodnout o složení orgánu.

[Milan.Dadourek]

Já s tebou Milane souhlasím, doufal jsem, že byste se mohli zaobírat mnou položeným dotazem. Můžeš si ho @Vojtech.Pikal také osvojit?

Je v souladu s obvyklými demokratickými zásadami (a tedy čl.6 Stanov (1)) změna Stanov, která zvýší počet členů voleného orgánu strany a která současně doplní orgán o konkrétní kandidáty, kteří jsou pouze náhradníky z předešlé volby, a zda tak tímto nedojde k omezení nejen výše uvedeného článku Stanov, ale i k omezení práv členů čl. 3 Stanov (7), kdy vybraní kandidáti neprošli ve volbě o stejných podmínkách jako zvolení členové orgánu a členové se tak nemohli hlasováním vyjádřit k obsazení zvýšeného počtu členů orgánu, což by mohlo a mělo dopad na jejich volební chování?

Jinak pokud se mohu vyjádřit, tak ano, demokratické zásady jsou široký pojem, nicméně asi by měla panovat shoda na tom, že v hlasování musí volič znát všechny dostupné možnosti, mezi což nelze zahrnout potencionální budoucí změnu, kdy se výsledek volby uplatní předem neznámým způsobem.

Dále s tím souvisí členské právo účastnit se hlasování, touto kooptací by bylo omezeno a došlo by tak k nepřípustnému omezení možnosti rozhodnout o složení orgánu.

Ale to je pořád výklad na demokratické zásady - ten podat nelze (protože to je výklad neurčitého právního pojmu, který v úplnosti nelze dát z podstaty toho pojmu - jako není možné definovat, co vše jsou dobré mravy, a kdy nejsou).
To co píšeš v druhém odstavci by imho předmětem otázky být nějak mohlo, ale spíš jako dotaz na přípustnost obsazení prostřednictvím přechodných ustanovení vs. např. ten čl. 8 Stanov, třeba. Ale jen můj soukromý názor - snažím se napomoct.
To třetí mi přijde taky zajímavé - i když spíš jako argument.

Každopádně hlavní snaha o přijatelnou formulaci musí jít od tazatele. Já už se cítím mimo správnou zónu a mlčím.

[Tomas.Valek]

Já jsem se chtěl vyhnout tomu podat novou PO a raději to spojit, proto jsem to napsal po upozornění Viktora v Redmine sem.

Jinak myslím si, že demokratické zásady lze v některých příapdech vyložit, například lze vyložit, že není s nimi v souladu výrazné omezení rovného, všeobecného, tajného a svobodného hlasování. Stejně tak lze v souvislosti s tím mluvit i o přijatelnosti návrhů a nepřípustnosti retroaktivity.

Souhlasím tedy, že není plně možné poskytnou celý rozsah demokratických zásad, ale lze poukázat na situace, které již jsou za hranou.

[Vojtech.Pikal]

Ono by to vlastně šlo redukovat na extrémní případ, kdy se do přechodných ustanovení rovnou uvedou nějaká jména (podobně jako při zakladatelském jednání, třeba) a to bez ohledu na to, jestli se někdy účastnila nějakých voleb. Samozřejmě by měla splňovat podmínku volitelnosti (člen, nevykonává neslučitelnou funkci).

Bylo by takové přechodné ustanovení v pohodě?

A pak je vlastně komplementární otázka, jestli změna stanov, která ruší nějakou pozici může tímto zrušením zkrátit dvouleté funkční období? (Na to byla ústavní žaloba Polčák Melčák, Pohanka, myslím.)

[Tereza.Vovesova]

@Milan.Dadourek Prosím, chápu to dobře tak, že když se zeptám na přípustnost přechodných ustanovení, na základě kterých by došlo ke změně funkcí nebo kompetencí stanovených již proběhlou volbou orgánu (I náhradníka tady pro zjednodušení beru jako funkci), bude otázka pro naše účely řešitelná?

[Viktor.Derka]

Ono by to vlastně šlo redukovat na extrémní případ, kdy se do přechodných ustanovení rovnou uvedou nějaká jména (podobně jako při zakladatelském jednání, třeba) a to bez ohledu na to, jestli se někdy účastnila nějakých voleb. Samozřejmě by měla splňovat podmínku volitelnosti (člen, nevykonává neslučitelnou funkci).

Bylo by takové přechodné ustanovení v pohodě?

A pak je vlastně komplementární otázka, jestli změna stanov, která ruší nějakou pozici může tímto zrušením zkrátit dvouleté funkční období? (Na to byla ústavní žaloba Polčák Pohanka, myslím.)

Byl to Miloš Melčák, ale kdyby se tam uvedla přímo jména, tak by to být problematické nemělo.

O případnou problematickou kooptaci by šlo, kdyby se řeklo, že ta dvě jména bez jakékoliv kontroly někdo doplní.

@Milan.Dadourek Prosím, chápu to dobře tak, že když se zeptám na přípustnost přechodných ustanovení, na základě kterých by došlo ke změně funkcí nebo kompetencí stanovených již proběhlou volbou orgánu (I náhradníka tady pro zjednodušení beru jako funkci), bude otázka pro naše účely řešitelná?

No to spíš také ne - PO nejde směřovat na to, že tazatel vymyslí nějaké ustanovení a zeptá se, zda je to v souladu s předpisy či ne. V obecné rovině jsou přechodná ustanovení v pořádku, ale to je víceméně jednoznačné.