1. Lid je nasrán a v afektu nad současnými vládními opatřeními nechodí daleko k ostrým výrazům. Byl jsem se sebevzdělat na jednu demošku proti vládě (resp. proti všemu, protože ty lidi jsou fakt nasraní na všechny, kdo nesdílí jejich nasrání) I já jsem byl uštědřen několika invektivy, při diskuzi s věcnými argumenty a prozrazením své politické příslušnosti jsem byl zasypán mnoha názorovými perlami (ano, na uprchlíky došlo taky). Co jsem si z toho odnesl? Nesmím to vzdát a chodit mezi lidi dál
2. Omrknul jsem pak ještě jednu demošku, tentokráte tanečně-hudebně-nasranou ... Když pominu množství gramatických chyb na transparentech, bylo to to samé, jako o týden dřív. Falešné vlastenectví s vlajkami a siláckými výkřiky směřující k fyzickému trýznění politických elit mě nasralo taky ... Ale trochu jinak ...
Upevnilo to mé přesvědčení, že nadále budu pokračovat v tom, jak to dělám dosud. Otevírat věcnou a pragmatickou diskuzi a dávat možnost nahlédnout na fakta, nikoliv na domněnky, které ohýbají skutečnost.
Politicky nemám šanci a bohužel se s tím začínám smiřovat... Vnitrostranicky necítím podporu ani možnost se prosadit, protože nejsem v centru dění. Navíc poslední nominace a následně primární volby na kandidátní listinu do PSP ČR, ve mne nevzbuzují důvěru v objektivnost krajského fóra.
Naivní brečíky? Možná. Ale upřímné
Přeji všem, kteří to přečetli a třeba mi i trochu porozuměli, hezký den.