Proč chce ČNB rozšířit pravomoci ke kvantitativnímu uvolňování

[jirimittner]

Zaznamenal jsem pirátskou diskuzi ke sněmovnímu tisku ST 532, který se snaží v novele zákona o ČNB rozšířit pravomoci ČNB o tzv. kvantitativní uvolňování (přeneseně „tisknutí peněz“) a o několik dalších pravomocí. Konkrétně má mít ČNB možnost kupovat či přijímat do zástavy státní dluhopisy a korporátní dluhupisy a podnikat další finanční operace na volném trhu. Piráti se ptají, proč to ČNB potřebuje a zatím nedostali uspokojivou odpověď ani od ČNB. Nezastupuji ČNB a netuším jejich argumentaci, přesto si myslím, že odpověď znám a ta je tato:

ČNB se snaží získat dodatečné pravomoce proto, aby zabránila riziku, že v případě extrémní hospodářské krize přestane fungovat mezibankovní trh a v důsledku toho zkolabuje velká část hospodářství.

Konkrétně ta „disaster story“ vypadá takto:

1. Přijde extrémní hospodářský šok. Nové mutace viru budou odolné proti vakcíně, šíření zrychlí, vypukne panika, lidé se začnou předzásobovat a zcela omezí zbytné výdaje. Epidemiologická situace se bude dramaticky zhoršovat a řešení nebude v dohledu.
2. Stát narazí na hranici úvěrovatelnosti. Aby v dražbě státních dluhopisů byla na trh umístěna celá emise, vyžene to výnosy z 10-ti letých státních dluhopisů až nad 10% p.a. a bude zřejmé, že umístnění každého dalšího státního dluhu bude už velmi obtížné, drahé, či zcela nemožné – nikdo není ochoten kupovat. Stát nebude schopen fiskálně dále podporovat zastavené hospodářství, aniž by to vedlo k neodvratnému bankrotu nebo měnové reformě (což by v podstatně znamenalo, že škody ze zastaveného hospodářství zaplatí držitelé veškerých finančních aktiv – peněz, dluhopisů - , jimž se tato aktiva znehodnotí, zdaní nebo rovnou zkonfiskují). Většina krizových podpůrných programů bude zastavena.
3. Banky v tuto chvíli přestanou úvěrovat firmy, které budou považovat za mrtvé. Jejich nesplácené dluhy budou zesplatněny. Firmy dluhy nesplatí, nemají z čeho, a banky budou pohledávky za nimi odepisovat.
4. Tím bankám extrémně vzrostou náklady na úvěrová selhání a některým bankám bude hrozit, že tyto náklady převýší jejich kapitál. Bude hrozit kolaps některých bank.
5. Na mezibankovním trhu se zvýší nedůvěra. Banky nebudou ochotny půjčovat jiným bankám z obav před jejich bankrotem. Raději půjčí přebytečnou likdivitu ČNB i za nulovou nebo i zápornou diskontní úrokovou sazbu. Budou tím chránit vklady svých klientů.
6. Nedůvěra na mezibankovním trhu způsobí, že ačkoliv bude 2-týdenní repo sazba na technické nule, sazby PRIBOR budou velmi vysoko – nad 5 a více procenty p.a. kvůli vysoké rizikové prémii na mezibankovním trhu.
7. V tu chvíli se zcela zastaví úvěrování firem kapitálově slabšími bankami, protože si nemohou vypůjčit prostředky na mezibankovním trhu.
8. Dále se i výrazně omezí úvěrování kapitálově silnějšími bankami, protože úrokové sazby úvěrů se posunou nad sazby PRIBOR. Pokud banka nepůjčí jiné bance za méně než 5% p.a., pak firmám a domácnostem půjčí minimálně ještě dráž, což učiní většinu subjektů v hospodářství neúvěrovatelnými.

A TEĎ TO PŘIJDE:

9. Nyní zasáhne ČNB na mezibankovním trhu tak, že bankám s nedostatkem likvidity začne přímo půjčovat reverzními repo-operacemi likviditu a jako kolaterál bude přijímat od bank korporátní a státní dluhopisy. Tím bude jasné, že ČNB nenechá padnout slabší banky v důsledku zamrznutí mezibankovního trhu. Banky se přestanou obávat si vzájemně půjčovat, sazby PRIBOR se opět sníží a úvěrovatelnost firem a domácností se dostane do relativního normálu.
10. Dále bude ČNB půjčovat i nebankovním finančním institucím – leasingovým společnostem a splátkovým agenturám jako např. Home Credit, Provident Financial, Cofidis, apod., které si v normálních dobách půjčují od velkých bank, ale nyní jim velké banky odmítají půjčit. ČNB je zastoupí. Co bude zástavou mi není zcela jasné, asi televize, mobily a přímluva na ose Kellner – Zeman – Rusnok (v případě Home Creditu), nebo prostě bude půjčka bez zástavy. Doba je zlá.
11. A mimo jiné také bude přímo kupovat ČNB státní a korporátní dluhopisy od životních pojišťoven, penzijních fondů a dalších finančních institucí, které budou potřebovat likviditu kvůli nižšímu přijatému cashflow (pojistné, splátky) a vyššímu vydanému cashflow (odkupné životních pojistek, výpovědi penzijního spoření, apod.). To zvýší apetit těchto institucí dále kupovat státní dluhopisy (vědí, že je od nich ČNB pak koupí), což umožní státu další dluh emitovat, sníží se úroky ze státních dluhopisů a stát bude schopen poskytovat další fiskální podporu kolabujícímu hospodářství. Tento bod je tím, co je nejblíže situaci známé jako „tisknutí peněz“, kdy by ČNB dluhopisy kupovala přímo od státu při emisi a stát by tak mohl vytvářet libovolně velký rozpočtový schodek. To se sice ČNB dušuje, že je nadále zakázané (kupovat státní dluhopisy na primárním trhu), ale ve skutečnosti pokud je kupuje na sekundárním trhu a finanční instituce to vědí, není to velký rozdíl. Proto je toto opatření velmi nebezpečné, nežádoucí a ospravedlnitelné pouze v mimořádné době, jako je tato, a to jen na omezenou dobu.

Můj názor na požadavek ČNB je tedy tento: Povolme jim to, ale časově to omezme. Nyní mají tyto rozšířené pravomoce do konce roku 2021. Nechť se to posune do konce roku 2023 s tím, že instrumenty nakoupené a zástavy přijaté díky tomuto rozšíření pravomocí musí z rozvahy a podrozvahy ČNB zmizet nejpozději do roku 2030.

[jirimittner]

Zaznamenal jsem pirátskou diskuzi ke sněmovnímu tisku ST 532, který se snaží v novele zákona o ČNB rozšířit pravomoci ČNB o tzv. kvantitativní uvolňování (přeneseně „tisknutí peněz“) a o několik dalších pravomocí. Konkrétně má mít ČNB možnost kupovat či přijímat do zástavy státní dluhopisy a korporátní dluhupisy a podnikat další finanční operace na volném trhu. Piráti se ptají, proč to ČNB potřebuje a zatím nedostali uspokojivou odpověď ani od ČNB. Nezastupuji ČNB a netuším jejich argumentaci, přesto si myslím, že odpověď znám a ta je tato:

ČNB se snaží získat dodatečné pravomoce proto, aby zabránila riziku, že v případě extrémní hospodářské krize přestane fungovat mezibankovní trh a v důsledku toho zkolabuje velká část hospodářství.

Konkrétně ta „disaster story“ vypadá takto:

1. Přijde extrémní hospodářský šok. Nové mutace viru budou odolné proti vakcíně, šíření zrychlí, vypukne panika, lidé se začnou předzásobovat a zcela omezí zbytné výdaje. Epidemiologická situace se bude dramaticky zhoršovat a řešení nebude v dohledu.
2. Stát narazí na hranici úvěrovatelnosti. Aby v dražbě státních dluhopisů byla na trh umístěna celá emise, vyžene to výnosy z 10-ti letých státních dluhopisů až nad 10% p.a. a bude zřejmé, že umístnění každého dalšího státního dluhu bude už velmi obtížné, drahé, či zcela nemožné – nikdo není ochoten kupovat. Stát nebude schopen fiskálně dále podporovat zastavené hospodářství, aniž by to vedlo k neodvratnému bankrotu nebo měnové reformě (což by v podstatně znamenalo, že škody ze zastaveného hospodářství zaplatí držitelé veškerých finančních aktiv – peněz, dluhopisů - , jimž se tato aktiva znehodnotí, zdaní nebo rovnou zkonfiskují). Většina krizových podpůrných programů bude zastavena.
3. Banky v tuto chvíli přestanou úvěrovat firmy, které budou považovat za mrtvé. Jejich nesplácené dluhy budou zesplatněny. Firmy dluhy nesplatí, nemají z čeho, a banky budou pohledávky za nimi odepisovat.
4. Tím bankám extrémně vzrostou náklady na úvěrová selhání a některým bankám bude hrozit, že tyto náklady převýší jejich kapitál. Bude hrozit kolaps některých bank.
5. Na mezibankovním trhu se zvýší nedůvěra. Banky nebudou ochotny půjčovat jiným bankám z obav před jejich bankrotem. Raději půjčí přebytečnou likdivitu ČNB i za nulovou nebo i zápornou diskontní úrokovou sazbu. Budou tím chránit vklady svých klientů.
6. Nedůvěra na mezibankovním trhu způsobí, že ačkoliv bude 2-týdenní repo sazba na technické nule, sazby PRIBOR budou velmi vysoko – nad 5 a více procenty p.a. kvůli vysoké rizikové prémii na mezibankovním trhu.
7. V tu chvíli se zcela zastaví úvěrování firem kapitálově slabšími bankami, protože si nemohou vypůjčit prostředky na mezibankovním trhu.
8. Dále se i výrazně omezí úvěrování kapitálově silnějšími bankami, protože úrokové sazby úvěrů se posunou nad sazby PRIBOR. Pokud banka nepůjčí jiné bance za méně než 5% p.a., pak firmám a domácnostem půjčí minimálně ještě dráž, což učiní většinu subjektů v hospodářství neúvěrovatelnými.

A TEĎ TO PŘIJDE:

9. Nyní zasáhne ČNB na mezibankovním trhu tak, že bankám s nedostatkem likvidity začne přímo půjčovat reverzními repo-operacemi likviditu a jako kolaterál bude přijímat od bank korporátní a státní dluhopisy. Tím bude jasné, že ČNB nenechá padnout slabší banky v důsledku zamrznutí mezibankovního trhu. Banky se přestanou obávat si vzájemně půjčovat, sazby PRIBOR se opět sníží a úvěrovatelnost firem a domácností se dostane do relativního normálu.
10. Dále bude ČNB půjčovat i nebankovním finančním institucím – leasingovým společnostem a splátkovým agenturám jako např. Home Credit, Provident Financial, Cofidis, apod., které si v normálních dobách půjčují od velkých bank, ale nyní jim velké banky odmítají půjčit. ČNB je zastoupí. Co bude zástavou mi není zcela jasné, asi televize, mobily a přímluva na ose Kellner – Zeman – Rusnok (v případě Home Creditu), nebo prostě bude půjčka bez zástavy. Doba je zlá.
11. A mimo jiné také bude přímo kupovat ČNB státní a korporátní dluhopisy od životních pojišťoven, penzijních fondů a dalších finančních institucí, které budou potřebovat likviditu kvůli nižšímu přijatému cashflow (pojistné, splátky) a vyššímu vydanému cashflow (odkupné životních pojistek, výpovědi penzijního spoření, apod.). To zvýší apetit těchto institucí dále kupovat státní dluhopisy (vědí, že je od nich ČNB pak koupí), což umožní státu další dluh emitovat, sníží se úroky ze státních dluhopisů a stát bude schopen poskytovat další fiskální podporu kolabujícímu hospodářství. Tento bod je tím, co je nejblíže situaci známé jako „tisknutí peněz“, kdy by ČNB dluhopisy kupovala přímo od státu při emisi a stát by tak mohl vytvářet libovolně velký rozpočtový schodek. To se sice ČNB dušuje, že je nadále zakázané (kupovat státní dluhopisy na primárním trhu), ale ve skutečnosti pokud je kupuje na sekundárním trhu a finanční instituce to vědí, není to velký rozdíl. Proto je toto opatření velmi nebezpečné, nežádoucí a ospravedlnitelné pouze v mimořádné době, jako je tato, a to jen na omezenou dobu.

Můj názor na požadavek ČNB je tedy tento: Povolme jim to, ale časově to omezme. Nyní mají tyto rozšířené pravomoce do konce roku 2021. Nechť se to posune do konce roku 2023 s tím, že instrumenty nakoupené a zástavy přijaté díky tomuto rozšíření pravomocí musí z rozvahy a podrozvahy ČNB zmizet nejpozději do roku 2030.

Ahoj, no nakousl jsi to na RT. Body 1 až 8 jsou dost šikmá plocha, ale budiž. Ani v takovém případě nevidím moc důvod, aby to byly nákupy dluhopisů nebankovních korporací, maximálně i jiných finančních, ale to s výhradami, viz níže.

Já jsem včera na tom RT (až ses odpojil) navrhoval k přemýšlení jiný postup - zaměřit se naopak na podporu rodin/domácností a malých/středních firem, tedy že by stát/ČNB/... převzal či garantoval problematické závazky vč. převzetí jejich zajištění (zástavy); tedy by dlužník dlužil státu/ČNB, který by díky teoreticky neomezené likviditě mohl flexibilněji pracovat i se splácením a (ne)zesplatňovaním všech těch úvěrů. Jde mi zejména o hypotéky domácností, které považuji za absolutní základ udržení funkční společnosti a pak úvěry a některé typy leasingů malých a středních firem, které jsou ohroženější z hlediska likvidity. Mimo jiné se tímto podpoří i ty klíčové bankovní subjekty.

Jestli padnou ty finanční korporace typu HC, tak to bude bolet vlastníky, ale nerozpadne se stát. Je tu i konsekvence, že chybným krizovým řízením právě stát může za existenční problémy mnoha firem, problémy s jejich likviditou atd.

Smiřuji se se s tím, že dojdeme k tisknutí peněz, ale nesmířím se s tím, že by měly jít do korporací typu životní pojišťovny, splátkové firmy apod.

[jirimittner]

Ani v takovém případě nevidím moc důvod, aby to byly nákupy dluhopisů nebankovních korporací, maximálně i jiných finančních, ale to s výhradami, viz níže.

Ono to přesně vzato nebude nákup, ale půjčka proti zástavě tím korporátním dluhopisem. V extrémním případě, kterého si Piráti obávají, že by ČNB začala kupovat dluhopisy Agrofertu, to nebude přímo takto, ale bude to tak, že Banka A, která drží dluhopisy firmy Agrofert za třeba 10 mld Kč s výnosností 3% p.a., si nouzově půjčí od ČNB za třeba 4% p.a. a jako zástavu za tuto nouzovou půjčku poskytne právě ten dluhopis Agrofertu. Ta novela má toto umožnit. Nyní je taková zástava pro ČNB nepřijatelná a požaduje státní dluhopis. Za normálních okolností by se to nemělo zvrhnout, protože ta Banka A na této záležitosti tratí - ČNB jí nouzově půjčí s dostatečně odstrašujícím úrokem.

Já jsem včera na tom RT (až ses odpojil) navrhoval k přemýšlení jiný postup - zaměřit se naopak na podporu rodin/domácností a malých/středních firem, tedy že by stát/ČNB/... převzal či garantoval problematické závazky vč. převzetí jejich zajištění (zástavy); tedy by dlužník dlužil státu/ČNB, který by díky teoreticky neomezené likviditě mohl flexibilněji pracovat i se splácením a (ne)zesplatňovaním všech těch úvěrů. Jde mi zejména o hypotéky domácností, které považuji za absolutní základ udržení funkční společnosti a pak úvěry a některé typy leasingů malých a středních firem, které jsou ohroženější z hlediska likvidity. Mimo jiné se tímto podpoří i ty klíčové bankovní subjekty.

Jestli padnou ty finanční korporace typu HC, tak to bude bolet vlastníky, ale nerozpadne se stát. Je tu i konsekvence, že chybným krizovým řízením právě stát může za existenční problémy mnoha firem, problémy s jejich likviditou atd.

Smiřuji se se s tím, že dojdeme k tisknutí peněz, ale nesmířím se s tím, že by měly jít do korporací typu životní pojišťovny, splátkové firmy apod.

Obecně souhlasím. Ale k tomu tisknutí: vždycky je lepší se mu vyhnout. Souhlasím s tím, co říkáš o podpoře hypoték, atd. Ale ať to dělá stát a ať je jasné, kdo to bude financovat - koho víc zdaní, anebo že to zaplatí další generace (schodek). Když dojde k tisknutí, tak to je totéž, jako by se stát rozhodl, že to zaplatí vlastníci finančních aktiv (protože těm se ta aktiva tisknutím peněz znehodnotí). Ale to je zaprvé nespravedlivé - proč právě oni, proč ne vlastníci reálných aktiv, firem, atd.? - a za druhé je to skryté, znehodnocení inflací se děje "neviditelně". Naopak zdanění, i drastické, by umožňovalo transparentnost: tento průšvih zaplatili ti a ti.

[Tibor.Vansa]

A TEĎ TO PŘIJDE:

9. Nyní zasáhne ČNB na mezibankovním trhu tak, že bankám s nedostatkem likvidity začne přímo půjčovat reverzními repo-operacemi likviditu a jako kolaterál bude přijímat od bank korporátní a státní dluhopisy. Tím bude jasné, že ČNB nenechá padnout slabší banky v důsledku zamrznutí mezibankovního trhu. Banky se přestanou obávat si vzájemně půjčovat, sazby PRIBOR se opět sníží a úvěrovatelnost firem a domácností se dostane do relativního normálu.
10. Dále bude ČNB půjčovat i nebankovním finančním institucím – leasingovým společnostem a splátkovým agenturám jako např. Home Credit, Provident Financial, Cofidis, apod., které si v normálních dobách půjčují od velkých bank, ale nyní jim velké banky odmítají půjčit. ČNB je zastoupí. Co bude zástavou mi není zcela jasné, asi televize, mobily a přímluva na ose Kellner – Zeman – Rusnok (v případě Home Creditu), nebo prostě bude půjčka bez zástavy. Doba je zlá.
11. A mimo jiné také bude přímo kupovat ČNB státní a korporátní dluhopisy od životních pojišťoven, penzijních fondů a dalších finančních institucí, které budou potřebovat likviditu kvůli nižšímu přijatému cashflow (pojistné, splátky) a vyššímu vydanému cashflow (odkupné životních pojistek, výpovědi penzijního spoření, apod.). To zvýší apetit těchto institucí dále kupovat státní dluhopisy (vědí, že je od nich ČNB pak koupí), což umožní státu další dluh emitovat, sníží se úroky ze státních dluhopisů a stát bude schopen poskytovat další fiskální podporu kolabujícímu hospodářství. Tento bod je tím, co je nejblíže situaci známé jako „tisknutí peněz“, kdy by ČNB dluhopisy kupovala přímo od státu při emisi a stát by tak mohl vytvářet libovolně velký rozpočtový schodek. To se sice ČNB dušuje, že je nadále zakázané (kupovat státní dluhopisy na primárním trhu), ale ve skutečnosti pokud je kupuje na sekundárním trhu a finanční instituce to vědí, není to velký rozdíl. Proto je toto opatření velmi nebezpečné, nežádoucí a ospravedlnitelné pouze v mimořádné době, jako je tato, a to jen na omezenou dobu.

Můj názor na požadavek ČNB je tedy tento: Povolme jim to, ale časově to omezme. Nyní mají tyto rozšířené pravomoce do konce roku 2021. Nechť se to posune do konce roku 2023 s tím, že instrumenty nakoupené a zástavy přijaté díky tomuto rozšíření pravomocí musí z rozvahy a podrozvahy ČNB zmizet nejpozději do roku 2030.

S tím, aby ČNB poskytovala likviditu reverzními repo-operacemi a jako kolaterál by přijímala korporátní dluhopisy, s dostatečným hair-cutem, bych souhlasil. Existuje právní názor, že to může i dle současné verze zákona

(1) Česká národní banka může poskytnout bankám na dobu nejvýše tří měsíců úvěr zajištěný cennými papíry uvedenými v § 28, popřípadě státními dluhopisy nebo jinými cennými papíry se státní zárukou nebo skladištními listy pro zboží hromadného charakteru plně pojištěné proti ztrátě a poškození, jakož i jinými majetkovými hodnotami.

Korporátní dluhopis je také majetková hodnota, omezení spočívá především v oné 3-měsíční splatnosti. Čemu se bráním, jsou přímé nákupy na dluhovém a akciovém trhu, protože je příliš malý a tudíž snadno manipulovatelný, a ani v nejmenším není reprezentivním obrazem české ekonomiky. Bohužel ČNB odmítala tuto možnost ze zákona odebrat, s argumentem, že to nelze legislativně vymyslet tak, aby to zároveň neznemožnilo repo-operace s bankami, a toto tvrzení předkládala víceméně autoratitativně.
Se splátkovými agenturami je to jednoduché - zárukou by bylo jejich portfolio úvěrů jako takové - i dluhy spotřebitelů jsou pořád jen obchodovatelnými finančními instrumenty, nesoucí výnos. Nevidím ale jediný důvod, proč by měli mít jakýkoliv preferenční přístup ke kapitálu od ostatních českých firem.