Musím se přiznat, že záměr uskutečnění cesty na Tchajwan jsem zpočátku kritizoval. A to zejména z důvodu protichůdného (nekompatibilního) kroku v mezinárodních vztazích mezi Českou republikou a ČLR i s ohledem na politiku EU vůči ČLR. Ač tato kritika trvá (obraz takto praktikované zahraniční politiky ČR vůči ČLR hodnotím jako nekonzistentní, a tudíž snižující hodnověrnost ČR v mezinárodním měřítku, zvláště když zahraniční politika nespadá pod kompetence senátu), stále více ve mě sílí příklon k uskutečnění této cesty.
Důvodem je můj sílící kritický pohled na provedené praktické kroky současné vlády a zejména prezidenta ČR v zahraniční politice směrované k tomuto teritoriu. Základem této kritiky je pro mě vývoj obchodní bilance zejména s ČLR, viz. graf (zdroj dat ČSÚ). Zde se zahraničně-politické kroky hlavních aktérů utvářejících zahraniční politiku ČR v posledních několika letech ukázaly jako naprosto neúčinné vůči negativnímu vývoji vzájemných obchodních vztahů, přičemž ekonomickým vztahům byly mnohdy podřízeny politické ústupky z naší strany (uznání politiky jedné Číny, dle mého soudu pochybná právní závaznost Smlouvy o strategickém partnerství z důvodu neuskutečněné ratifikace Parlamentem ČR).
Co se týče čistě politické roviny vzájemných vztahů ČR s čínským teritoriem (ČLR, Honkong, Macau, Tchajwan), považuji za významný popis stavu a jeho historický vývoj v těchto příspěvcích:
http://blog.aktualne.cz/blogy/olga-lomo ... emid=37499
https://sinopsis.cz/restart-martina-hal ... -politiky/
https://www.echo-wall.eu/guanxi-matters ... ina-policy
https://www.mzv.cz/beijing/cz/politika/ ... e_a_1.html
Za obsahově podstatné považuji zejména, cituji Olgu Lomovou:
V této souvislosti mě však napadá otázka: "Jaké řešení má paní Lomová pro dosavadní rostoucí deficitní obchodní bilanci ČR s ČLR, a tudíž na rostoucí ekonomickou závislost demokratické ČR na komunistické ČLR?" Odpověď, která je jádrem neutěšené "dvojí tváře" české zahraniční politiky ČR vůči výše uvedenému teritoriu, jsem nejen v jejích výše uvedených příspěvcích nenašel.Vývoj vztahů k Taiwanu v USA ukazuje, že Západ reflektuje měnící se poměry ve východní Asii a začíná si uvědomovat pošetilost „politiky jedné Číny“.
Bylo by dle mě krátkozraké organizovat misi pana Vystrčila jako jakýsi pouhý "truc podnik" odpovídající nátlaku ze strany ČLR, viz. citace paní Lomové:
a rozhodně s ní nelze počítat jako s konečným řešením zahraničně-politických a zahraničně-obchodních vztahů s "čínským" teritoriem do budoucna. Ba naopak. Ať mise dopadne jakkoliv, jedno je jisté, v zahraniční politice ČR vůči "čínskému" teritoriu nastala někde docela zásadní chyba. Tedy obraz zahraniční politiky ČR bude každopádně pošramocen."Cesta předsedy Senátu ČR na Taiwan je tedy nejen otázkou zachování vlastní suverenity České republiky a jedinou možnou důstojnou reakcí na hrubý nátlak ze strany ČLR."
Edit: zdroj dat ČSÚ ke grafu.