Publikace Zemědělské sucho v ČR

[anon268]

Pro zájemce ke stažení soubor níže.
Zdroj: www.intersucho.cz

[anon268]

Smutný počtení, dala jsem si včera před spaním...

[anon268]

Při pohledu na fotografii Hladového kamene v Děčíně se zamýšlím nad tím, o kolik více vody můžeme ještě zadržet - v krajině nebo v umělých zásobnících. Veškerá nezadržená a neodpařená voda z české kotliny odteče korytem Labe (https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... Moravy.PNG). Současný průtok Labe v Děčíně je na hranici sucha 111 m3/s. Jestli se nemýlím, tak tímto tempem z české kotliny odteče cca 9,6 milionu m3 vody za den. Při rozloze povodí Labe v ČR, tj 49 933 km² mi vychází, že na 1 km2 by šlo za každý takto suchý den zadržet ještě 192 m3 vody. To je 1.9 dcl na m2. A Labe by bylo komplet suché.

Je pravda, že roční průměrný průtok Labe v Děčíně je 315 m3, takže 2,8 násobek současného stavu. Představuji si, že je to jako bych každé ráno vstal, a na každém m2 zahrady stál půlitr s vodou. Tak si vizualizuji množství vody, které nám v současné době ještě "uteče" do Německa. Na každý můj český metr čtvereční spadne v ročním průměru asi 2l srážkové vody za den. Takže asi čtvrtina z toho je ten nezadržený půllitr, co končí v Labi. Z toho ještě můžeme brát.

Protože ale Labe vysušit nechceme, musíme vodu zadržovat jen ve vlhčích měsících. Kdybychom si řekli, že snížíme průměrný roční průtok Labe na polovinu, a myslím, že by Němci už začali prskat, je rázem z mého půllitru jen hrnek na čaj, tj asi 1/8 veškeré srážkové vody. To mi připadá jako maximální potenciál, který můžeme vůbec chtít zadržovat.

Vím, je to divná matematika. Jsem v hydrologii laik, a možná to mám všechno špatně. Klidně mě opravte. Nicméně se domnívám, že při pokračující klimatické změně nás dlouhodobě nezachrání ani zadržování vody. Ne při současné potřebě. Neberu zatím v potaz omezení odparu a jaké důsledky by mohlo mít.

[anon268]

Agrární komora, která dokument spolu-vytvořila má dlouhodobě obrovský vliv na MZe a lví podíl na tom, že v posledních 30 letech pokračuje hospodaření s půdou a krajinou, které devastuje schopnost zadržovat vodu v krajině. Oni ví, co se děje, jaké to má a bude mít důsledky i jaká opatření se musí udělat, aby se nepříznivé trendy zvrátily. V dokumentu se správně píše o nutnosti zřídit vzorové objekty a vzdělávat zemědělce.....ale co AK dělala 30 let? Jejich heslo je: daňový poplatníku zaplať nebo zničíme veškerou zem.půdu až nebudeme mít co jíst. Daňový poplatník platí a ničení pokračuje...AK nejsou zemědělci, ale agrární dotační průmysl.

Proto Piráti od začátku spolupracují především s ASZ (Asociace soukromých zemědělců - "sedláci), kteří sice taky touží po dotacích, ale alespoň propagují a realizují šetrnější maloplošné hospodaření na rodinných farmách.

Nelze počítat jen srážky a odtok, ve hře je především obnova porušeného malého vodního cyklu (vypaří se u nás a zase vyprší u nás) a vnitřních zásobníků vody v krajině. Existují i horizontální srážky, které se zachytí v korunách stromů a keřů.

Nutná opatření: obnova spodní vody (zasakovací objekty), obnova organické hmoty v půdě, bezorebné technologie, meziplodiny, rekultivace vodních toků (prodloužení), likvidace zemědělských i lesnických meliorací, zmenšení velikosti půdních bloků, vytvoření remízků, průlehů, svejlů. zalesnění degradovaných půd, atd. Do zemědělství musí přijít noví lidé, které tyto věci dělat budou proto, že chtějí a ne proto, že jim to stát bude platit.....(pozemková reforma). Stát a samospráva by měly přesměrovat veškerou podporu na ekologické zemědělství.

Co mohou dělat Piráti na komunální a krajské úrovni? Podpořit šetrně hospodařící zemědělce, pronajatou půdu odebrat AGRO průmyslu a dát jít ekofarmářům, KPZkářům atd.. Zastavit zábory zem. půdy na výstavbu a stavět pouze na brownfieldech.

[Dan.Lestina]

Já jsem byl z tvého příspěvku, Aleši, úplně nadšený, protože jsem sem časem chtěl psát něco hodně podobného, ale ty tam pak zase dáš to zalesňování No nic. Tak virtuální lajk za všechno ostatní.

[anon268]

Souhlasím v principu Aleši.
Je ale potřeba si uvědomit, že Agrární komora nezastupuje jen zemědělce, to je mylná nálepka. Zásadní chyba je, že v Agrární komoře, která má být stavovskou organizací prvovýrobců - zemědělců (jak je to v jiných zemích), jsou začleněni zpracovatelé - mlékárny, jatka, výkupci surovin (bývalé ZZN), potravináři - pekárny. Tedy vliv samotných zemědělců je výrazně menší než třeba v ASZ nebo Zemědělském svazu. Proto nemůžeme počítat s tím, že tato organizace bude nějak razantně postupovat. Navíc je živa z členských příspěvků, které jsou nastaveny podle rozlohy obhospodařované zemědělské, lesní nebo vodní plochy. U členů bez zemědělské půdy je to podle obratu, viz http://www.akcr.cz/txt/prispevkovy-rad
Právo hlasovat mají delegáti, kteří jsou delegování podle výše odvedeného příspěvku. Z toho se dá jednoduše vypočítat kdo má při hlasování největší vliv.
Já se stále ozývám s tím, že nemůžeme jako Piráti házet všechny do jednoho pytle. Znám zodpovědné hospodáře z rodinných farem i středních soukromých podniků i velkých podniků. Na druhou stranu mám tu "čest" znát i nezodpověděné pěstitele, kteří za každou cenu s vidinou rychlého zisku využívají půdu jako výrobní prostředek, bez ohledu na budoucí stav.

Proto bych se neoháněl jen ASZ, i v řadách jsou členové, které bychom vzhledem k jejich přístupu chtěli nepodporovat.

Každopádně publikace profesore Žaluda je důležitá a je třeba s ní pracovat a používat.

[anon268]

Kluci děkuji za super postřehy a vaše názory😉

[anon268]

Já jsem byl z tvého příspěvku, Aleši, úplně nadšený, protože jsem sem časem chtěl psát něco hodně podobného, ale ty tam pak zase dáš to zalesňování No nic. Tak virtuální lajk za všechno ostatní.

https://www.hnutiduha.cz/sites/default/ ... elstvi.pdf

Převod orné půdy na lesní porosty: Přednostně by se měly zalesnit půdně ekologické jednotky na svazích se sklonem nad 17° a dále půdy těžké – glejové, zrašeliněné, různé hydromorfní a semihydromorfní. Z hlediska vodního režimu a obhospodařování jsou nevhodné pro zemědělské využití. V zásadě se jedná o mělké strže, půdy znehodnocené dřevinným náletem a půdy s nevyvinutým půdním profilem. Patří zde také pozemky, které nelze připojit k okolním, ale výměrou a tvarem jsou vhodné k obhospodařování a ochraně nově vzniklých porostů. Systematický výběr vhodných ploch k zalesnění má několik přínosů. Zvyšuje počet kondenzačních (chladnějších) míst v krajině, kde se voda sráží a vsakuje do půdy. Podporuje se tak malý koloběh vody. Roste evapotranspirační potenciál území, vegetace má stále dostatek vody k vypařování. Současně narůstá i půdní retence. Zvláště vhodné je k zalesnění využít pozemky spadající do ÚSES [3].

Pokud hospodaří "zemědělec" tak, že mu na pozemku dochází k opakovaným erozním událostem, tak by mohl kromě pokuty od státní správy (dnes prakticky nefunguje) dostat jako bonus ještě povinnost pozemek zatravnit nebo zalesnit, aby si půda odpočinula...

[Dan.Lestina]

No, z pohledu biodiverzity s tím dost nesouhlasím. Myslím, že se shodneme, že Duha není písmo svaté.

[Pavel.Bosak]

Rád bych tohle líp pochopil. Vychází mi, že na plochu povodí Labe v ČR spadlo v r. 2019 35 km3 vody. Labem přes Děčín odteklo jen 9,5 km3 vody. tj. cca 29%. Podzemních ani povrchových vod nepřibylo. Spíš naopak. Malý koloběh vody v rámci daného území neovlivní celkovou bilanci. Navíc tím Labem proteče i část podzemních vod, které jsme vypumpovali a skončily v kanálu. Takže mi vychází, že minimálně těch 71% veškeré srážkové vody se přes evapotranspiraci dostalo do ovduší a zmizelo od nás luftem pryč.

Znamená to tedy, že náš hlavní problém není nedostatek výparu, ale zejména nedostatek kondenzace? Že když při rostoucí teplotě roste výpar, evropská krajina není schopná stáhnout dostatek vody z ovzduší zpět na zem? Pak mi vychází zalesňování jako logický krok. Jak jinak ochladit krajinu a nakopnout kondenzaci?