COVID-19. Návrh pozice Pirátů k ekonomickým opatřením

[Nikezeus]

A pak samozřejmě, jak už zmiňoval Antonino, je ten jejich význam v tom, že jsou součástí fungování významnějších ekonomických uzlů (ať už v jejich výrobním řetězci, nebo - a to je ještě důležitější - jako jejich zákazníci).

U vyrobnich retezcu je reseni, pokud je dodavatel tak nepostradatelny, ze doje k akvizici odberatelem, konecny odberatel je vetsinou jinak kapitalove vybaven.
Tato krize muze znamenat i prilezitost, preorientovani casti prumyslu od automobilek do jinych sektoru(zdravotnicti, biotechnologie, dalsi zvyseni podilu IT, internetova komerce),takze je otazka ,pokud davat penize z rozpoctu, zda podporovat z dnesniho pohledu ruzne velke dinosaury, nebo nove evolucne nadejne startupy.

A až to bude mít hodně lidí za sebou, můžeme diskutovat o sociální politice.

Asi se budu opakovat, socialni system funguje stejne a je nedotceny, a je nastaven tak, ze dlouhodobe nezamestnanym, kteri nenasli(mozna spise ani nehledali) praci ani behem konjuktury a misto nich zde museli pracovat zahranicni pracovnici, pravdepodobne vyhovuje, takze socialni politika neni zrejme tak tragicka.

[Ondra.kl]

A až to bude mít hodně lidí za sebou, můžeme diskutovat o sociální politice.

Asi se budu opakovat, socialni system funguje stejne a je nedotceny, a je nastaven tak, ze dlouhodobe nezamestnanym, kteri nenasli(mozna spise ani nehledali) praci ani behem konjuktury a misto nich zde museli pracovat zahranicni pracovnici, pravdepodobne vyhovuje, takze socialni politika neni zrejme tak tragicka.

Už ti rozumím - sociální systém je podle tebe v pořádku, když pravděpodobně vyhovuje nemajetným dlouhodobě nezaměstnaným. A nemyslíš že by měl řešit i situaci krátkodobě nezaměstnaných s vlastním majetkem, kterým hrozí že se z nich stanou nemajetní, dlouhodobě nezaměstnaní? Respektive že by nastavení sociálního systému mělo vyhovovat většině obyvatelstva?

Jinak diskuze o sociální politice nás čeká až po krizi - teprve ta dá lidem zkušenosti a motivaci k diskuzi a změnám.

[Nikezeus]

Už ti rozumím - sociální systém je podle tebe v pořádku, když pravděpodobně vyhovuje nemajetným dlouhodobě nezaměstnaným. A nemyslíš že by měl řešit i situaci krátkodobě nezaměstnaných s vlastním majetkem, kterým hrozí že se z nich stanou nemajetní, dlouhodobě nezaměstnaní? Respektive že by nastavení sociálního systému mělo vyhovovat většině obyvatelstva?

Jinak diskuze o sociální politice nás čeká až po krizi - teprve ta dá lidem zkušenosti a motivaci k diskuzi a změnám.

Debata se odchylila od tematu, tak jen kratce: Nedostavaji odstupne a pak na UP cca 60-70% mzdy dalsich nekolik mesicu ? Neni minimalni odpovednost cloveka myslet na horsi casy a delat si nejake uspory?

[Vaclav.Subrt]

Čím více se o tom vládním programu COVID II dozvídám, tím pitomější se mi zdá být. Takže u něčeho, kde je důležitá rychlost, máme hned tři instance, které se k tomu musí vyjádřit a dát na to štempl:
1. záruční banka státu
2. komerční banka
3. EU respektive stát, protože prostředky na záruky jsou z nějakého fondu
Komplikovanější byrokracii by člověk vymýšlel jen stěží.

Vůbec celá filozofie toho programu je jakási pomýlená, když celý ten program je nastavený, jako by se mělo jednat o běžný provozní podnikatelský úvěr se schvalováním a posuzováním ekonomiky žádajícího subjektu a dokonce i s úrokem, který poskytující banka nepochybně nastaví vysoko, když se stát zaručil proplatit 30% součtu jistiny a úroku. Stát podle těch pravidel garantuje 80% jistiny a k tomu ještě 15 až 30% splatné částky včetně úroku. Takže místo bezúročné půjčky přímo od státu podnikateli například ve výši 100 tisíc, kdy to stát na začátku stojí 100 tisíc a podnikatel dostane okamžitě 100 tisíc tu máme systém, kdy po dlouhém schvalování podnikatel dostane 100 tisíc, zadluží se např. 120 tisíci a za 116 z těchto 120 tisíc se mu zaručí stát. Jediným vítězem je komerční banka, která na každý pád získá 16 až 20 tisíc na úrocích, ať už od státu, nebo od podnikatele. Koho vlastně tenhle systém zachraňuje, podnikatele, nebo banky?!

A jak je vůbec stát zajištěný proti situaci, kdy si komerční banka řekne o úrok ve výši třeba dvojnásobku půjčené částky ("vyhlídky jsou nejisté a riziko nesplácení velké"), takže v našem případě bude stát ručit nejen za proplacení 80 tísíc jistiny, ale zároveň dalších až 60 tisíc splatné částky (30% z 200 tisíc)?? Vždyť celý ten systém očividně motivuje banku k nastavení co nejvyššího úroku. Na mě to skoro působí, že celý ten program nevymyslela vláda, ale šéfové velkých bank (kteří se také v počtu vyšším než malém vyskytli v nedávno jmenovaném NERVu II.

Za sebe doufám, že se to celé zadrhne na té byrokracii. Bohužel to bude také znamenat, že se podnikatelům nedostane pomoci. Celý tenhle COVID II je třeba co nejrychleji smést se stolu a nahradit něčím normálním. Je potřeba pochopit, že tohle není běžná situace, a nemohou v ní tudíž fungovat standardní nástroje provozního úvěrování.

[Mikulas.Ferjencik]

Nápad s předčerpáním daňové slevy je podle mě dobrý. Jen jsem úplně nepochopil, jestli se půjde také do mínusu, pokud vyměřená daň za rok 2020 bude méně než 33 tisíc, ale logické by to bylo... Pak by mi to ještě více, než nepodmíněný příjem, připomínalo negativní daň.

Je to konstruováno, jako daňový bonus, takže ano, fakticky negativní daň.

[Jan.Krupka]

Návrh pozice Pirátů by měl obsahovat postupy k záchraně jediného odvětví, které je postiženo ve stoprocentním rozsahu a hrozí mu zánik: CESTOVNÍ RUCH A POHOSTINSTVÍ. Je třeba začít cestou alespoň ročního moratoria na provádění daňových kontrol vůči těmto subjektům, stejně tak zastavení dosavadních doměřovacích řízení před správcem daně týkajících se podniků veřejného stravování, ale i výčepů, barů a provozů zaměřených na podávání nápojů. Za účelem jednoznačného a konkrétního prokázání nákladů (vstupů) deklarovaných v daňovém přiznání při dosahovaných příjmech by současně bylo vhodné toto opatření zkombinovat s pravomocí správců daně ukládat hospodským povinnost vedení zvláštních záznamů potřebných pro správné zjištění a stanovení daně v předepsané formě dle § 97 ZDPH. Finanční správa může vytvořit závazný vzor analytických výstupů manažerského účetnictví stanovením kompletních podkladů pro cenotvorbu - tj. kalkulace rozpočtu na jednotlivé produkty, obchodní marže, obratovost zásob, rentabilita výnosů.

Tohle beneficium si hospody zaslouží, zároveň všichni víme, jaké možnosti "optimalizace" tento druh podnikání nabízí.

[jirimittner]

Čím více se o tom vládním programu COVID II dozvídám, tím pitomější se mi zdá být. Takže u něčeho, kde je důležitá rychlost, máme hned tři instance, které se k tomu musí vyjádřit a dát na to štempl:
1. záruční banka státu
2. komerční banka
3. EU respektive stát, protože prostředky na záruky jsou z nějakého fondu
Komplikovanější byrokracii by člověk vymýšlel jen stěží.

Vůbec celá filozofie toho programu je jakási pomýlená, když celý ten program je nastavený, jako by se mělo jednat o běžný provozní podnikatelský úvěr se schvalováním a posuzováním ekonomiky žádajícího subjektu a dokonce i s úrokem, který poskytující banka nepochybně nastaví vysoko, když se stát zaručil proplatit 30% součtu jistiny a úroku. Stát podle těch pravidel garantuje 80% jistiny a k tomu ještě 15 až 30% splatné částky včetně úroku. Takže místo bezúročné půjčky přímo od státu podnikateli například ve výši 100 tisíc, kdy to stát na začátku stojí 100 tisíc a podnikatel dostane okamžitě 100 tisíc tu máme systém, kdy po dlouhém schvalování podnikatel dostane 100 tisíc, zadluží se např. 120 tisíci a za 116 z těchto 120 tisíc se mu zaručí stát. Jediným vítězem je komerční banka, která na každý pád získá 16 až 20 tisíc na úrocích, ať už od státu, nebo od podnikatele. Koho vlastně tenhle systém zachraňuje, podnikatele, nebo banky?!

A jak je vůbec stát zajištěný proti situaci, kdy si komerční banka řekne o úrok ve výši třeba dvojnásobku půjčené částky ("vyhlídky jsou nejisté a riziko nesplácení velké"), takže v našem případě bude stát ručit nejen za proplacení 80 tísíc jistiny, ale zároveň dalších až 60 tisíc splatné částky (30% z 200 tisíc)?? Vždyť celý ten systém očividně motivuje banku k nastavení co nejvyššího úroku. Na mě to skoro působí, že celý ten program nevymyslela vláda, ale šéfové velkých bank (kteří se také v počtu vyšším než malém vyskytli v nedávno jmenovaném NERVu II.

Za sebe doufám, že se to celé zadrhne na té byrokracii. Bohužel to bude také znamenat, že se podnikatelům nedostane pomoci. Celý tenhle COVID II je třeba co nejrychleji smést se stolu a nahradit něčím normálním. Je potřeba pochopit, že tohle není běžná situace, a nemohou v ní tudíž fungovat standardní nástroje provozního úvěrování.

Není to tak. Ale chápu, že banky tradičně vyvolávají ve společnosti sentimenty. Tak popořadě:

1. Bezúročná půjčka z pohledu podnikatele nelze. Vzali by si ji všichni. Zcela by absentovala zodpovědnost za rozhodnutí a podnikatelské riziko. Kdo jiný než podnikatel může nejlépe uvážit svoji ekonomickou situaci a strategii jak dál?
2. Nekrytí úroků ze zdrojů ČMZRB nelze. Komerční banky by úvěry neposkytly, protože riziková prémie by musela být v této chvíli příliš vysoká.
3. Negarantovat splacení jistiny z velké části (80%) nelze ze stejného důvodu jako u bodu 2
4. Poskytovat bankám 100% garanci nelze, protože banky by pak dávaly úvěry každému bez jakéhokoliv vyhodnocení, i předem ztraceným projektům. Banky na případné ztrátě musí participovat.
5. Úrok nebude nastaven komerčními bankami extrémně vysoko, protože to schvaluje ČMZRB. Naopak dohoda s bankami je taková, že úroky budou na dolní hranici standardního pásma.
6. Koho program zachraňuje - banky? Vůbec ne. Počkejme si na pololetní hospodářské výsledky bank. Zisk tohoto roku bude obětován. A akcionáři bank s tím souhlasí a podporují to, protože chápou, že když nepřežijí klienti bank, nepřežijí pak ani banky. Banky chtějí zachránit své klienty i za cenu obětovaného zisku jednoho roku.
7. V této situaci nemohou fungovat standardní nástroje úvěrování? Naopak, nyní právě musí fungovat, abychom nerozdávali z eráru hlava nehlava i na zcela nesmyslné akce a pak se z té sekyry ještě 20 let vzpamatovávali.
8. Stát se nezaručí proplácet 30% jistiny a úroku. 20% není míra selhání, ale míra participace bank na selhání. To selhání se proboha nesmí pohybovat v desítkách procent, právě proto to musí banky řídit, aby takové nesmyslné plýtvání veřejnými zdroji zastavily. Když to banky dobře uřídí, bude míra selhání třeba kolem 2,5% a z toho stát pokryje 2% a za bankami půjde 0,5%. To jim právě umožní dávat nízké úrokové sazby.

Není to vymyšlené tak špatně. Není to ani první pokus. První pokus byl COVID-I (přímé úvěrování hospodářství přes státní agenturu ČMZRB), které bylo vyloženým nesmyslem a rychle skončilo. Druhý pokus, COVID-II je naopak správné řešení. Viz:

Covid I je průser, řešíme, aby Covid 2 průser nebyl. Měl by být odpálen příští týden.

Asi to bude znít ode mě trochu podjatě, ale prosperující banky jsou symptomem prosperujícího hospodářství. Banky jsou nervovou soustavou hospodářsví. Úvěrováním rozhodují o tom, jaký nápad se má realizovat a jaký ne. Pokud banky rozhodují správně, dělají se dobré projekty a daří se splácet, mají zisk, hospodářství roste a společnost bohatne. Dobře fungující a prosperující bankovní systém je v zájmu všech. Naopak banky, které by rozdávaly úvěry podle politického zadání bez ohledu na hospodářskou smysluplnost, jsou ohrožením země (třeba taková IPB).

[Vaclav.Subrt]

Asi to bude znít ode mě trochu podjatě, ale prosperující banky jsou symptomem prosperujícího hospodářství. Banky jsou nervovou soustavou hospodářsví. Úvěrováním rozhodují o tom, jaký nápad se má realizovat a jaký ne. Pokud banky rozhodují správně, dělají se dobré projekty a daří se splácet, mají zisk, hospodářství roste a společnost bohatne. Dobře fungující a prosperující bankovní systém je v zájmu všech. Naopak banky, které by rozdávaly úvěry podle politického zadání bez ohledu na hospodářskou smysluplnost, jsou ohrožením země (třeba taková IPB).

Ano, taková je přesně úloha bank. Rozhodovat o tom, který projekt se realizuje a který ne. Ovšem, kde vidíte paralelu se situací, kdy je potřeba nahradit ztráty podnikatelům vzniklé v důsledku zákazu činnosti? On už sám fakt, že jde o vratnou půjčku je vůči podnikatelům docela tvrdý, proto bych dokonce uvažoval o tom, že by nemusela být vrácena celá jistina. A napařit k tomu ještě úrok, i kdyby "nízký" pětiprocentní...?

Já tam nevidím ani žádnou kontrolní funkci těch bank, protože ony nemají důvod někomu nepůjčit. Na každý pád dostanou svoje zpátky, a ještě něco navíc, ať už od státu nebo od podnikatelů. V nejhorším případě nedostanou jen celý úrok. Možná banky nebudou mít mnohamiliardové zisky jako v uplynulých letech, to se dá předpokládat, ale tento program je postavený tak, aby z něj profitovaly, což se mi zdá krajně neetické.

[RomanRous]

Tato krize muze znamenat i prilezitost, preorientovani casti prumyslu od automobilek do jinych sektoru(zdravotnicti, biotechnologie, dalsi zvyseni podilu IT, internetova komerce),takze je otazka ,pokud davat penize z rozpoctu, zda podporovat z dnesniho pohledu ruzne velke dinosaury, nebo nove evolucne nadejne startupy.

Bude nějaká pirátská iniciativa na "chytré úspory a změny ve financování"?? Krize je na tyto iniciativy nejlepší čas ...
- Obecně si myslím, že třeba spousta věcí by mohla být převedena do rozpočtů měst (ať si třeba rozhodují sama o sportu a kultuře).
- Taky ty podpory dinosaurů a montoven a skladišť a bank jsou nespravedlivé a ideální by bylo zahájit sociálně přijatelnou cestu pro postupnou reformu ekonomiky tak, aby třeba do 5-ti až 10-ti let fakticky skončila vláda různých lobby skupin, které prosazením svých zájmů ničí příležitosti všech ostatních.
... a možná by se dalo někde v Evropě nebo světě někde inspirovat ... můj oblíbený Singapur to asi nebude, ale třeba aspoň Estonsko?

[Antonino.Milicia]

Asi to bude znít ode mě trochu podjatě, ale prosperující banky jsou symptomem prosperujícího hospodářství. Banky jsou nervovou soustavou hospodářsví. Úvěrováním rozhodují o tom, jaký nápad se má realizovat a jaký ne. Pokud banky rozhodují správně, dělají se dobré projekty a daří se splácet, mají zisk, hospodářství roste a společnost bohatne. Dobře fungující a prosperující bankovní systém je v zájmu všech. Naopak banky, které by rozdávaly úvěry podle politického zadání bez ohledu na hospodářskou smysluplnost, jsou ohrožením země (třeba taková IPB).

Ano, taková je přesně úloha bank. Rozhodovat o tom, který projekt se realizuje a který ne. Ovšem, kde vidíte paralelu se situací, kdy je potřeba nahradit ztráty podnikatelům vzniklé v důsledku zákazu činnosti? On už sám fakt, že jde o vratnou půjčku je vůči podnikatelům docela tvrdý, proto bych dokonce uvažoval o tom, že by nemusela být vrácena celá jistina. A napařit k tomu ještě úrok, i kdyby "nízký" pětiprocentní...?

Já tam nevidím ani žádnou kontrolní funkci těch bank, protože ony nemají důvod někomu nepůjčit. Na každý pád dostanou svoje zpátky, a ještě něco navíc, ať už od státu nebo od podnikatelů. V nejhorším případě nedostanou jen celý úrok. Možná banky nebudou mít mnohamiliardové zisky jako v uplynulých letech, to se dá předpokládat, ale tento program je postavený tak, aby z něj profitovaly, což se mi zdá krajně neetické.

Úplně stejně budou banky profitovat z odkladu hypoték, protože po to dobu bude dlužníkům běžet úrok z jistiny. Banky (a lidé za nimi) stojí u počátku mnoha krizí a většinou na nich i profitují.