, která se zobrazuje, pokud jste přihlášeni.
přestože jsem chtěl původně svou žádost o členství ještě nějkou chvíli pozdržet, situace se trochu změnila v několika směrech. Díky mým aktivitám (propagaci Pirátů, a aktivitám kolem komunálních voleb v obvodě - a tím i vnímání ze strany okolí) myslím, že by se mi tyto aktivity mnohem komfortněji prováděly se statusem člena.
Chtěl bych Vás tedy požádat o zahájení procesu přijetí.
O mé maličkosti:
Narodil jsem se v červenci roku 1984 a celý život bydlím v pardubickém obvodě PCE VI. Nevím proč, ale od páté třídy jsem přešel na ZŠ s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů, což byl docela paradox, protože předchozí 4 roky byly ve znamení boje s matematikou
Ale stalo se a druhý stupeň na této škole mimo jiné začal také "programovacím jazykem" Karel, o rok později Pascal - to formovalo moje pozdější profesní směřování.Nemůžu říct, že bych byl nějak pilný student, vždy to tak nějak klaplo a tak se mi podařilo celkem bez problémů dostat na SPŠE v Pardubicích, obor sdělovací technika. Tam začal můj postupný odklon od IT směrem k elektrotechnice a myslím, že to nebyla špatná volba. Měli jsme štěstí na vyučující, kteří přišli z oboru a dokázali vykládat poutavě, i když jsme si toho moc nevážili - což asi s odstupem času lituje každý.
Na vejšku jsem nechtěl ale mám prozíravé rodiče - takže jsem si podal přihlášky na ČVUT - FEL a UPCE - DFJP, obě úspěšně. Vzhledem k mé lenosti a letní lásce zvítězil domov.
Takže jsem začal studovat Aplikovanou informatiku v dopravě. To bylo sice fajn - umím spočítat jeřáby v přístavu, ale úroveň té informatiky byla srovnatelná s tím, co jsme brali zhruba od šesté třídy ZŠ na Dukle, znovu to samé od prváku na střední a do třetice na VŠ, a to moc nemotivuje. Naštěstí jsem nebyl v tomto smutném rozpoložení sám a spolu s několika dalšími kamarády jsme si v té samé budově našli Ústav elektrotechniky a informatiky - pozdější FEI a následující rok začali se studiem v oboru Komunikační a mikroprocesorová technika a o tři roky později pokračovali v navazujícím oboru Komunikační a řídící technika. Bylo to fajn. Zase jsem měl pocit, že dělám něco, co mě baví, s lidmi, kteří své práci rozumí.
Zkusil jsem i doktorské ale zjistil jsem, že to nejde moc skloubit se situací, kdy stavíte dům a splácíte hypo, nehledě na publikační tlak i v situacích, kdy ještě není vlastně co publikovat. Ale učit mě bavilo a rád bych se k tomu někdy vrátil.
Zhruba před pěti lety, během tradičního sousedského zasedání "uzrála" myšlenka na další studium. Pracovně jsem předtím byl na konferenci, kterou pořádala Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB a Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství a moc se mi to zalíbilo. Přijímačky byly brnkačka, resp. - chtělo si to něco spočítat, ale nic neporazitelného. A tak začala má další studijní epocha, tentokrát v oboru Bezpečnostního inženýrství, konkrétně Havarijní plánování a krizové řízení - někde to nazývají "hasičskou hnojárnou". Na otázku proč studium zase od bakaláře a co z toho budu mít, odpovídám jednoduše - baví mě to a rád se někam posouvám, o titulech to dneska není. Opět jsem narazil na lidi, kteří mají profesně mnoho za sebou a musím ocenit, že jako s dálkaři, s námi zachází jako s partnery. A o to víc si toho studia cením. Letos bych chtěl obhájít bc. práci na téma:
Zajištění rádiového spojení složek integrovaného záchranného systému v budovách
Pracovní historie:
Zkusil jsem si ledacos, od letní brigády spočívající ve vážení semen a granulí, přes měsíční práci v roli poštovního doručovatele, montéra skladových regálů, dlouholetou brigádu v jednom nadnárodním řetězci s rychlým občerstvením - což byla mimo jiné zkušenost, která mě osobně hodně posunula, ikdyž to může znít komicky - až po první reálné zaměstnání v oboru.
Začal jsem v oboru pracovat v roce 2004, dva měsíce po maturitě a souběžně se studiem na VŠ. Nejprve jako pomocná síla ve vývoji (překreslování schéma, příprava mechanických výkresů a dokumentace, stavba prototypů), později pod vedením zkušenějších na vlastních projektech, hlavně z oblasti řízení a automatizace všeho, co se hýbalo, něco měřilo atd... Dělal jsem to 3 roky. Musím říct, že práce v této firmě byl vstup do jiného světa - z pohledu bastlíře, tam jsem si uvědomil, jaký je rozdíl mezi takovým domácím kutěním a profi vývojem a výrobou. Všem, co mě v této první reálné práci vedli, za mnoho vděčím.
V bakalářské práci jsem se věnoval využití GSM pro určování polohy. To mě přivedlo k mému současnému zaměstnavateli. Začal jsem pracovat v oddělení vývoje VF zařízení a protože jsem byl VF nepolíben, věnoval jsem se především různým doplňkovým a testovacím zařízením, postupem času jsem začal do problematiky trochu vnikat a jak šel čas, začal jsem psát články a příspěvky na konference a věnovat se také marketingu. Zlom nastal na konci roku 2016, kdy jsem přešel z vývoje do obchodu. Je fajn vidět, jak zákazníci ocení obchodníka, který produktu rozumí, protože ho sám pomáhal vytvářet
Práce v obchodu mi dala kromě jiného také náhled do toho, jak fungují veřejné zakázky a že by se tam dalo ledacos zlepšit. Na tomto poli totiž není nic horšího, než když vidíte, že si zadavatel musí koupit úplně něco jiného než chtěl, jen proto, že někdo zmastil zadání a někdo jiný toho využil.
Od roku 2007 mám ŽL. Nejpve jsem ho využíval jako externí redaktor technicky zaměřených serverů, psal reportáže a recenze a testoval výrobky. Byl to super přivýdělek. Dnes se zabývám hlavně vývojem a výrobou zařízení pro automatizaci v zemědělství a lesnictví. Jak šel čas, zjistil jsem, že toho je na jednoho člověka moc, takže z vývojáře se ze mě stal více manažer, shánějící a přehazující práci a peníze.
Mezi drobnosti, spíše pro radost patří tvorba webů a online marketing.
Má politická historie
Remcal jsem vždycky. Kvůli jídlu, kvůli škole a časem taky kvůli politice. K mým oblíbeným pořadům patřily nedělní Otázky Václava Moravce.
Na plno se můj zájem o veřejné dění projevil po přestěhování do vlastního někdy v roce 2011. Jenže v té době jsem byl stále jen takový remcal, co se ozve, když se mu něco nelíbí.
Moje první reálná aktivita se udála ve chvíli, kdy Rada města pod vedením doktorky Fraňkové začínala uvažovat o zrušení městských obvodů v Pardubicích. Jde o dost ožehavé téma, kde na jedné straně stojí prostředky na provoz obvodů, na druhé řešení reálných problém občanů městských částí, kam z centra není moc vidět. Jsem dodnes přesvědčený, že obvody by zasloužily určitou redukci, ale jsem odhodlaným zastáncem "venkovských" obvodů. Málokdy se totiž stalo, že by některý ze zastupitelů města zvolených v našem obvodě, skutečně hájil zájmy místní části (až na čestné vyjímky). V tom je ÚMO VI nepostradatelný. Když se vrátím k věci. Rada města si nechtěl vzít na triko, že zruší (po souhlasu zastupitelstva - jde o změnu statutu města) obvody a tak (vzhledem k obecné kritice obvodů v médiích) vyhlásila referendum o zrušení obvodů. To se skupince lidí v našem obvodě moc nelíbilo, založili petiční výbor s cílem předložit zastupitelstvu MO VI petici vedoucí k referendu o odtržení MO VI od Pardubic. Přestože nejsem velkým zastáncem samostatnosti, hrozba zrušení obvodů vedla k mé spolupráci s výborem a sbírání podpisů. K referendu o odtržení nakonec naštěstí nedošlo, protože referendum městské se vzhledem k nízké účasti voličů nestalo závazným a představitelé města neměli dost odvahy zrušit obvody na vlastní triko.
Netrvalo dlouho a následovaly komunální volby v roce 2014. Usoudil jsem, že remcání nikam nevede a bylo by lepší něco dělat. Vstoupil jsem proto do nového místního hnutí Pardubice pro lidi a stal se jedním z kandidátů ve volbách. Naše hnutí vyhrálo v několika obvodech a má 3 starosty. Ve volbách do města jsme propadli, tak jako většina stran. Po volbách jsem byl nominován do místní komise Popkovice (ze které jsem po čase odešel) a Komise pro rozvoj obvodu a dopravu (kde jsem dodnes). Obecně nejsem moc spokojený s tím, jak jsou komise málo využívány ale z pozice pouhého člena s tím moc neudělám. Rozhodl jsem se tedy kandidovat i letos s cílem být zvolen za zastupitele.
Důvod proč nepokračuji s PPL ale chci být součástí pirátského týmu je několik. Nechci pomlouvat potenciální konkurenci ve volbách, to není můj styl, ale obecně se dá říci, že mi vadí především malé zapojení členské základny a obecně nečinnost členské základny v období mezi volbami a změna pohledu na morální profil některých významných zástupců hnutí. Vzhledem k tomu, že Piráty sleduji už více než dvě volební období (a přiznávám, že ještě před čtyřmi lety pro mě byli na celostátní úrovni nevolitelní), jsem přesvědčený, že principy, na kterých je PS postavena, jsou právě ty principy, které by měly tvořit slušnou politiku na všech úrovních. Pirátská strana je tedy z tohoto pohledu logická (a po euforii při spolupráci před volbami do PS i srdcová) volba.
Čemu bych se chtěl věnovat
Hlavně našemu obvodu. Za uplynulé volební období došlo k mnoha věcem, které je třeba napravit. Jsou to vztahy s dobrovolnými hasiči, kteří před pěti lety začali oživovat kulturní a společenské dění a kvůli "poměřování pindíků" to celé ustalo. Spolupráce s komisemi místních částí a jejich aktivnější zapojení do řízení obvodu + participativní rozpočtování tak, aby se náš obvod věnoval spravedlivě všem místním částem a nedělil občany na ty potřebné a méně potřebnější. Zvýšení transparentnosti a otevřenosti obvodu. Náprava některých dopravních a instrastrukturních dluhů + spousta dalších věcí, které procházely nejen naší komísí, ale nebyly reflektovány.
Myslím, že jsem se už rozkecal dost
Pokud Vás bude zajímat něco dalšího, rád zodpovím jakoukoliv otázku.
