Zdanění cukrovinek a tučných jídel?

[Pavel.Opatril]

já třeba cukr nepoužívám - nesladím kávu ani čaj, piju čistou vodu. občas ale pečeme nějakou buchtu, dětem koupím sladkost... nemyslím si, že se neumím ovládat, nemyslím si to ani o svých dětech a žádnou péči navíc vyžadovat určitě nebudeme - tak proč mě a mé děti chceš trestat napařením daní?

Jasně, vždyť já netvrdím, že každý, kdo někdy pozřel nějakou sladkost má problém se sebeovládáním. Obezitu si nevypěstuješ tím, že si dáš jednou do týdne něco sladkého ke kávě. Taky netvrdím, že děti nemají jíst sladké, sám jsem ho jako dítě jedl rád a nadváhu jsem nikdy neměl. Mluvím o megalomanství. Kdo se přežírá sladkostmi, ten tím pádem víc přispěje do kasy. Když si jako rozumný člověk koupíš jednou týdně zákusek, nebo krabičku lentilek svému dítěti a zaplatíš za to o dvě koruny víc, tak to není zásah do rodinného rozpočtu, ale ti kdo se cpou jak prasata zaplatí tím pádem mnohem víc a přispějí si tak na léčbu svých budoucích zdravotních následků.

[Mikulas.Peksa]

Nebylo by možno udělat nějakou anketu? Osobně si myslím, že přímá demokracie v zemi, kde je národním jídlem vepřo-knedlo-zelo zalité plzní, udělá s touhle myšlenkou krátký proces....

[Ondrej_Marek]

a co třeba takhle: nařízení jako to je jinde ve světě o označení složení výrobku .. unifikovaná cedulka (vzhledem a fontama jako je treba na cigarech) s trochou inovace:
povinnym online linkem (qr kód) v nějaký veřejně dostupný databázi balených výrobků..
a pak nařízeni že stvrzenka o prodeji má na sobě QR kód s celým nákupem.. na internetu to pak ušetří čas s hledáním složení a člověk si tak bude moct sesumírovat co do sebe za nějakou dobu nacpal za šmakulády

alternativně (ještě míň nařizování) - zkusit ukacat nějakej velkej řětězec aby šel příkladem (můžou to použít jako marketingovej nástroj).. i když by si tim potenciálně stříleli do vlastních nohou jak ojebávaj spotřebitele jako třeba
"masným výrobkem" místo masa nebo "máslíčkem" místo másla apod

ani jedna z těch variant by nebyla pro výrobce zrovna zadara ale myslím, že by se to neslo v duchu našich ideálů - rozumná regulace dávající spotřebitelům maximum informací za relativiní minimalizace opruzu všech zůčastněných (pokladny co by nedokázaly tisknout grafiku - ten QR kód - by normálně tiskli URL)

[Jana.Syrovatkova]

Takže jen další nařízení a regulace a další příkazy pro obchodníky. Občas pochybuji, zda jsem opravdu mezi Piráty a ne mezi sbírkou EU-byrokratů.

[anonym2064]

čoko.jpg

[Ondrej_Marek]

Takže jen další nařízení a regulace a další příkazy pro obchodníky. Občas pochybuji, zda jsem opravdu mezi Piráty a ne mezi sbírkou EU-byrokratů.

co je tedy podle vás alternativa? v rámci takové logiky proti ochraně spotřebitele by se vlastně mohly zrušit i stávající regulace ohledně popisu složení nebo původu výrobku a jít ještě víc na ruku velkým řetězcům.. jak pirátské

jinak bych to co sem psal rozdělil do dvou věcí - formální úprava a zveřejnění informace o výrobku - etiketa a internetové informace - to dopadá na výrobce a nikoliv (pře)prodejce; ta druhá věc - ty QR kódy nákupu to by samozřejmě nemohlo být nařízení, to je jen komfort zákazníka a tudíž by to bylo lepší na to apelovat a přemlouvat obchodníky, že by to mohl být pro ně marketing

základem svobodné volby je informovanost - lidem by mělo být dostupno maximum relevantních informací, které nejsou jen marketingem obchodníka, pro kvalitní rozhodování .. a není osvobozování informací jedním z našich pilířů?

[anonym2064]

dokud bude prioritní volný zisk, tak to bude vždy na úkor kvality. Dokud budu chtít nebo muset kupovat levnější tak se budu muset spokojit s horší kvalitou. Dokud budou fungovat monopoly, tak budou levnější a jídlo bude méně kvalitní. Tak funguje trh a jediná páka je regulace. Pirátské je cokoliv, co nepodporuje monopoly teda vlastně i ty regulace nebo ne?

[Vojtech.Voparil]

Nebo ne. Ale informační povinnost je dle mého názoru obecně správný krok (vyjma např. povinných energetických štítků u individuální výstavby).

[Martin.Kucera]

Když si jako rozumný člověk koupíš jednou týdně zákusek, nebo krabičku lentilek svému dítěti a zaplatíš za to o dvě koruny víc, tak to není zásah do rodinného rozpočtu,

Zdá se že není, ale za rok se to nasčítá a u čtyřčlenné rodiny (dva rodiče a dvě děti) to dá nějaké čytři stovky, za což už pořídíš jedny dětské boty.
(A rodin, které žijou od výplaty k výplatě, AFAIK není úplně zanedbatelné množství.)

A teď zvaž tohle:
- Ti, co se dnes sladkostma přežíraj, jsou na tom nejspíš finančně dobře, takže když kvůli tomu budou muset měsíčně zaplatit o stovku víc, nejspíš to ani nepocítěj.
- Ti, co obracejí každou korunu, ale rádi by jednou týdně dopřáli sobě a dětem drobnou radost (která při takto nízké frekvenci nebude mít zdravotní dopad), to v ročním součtu pocítí (viz výše).
Toho chceme docílit?

[Maria.Vasickova]

Vy si prostě nedáte říct. Pořád tady je cítit tu snahu vnucovat lidem SVOU pravdu. Já přece vím, co je zdravé a prospěšné! Špekáčky jsou špatné, rajčata dobrá. Já bych citoval (tak trochu) jednu dietoložku: Pohanka ve stresu je mnohem horší, než hranolky u mekáče v pohodě.
Milí zlatí, přestaňte si konečně myslet, že daně jsou od toho, abychom ovlivňovali chování lidí. Nechte lidem SVOBODU v rozhodování, co je pro ně dobré a co ne. Dejte jim co nejvíce INFORMACÍ a nechte na nich, aby se ROZHODLI. Kdo jsme? Proroci? Abychom vnucovali lidem, co si mají myslet a co mají dělat?
Daně vybírejme, aby měl stát na pokrytí potřeb. Volme takové typy daní a takové způsoby výběru daní, aby to neubližovalo společnosti jako celku. Ale PROBOHA nestavějme se do role spasitelů a s plápolajícím mečem daňové knuty vymáhat to jedině správné chování.
Takže když se tady chceme bavit o výběru daní od tlusťochů, neberme si do huby takové bohulibé činy, jako je předělat je na ty správně rostlé občánky. Položme si otázku, zda to bude dost daní, zda to neublíží lidem. Ale nechte si ty spasitelské představy od cesty!

A na závěr bych položil jednu otázku: Piráti?

A pak jedno doporučení: Nech brouka žít!

Líbí se mi jak to napsal Petr Němeček" Myslím si, že bychom měli jít cestou zachování svobody volby, ale s možností státu ovlivňovat ekonomickou výhodnost různých možností."
Pokud mi stát nařizuje plať zdravotní pojištění a nedá mi možnost volit způsob řešení svých potíží, aniž by mne to ekonomicky nezruinovalo (tedy není ochoten platit alternativní léčbu) (kdo je prorokem ve způsobu léčby?)tak proč nemohu říct, že bych uvítala opatření, aby se lidé o sebe více zajímali?
Petrosi, vybízíš tady ke svobodě a přitom říkáš "nedělejte to a to". Jak to jde dohromady? Dnes jsem si přečetla od jednoho slovenského Piráta : "Dávame si za cieľ dostať myšlienku slobody, nezávislosti a zodpovednosti do povedomia ľudí okolo nás. Pretože ak si nebudeme slobodu uvedomovať a vážiť, vezmú nám ju ani nezbadáme ako. Už sa tak deje."
V čem vidím, že je mi upírána svoboda v oblasti jídla? Třeba v tom, že když přijdu do restaurace, tak mám možnost volit z deseti jedno jídlo(pokud vůbec) ale čest výjimkám. Že za kvalitním jídlem musím měřit spousty km a hodin, a že mne to stojí o to více. Čím to je? Nedostatkem informací? Myslím spíše ekonomickou neochotou. (jo, jistě se najdou chytráci, kteří řeknou, že nemusím chodit do restaurací, ale právě fakt, že ty, do kterých bych šla ráda jsou drahé a po čase obvykle zaniknou právě z tohoto důvodu. A přitom právě tyto provozovny by mohly být také informační buňkou společnosti
Vnímám tyto diskuze jako inspiraci. Jak jinak než vzájemnou komunikací lze dojít ke konsenzu? Každý chápe pod pojmem něco jiného. Jedině tak, že si povíme co jak kdo vnímá a rozumí, se můžeme pochopit.
Ano, nechme lidi aby se rozhodli. Mnozí to už udělali, protože pochopili na vlastních potížích, k čemu je jim to užitečné. Pořád přemýšlím, co vede lidi k tomu, aby jiným řekli, k čemu vedla jejich zkušenost a jak by mohli dojít k podobné aniž by museli zkusit jak to bolí (protože moudrý se učí na chybách těch jiných a málo informovaný na těch svých)
Chápu každou námitku proti omezování a regulacím, také nejsem z toho ve vytržení, když mi někdo nějak něco upírá, je však myslím na místě, pokud umíme vhodně říct, že se nám to něco a nějak nelíbí. Každý to říká jak je mu blízké a jak to umí. To bude tím, že jsme každý jedinečný, a to je to nádherné na životě☼