Ahoj všem,
přezkumné orgány považuji za důležitou součást vnitřního fungování strany a považuji za zásadní, aby fungovaly řádně a přínosně pro celou stranu. Proto jsem napsal několik dotazů na kandidáty. Nijak nezastírám, že vycházejí z mých dlouhodobě známých názorů a je na kandidátech, aby případně v odpovědi nabídli jiný přístup k tématu, který považují za vhodnější.
Dotazy jsem se snažil koncipovat tak, aby se týkaly výlučně předpokladů konkrétního uchazeče a jeho hodnotových názorů, naopak aby se netýkaly aktuální podoby předpisů, za kterou odpovídá zejména republikový výbor, nebo běžících případů, k nimž by se kontrolní komise neměla vyjadřovat jinak než z procesních hledisek či stanovenými postupy. Dotazy jsou přitom přizpůsobeny tématům, která považuji za nejaktuálnější pro současnou situaci Pirátské strany a zkušenosti s činností těchto orgánů. Byl jsem jak členem kontrolní komise, tak později členem rozhodčí komise, takže mám trochu přehled, o co v této činnosti jde. Na některé z dotazů, které jsou tak označeny, prosím odpovězte ano/ne a případně odpověď rozveďte, u jiných není taková odpověď možná a je třeba se k nim vyjádřit podrobněji.
Kvalifikace. Ve zprávě Konsentu je citován názor jednoho člena/členky: Problém je v tom, že v kontrolní komisi jsou výrazně zastoupení jedinci, kteří mají nulové zkušenosti z praxe a podle aktuálních předpisů mohou vyhodnocovat (obvykle na základě podnětu) kdo a jak plní politický program a na základě toho pak postihují ostatní, kteří (na rozdíl od nich) něco dělají. Proto se ptám:
1) Jaká je vaše kvalifikace pro výkon kontrolní činnosti? Zejména vzdělání a zkušenosti z praxe, kde člověk přichází do kontaktu s dalšími lidmi a vykonává pro ně nějakou službu?
Nestrannost. Kontrolní komise byla historicky někdy obsazována lidmi, kteří se profilovali jako vnitrostranická opozice, podobně jako kontrolní výbory v zastupitelstvech. Odlišnost spočívá v tom, že kontrolní výbor je politický orgán obce, zatímco kontrolní komise strany by měla být apolitická a její členové postupovat nestranně. Existuje řada způsobů, jak si neustále udržovat nestrannost, jedním z důležitých je třeba stýkat se s lidmi napříč bublinami. Někteří přitom právě neuspěli ve volbě do funkce politické a nyní se hlásí do funkce apolitické, což je výrazná změna, kterou si ne každý uvědomuje. Proto se ptám:
2) Jak zajistíte, abyste vykonávali svou funkci skutečně nestranně a nepromítali do ní politické názory či osobní averze a historické neshody?
Střet zájmů. Nyní se dostáváme k důležitému okruhu pro obecné posouzení nestrannosti, aby nedocházelo k nežádoucí politizaci činnosti přezkumných orgánů. Jde o transparenci vazeb, zejména finančních dodavatelských vztahů, ale také o partnerské či rodinné vazby, které by bylo dobré v souvislosti s kandidaturou vyjasnit.
3) Jaké další funkce, role a zdroje vazeb a příjmů, které jsou podstatné pro rozhodčí řízení a posouzení či vyloučení střetu zájmů, máte (například angažmá u volených funkcionářů, vnitrostranické funkce, role v exekutivě a související partnerské či rodinné vazby)?
Veřejné komentování sporů. Nyní se dostáváme ke způsobu výkonu funkce, konkrétně online komentování sporů členy přezkumných orgánů. Potýkáme se s nešvarem, že někteří členové kontrolní komise komentují běžící nebo potenciální spory, v některých případech i s osobními útoky vůči konkrétním lidem. Řada členů je přesvědčena, že členové přezkumných orgánů by měli vystupovat nestranně, jak to vyžaduje jejich role podle stanov. Neznamená to samozřejmě zákaz vyjadřovat se ve veřejném prostoru, ale jde o záležitosti týkající se běžících či možných případů a účastníků řízení. Nemáme přitom na mysli věcné faktické uvedení na pravou míru v diskusi, kde se řeší činnost přezkumného orgánu, pokud jím nedochází k porušení mlčenlivosti. Ke komentářům typicky dochází na Zulipu, na internetovém fóru či na facebooku. Proto se ptám:
4) Budete se vyjadřovat o běžících a možných případech, případně týkající se účastníků řízení v diskusních kanálech nad rámec stručných a věcných oprav v nezbytných případech? ano/ne Jak byste na dotazy ve vztahu k takovým řízením reagovali?
Etika vystupování mimo výkon funkce. Tuto otázku je však možné rozvést, protože v podstatě souvisí s etikou výkonu funkce a ochranou „justiční nezávislosti“ v institucionálním smyslu jako hodnotou právního státu. Od soudců a státních zástupců se očekává určitá míra zdrženlivosti na rozdíl od jejich kolegů v politickém dresu. Například etický kodex státního zástupce uvádí: Státní zástupce se vyvaruje takové činnosti, která by mohla i jen zavdat důvodnou pochybnost o jeho nestrannosti. A dále v komentáři: I poskytování informací médiím (a to v jakékoliv podobě) je třeba činit nejen v intencích právní úpravy, ale i zdrženlivě, srozumitelně a důstojně. I státní zastupitelství může mít aktivní mediální politiku (ta obecně není nic špatného) a v intencích shora uvedeného informovat o své činnosti, ale současně by takto nemělo (včetně osobní iniciativy jednotlivých státních zástupců) být postupováno aktivisticky a mediálně podbízivě. (...) Státní zástupce se může vyjadřovat ve veřejném prostoru k veřejným otázkám a zapojovat se do společenské debaty. Toto zapojení ale není neomezené, je třeba klást důraz na zdrženlivost, a to především v oblasti otázek politických. (...) Státní zástupci tak mohou využívat ve svém soukromém životě sociální sítě, není však vhodné, aby na těchto sociálních sítích zdůrazňovali to, že jsou státními zástupci. Podstatnější je však, jak na sociálních sítích a na internetu vystupují. Státní zástupce by měl tyto využívat zdrženlivě, přičemž je třeba odkázat na výše uvedené k obecnému uplatňování svobody slova. Proto se ptám:
5) Jste připraveni vzít na sebe závazky nad rámec standardních povinností, které vyžaduje zachování široké důvěry v přezkumné orgány, které mají fungovat apoliticky, zejména závazek i mimo výkon funkce vystupovat korektně, slušně, trpělivě a transparentně při zachování mlčenlivosti a všech dalších povinností člena přezkumného orgánu? ano / ne Jak byste k této věci přistoupili?
Uplatňování pravidel, zejména v online prostoru. Mezi vnitřní předpisy patří i pravidla internetového fóra. Část lidí ventiluje své frustrace na on-line platformách využívaných stranou k oficiální komunikaci. Pravidla jsou roztříštěná, vzájemně si odporující a členové a členky strany v nich nemají přehled. Velké množství nenávistných projevů (osobních útoků, dezinformací, dehumanizačních technik, skandalizace apod.), které se na Pirátských komunikačních platformách objevuje, odrazuje členy od aktivní participace. Ve straně stále doutná mnoho sporů, které část stávajícího členstva frustrují a demotivují od další práce. Jejich dozvuky zároveň omezují další členy, kteří se zažehnutí sporu svým jednáním obávají. Zjištění ukazují, že komunikace na platformách dlouhodobě bez jasně stanovených a konkrétních pravidel nefunguje. Pravidla trestání za škodlivé projevy na komunikačních platformách jsou formulována velmi vágně a nejsou téměř uplatňována. Podle vyjádření během rozhovorů by jasnější formulace pravidel a tvrdší opatření k jejich vymáhání straně prospěla.
6) Budete jako člen kontrolní komise prosazovat vymahatelnost pravidel online i offline? ano/ne, případně jak to dělat lépe.
Kontrolní komise byla historicky v některých případech kritizována za nízkou úroveň své práce, kdy vytvářela očekávání že došlo k zásadním nepravostem, následně členové kontrolní komise dané osoby skandalizovali, aby se následně ukázal poměrně bagatelní charakter zjištěných vad. Rozhodčí komise např. v nálezy uvedla: „RK musí ovšem stěžovatelce [kontrolní komisi] vytknout, jak došlo k naplnění některých těchto zmíněných povinností, neboť některé byly splněny na hranici samé únosnosti.“ Určitou záruku proti těmto pochybením nabízí to, že se vedle spravedlivého výsledku dbá i na správný průběh řízení, jeho zákonnost, zejména možnost se vyjádřit, doložení všech pochybení včetně použití protokolů, kde to je potřeba. Zvláštní ohled je třeba brát i na styl komunikace, aby byla zachována presumpce neviny a lidé se necítili jako „sprostí podezřelí“, přičemž je jistě možné se metodicky shodnout v rámci komise na doporučené podobě přístupu.
7) Jak zajistíte, aby výkon funkce u všech členů kontrolní komise, zejména pokud mají roli zpravodaje, byl v souladu s pravidly a nedemotivoval lidi? Jak budete postupovat v případě zjištěného porušení, které ale zjevně nebylo úmyslné, popř. šlo o nějaký omyl? Budou návrhy na smír čistě formální nebo se povede skutečné jednání?
Doporučení k vnitřní kultuře vzájemných vztahů. Z uvedeného je zřejmé, že nejde jen o otázku předpisů, ale též kultury, a že v případě předpisů nejde jen o jejich naplňování, ale též o jejich vhodné koncipování. Je tedy na místě zjistit pohled uchazečů o místo v kontrolní komisi na to, jakým způsobem by mělo dojít ke změnám v těchto oblastech, což nám pomůže lépe pochopit přístup kandidáta i k vymezení toho, do jakých okruhů má kontrolní komise zasahovat v rámci své pravomoci a do jakých nikoliv, resp. pouze z pozice člena či doporučeními. Protože jde o zásadní celostranickou otázku, které se věnoval třeba projekt Konsent, rád bych se kandidátů do kontrolní komise zeptal:
8) Co byste doporučili vedení strany změnit, aby se členové ve straně cítili lépe?
Výkonnostní kritéria. Specifický dotaz mám na členy kontrolní komise, kteří svůj mandát obhajují. Logicky účastníky řízení zajímá, jak rychle kontrolní komise postupuje a zda je úspěšná se svými návrhy u rozhodčí komise a jaké jsou případně příčiny neúspěchu. Současně je žádoucí spory pokud možno řešit smírně. Žádoucí je tak sledovat jak absolutní počet vyřízených věcí za jednotku času, kdy člen vykonával mandát, tak procento úspěšnosti a vyřešení věcí smírem. Podle § 19 rozpočtových pravidel provádí rozpočtovou kontrolu na celostátní úrovni kontrolní komise. Proto má smysl sledovat počet realizovaných kontrol a jejich přínos pro fungování strany. Proto se ptám členů kontrolní komise, kteří mandát obhajují:
9) U členů kontrolní komise prosím uveďte
- dobu trvání mandátu,
- seznam případů, kde jste byli zpravodajem a případ byl skončen smírem nebo šel k rozhodčí komisi, odkaz na výsledné rozhodnutí (smír), a informaci a procento případů, ve kterém vámi postoupená stížnost uspěla, tj. byla přiznána náhrada nákladů řízení kontrolní komise vůči ostatním účastníkům řízení,
- seznam kontrol hospodaření, u kterých jste byl zpravodajem, a případně způsob realizace jejich závěrů,
- počet případů, kde jste byli zpravodajem a případ byl ukončen jiným případem než podle druhé odrážky výše.[/b]
Výklad předpisů. Důležitým okruhem je případ, kdy existuje více různých výkladů a členům ani právníkům není úprava jasná. Bohužel to není specifikum naší strany, ale je tomu tak v celém právu, a proto jsou zavedeny standardní metody výkladu. I při jejich správné aplikaci však mohou vzniknout dva různé výklady. Pak dochází k napětí mezi právní jistotou, kdy není výklad zřejmý, ale situace již existuje, tedy předběžná otázka by nebyla přípustná, a mezi nutností případ nějak posoudit a rozhodnout. Jako možná řešení jsou určité předběžné závěry, např. mezitimní rozhodčí nálezy, které určují závazně aplikovatelný výklad nebo vynechání sankčního výroku apod. S pluralitou právních názorů pak souvisí úzce otázka sebeomezení přezkumných orgánů, tj. do jaké míry se má výklad odchylovat od pramene práva schváleného původcem vnitřního předpisu.
10) Jakým způsobem řešit v gesci kontrolní komise situace, kdy není hmotně právní úprava náležitě jasná a nelze uplatnit institut předběžné otázky. Jakou máte míru sebeomezení při „kreativním výkladu“ pravidel?
Odpovědi se pokusím uspořádat do přehledné tabulky.
Chápu, že témat je docela dost a nemusí mít každý čas odpovědět na všechny dotazy, tak bych poprosil, zda byste se mohli odpovědět jen stručně a případně podrobněji rozvést část, ve které se chcete specializovat. 
Předem děkuji za odpovědi a přeju štěstí ve volbě.
