Vážené členstvo,
když jsem si opakovaně procházel svou předloňskou kandidátskou řeč, došel jsem k tomu, že je vlastně stále platná (včetně toho že se opět projednává zvýšení počtu členů RP), byť v některých oblastech třeba došlo k mírnému zlepšení. Posuďte sami:
Ozývají se hlasy, že je strana v krizi. Já bych spíš řekl, že se - těžce pošramocena volebním výsledkem - ocitla na rozcestí. Může dál pokračovat v cestě nastolené cca před rokem, dál usilovat o část "mainstreamového" voličstva, čím dál více se příbližovat "tradičním" stranám a postupně tak dávat voličům méně a méně důvodů, proč by měli volit zrovna Piráty. Anebo se můžeme rozpomenout na naše kořeny, hodnoty a ideje, a opět stavět na tom, v čem jsme jiní a unikátní, i kdyby to znamenalo, že nikdy nezískáme ve volbách 30 % hlasů či více. A trpělivě vysvětlovat občanům, proč jsou ty naše ideje tak důležité, přestože (nebo právě proto, že) sahají daleko za rámec jednoho či několika volebních období sněmovny (a ač se to na první pohled nezdá, ve skutečnosti zasahují i do klíčových základních oblastí každodenního života). Ale to sahají i jejich životy, a životy jejich dětí či vnoučat. V lecčems se už podařilo dosáhnout dílčích úspěchů, ale zdaleka ještě není vyhráno.
A jaké ty kořeny, hodnoty a ideje jsou? Například:
- Kontrola práce veřejných funkcionářů. Rozklikávací rozpočty až na úroveň jednotlivých faktur, streamování zasedání zastupitelstev (je-li to technicky možné) jako minimální standard, maximum veřejně dostupných zápisů z jednání komisí a výborů.
- Důsledná ochrana soukromí. Neustále přibývají snahy shromažďovat o občanech další a další údaje. Množí se bezpečnostní kamery, u nových občanských průkazů povinně odevzdáváte otisky prstů. Přetrvává nepřiměřený rozsah data retention. A nesmíme zapomenout na šmírovací a následně ovlivňovací praktiky soukromých subjektů jako Facebook či Google (které bohužel v některých ohledech tolerujeme i v rámci strany).
- Svoboda internetu. Neustávají snahy o kontrolu a cenzuru pod záminkou boje s tím či oním (terorismem, dětskou pornografií, porušováním autorských práv). Či dokonce o skryté ovlivňování síťového provozu. Svoboda internetu samozřejmě úzce souvisí i s předchozím bodem - těžko se na internetu může člověk svobodně vyjadřovat, pokud je průběžně sledován jeho pohyb a aktivity.
- Svoboda pěstování. Nejen konopí, i když ta teď opět získala na naléhavosti kvůli soudní kauze Roberta Veverky. Stejně jako stát nezakazuje a nepostihuje domácí výrobu ostrých předmětů, ale trestá až společensky nežádoucí nakládání s nimi (například bodání do jiných osob), nemá tak činit ani u domácího pěstování čehokoli, ani následného zpracování pro vlastní potřebu.
- Revize kopírovacího monopolu v podmínkách 21. století. A nejde zdaleka jen o práva k uměleckým či odborným dílům (ač boj za přístupnost informací a vědeckých výsledků dotovaných z veřejných zdrojů, či s nenasytnými kolektivními správci, samozřejmě nesmíme opomíjet). Například rozvoj 3D tisku je nesmírně důležitý z hlediska principů udržitelnosti a opravitelnosti. Nesmíme připustit, aby tyto principy byly bržděny a blokovány snahou výrobců chrlit stále nové modely bez podstatného přidaného užitku a kvůli obtížné opravitelnosti vytlačovat ty, které by mohly ještě řadu let kvalitně sloužit.
- Unikátní míra vnitrostranické demokracie a transparence. Každý občan může sledovat, o čem jednáme a proč. S kým se setkáváme. Od koho dostáváme dary a za co vynakládáme veřejné prostředky. A pokud jde o program či výběr kandidátů do veřejných funkcí, může si lépe představit, jaký by to mělo vliv na život v naší zemi, a poté provést informovanou volbu. Směrem dovnitř strany je pak nutné napravit nedostatečnou informovanost o činnosti řady stranických týmů, ba i orgánů.
Potýkáme se též s určitými problémy vnitrostranického fungování, například řízení některých nutných procesů (nikoli řízení strany jako takové, to patří ke stranám úplně jiného typu). Jak z toho ven?
- Ano, leccos skřípe. Ale nemyslím si, že je problém v nedostatečně centralizovaném rozhodování, které by snad mělo být soustředěno do několika málo rukou. Co nám chybí je dlouhodobá (a členstvem všeobecně akceptovaná) koncepce rozvoje strany, doplněná mechanismy pro operativní řešení urgentních záležitostí tak, aby to nemělo výrazné dopady na každodení chod strany. (Tj. urgentní věci nesmí blokovat významnou část kapacity toho či onoho odboru.)
- Jsme strana vzniklá a budovaná odspodu, strana se zdaleka nejvyšší mírou vnitrostranické transparence a demokracie. Snažíme se budovat rovné šance a odstraňovat bariéry. Tedy i bariéry pro možnost působit ve vnitrostranických orgánech. Úplně stačí, že se na to někdo necítí povahou či schopnostmi, neměli bychom tedy budovat ještě další bariéry. Jako například extrémní časová náročnost, která vyloučí uchazeče s běžným zaměstnáním, jimž by pak už kvůli dobrovolničení pro Piráty nezbyl dostatek času pro osobní život.
Čili co by mělo být cílem? Aby každý stranický orgán měl takový počet členů a takový rozsah činností, aby při jejich rozložení mezi jednotlivé členy byla časová zátěž na jednoho člena únosná. Tím se snad zvýší i ochota členů do stranických orgánů kandidovat.- Co to z mého pohledu znamená v případě RP? Podporuji aktuálně projednávaný návrh na navýšení počtu členů RP na 7 (a zvýšení maximální možné velikosti oblastních předsednictev). Pochopitelně po takovém navýšení se nesníží časová zátěž jednoho člena RP úměrně (tedy na nějakých 71,5 % původní), protože například jednání RP by se měli účastnit pokud možno všichni, ale i snížení na 80 či 85 % může nezanedbatelně pomoci. Navíc to zvýší šance "namixovat" do RP členy různých schopností, a zlepší i zastupitelnost při konkrétních činnostech.
- Za další z předpokladů dobrého fungování považuji u strany našeho typu dostatečnou decentralizaci. Tedy rozhodovat věci na nejnižší možné úrovni, při zachování dostatečných kontrolních a nápravných mechanismů. A samozřejmě metodické podpory a pomoci ze strany RP, RV a odborů, aby si "nižší" organizační jednotky s co možná nejvíce věcmi skutečně dokázaly samy poradit. Včetně řešení problémů a jejich eskalace. (Kupříkladu pokud se rozhádá MS, či jen pár lidí v něm, mělo by to být zvládnutelné nejvýš na úrovni KS, bez eskalace k RP. Pokud se "utrhne" komunální zastupitelský klub, mělo by situaci dokázat zvládnout "jeho" MS či KS.) Taková decentralizace potřebuje dostatečnou míru kontrolovatelnosti ze strany členstva, tedy neobejde se bez zpřehlednění našich pracovních systémů (např. Piroplácení, ale i komunikace uvnitř týmů a mezi nimi), aby byly problémy podchycovány včas. A stejně důležité pro decentralizované fungování je, aby člen, který vnímá problém v činnosti ZK, předsednictva, oblastního sdružení - ale třeba i odboru apod., na něj mohl upozornit bez obav z následných tlaků. Případně je možné hledat další nástroje a cesty, jak se s komplikacemi vypořádávat v místě jejich vzniku, tak aby "předsedo, máme problém, pomoz" byla až ta poslení varianta. (RP si samozřejmě může - a mělo by - udržovat přehled o dění, ale pokud možno bez nutnosti do něj zasahovat.)
- Samozřejmě pouhé výše zmíněné navýšení počtu členů RP není samospasitelné (a ani to v příslušném jednání nikdo nehlásá), je to jen podpůrný (ale dle mě potřebný) krok pro to zásadnější, a sice jakou činnost od RP chceme a očekáváme. Vyjděme z toho, že RV, případně CF, schvalují programové a ideové dokumenty (tedy stanovují cíle a směřování) a vnitřní předpisy (tedy nastavují mantinely fungování). RP by pak v rámci těchto mantinelů mělo hledat nejvhodnější cestu k dosažení stanovených cílů, a to v průběžné spolupráci s ostatními orgány strany na celorepublikové i oblastních úrovních. Přičemž podle stanov má RP "všeobecnou odpovědnost za stranu a za politické záležitosti mezi zasedáními republikového výboru", musíme si tedy ujasnit, co to obnáší.
- Všeobecná odpovědnost za stranu je celkem jasná. Pokud nebude strana plnit povinnosti vůči státu, riskuje zrušení. Pokud nebude plnit povinnosti (dané též stanovami) vůči svým členům, nebude dobře fungovat. A nebude-li dobře fungovat uvnitř, nemůže dobře fungovat ani navenek, vůči veřejnosti, voličům, občanům. Jak už jsem uvedl výše, k nutným předpokladům dobrého vnitrostranického fungování dle mě patří decentralizace, spolupráce, informovanost.
- A politické záležitosti? Ve chvíli, kdy máme své volené zástupce ve všech patrech politiky (což jsme si, bohužel, ve sněmovních volbách dost pokazili), mělo by provádění politiky strany navenek spočívat především na nich. Stejně tak ve věcech konkrétních programových záležitostí bychom měli upřednostňovat vystupování garantů (spolupracujících s příslušnými resortními týmy) a tím tak zároveň dostávat do povědomí více našich lidí. Nejsme přece, a nemáme být, strana několika málo "nadlidí".
Na RP by tedy zbývaly např. politické záležitosti obecnější povahy, jednání s vrcholnými představiteli jiných stran, a jinak by jeho role měla být zejména koordinační a podpůrná ve vztahu ke zmíněným garantům a voleným představitelům.Ať už bude po lednovém zasedání RP obsazeno jakkoli, některé úkoly a problémy bude muset řešit tak jako tak. Kromě výše zmínených například také:
- Restart dobrovolnictví. Na dobrovolnictví jsme vyrostli, nikdy nebudeme mít tolik prostředků, abychom si všechno zaplatili, a ani by to nebylo dobře. Ideálně bychom měli platit jen to, co nelze v potřebném termínu, rozsahu a kvalitě zajistit dobrovolnicky (i tak toho bude dost), případně to, co má z hlediska efektivity a financí smysl (a to i z dlouhodobějšího hlediska) outsourcovat. Navíc loajalita placených dodavatelů dokáže být velmi vrtkavá. Na druhé straně dobrovolníci musejí cítit, že jejich činnost má smysl. Musejí cíl, k němuž činnost směřuje, vzít za svůj. Těžko se s nadšením zapojí do volební kampaně, pokud jí nebudou věřit. A navíc, zvlášť pokud jde o členy, nesmějí získat pocit, že se s nimi počítá jen pro "mravenčí" práci, ale všechno důležité rozhodují jiní, aniž by členstvu naslouchali.
- Prezentace toho, co jsme dokázali. Řada z vás určitě během uplynulých let slyšela "co vy Piráti v té sněmovně vlastně děláte?" Přitom naši poslanci i z opozice dokázali přispět ke spostě prospěšných změn, ale bohužel ani v letošní volební kampani jsme to nedokázali zúročit. A ačkoli média nám nebývají zrovna nakloněna a vypichují spíše naše údajné faily, měli bychom se i z toho snažit vyzískat nějaké pozitiva. (Například když se hned v prvních měsících objevila "aféra" našeho poslance, který místo elektrického radiátoru topil počítačem těžícím kryptoměnu, byla to ideální příležitost zpropagovat chytré využívání tepla generovanéého počítači, jako třeba https://www.root.cz/clanky/teplo-ze-ser ... spoje-net/).
Jen bych k ní ještě přidal další důležité úkoly a problémy, kterým by nové RP mělo věnovat pozornost. Např.:
- Stagnace počtu členů v posledních letech. Bez zvyšování počtu členů a příznivců nemůžeme rozšiřovat působnost, zejména na komunální úrovni. Ve spolupráci s PO a kraji musíme zjistit příčiny stagnace (tedy proč se nám nedaří získávat více členů. než ztrácíme, a proč se nám nedaří členy udržet) a najít způsob, jak stranu zatraktivnit. Samozřejmě ale ne za cenu ustupování od našich principů a idejí. Asi zde bude i souvislost s výše zmíněnou potřebou restartu dobrovolnictví, v nadcházejících letech extrémně důležitého.
- Vnitrostranická hlasování. Sílí volání po jednokolovém preferenčním hlasovacím systému, pokud vím tak v Praze už provedli i praktický pokus. Takže vytýčit jako jednu z priorit pro TO ověření možnosti implementace a zprovoznění technického nástroje pro všechny vnitrostranické úrovně. Před případným nasazením bude muset ovšem proběhnout důkladná osvěta o zákonitostech fungování jednokolového preferenčního hlasovacího systému, aby pak voliči nebyli nepříjemně překvapeni, že se chová jinak, než si mysleli. Vzhledem k tomu, že primárky pro krajské volby jsou už v plném proudu, tak máme cca tři čtvrtě roku, pokud bychom takový systém chtěli použít na primárky pro volby sněmovní.