Evropský parlament a piráti

[Lukas.Dolezal]

Všichni tři čeští pirátští europoslanci ve dvou dílech pořadu Českého rozhlasu Evropa plus.



První díl
Marcel - o sekretariátu 13:20 - 14:24, o německých Pirátech 19:53 - 20:51, o jazykové vybavenosti 24:41 - 25:11.

Druhý díl
Mikuláš o umělé inteligenci - 5:10 - 5:43, o sekretariátu 15:23 - 16:11, o poslanecké kanceláři a komunikaci s voliči 21:58 - 23:22.
Markétka o svých výborech, Východním partnerství, sekretariátu, ubytování v Bruselu a kanceláři v Brně - 16:12 - 18:54.

Doporučuju ale poslechnout celé dva díly - všichni noví MEPs included.

[Lukas.Dolezal]

Přehled činností, návrhy usnesení, účasti ve výborech a další informace o pirátských europoslancích na oficiální stránce Evropského parlamentu:

• Marcel

• Markétka

• Mikuláš

[Pavel.Moravec]

RSS kanál pro oba tři poslan(kyně/ce):

http://www.europarl.europa.eu/rss/mep/m ... 461/cs.xml

[Lukas.Dolezal]

Marcel Kolaja: Celoevropské řešení je jediná šance, jak vynutit digitální daň

Autor: Ondřej Plevák | EURACTIV.cz




Nová Evropská komise nebude chtít směrnici o copyrightu znovu otevírat. Uvidíme, co přinese polská žaloba u Soudního dvora, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Marcel Kolaja. V nejbližší době se chce zaměřit na regulaci teroristického obsahu na internetu.

Marcel Kolaja je specialista na svobodný software a nově také europoslanec za Piráty, které v letošních eurovolbách vedl. Ve vedení Evropského parlamentu působí jako jeho místopředseda. Zajímá se především o digitální agendu a transparentnost.

V Evropském parlamentu začínáte svůj první mandát a hned jako místopředseda. Jak složité bylo dostat se jako nováček do vedení Parlamentu?

Pochopitelně to s sebou neslo hodně vyjednávání na začátku, kdy se Parlament ustanovuje a europoslanci hledají spojence. My jsme hned v pondělí ráno po nedělním oznámení výsledků seděli v letadle do Bruselu, což se nakonec ukázalo jako dobrá strategie. Díky tomu, že jsme jako jedni z prvních zahájili vyjednávání, se nám podařilo získat poměrně slušný balíček podmínek, včetně pozice místopředsedy Evropského parlamentu.

V čem vidíte hlavní výhody této pozice?

Po neformální stránce určitě přináší více možností, jak budovat politické vztahy napříč Evropským parlamentem i mimo politické skupiny. Co se týká formální stránky, každý místopředseda má své pole působnosti. Podařilo se mi přesvědčit pana předsedu Sassoliho, abych dostal na starost oblast informačních technologií. Zároveň budu místopředsedou pracovní skupiny pro inovační strategii ICT (informační a komunikační technologie, součást programu Horizont 2020, pozn. red.). S tím vším se pojí dodatečná práce, ale také možnost prosazovat změny.

Když jsme u vyjednávání, pojďme se zaměřit na nastávající předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou. V hlasování o jmenování jste ji jako frakce Greens/EFA nepodpořili, protože podle vás její vize například v klimatické politice nebyla dostatečně konkrétní. Skutečně jste čekali, že konzervativní politička, která se musela zalíbit všem, bude hned prosazovat konkrétní progresivní cíle?

Ono to úplně není o očekáváních, ale spíše o tom, že jsme chtěli vidět program. Když se podíváme na proces, jakým vznikla její kandidatura, tak ten nedával časový prostor pro vytvoření propracovaného programu, se kterým by šla před europoslance usilovat o důvěru pro sestavení Evropské komise. Spitzenkandidáti (volební lídři frakcí/celoevropských stran pozn. red.) narozdíl od ní měli měsíce na přípravu, procházeli debatami, prezentovali své názory a postupně se profilovali. Agenda pro Evropu, kde von der Leyenová prezentovala svou vizi, byla zveřejněna v ten samý den, co proběhlo hlasování o podpoře, což je samo o sobě poměrně alarmující.

Takže v jejím nepodpoření se odrážel spíše způsob, jakým kandidaturu získala, než to, že by Vaší frakci nešla programově dostatečně naproti?

Takto bych to neřekl, šlo o obojí. Když se podíváme například do oblasti digitální agendy, tak konkrétně zde máme jako Piráti skutečně velký problém s jejími plány.

Digitální vize

Tady bych se chtěl zastavit. V oblasti digitální agendy dlouhodobě kritizujete současnou podobu směrnice EU o copyrightu. Jak reálně vidíte šance na její novelizaci, když vezmeme v potaz, že dojednat směrnici zabralo mnoho let a do čela Komise přichází právě Ursula von der Leyenová?

Do vize nové předsedkyně novelizace samozřejmě nezapadá, směrnici nebude chtít znovu otevírat. Polsko ovšem její současnou podobu z určitého úhlu právně napadlo, tak uvidíme, jestli se podaří dosáhnout nějakých změn.

(Rozhovor vznikl 5. září a Piráti o den později vyzvali české vládní představitele, aby se ČR k polské žalobě u Soudního dvora EU připojila, pozn. red.)

Dalším velkým pirátským tématem je jednotné zdanění digitálních gigantů. Chápu to správně, že Vám vyhovuje kurz, který nastavila a prosazuje současná eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová?

Pokud máte na mysli to, že by měla existovat digitální daň, která by v Evropě umožnila zdanit právě digitální korporace, které využívají možnosti vykazovat své zisky v daňových rájích, tak ano. Už v předvolební kampani jsme říkali, že by digitální daň by měla platit po celé Evropě.

Viděl jsem řadu návrhů jednotlivých států, jak problematiku řešit na národní úrovni, koneckonců tento nápad byl prezentován i českou vládou. Řešení na úrovni EU je podle mého názoru jediná reálná šance, jak by mohla být digitální daň vynutitelná, protože si například u země jako Česká republika dovedu představit scénář, ve kterém se korporace dokáží dani vyhnout. Přece jen, jde pro ně o velký balík peněz.

Podaří se podle Vás v dohledné době přesvědčit ty státy, které společné řešení odmítají?

V tuto chvíli nedokáži na otázku odpovědět, šlo by jen o spekulace. Je ale pochopitelné, že když některé státy ze současného stavu profitují, jejich motivace pro zavedení změn je malá.
EU se nedohodla na zavedení digitální daně, Visegrád se proto chystá jednat na vlastní pěst

Evropský plán na zdanění digitálních gigantů ztroskotal kvůli odporu některých členských států. Komise proto navrhuje, aby Rada EU rozhodovala o této oblasti kvalifikovanou většinou. Země V4 nový způsob hlasování odmítají a digitální společnosti chtějí místo toho danit po svém.

Spotřebitelská agenda je mezi Čechy oblíbená

Sedíte v europarlamentním výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO). Předpokládám, že šlo o Vaši první volbu vzhledem k tématům, kterými se zabýváte. Jakou legislativu bude výbor řešit v následujících týdnech a měsících?

Co se týká výběru výboru, tak šlo právě o jednu z našich důležitých podmínek v již zmíněném úvodním vyjednávání, aby každý z našich europoslanců zasedl ve výboru, pro který má odbornost.

Výbor IMCO je velmi široký, probírá se zde velká škála záležitostí. Osobně bych se chtěl soustředit na digitální agendu, na ochranu spotřebitelů a občanských svobod v dnešní digitální době. Když se podívám na legislativu, která na nás čeká z předchozího období, nebo ji připravuje Evropská komise, tak já se budu v současnosti nejvíce soustředit na regulaci teroristického obsahu online, a také na Digital Services Act (plán EK jak donutit technologické firmy mazat ilegální obsah online, pozn. red.), který chce představit nová Komise.

Tento výbor a spotřebitelská témata obzvlášť jsou tradičně velmi oblíbená mezi českými europoslanci. Jinak tomu není ani v právě začínajícím období, zastoupeny jsou zde čtyři české politické strany. Dokážete si představit bližší spolupráci například s Ditou Charanzovou, jejíž ANO Piráti často ostře kritizují?

Nejen já, ale Piráti obecně chtějí působit konstruktivně, není pro nás tedy tak důležité, z jaké strany europoslanec je, ale jaký politický názor prosazuje. Určitě si dovedu představit, že ve výboru IMCO najdeme s paní Charanzovou společnou řeč v celé řadě záležitostí. V jiných oblastech budeme určitě v rozporu, ale o tom je politika.
EU omezí „dvojí kvalitu“ zboží, úplně zakázaná ale nebude

I Parlament může být ještě transparentnější

V minulosti jste se zabýval tématem transparentnosti veřejné správy v České republice, podílel jste se na založení spolku Otevřená města. Jak se dá tato oblast ovlivnit z lavice v Evropském parlamentu?

Z hlediska výborů, kde v současnosti působím, nepůjde o moje klíčové téma. Kromě IMCO jsem ještě náhradník ve výboru pro kulturu a vzdělávání CULT.

Na druhou stranu, z pozice místopředsedy Evropského parlamentu bych chtěl prosazovat transparentnost této instituce obecně. Například aby byly dobře a ve strojově čitelném formátu dostupné výsledky hlasování europoslanců, nebo aby byly transparentnější jejich výdaje na kanceláře. To je v Evropském parlamentu problém, stejně jako transparentnost lobbingu. Moje pozornost se tedy bude ubírat tímto směrem.

Právě Evropský parlament ale bývá dáván za příklad té nejtransparentnější instituce v rámci evropských struktur, na rozdíl od Rady EU. Neustále se například rozšiřuje tzv. rejstřík transparentnosti, kde se registrují lobbisté, europoslanci navíc musí informace o schůzkách s nimi povinně zveřejňovat.

Obecně je to pravda, ale jsou oblasti, na kterých lze pracovat. Například zmíněné výsledky hlasování najdete na stránkách Evropského parlamentu pouze v PDF formátu, který není strojově čitelný. Právě digitalizace podle mě dokáže transparentnost posunout ještě dále, se strojově čitelnými výsledky se otevírá mnohem větší pole možností, jak je analyzovat.

Co se týká europoslaneckých výdajů na kanceláře, v minulém období se vedla opravdu ostrá debata a plénum schválilo sadu pěti opatření. Právě v předsednictvu Evropského parlamentu pak došlo k tomu, že celá sada opatření neprošla, schváleno bylo pouze jedno. Europoslanci musí mít na tyto výdaje dedikovaný účet, což je naprosto nedostačující. Doufám, že se v průběhu mého mandátu problém znovu otevře a půjde o jedno z důležitých témat.

I když v mnoha aspektech Evropský parlament dáván za příklad, tak v jiných je určitě prostor pro zlepšení.

Zdroj: https://euractiv.cz/section/cr-v-evrops ... G5ezAow-2U

[Lukas.Dolezal]

Markéta Gregorová: Práce v europarlamentu mě baví, ale od slepého nadšení si držím odstup



Autor: Pavla Hosnedlová | EURACTIV.cz

19. 9. 2019

Evropský boj proti nelegálnímu exportu zbraní, ambicióznější klimatické závazky nebo větší informování občanů. Právě na tato témata se chce v příštích pěti letech zaměřit pirátská europoslankyně Gregorová.

Markéta Gregorová se v květnu stala nejmladší europoslankyní Česka. Od loňska je také ve vedení Evropské pirátské strany. V minulosti zastávala post specialistky na elektronický obchod nebo volební manažerku Pirátů a krátce byla také neuvolněnou zastupitelkou města Brna.

Přestože jste byla do Evropského parlamentu (EP) zvolena v letošních volbách poprvé, od prosince 2018 jste předsedkyní Evropské pirátské strany. Předpokládám tedy správně, že jste se s evropskými záležitostmi již setkala dříve než na postu europoslankyně?

Ano, mám státnice mimo jiné z oboru Evropská studia, v teoretické rovině se tedy cítím dostatečně vzdělaně. Jedna věc je ale vzdělanost ohledně institucí a fungování EU, druhá věc je pochopení toho živého organismu uvnitř – lidské vztahy, názory, zájmy. Mě to zatím moc baví, ale zároveň si držím zdravý odstup od nějakého slepého nadšení.

Proč se podle Vás nepodařilo dostat do Evropského parlamentu více členů Pirátské strany, nejen z ČR, ale i z dalších zemí, např. z Lucemburska, kde mají Piráti také své zastoupení v parlamentu?

V parlamentu nejsou pouze čeští Piráti, ale také jeden německý, tvoříme tedy čtyřčlennou delegaci Evropští Piráti (European Pirates). U ostatních stran je to na hlubší rozbor. Každá má individuální problémy, často vyplývající z nastavení voleb. V České republice může kandidovat prakticky každý bez jakéhokoli vkladu, stačí sehnat 1 000 podpisů na založení strany. V jiných zemích ale musí často vložit tisíce eur do nákupu hlasovacích lístků, jako například ve Francii, či zaplatit jiný druh kauce, aby se mohli zúčastnit, jako například v Itálii. Co se týče Lucemburska, tam získali Piráti skvělých více než 7 procent, ale jelikož Lucembursko má jen šest europoslanců, je přirozená hranice vstupu přes 11 procent. Já jsem tedy s výsledky Pirátů v Evropě spokojená – rostou. A není špatně, že má každý své tempo.

Pirátská strana vstoupila do frakce Zelených, ta se ale při volbě nové předsedkyně Evropské komise postavila proti kandidátce Ursule von der Leyenové. Nelitovali jste proto svého rozhodnutí připojit se k Zeleným?

Jak jsme veřejně uvedli a také si potvrdili ve vnitrostranickém hlasování všech členů Pirátů, hlasovali jsme proti Ursule von der Leyenové, byli jsme tedy v souladu s politickou skupinou. Nicméně i kdybychom se neshodovali, není to otázka lítosti. Frakce není stěna. Obzvláště Zelení dbají na to, aby hlasování bylo svobodné, ale vydiskutované. Komunikace je základ, a Zeleným tento přístup zjevně funguje, jelikož jsou v hlasování jedna z nejkonzistentnějších frakcí v parlamentu.

Směrem ke klimatické neutralitě

Jedním z témat, ve kterém se chcete také angažovat, je klimatická změna. Mezi hlavní priority nově zvolené předsedkyně Komise je dosáhnout do poloviny století uhlíkové neutrality. Proč závazky von der Leyenové nebyly pro frakci Zelených dostatečné?

Klimatická změna by měla být tématem důležitým pro všechny, bez ohledu na stranickou příslušnost, ale samozřejmě bez hysterie na obou stranách. Pro Zelené nebyly závazky dostatečné, jelikož neobsahují konkrétní návrhy, jak uhlíkové neutrality dosáhnout, ale také proto, že například cíl 50 procent do roku 2030 je méně, než samotná pozice Parlamentu, která je 55 procent, a ambice Zelených, tedy 65 procent.

Důležitou částí, která chybí, je také reforma společné zemědělské politiky, která je nutně potřeba k zachování biodiverzity. Uhlíková neutralita je podle mě ambiciózní cíl s ohledem na vůli některých politiků jí dosáhnout, ale ne nereálný. Nyní je důležité, jaký komisař či komisařka danou agendu dostane na starost. To ukáže, jsou-li sliby předsedkyně Komise naplnitelné. (Rozhovor proběhl předtím, než byla portfolia rozdělena mezi jednotlivé kandidáty na eurokomisaře – pozn. red.)

V rozhovoru pro Český rozhlas jste se vymezila proti těžbě uhlí v ČR. Jak můžete z pozice europoslankyně zasáhnout do osudu tohoto fosilního paliva v tuzemsku?

Já si dovolím parafrázovat přímo z daného rozhovoru: „Nechápu, že ještě musíme vést debatu o tom, jestli limity prolamovat, nebo ne.“ Při dosahování uhlíkové neutrality Evropská unie, jak nastínila von der Leyenová, pomůže státům investovat do rozvoje jiných zdrojů energie a do diverzifikace, to je tedy to, co mohu z pozice europoslance ovlivnit přímo hlasováním.

Je důležitý ale i nepřímý vliv – medializace tématu či informování lidí o situaci na základě dat, ne dojmů a nenechat různé informační kouřové clony, jako z čeho zrovna jedl zastánce či odpůrce tématu, zakrýt skutečné problémy.

Zahraničně-bezpečnostní agenda se má dále rozvíjet

Ve svých dřívějších vyjádřeních jste zmínila, že chcete harmonizovat legislativu členských států ohledně zbraní. Proč jste si vybrala právě toto téma?

Mým primárním tématem jsou lidská práva, z čehož vyplývá i můj zájem o některé regiony. Na každý pád se chci legislativně věnovat především již nelegálnímu exportu vojenského materiálu do krizových oblastí. Nejde o žádný nový zákaz, jde o harmonizaci legislativy a z ní vyplývající vylepšení vymáhání již existujících zákonů tak, aby se do těchto oblastí zbraně ideálně nedostávaly, aby byly snáze sledovatelné a – a to je také důležitá část, o níž se málo mluví – se po skončení konfliktu takzvaně neztratily a neobjevily po pár letech kupříkladu v Evropě v rukou teroristů.

Hodlám se tedy primárně zabývat harmonizací předpisů pro import a export zbraní. Právě v této oblasti totiž dochází často k využívání odlišné legislativy jednotlivých států k obcházení pravidel pro export do třetích zemí.

V případě že se vrátí na stůl nechvalně známá tzv. protizbraňová směrnice týkající se civilních zbraní, budu usilovat o její nápravu, aby více odpovídala legislativě platné v ČR, která se nám velmi osvědčila. Zákony v ČR ohledně zbraní jsou velmi kvalitní. Jsou průběžně, pečlivě a zdrženlivě novelizované. Zbraňová směrnice představuje nekoncepční zásah do tohoto stavu, který k opatřením dobrým, která už většinou máme v právním řádu po mnoho let, přidává opatření nesystémová, nejasná a tím i nefunkční, která oslabují důvěru občanů ve stát a v EU. Mým cílem tedy je ponechání toho dobrého a odstranění všeho ostatního, nadbytečného.

Česko napadlo zbraňovou směrnici u Soudního dvora EU. Generální advokátka ale v dubnu doporučila doporučila Soudu, aby žalobu zamítl. Jaké rozhodnutí od Soudu očekáváte Vy?

Jsem osobně přesvědčena, že žaloba ČR je oprávněná, realisticky ale očekávám, že soud nevyhoví žalobě v plném rozsahu. Částečně podle mě vyhoví přinejmenším v otázce právní nejistoty, kterou některá vágně formulovaná ustanovení přinášejí. A snad vezme ohled i na otázku proporcionality, protože neproběhlo žádné relevantní posouzení dopadů této směrnice, přestože v některých zemích významným způsobem zasahuje do oblasti vnitřní bezpečnosti státu – nejedná se pouze o ČR.

V dalších dvou žalobních důvodech – překročení pravomoci Unie a diskriminační povaha směrnice – příliš optimismem nehýřím, jelikož předchozí judikatura nenasvědčuje tomu, že by evropský soud takový argument uznal.

Vraťme se ještě k předchozí otázce o exportu zbraní, která se částečně týká oblasti zahraniční politiky EU. Tu má však na starosti zejména zahraniční výbor, kde nejste členem, ale pouze náhradníkem. Budete schopná na této agendě opravdu pracovat?

Ve frakci Zelení/EFA není podstatné, je-li člověk členem či náhradníkem. Důležitý rozdíl mezi těmito pozicemi je ten, že náhradník typicky nemůže zpravodajovat legislativu a návrhy, co do výboru z Komise přijdou. Pokud je to ale pro daného europoslance prioritní téma, domluví se v rámci frakce, že se pro danou legislativu s plným členem dočasně prohodí. Vše je to o komunikaci, jak zmiňuji výše. Zároveň zrovna téma exportu se bude probírat ve výboru pro mezinárodní obchod, v němž jsem plným členem.

Jednou z oblastí, o kterou se velmi zajímáte, je Gruzie. Proč zrovna tato země? Budete jako europoslankyně usilovat o její přibližování k EU? Podle nedávných informací chce země udržet proevropský kurs a zamýšlí dokonce zaplnit místo po brexitu.

Jsem v delegacích pro státy Východního partnerství, tedy mimo Gruzii i Arménii, Ázerbajdžán, Moldávii a Ukrajinu. Tato oblast je k nám v podstatě blízko, ale zároveň v některých ohledech daleko. A lidská práva jsou omezována nejen na Krymu. Nerada bych tedy říkala, že můj jediný zájem je Gruzie. Ta země mě díky mé bakalářské práci zaujala a při mé návštěvě v srpnu jsem si ji zamilovala, ale soustředit se budu na celý region, právě ze zmíněného lidskoprávního hlediska.

Nejsme teď v situaci, kdy bychom se mohli zabývat otázkou vstupu těchto zemí do EU, ale stejně jako u dalších blízkých sousedů Unie bychom jim měli pomáhat se nám přibližovat. Funkční demokratické zřízení s informovanou občanskou společností a stabilní ekonomika bude prospívat všem zúčastněným.

Chci informovat mladší i starší generaci

Podívejme se nyní na jednu z Vašich dalších priorit – chcete zlepšit komunikaci mezi EU a jejími občany. Proč je podle Vás komunikace nyní nedostatečná a jak chcete zvýšit povědomí o EU?

Že lidé často nemají povědomí o tom, co Unie nebo Parlament dělá, jak to dopadá na jejich životy a kdo tvoří finální zákony, vyplývá jak z oficiálních průzkumů, tak z mé zkušenosti při rozhovorech s lidmi – ať už při kampani, debatě, či jen tak venku u piva. Potom je pro populisty snadné lhát o tom, co se děje a kdo je viníkem. Já bych chtěla lidem dát informační základ tak, aby pak sami poznali, jestli si někdo vymýšlí.

Zřejmě i kvůli tomu jste začala natáčet edukativní videa o Vaší práci v Evropském parlamentu a psát poměrně podrobné statusy na sociální sítě o dění v Bruselu a Štrasburku. Jsou to hlavní kanály, pomocí nichž chcete šířit informace o EU, nebo plánujete i další podpůrné nástroje a aktivity?

Kromě online přítomnosti na různých sociálních sítích plánuji sama i za pomoci krajských zastoupení při EU navštěvovat školy a téma EU trochu popularizovat a tam, kde bude zájem, i všeobecné besedy či návštěvy domovů důchodců, na které se často zapomíná, ale přitom právě oni byli často nejen u zakládání EU.

A mají školy nebo důchodci o takové přednášky zájem?

Rozhodně. Teprve samozřejmě rozjíždím oslovování různých institucí, ale byla byste překvapena, kolik se mi jich ozývá i samo od sebe. Lidé po informacích prahnou, ale neví, kudy se k nim dostat nebo neví, že informace dostat mohou. A to budu napravovat.

Zdroj: https://euractiv.cz/section/cr-v-evrops ... im-odstup/

[Lukas.Dolezal]

Hearing with the Commissioner designate for the internal market, Sylvie Goulard
Greens/EFA reactions

03.10.2019
Press release - https://www.greens-efa.eu/en/article/pr ... Ae4O5Og3SE

After the joint ITRE-IMCO hearing with the Commissioner designate for the internal market, Sylvie Goulard, the Greens/EFA group decided to not support her after this hearing, but to ask further questions to the Commissioner designate as she was not clear in her answers to the Greens/EFA MEPs.

Ville Ninistö, coordinator for the Greens/EFA group in the ITRE Committee comments:

”Sylvie Goulard was far too vague in her answers. Her portfolio is key to put measures into place to make our economy sustainable and climate friendly. If the Commission is serious about the green new deal, we expect clear commitments from the Commissioner responsible for the Internal Market.

"We will request a second round of written questions to her; mainly to clarify what kind of concrete legislative proposals she wants to put on the table to strengthen the circular economy and to properly fix the aftermath of the Dieselgate scandal."

Marcel Kolaja, coordinator for the Greens/EFA group in the IMCO and Member of the Pirate Party comments:

"It was very disappointing that Sylvie Goulard did not commit to concrete policy measures to protect fundamental rights online. We need more clarity from her, how she wants to shape the digital agenda before we can give her a green light.

"We are not convinced about her answers on possible conflicts of interest and we are concerned that she is still under investigation by the European anti-fraud office OLAF."

[Dalibor.Zahora]

publikováno: 14. 11. 2019 12:09

4. 9. 2019
Setkání s Secretary general Evropské strany zelených Mar Garcia
Na její žádost jsme se sešli s Mar Garcia, Secretary General Evropské strany zelených. Vzhledem k tomu, že Evropská Pirátská strana narozdíl od Evropské strany Zelených v danou chvíli nesplňuje podmínky nutné pro formální registraci dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2004/2003, probírali jsme formální možnosti spolupráce na společných projektech.

přijaté výhody:
žádné
poskytnuté výhody:
žádné
naši účastníci:
Mikulas Peksa, Marcel Kolaja
ostatní účastníci:
Mar Garcia

https://evidence.pirati.cz/report/3808/

[Pavel.Moravec]

Velký dík @Marcel.Kolaja. Tohle je jeden z průběžných výsledků (pro mě velmi důležitých) desetileté práce Pirátů.

https://web-greensefa.streamovations.be ... regulation

IMHO nejlepší část od 1:14:24, pan Balkan je velmi sugestivní Jeho část se slajdy a eng/fr titulky:

https://video.lqdn.fr/videos/watch/861c ... 1de592c8a0

[Vit.Fux]

Velký dík @Marcel.Kolaja. Tohle je jeden z průběžných výsledků (pro mě velmi důležitých) desetileté práce Pirátů.

https://web-greensefa.streamovations.be ... regulation

IMHO nejlepší část od 1:14:24, pan Balkan je velmi sugestivní Jeho část se slajdy a eng/fr titulky:

https://video.lqdn.fr/videos/watch/861c ... 1de592c8a0

Není někde video s českými titulky? My English is pretty poor a někteří stejně postižení voliči by se s naším úspěchem možná také rádi seznámili. Co na to MO a @mikulas.ferjencik?

[Lukas.Dolezal]

Ideály jsem neztratila, říká europoslankyně Pirátů. Kvůli práci už i bourala

14. prosince 2019 16:37
Brusel (od zpravodaje iDNES.cz) - Bývalá brněnská zastupitelka Markéta Gregorová působí stejně jako další dva zástupci Pirátské strany v Evropském parlamentu nově. V šestadvaceti letech je nejmladší českou europoslankyní. V rozhovoru mluví nejen o dosavadní práci ve funkci, plnění předvolebních slibů, ale i náročném skloubení povinností v cizině a doma.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/mark ... domaci_pmk