Stačí Švejnar?
https://www.irozhlas.cz/ekonomika/uroko ... 211346_lou
nebo raději něco vědátorského?
https://is.muni.cz/do/econ/soubory/odde ... ikova..pdf
Moderátoři: Rada resortních týmů - členové, Resortni tym Finance
Stačí Švejnar?
https://www.irozhlas.cz/ekonomika/uroko ... 211346_lou
nebo raději něco vědátorského?
https://is.muni.cz/do/econ/soubory/odde ... ikova..pdf
Fide, sed cui fidas, vide.
Věř, ale komu věříš měř.
(Perchta z Pernštejna - Bílá paní)
qnx píše: ↑12 srp 2022, 22:37gust: Omlouvám se za vnesení té OT Ukrajiny. Já jsem tím jen chtěl říct, že když se "naše" vláda ochotně zapojuje do nějakých nesmyslných konfliktů tisíc kilometrů daleko a rozpoutává ekonomickou válku s naším životně důležitým obchodním partnerem, tak ČNB není tím, kdo by mohl ten problém vyřešit. Naše hospodářství musí jít zcela logicky do hajzlu. ČNB žádnými čachry s virtuální ekonomikou nemůže vyřešit hmotné problémy ekonomiky reálné. To je vše.
Přijde mi to jako přeskakující gramofonová deska, tak znovu...
1) Ekonomickou válku, tedy zejména tu stránku, která má zásadní dopad na naši ekonomiku, nerozpoutala naše vláda ani EU. Nebo snad víte o nějaké kauzální závislosti mezi cenou plynu v říjnu 21 (cca 70-80E) či prosinci 21 (170E) a sankcemi zavedenými až o několik měsíců později - tedy v březnu 22?
2) To zda se má Evropa nechat vydírat není ekonomická otázka, ale v prvé řadě otázka bezpečnosti, takže pokud se nemáme odchylovat od ekonomického tématu nelze vůbec zabředávat do otázky sankcí a navrhovat jejich rušení - což bylo hlavním pointem té reakce.
BTW každý konflikt má své náklady, dokonce i pro země do konfliktu naprosto nezapojené - cena potravin i energií vzrostla celosvětově a vyšší ceny platí státy Jižní Ameriky, stejně jako Afriky, které se nezapojily dokonce ani do rezolucí OSN.
3) Ano ČNB neovlivní dovezenou část inflace (to žádná centrální banka a ekonomiky ji prostě musí absorbovat), ale ta byla před měsícem někde na úrovni 8%, dalších 8% byla naše vlastní a to v prvé řadě z důvodu expanzivní fiskální politiky v posledních 2 letech, dlouhodobě expanzivní monetární politiky (z ní vyplývající např. realitní bublina), přehřátého trhu práce... S tím ČNB může dělat hodně. Ještě efektivnější by bylo zásadní zpřísnění fiskální politiky, ale bohužel na MF dnes nesedí Kalousek a ODS se chová jako pravicově populistická strana (není o mnoho odpovědnější než ANO), takže je to na ČNB.
Navíc ceny energií neporostou tímto tempem trvale (jde o skokový přírůstek a i kdyby neklesly, stabilizují se na nové úrovni), takže ceny energii se po roce, či na jak dlouho jsou fixace ceny u většiny odběratelů, ustálí na nové hodnotě a dovezená část inflace zamíří k nule. Pak už to bude jen a pouze o domácí inflaci.
Není problém - stačí se vrátit na začátek diskuze viz příspěvek
BTW tohle mi přijde celkem zajímavý, mohl jsem si ve své reakci na originální příspěvek ušetřit hromadu argumentace...
... jo, to se bude nekdo divit az mu za stejnou praci nebudou chtit po par letech platit stejmy prachy protoze se najdou jini, kteri jsou ochotni to udelat levneji.
Petr.Vileta: Díky za odkazy. Švejnar moc nezaujal, to druhé je lepší, ale takové moc teoretické. V mé sociálně-ekonomické bublině je celkem jedno, jaké jsou úrokové sazby, ale naprosto zásadní tam je právě dostupnost/cena surovin a energií.
gust: Nebudu se s tebou hádat, máme rozdílný pohled na svět a tady by to jen zaplevelilo diskuzi. Takže jen k té nulové inflaci. Já jsem rozhodně pro. Dostupné suroviny, dostupné energie a nulová inflace a nulové úroky (zcela zakázat půjčování peněz s úrokem), to mi připadá jako naprosto ideální stav.
A to má být řešením, že o ty prachy (reálnou hodnotu) přichází automaticky, jen je to nenápadně?
BTW Člověk obvykle roste kariérně, minimálně mu roste praxe a zkušenosti a má tak vyšší produktivitu, protože pracuje efektivněji. Pak i zachování mzdy je relativním snížením ohodnocení a v porovnání s novým pracovníkem může být stále adekvátní.
Samozřejmě stát se to může, ale děje se to i dnes...
Tak to by bylo naivní - nulová inflace neznamená půjčování peněz s nulovým úrokem, naopak to v praxi znamená mírně vyšší úroky.
BTW proč by měl někdo půjčovat peníze bezůročně, krom centrální banky, která to používá jako nástroj expanzivní měnové politiky? Peníze jsou nástroj (k investování), vrtačku nebo auto vám taky nikdo nepůjčí zdarma...
O zadnem reseni nemluvim, to ses spletl.
Nevim o jake nenapadnosti mluvis, kdyz se inflace zjistuje a zverejnuje.
Prachy nikdy nemaji realnou hodnotu, jsou to virtualni smenne jednotky. Nelze je srovnavat s etalony hodnoty. Metr meri vsude stejne, ale kilo zlata ma silne promenlivou hodnotu - zkus vymenit na uprostred pouste kilo zlata za posledni litr vody, myslim ze neuspejes.
Ondra.kl píše: ↑19 srp 2022, 10:40O zadnem reseni nemluvim, to ses spletl.
Nevim o jake nenapadnosti mluvis, kdyz se inflace zjistuje a zverejnuje.
Prachy nikdy nemaji realnou hodnotu, jsou to virtualni smenne jednotky. Nelze je srovnavat s etalony hodnoty. Metr meri vsude stejne, ale kilo zlata ma silne promenlivou hodnotu - zkus vymenit na uprostred pouste kilo zlata za posledni litr vody, myslim ze neuspejes.
Není příliš důstojné a zjevně je bezpředmětné pokračovat v takto vedené diskuzi, tak jen na vysvětlenou pro hloupé/nechápavé a ty, co mají nutkavou potřebu si za všech okolností dokazovat, že mají na vrch.
1) i slova mají odlišný význam v závislosti na kontextu (řešení z toho nevyjímaje), stejně tak, jako je hodnota všeho, vodu, zlato (potažmo peníze) z toho nevyjímaje, ať vyjádřená v penězích či jiné směnné protihodnotě, proměnná v čase a místě, tzn. závislá na aktuálních podmínkách.
Pokud bych chtěl v tomto konfrontačním kurzu pokračovat, stačilo by namítnout, že by bylo potěšením takovou nabídku přijmout, pokud bych se nacházel řekněme méně než den cesty od nějakéjo zdroje vody...
2) bavíme-li se o modelové situaci, že by pro někoho bylo nepřijatelné snížení nominální mzdy, která na výplatní pásce reprezentuje směnou hodnotu ohodnocení odvedenné práce, tak pokud se na výplatní pásce stejně zjevně a přímočaře projeví i snížení směnné hodnoty v případě inflace - např. tak, že na výplatnici bude uvedeno, že současná kupní síla mzdy v nominální velikoti x přepočteno dle CPI odpovídá kupní síle mzdy v nominální velikosti y v době uzavření smlouvy, tak bude jakákoliv diskuze o nápadnosti či nenápadnosti bezpředmětná. Ale do té doby změna nominální hodnoty z výplatní pásky zřejmá je, ale změna kupní síly za dobu trvání smlouvy prostě ne. Je mi líto...
gust: "proč by měl někdo půjčovat peníze bezůročně, ...... " Ochota půjčovat peníze bez úroků by samozřejmě nebyla. To by mělo vést k tomu, že by k půjčování peněz nedocházelo. Z mého pohledu žádoucí stav. Když na něco nemám, tak si to nekoupím. Pokud si něco koupit chci, tak si na to nejdřív vydělám. Když si na něco šetřím, tak chci, aby mi to nesežrala inflace. Na námitku, že by to vedlo k silnému poklesu ekonomiky můžu odpovědět předem. To by bylo také prospěšné, protože by to vedlo ke snížení spotřeby zdrojů a byl by to významný přínos k dlouhodobé udržitelnosti.
ČNB "v křížku" s MMF, viz. https://www.kurzy.cz/zpravy/693921-mmf- ... ce=email_2.
Stojím spíše na straně ČNB, neboť je třeba zkrotit spíše tzv. dovezenou složku inflace, a tu musí krotit zejména ECB, potažmo FED. ČNB si vytvořila ve zvedání sazeb náskok (vedoucí k potlačování tuzemské složky inflace a inflačního očekávání) před ECB a FEDem, tudíž "vyčkávací taktika" ČNB je podle mě v této chvíli namístě. Jistým rizikem je skutečnost, jak koná a bude konat vláda ve smyslu utahování výdajových kohoutků, a pak inflační očekávání. A to podle mě ČNB sleduje. Jelikož to vypadá, že ceny plynu a elektřiny jdou dolů, mohlo by to mít i blahý vliv na inflační očekávání, což by mělo jít na ruku současné taktice ČNB.