ČNB selhala v péči o cenovou stabilitu. Nemovitosti ustřelily.

[MirekS]

...

No, v oněch článcích ČNB přiznává zvýšení peněžní zásoby o 1% HDP (tedy cca o 50 mld. Kč), nějaká část (explicitně v článcích nevyjádřená) se dostala mimo český bankovní sektor, většinový zbytek nafoukl rezervy komerčních bank u ČNB. Co se týče plateb komerčním bankám za uložení rezerv u ČNB, něco naznačuje tento článek https://ekonom.cz/c1-66445750-cnb-plati ... -s-korunou.

Pokud jde o drahotu zahraničních vstupů, jsou tyto dražší (z titulu intervencí) dejme tomu o 4-6%, je však třeba brát v potaz, že inverzní operace k intervenčním by též měly dočasný charakter (netroufnu si odhadnout, jak dlouho by ČNB dokázala udržet zpevněný kurz a je otázkou načasování, kdy by to měla ČNB udělat - nabízelo se to viz. graf).

EURCZK.jpg (72.62 KiB) Zobrazeno 1674 x

Jinak mě tak trochu překvapuje Tvůj důraz na cenu zahraničních vstupů, který chápu snad jen v kontextu jejich zdražování, ale zcela ignoruješ naše výstupy směrem do zahraničí při vlivu zpevněného kurzu na ně.

No vidíš. Intervence. A pak že má inflace svůj základ jen v zahraničí.

[Marian_Kechlibar]

V zákoně o ČNB z roku 1993 v §2 zní první věta takto: "Hlavním cílem České národní banky je péče o cenovou stabilitu." Až následující věta zní: "Česká národní banka dále pečuje o finanční stabilitu a bezpečné fungování finančního systému v České republice." To má hluboký význam, protože autor (ať už jím byl na počátku dlouhé řady od sebe opisovaných ústav centrálních bank kdokoliv) tím chtěl zřejmě říct, že dojde-li ke krachům bank, padělání peněz a podobným jevům, je důvěra ve finanční systém otřesena. Dojde-li ale k vysoké inflaci, rozpadne se celý peněžní systém. Péče o cenovou stabilitu má takovou důležitost, že je prvořadým cílem.

Význam tohoto výroku jde za hranice ochrany majetku obyvatel před znehodnocením inflací. Dotýká se samé podstaty peněz. "Co jsou peníze" je nejtěžší otázka ekonomie a v tomto blogu se jí nebudu věnovat. Peníze jsou spontánním řádem, který se v čase proměňuje a žádná odpověď není trvale správná. Pouze řeknu, že se školní keynesovskou poučkou ohledně uchovatele hodnoty, účetní jednotkou a prostředkem směny si nevystačíme. Dnešní peníze, elastické, endogenní a bůhvíjaké názvy ještě mají (ale jsou to prostě převážně úvěrové peníze), mají mimo jiné takovou vymezující vlastnost, že spojují přítomnost s budoucností. "Existují dva druhy smluv: smlouvy na nákup zboží a služeb a smlouvy na nákup peněz (úvěry). Peníze jsou to, co je spojuje." (Paul Davidson, 1972). Má smysl tento zájem chránit, i kdyby neměl být ochráněn žádný jiný ve finančním systému. Základní zákon naší centrální banky je napsaný správně. A jak je na tom ČNB v jeho naplňování? Špatně.

ČNB selhala v péči o cenovou stabilitu. Nemovitosti ustřelily. Nejméně 5 let už platí, že cena startovního bytu pro mladé lidi v Praze (5 mil Kč) se průměrně meziročně zvyšuje o více než 10%, tedy o více než 500.000 Kč za rok. To je víc než čistá roční mediánová mzda v Praze (336.000 Kč v roce 2019). Tedy i kdyby člověk uspořil vše, co vydělá (absurdní požadavek), ke koupi své nemovitosti se každý rok nepřibližuje, ale naopak se od ní vzdaluje. Konkrétně o 164.000 Kč za rok. Nemá smysl spořit, budoucnost se odpojila od přítomnosti. Skutečnými penězi se možná staly nemovitosti.

Jak se to mohlo stát?

1. ČNB špatně měří inflaci. Pokud nemovitosti tvoří třetinu spotřebního koše a jejich ceny rostou tempem 10% - 15% p.a., tak postačí úvaha z úrovně matematiky 7. třídy ZŠ na výpočet, že i při nezměněné ceně všech ostatních položek spotřebního koše by musela být už alespoň 5 let inflace mezi 3,3 - 5,0%. Spíše mnohem více. ČNB si nasadila růžové brýle nahrazením cen nemovitostí nájemným, i imputovaným (placeným sám sobě), a dopustila pádivou inflaci. Výmluvy na Statistický úřad neobstojí, ČNB je zodpovědná za cenovou stabilitu bez ohledu na ČSÚ. Dokonce, a tím je to snad ještě horší, o tom ČNB ví, jak je zřejmé z jejích webových stránek, kde lze nalézt tzv. "Experimentální cenový index CPIH", což je pokus nahradit ve spotřebním koši nájemné skutečnými cenami nemovitostí při zachování ostatních položek. Hodnoty bohužel nepřekvapí, např. v Q1/2020 uvádí ČNB meziroční nárůst tohoto indexu 8,7%!

Na ČNB perfektně sedí tato konverzace mezi Tyrionem a Cersei Lannister ze seriálu Game of Thrones: "I did nothing!" (ve smyslu: "já za nic nemohu"), "Quite right, you did nothing, when your son called for Ned Stark's head.", "I tried to stop it!", "Did you? You failed."

2. S ukazateli LTV, DTI, DSTI přišla ČNB pozdě. Po pádu Lehmann Brothers v roce 2008 šly úrokové sazby rychle dolů, od 2.11.2012 byla repo sazba na technické nule a brzy nato si mohli vysokopříjmoví lidé levně půjčovat na bydlení. Přesto trvalo ČNB téměř 3 roky, než v roce 2015 okopírovala ze zahraničí zmíněné ukazatele bránící explozi cen nemovitostí.

3. Ukazatele LTV, DTI, DSTI používá ČNB nedostatečně. ČNB si sice opakovaně stěžuje, že nemá zákonnou pravomoc po bankách tyto ukazatele vymáhat, ale to je alibismus. Český bankovní systém je vůči regulátorovi velmi konformní a požadavky ČNB dodržuje, i když mají povahu pouhých doporučení. ČNB je může a měla by používat. Místo toho je v roce 2020 rozvolnila a dva ze tří rovnou zrušila.

1. Argument, že ČNB nechce prohlubovat nedostupnost bydlení tím, že k vysokým cenám navíc ještě ztíží přístup k úvěrům, a že vláda tlačí, je také alibismus. Zaprvé vláda nemá co tlačit, od toho je ČNB nezávislá a měla by počítat s tím, že se její měnová politika většinou nebude vládě líbit (zejména té populistické). Zadruhé úvaha o tom, že bydlení bude dostupnější při mírnější regulaci hypoték, je naprosto nesmyslná a jediné, čeho dosáhne, je, že se změní charakter té nedostupnosti. Trh nemovitostí ovládnou vysokopříjmoví lidé, kteří rozvolněnou hypoteční regulaci mohou využít lépe. Pro ostatní budou nemovitosti nadále nedostupné ne kvůli úvěrům, ale kvůli ceně. ČNB se má držet svého kopyta, hlídat cenovou stabilitu, tvrdě držet LTV, DTI, DSTI a nedělat sociální politiku. Tu má dělat vláda a obce především masivní výstavbou bytů a fiskální podporou bydlení pro mladé rodiny.

5. COVID krize je další alibismus. Výmluva zní, že ČNB musela snížit sazby na minimum kvůli krizi a trh nemovitostí utržený ze řetězu v důsledku toho je nutné zlo. To je nesmysl. Snižovat už tak nízkou repo sazbu z 1% na 0,25% bylo zbytečné. Hospodářství zasažené COVID krizí není citlivé na změnu základní ceny peněz o -0,75%, když rizikové prémie (riziko, že Váš dlužník zkrachuje) se přes noc navýšily o jednotky procent. Zeptejte se hotelů a restaurací, jestli jsou rádi, že jim ČNB snížila repo sazbu... Řeší, jak přežít, a nikdo jim nepůjčí. COVID krize je úkolem vlády. ČNB nemá dělat hospodářskou politiku, to jí nepřísluší a navíc ji dělá špatně. Slepě aplikuje Taylorovo pravidlo (nízké repo sazby v očekávání nízké inflace) a podporuje úvěrovou tvorbu peněz, protože nepochopila, že tato krize není kreativní destrukcí, ale je jen destrukcí.

1. Ohled na záporné EUR sazby je také alibismus, měli jsme je a máme je ignorovat. Argument zní, že pokud Evropská centrální banka drží základní úrok na EUR -0,5% p.a. a základní úrok na Kč by byl 1,0% p.a., způsobil by úrokový rozdíl příliv zahraničního kapitálu a prohlubování už tak záporného kapitálu ČNB (jednak proto, že devizové rezervy v USD a EUR mají nižší výnos než závazky z repo operací, a potom kvůli přecenění devizových rezerv silnějším kurzem koruny). Tak ať ho způsobí! Jsme suverénní země s vlastní měnou, nechť je kapitál centrální banky třeba minus nekonečno (proč to jde, má složité vysvětlení, uvnitř jádra finančního systému fungují jiné fyzikální zákony, než na které jsme zvyklí). Posílení kurzu koruny bude ozdravné mimo jiné i pro trh nemovitostí. A přispěje to k naplnění toho zdaleka nejdůležitějšího cíle, kterým je zabezpečit stabilní cenovou hladinu a tak umožnit lidem smysluplně spořit a penězům plnit svoji funkci.

Co by měli Piráti dělat ve vztahu k ČNB?

1. ČNB je ze zákona nezávislá a je to tak správně. ČNB musí mít právo se nezávisle rozhodovat o své měnové politice. ČNB se ale nemůže nezávisle rozhodnout o tom, že přestane naplňovat svůj hlavní cíl uložený zákonem - péči o cenovou stabilitu. V tomto ohledu spatřuji aktuálně hlavní problém ve fungování ČNB a parlament by se tím měl zabývat.

2. Evergreen požadavku zákonných pravomocí ČNB vymáhat po bankách LTV, DTI a DSTI je opět na stole v parlamentu. Podle mého názoru je správný, podpořil bych ho. Není to nezbytné a je to alibismus (viz bod 3 výše), ale není to na závadu. Alespoň se už ČNB nebude mít na co vymlouvat.

3. Dále leží v parlamentu návrh na prodloužení opatření pro tzv. kvantitativní uvolňování (přeneseně „tisknutí peněz“), které bylo přijaté v nouzovém stavu v novele zákona o ČNB z dubna 2020, které ale bylo časově omezené jen do konce roku 2021. Považuji návrh za nebezpečný. Ne kvůli hrozbě „peněz z vrtulníku“, ten se může jako krajní opatření někdy i hodit, ale kvůli morálnímu hazardu vlády v normálních dobách. Nyní není normální doba, proto bych platnost prodloužil o několik dalších let, např. do konce roku 2023, s tím, že zástavy a cenné papíry, které mohou být v tomto období díky tomu přijaty či nakoupeny, musí z rozvahy a podrozvahy ČNB zmizet nejpozději do konce roku 2030.

4. Na závěr bych se pokusil ČNB tlačit k větší zodpovědnosti ohledně počítání inflace. Třeba by stačila věta, že výklad pojmu cenová stabilita v zákoně o ČNB je v plné zodpovědnosti ČNB a ta má povinnost přezkoumávat, zda dosud používané cenové indexy a další koncepty cenové stability nadále vyhovují tržní realitě. Digitalizace, globalizace, akcelerující koncentrace kapitálu, kryptoměny a další finanční inovace zásadně mění moderní finanční systém. ČNB při naplňování svého poslání by měla mít odvahu podívat se z okna a říct si, že svět je jinde.

Vždycky se vyplatí podívat se na dění v jiných státech. Nemovitosti ustřelily skoro všude ve vyspělém světě.

Mám protihypotézu: lidé se bojí ztráty hodnoty měny a kupují každou cihlu, aby aspoň něco měli.

[Jan.Hrebicek]

K vaší diskusi jsem napsal článek o situaci ČNB, kde je několik variant, jak může postupovat. https://www.kurzy.cz/zpravy/611950-cnb- ... me-udrzet/

U varianty snížení objemu devizových rezerv jsem dospěl k tomuto závěru:

"Přiznat minulou chybu a část natištěných peněz stáhnout zpět z oběhu. Tím by se rychle dostala měnová i ekonomická situace dostala do rovnovážné polohy stálé, ale finanční ztráty České republiky by byly rovněž obrovské. Zároveň by došlo k extrémním ziskům zahraničních subjektů a ke ztrátě kreditu ČNB nicméně doprovázeného jeho částečnou obnovou z důvodu přiznání chyby."

Tedy uvádím to jako jedno z možných řešení. Ale pro kontext je lepší si přečíst ten článek celý.

Jsem rád, že se shodneme, že "ufouknutí" toho polštáře by bylo docela elegantním řešením.

Na čem se neshodneme je to "přiznání chyb" a "obrovské finanční ztráty Česke republiky". Co se týče chyb, já osobně jsem kurzový závazek vnímal jako chybu a zcela jasnou chybou se stal v momentu, kdy trval déle než půl roku (od boku), kdy trvalo riziko deflace. Nejsem přítelem toho kroku a myslím, že se negativně podepsal na prosperitě občanů České republiky a přibližování se životní úrovni EU.

Úplně něco jiného je ale "přiznání chyby" ze strany ČNB. Pokud ČNB do 2017 depreciovala korunu na exportní dumping a proti-deflační lince, tak v momentu zásadních změn okoností je na místě v roce 2021 zaujmout jinou strategii. To je absolutně přirozené. Buffer, který vznikal s odůvodněním boje proti deflaci, může být upuštěn v zájmu boje proti inflaci, a lze si při tom zachovat morální integritu. Já osobně bych to za přiznání chyby nepovařoval a můžeme si být jistí, že by to tak neinterpretovala ani ČNB.

Pokud jde o "obrovské ztráty ČR". Nevidím je. Kurzová ztráta z operací ČNB by se pohybovala někde v intervalu 0-150 Mld. Kč v závislosti na velikosti zpětného odkupu koruny a kurzu, v jakém by byl realizován. Je třeba ale započíst také kurzové zisky, resp. zisky z operací a držení aktiv, výnosy, které ČNB za X let inkasovala. To celkovou kumulovanou ztrátu zásadně sníží. Zároveň připomínám, že toto číslo je ve výsledku reálně virtuální. Nijak zásadně neovlivňuje ČR ani samotnou ČNB. Na straně druhé přínosy takové operace zásadně převyšují její náklady, ať už ve formě potlačení inflace skrze snížení ceny vstupů (nebo jejich nižšího růstu), tak snížením nákladů na obsluhu veřejných dluhů atd. atd.

Pořád se mi to jeví jako zdaleka nejlepší možný krok, který "trh korun" přiblíží rovnovážnému stavu a potlačí negativní projevy, které nyní cítíme a budeme cítit ještě silněji v 1Q a možná i 2Q příštího roku.

EDIT: Pro zasmání - trvalo to jen 9 let - a samozřejmě stále MÁLO... Dinosaurus se začíná pomalililinku probouzet: https://www.cnb.cz/cs/cnb-news/tiskove- ... ch-rezerv/

Zde je nutno tedy vyjasnit, co vůbec mohlo být minulou chybou. Aktivita ČNB souhrně nazývaná jako devizové intervence se dá rozdělit do tří částí:

1. Rozhodnutí o tištění peněz za účelem znemožnění české měně posilovat
2. Rozhodutí o tištění peněz za účelem kurzové manipulace s českou měnou
3. Opakované rozhodování o tištění peněz za účelem udržení (zmanipulovaného) kurzu.

Připomeňme si, že kurz v okamžiku přijetí rozhodnutí o devizových intervencích 7. 11. 2013 byl přibližně 25,70 Kč. ČNB mohla rozhodnout o tom, že bude intervenovat s cílem, aby kurz nemohl posíit pod tuto hranici. Rozhodla však o manipuloci s kurzem cca o 5 % a jeho udržení nad hranicí 27 Kč za euro. A následně opakovaně rozhodovala o dalším tištění peněz za účelem udržení zmanipulovaného kurzu až do 6. 4. 2017. Zejména poslední prodloužení kurzového závazku, kdy už byl guvernérem Jiří Rusnok, bylo dle mého názoru zjevně nadbytečbné.

Jako chybu je nutno od samého počátku považovat manipulaci s kurzem. Cílem ČNB totiž nebylo vrátit intervencemi kurz do stavu, z kterého byl relativně nedávno vychýlen, tedy do stavu, na který byla ekonomika jako celek ještě nedávno zvyklá a naopak v době rozhodnutí o devizových intervencích si musela přivykat na nový příliš silný kurz. Rozhodnutí ČNB bylo totální finanční inženýrství, kdy stanovila kurz bez historických souvislostí na základě vlastního uvážení a takový kurz jednostranně celé ekonomice vnutila. Připomeňme, že kurz 27 Kč za euro naše měna měla trvale naposledy v listopadu 2006 a velmi krátkodobě jako výkyv při krizi v roce 2009.

A dále jako chybu lze považovat příliš dlouhé prodlužování kurzového závazku. Samotné rozhodnutí o devizových intervencích, pokud by bylo učiněno bez manipulace s kurzem, jako problematické nepovažuji, bylo to určitě v té době jedno z možných řešení při řízení měnové politiky.

Pokud by nyní ČNB rozhodla o masivnějším snížení devizových rezerv při deklarované nebo oficiálně nekomunikovné snaze zajistit posilování koruny, došlo by tím fakticky k přiznání chyb z minulosti, minimálně co se týče délky devizového závazku, ale mohlo a mělo by to být vnímáno i jako přiznání chyby v manipulaci s kurzem.

Je dobré, že již začíná ČNB alespoň drobně revidovat svůj přístup a začala odprodávat výnosy z devizových rezerv. Míra problému, do kterého jsme se dostali je totiž natolik zásadní že bude pravděpodobě nutno situaci řešit kombinací všech ze čtyř v článku uvedených postupů.

Co se týče obrovských ztrát České republiky, tak je třeba se na věc podívat i z druhé strany. ČNB se nám snaží namluvit, že ona pracuje mimo jakékoliv ekonomické mantinely, může rozhodovat jak chce bez ohledu na vlastní ztráty, že je jakési perpetuum mobile. To je samozřejmě nesmysl, který si nemůžeme nechat namluvit, protože jakmile ČNB někomu umožní utratit koruny, které nabytečně natiskla, tak se všem ostatním držitelům korun sníží jejich hodnota (tj. inflace). I člen bankovní rady Aleš Michle hledá cesty, jak hospodaření ČNB vyrovnat https://archiv.hn.cz/c7-66990140-q961s-c7e8ac58da7848e. Skutečnost, že chce udělat z ČNB hedgeový fond a považuje to za řešení, nechme nyní stranou.

Pokud se podíváme na rozvahu ČNB, tak je tam v tuto chvíli devizových rezev, které vznikly devizovými intervencemi a následnými výnosy z nich, za cca 2.500 mld. Kč. Pokud koruna trvale posílí z intervenčních 27 Kč na kupříkladu 22 Kč, tak ČNB vykáže (z části již vykázala) kurzovou ztrátu jen na této části devizových rezerv ve výši 463 mld. Kč. Jelikož ČNB není perpetuum mobile, tak na druhé straně zahraniční vlastníci korunových aktiv vzniklých z intervencí vykáží zisk v podobné výši. Těchto vlastníků je velké množství, takže to jednotlivě nebude tolik patrné, ale v součtu je nechá ČNB takto pěkně vydělat. A pokud odkoupí zpět část devizových rezerv za účelem stabilizace kurzu například na 22 Kč za euro a povede se jí ten účel splnit, tak výdělek zahraničních vlastníků nebude krátkodobý spekulativní, ale trvalý, zaplacený znehodnocením peněz v České republice.

Již nyní je patrno, že devizové intervence, které jsou ČNB stále deklarovány jako úspěšné s příznivým dopadem na inflaci a HDP, pomohly HDP maximálně v korunovém vyjádření, v eurovém vyjádření HDP poškodily. Došlo k zafixování ČR jako levné dílny Evropy.

[anonym73980]

Pikantní na intervenci v r.2013 je fakt, že se tím výrazně zlevnila akvizice PPF (Telefonica O2)... krásně to dokumentuje, za koho státní instituce v neoliberalismu kopou...
https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek ... ach-210624
ČNB v té době vedl Singer, který je Kellnerův kámoš z dozorčí rady ČP... http://m.fsfinalword.cz/?page=archive&day=2014-02-18

[MirekS]

...

Dovolím si text modifikovat:

• Aktivita ČNB souhrnně nazývaná jako devizové intervence se dá rozdělit do dvou částí:

  • Rozhodnutí o tištění peněz za účelem proinflační kurzové manipulace.

  • Opakované rozhodování o navýšení přijatých úvěrů ČNB od obchodních bank s následnou přeměnou takto získaných CZK v devizová aktiva za účelem proinflační kurzové manipulace.

• Připomeňme si, že cílem intervencí bylo zabránit hrozící deflaci (dle názoru ČNB), ale i pomoci vyvolat oživení v hospodářském cyklu.

• Bohužel, kurzový závazek ČNB vedl i ke spekulativním nákupům CZK, které zejména v závěru období intervencí zvyšovaly nároky na provádění intervenčních operací ze strany ČNB.

• Podíváme-li se na graf vývoje inflace https://www.czso.cz/csu/czso/inflace_sp ... elske_ceny, vidíme, že inflační cíl byl překročen ještě před ukončením intervenčních operací ČNB (1/2017) a od té doby se ČNB v podstatě nepodařilo inflaci ztlumit pod inflační cíl (vyjma 2-4/2018, abychom byli spravedliví) - dá se usuzovat, že o to ČNB ani moc neusilovala.

• Nyní, kdy inflace eskaluje dílem vlivu rostoucích cen, jejichž zdroj lze vystopovat v domácím prostředí, k němuž se dílem přidává růst cen vstupů ze zahraničí reprezentovaných zejména růstem "energetických komodit", se ČNB rozhodla "vytáhnout do boje s inflací" zvyšováním sazeb, čímž:

  • posílí kurz CZK vůči cizím měnám (již se stalo EURCZK posílil z 25,5 na 25,3, ale tento vliv již odezněl, když současný kurz je 25,675),

  • zvýší nároky na obsluhu dluhu domácností, firem a státu (již nastává),

  • způsobí pokles cen aktiv (nastává ?).

• Je nyní čas na snižování devizových rezerv? Guvernér ČNB, J. Rusnok vyjádřil poměrně rezolutní ne v OVM 3.10.2021. Jeho vyjádření nahrávají následující grafy vývoje měnových párů, na nichž můžeme pozorovat zatím posilující trajektorii vývoje EURCZK i USDCZK ve prospěch CZK (s menším či větším nádechem k obratu) na rozdíl od oslabující trajektorie vývoje "sousedních" měn vůči EUR. Nicméně se dá očekávat, že i CZK v následujících dnech dosáhne obratu ve vývoji k hlavním měnám, jelikož zvyšování cen vstupů ze zahraničí s největší pravděpodobností přetlačí působení prozatímního zvýšení sazeb na posílení kurzu CZK k cizím měnám. Navíc je třeba brát v potaz i možnost, že ke zvýšení sazeb přistoupí i ECB a FED, což bude mít opačný vliv na kurz CZK k příslušným hlavním měnám.

  

  KurzyMen.jpg (272.64 KiB) Zobrazeno 1574 x

[Jan.Zavadil]

ČNB má bohužel prsty i v bublině na realitním trhu - pokud by pořádně zvýšila úrokové sazby tak, aby reálné sazby (úrok mínus inflace) začaly být kladné, lidé by začali spořit na účtech. Teď se jim dlouhodobě úspory znehodnocují a nezbývá jim nic jiného než nakupovat nemovitosti (a akcie). Toto je důsledek letité měnové politiky centrálních bank po celém světě, které se nulovými úroky snaží odvrátit bankroty předlužených států a dalších subjektů.

To je sice pravda, ale ČNB je v tomto trochu nevinně. ČNB co by centrální banka miniaturní ČR nemůže ignorovat úrokovou politiku extrémně větší a vlivnější ECB. Při příliš velkém kurzovém diferenciálu budou české subjekty v obrovské nevýhodě proti eurozonním, jejich úvěrování bude mnohem dražší, než úvěrování jejich konkrence, a samozřejmě kurzový diferenciál láká spekulativní kapitál, který může tak malou ekonomiku, jako je ta naše, silně destabilizovat. Jsem pro zvyšování úroků, ale musí nastat primárně na trajektorii Fed-ECB a my můžeme (a musíme) ten trend následovat.

[MirekS]

...

Pokud vím, záměry FEDu a ECB jsou nejprve v omezování programů QE a teprve pak ve zvyšování sazeb, což v této chvíli připouští uskutečnit asi až koncem roku 2022. Jsem zvědav, jestli v čase dojde k myšlenkovému posunu zvednout sazby dříve. Zato "jestřábi" z ČNB budou velice pravděpodobně zvedat sazby opět v listopadu 2021. Čili zmiňovaný trend budou asi předbíhat. Podstatné zřejmě je porovnání reálných úrokových sazeb.

[MirekS]

Slovo do pranice: https://blog.aktualne.cz/blogy/michal-s ... emid=41140

[MirekS]

Slova guvernéra ČNB:

Bankovní rada ČNB nejednala o možnosti využití devizových rezerv a ani není v bodu, ve kterém by o nich měla uvažovat coby o dalším nástroji pro utažení měnové politiky.

Podíváte-li se na situaci z perspektivy úrovně úrokových sazeb, situace není tak extrémní, stále jsme na úrovni, která je víceméně normální. Takže z této perspektivy nevidím ani důvod porušit toto paradigma (používání úrokových sazeb jako hlavního nástroje měnové politiky) a vydat se tou cestou (využití devizových rezerv).

[anonym73980]

Co se týče nezávislosti národní banky, tak to je americký vynález (FED), stvořený pro kolonizaci světa. ČR od r.1991 (první půjčka od WB na restrukturalizaci) následuje model restrukturalizace ekonomiky uplatňovaný od 50.let v Latinské Americe a Karibiku, Africe a JV Asii (vžila se pro to zkratka SAP). Cílem je přetvořit soběstačné země na zásobárnu levné pracovní síly/surovin pro exportující zahraniční korporace. Tím, že si zničí vlastní ekonomiku se navíc stanou nesobestačnými a plně závislými na importu všeho vč. základních potravin. Aby to fungovalo (a lokální vláda byla proti tomu bezmocná) musí se oslabit jejich měna - což nelze udělat bez "nezávislé" národní banky slepě poslouchající WB, MMF, WTO (a v našem případě i ECB) - srovnej s devalvovanou korunou kdy v kontextu parity kupní síly a naší produktivity by Euro mělo stát maximálně 15Kč.
Pěkně to vysvětluje Drulák v tomto videu
https://youtu.be/mIB4fR5HnDo?t=963