Sociální nerovnost je jeden z největších problémů současnosti

[MirekS]

Myslím, že spíš jde o snahu pomoci lidem, žijících v chudobě či jejím ohrožení v rámci naší společnosti, popř. o solidaritu se společnostmi, postiženými chudobou ve větším měřítku (mezinárodní rozměr).

Abych byl konkrétní:

• Solidarita se společnostmi, postiženými chudobou ve větším měřítku je značně široká problematika vhodná pro resortní tým EZO, pod kterou si lze představit nejen aktivní pomoc lidem v mimořádné situaci (obrana před hladomorem, epidemiemi, válečnými důsledky, možná i terorismem, atd.) ale i aktivní obranu hranice EU, potažmo našeho státu, před nežádoucí ekonomickou imigrací. Je otázkou, do jaké míry si můžeme toto převážně filantropické chování dovolit (že si ho můžeme dovolit, je však jisté). Podstatnou záležitostí také je, zda takové chování vede ke kýženému výsledku - přechodné pomoci lidem v nouzi nebo k trvalé závislosti lidí v nouzi na tuto finanční a materiální pomoc.

• Snaha pomoci lidem v chudobě či v ohrožení chudobou je také široká problematika týkající se pravidel stanovování minimální mzdy (resortní tým práce a sociálních věcí), ale i pravidel zadlužení (resortní tým finance), exekucí (resortní tým spravedlnosti s KETy), minimálního důchodu a struktury sociálních dávek a sociálního bydlení (resortní tým práce a sociálních věcí, popř. resortní tým místního rozvoje a KETy). To vše za spolupráce s resortním týmem financí, který pro to musí najít finanční zdroje. Tady mají Piráti dluh především v definování konvergence od současného systému k nepodmíněnému základnímu příjmu.

[Vit.Fux]

Sociální nerovnost je jeden z největších problémů současnosti … Piráti by měli hledat a nabídnout řešení v této oblasti.

Já bych ten problém trochu modifikoval, neboť se nedomnívám, že sociální nerovnost lze/má smysl odstranit. Mám za to, že máme různé schopnosti, ale i různé výchozí podmínky. Řekl bych, že problém není v míře majetku, jako spíš v sociálně citlivém rozdělování hodnot vytvořených společností mezi investice a osobní spotřebu.
Myslím, že spíš jde o snahu pomoci lidem, žijících v chudobě či jejím ohrožení v rámci naší společnosti, popř. o solidaritu se společnostmi, postiženými chudobou ve větším měřítku (mezinárodní rozměr). Tu pomoc uvnitř naší společnosti bych rozdělil na přechodnou (pomocná ruka lidem, aby se z daného stavu dostali) a trvalou (pomoc lidem, kteří se "objektivně" nemohou z daného stavu dostat, zvláštní kapitola je pomoc lidem, kteří se nechtějí z daného stavu dostat).
Řekl bych, že Piráti na tomto poli již více méně konají v oblasti exekucí (cca 821 000 lidí v exekuci), dluhu, ale i sociálních dávek (neumím kvantifikovat), vyloučených lokalit, důchodů (minimální důchod), atd. Jen je otázkou, zda nabízejí koncepční (systémové) řešení. Tady mám téměř jistotu, že tomu tak není, ale třeba to představitelé Pirátů zde vyvrátí.

Jak jsem už psal - sociální nerovnost, jak jsem to téma otevřel v tom problematickém rozsahu, je o koncentraci bohatství. Nechci zde řešit problém samotné chudoby (pokud by byli všichni chudí, není to ona sociální nerovnost). Není to téma sociální, ale opravdu ekonomické. Stejně tak nebylo úmyslem podpořit model rovnostářské společnosti. Problematický je zejména ten dynamický trend, který má přesah z extrémní ekonomické síly malého počtu elit i do dalších oblastí (politické, mediální). Pro společnost se toto stává patologické a hrozí jí pak hlubší otřesy. Jedním z výstupů by měl být i rozvoj střední třídy.

Nástroji, ke kterým to směřuje, je asi větší zdanění superbohatých, progresivní zdanění příjmů od určité výše, progresivní zdanění majetku (od určité výše), větší ochrana před exportu zdanění, kontrola držení majetku, určitá omezení spekulativního nákupu nemovitostí, větší bariéry pro investice do politické moci apod. Objektem by mělo být cca 1% až 5% nejbohatších subjektů. V žádném případě střední třída. Na druhé straně je třeba bojovat se systémovými příčinami chudoby jako je dostupnost vzdělání, finanční gramotnost, dědictví sociálních predispozic,... Já bych byl i pro větší boj s alkoholismem atd. Je to komplexní problém a řešení by mělo být také komplexní.

[MirekS]

Jak jsem už psal - sociální nerovnost, jak jsem to téma otevřel v tom problematickém rozsahu, je o koncentraci bohatství.

Tedy se rozcházíme v pohledu na řešení. Vidím problém sociální nerovnosti spíš v mase chudoby. I když souhlasím s Vámi v otázce jisté progrese zdanění příjmů a majetku, dle mého názoru rozevírání nůžek nezastavíte ani zdaněním (trestáním) superbohatých (hledíc i na jejich ekonomickou sílu - oni jsou organizační tahouni ekonomiky). A propos máte spočteno, kolik by ono progresivní zdanění příjmů a majetku dělalo na přírůstku daňových příjmů?
Podle mě rozevírání nůžek není až tak problémem koncentrace bohatství (pakliže jí bylo dosaženo zákonným způsobem) v ekonomické rovině, problémem je když tak v politické rovině (spojování ekonomické moci s politickou, popř. i mediální). Problém když tak vidím hlavně na straně chudoby, což hodnotím jako problém sociálně-ekonomický. Větší daňový přínos odhaduji na straně řešení chudoby (minimální mzdou, minimálním příjmem (OSVČ jako hlavní činnost), minimálním důchodem).

[Vlastimil.Bednarik]

Když konkrétně, tak konkrétně:

Počet studujících VŠ se neustále zvyšuje, lze studovat, přeskakovat ze školy na školu, z oboru na obor a to poměrně dlouho. Je to dobrý byznys plán pro pedagogy, tito mají obživu a akademická půda přece patří mezi "elitu".

Ovšem absolventi? Můžou potom plnit regály v obchodě (jak v počátku diskuze zaznělo).
Je to plýtvání.

Plýtvat může společnost bohatá, nebo hloupá.
Pokud potom dostane vysokoškolák absolvent nepodmíněný příjem, bude to v nesouladu s jeho představami. Takže co s nereálnými představami? Všichni opravdu disponují mozkovou kapacitou na všechno?
Není to chiméra?

Můžeme potom přepočítávat chudobu a bohatství horem dolem, k ničemu kloudnému nedojdeme.

"Jasně, studuj si co chceš, Tvoje volba. Ale moje volba je neposkytovat Ti potom prostředky, protože neumíš nic, s čím obstojíš na trhu práce"...

Každý jsme svého osudu strůjcem.

p.s. pro pořádek:
ing chemie, přes 40 let práce; od uklízeče, pomocného lesního dělníka až po ředitele a statutárního zástupce.
Žádné dotace, žádná chudoba. Práce, práce, nic než práce.

[Ondra.kl]

Žádné dotace, žádná chudoba. Práce, práce, nic než práce.

... a dokážeš zajistit každému jedno rozumné pracovní místo s odpovídající výplatou?

[Antonino.Milicia]

Jak jsem už psal - sociální nerovnost, jak jsem to téma otevřel v tom problematickém rozsahu, je o koncentraci bohatství.

Tedy se rozcházíme v pohledu na řešení. Vidím problém sociální nerovnosti spíš v mase chudoby. I když souhlasím s Vámi v otázce jisté progrese zdanění příjmů a majetku, dle mého názoru rozevírání nůžek nezastavíte ani zdaněním (trestáním) superbohatých (hledíc i na jejich ekonomickou sílu - oni jsou organizační tahouni ekonomiky). A propos máte spočteno, kolik by ono progresivní zdanění příjmů a majetku dělalo na přírůstku daňových příjmů?
Podle mě rozevírání nůžek není až tak problémem koncentrace bohatství (pakliže jí bylo dosaženo zákonným způsobem) v ekonomické rovině, problémem je když tak v politické rovině (spojování ekonomické moci s politickou, popř. i mediální). Problém když tak vidím hlavně na straně chudoby, což hodnotím jako problém sociálně-ekonomický. Větší daňový přínos odhaduji na straně řešení chudoby (minimální mzdou, minimálním příjmem (OSVČ jako hlavní činnost), minimálním důchodem).

Pokud je zdanění superbohatých "trestání", tak co je potom zdanění těch ostatních?
Jsou oligarchové opravdu tahouni ekonomiky?
Cílem není apriori získat vyšší daňové výnos, ale zastavit rozevírání nůžek.
Masa chudoby je o absolutním počtu (počet těch chudých); nerovnost a nůžky o relativním (viz čísla, že 1% nejbohatších vlastní x% bohatství).
Chudoba není jen o nůžkách samozřejmě. Často jsou ty důvody objektivní (bůh jim nedal, zdravotní problémy) nebo si za to mohou někdy i sami (alkoholismus a další závislosti, finanční negramotnost).


Je třeba pochopit ekonomickou realitu. Kapitál má tendenci se koncentrovat; peníze dělají peníze; je to v podstatě jedna z forem ekonomického selhání/chyb našeho systému. Mělo by to smysl, pokud by cílem v nějakém limitním časem bylo, aby zůstal ten jeden nejbohatší a ostatní měli nula. Dostihy a sázky...

Ve hrách jsou na to různé mechanismi, aby dobře rozjetá hra nebyla nutně hned vyhraná a i ostatní měli možnost se ještě zapojit. V našem systému je to spíše naopak (prémie za bohatství) a zhoršuje se to. Všude po světě se k tomu přidalo to, že oligarchové se dostávají do politiky a médií (ale tohle tu řešit nechci). O nezávislosti justice lze také polemizovat (viz nedávna akce na Slovensku) (ani to nechci řešit). Koncentrace peněz v systému, který je postavený na penězích, musí nutně degenerovat a vést k patologii. Systém s takovou dynamikou není udržitelný a musí časem zkolabovat. Je to postupný přechod opět k feudálnímu systému s absolutní (ekonomickou) moci. Naše civilizace na tohle už vyzkoušená řešení má. Revoluce. Chceme to? Nebyla by lepší evoluce, tedy s tím něco začít dělat?

[Vlastimil.Bednarik]

Zajistit každému jedno rozumné místo s odpovídající výplatou?

A vodit za ručičku nee?

To snad je každého věc/problém a kdo má hlavu na absolutorium VŠ, tak ať si poradí sám.
Společnost nabídne možnost a je na jednotlivci, jak se této zmocní. A jen ten, kdo má "smůlu, hendikep, nepředvídatelné nezaviněné okolnosti" může, pokud na to budeme mít, dostat pomoc.

Můžeš si dělat, co chceš. Tak se starej, Tvůj boj.

Leteckej most námezdních pracovníků je vizitkou společnosti.

[Ondra.kl]

...

Hele, navrhuješ aby se každý živil prací. Pointa mého příspěvku byla v tom, že ne vždy mají všichni tu možnost. A takový "povolání" jako mafián, nájemný zabiják, či kretiví vymahač dluhů jsou také tím "pravým pokladem" pro společnost jako celek.

To snad je každého věc/problém a kdo má hlavu na absolutorium VŠ, tak ať si poradí sám.

A je nějaký důvod aby si MUSEL poradit sám? To si NESMÍ poradit ve spolupráci s ostatními? Ochranu práv, zdraví a majetku také každý neřeší sám, tak proč by to u zajištění živobytí mělo být jinak?

[Vlastimil.Bednarik]

Nemůžu zachránit celej svět, spasitelů už tu bylo.
Můžu pomoci sám sobě, svým bližním, své sociální skupině, potažmo i celé společnosti. A pokud např. vydělám dostatek peněz na obživu a mám i prostředky volné, potom se můžu pokusit pomoci i někomu jinému. A když je řeč o tom chudém světě, třeba adopcí na dálku pomužeš, byť jen jedné, indické dívce získat vzdělání a tím zvýšit pravděpodobnost ne tak materiálně bídného života.
Anebo se bičuj, že jsi v podst. bílý otrokář. Ve své sociální bublině budeš lamentačně revolučněpopulární
a ještě ušetříš...

[Ondra.kl]

Mno jo, tohle platilo i za feudálů a otrokářů. A vyřešilo to problémy s nimi spojené? Nikoliv. To vyřešila až úprava společenských poměrů - zákaz otroctví a nevolnictví. Problémy spojené s velkou mocí díky koncentraci financí a majetku také vyřeší až úprava společenských poměrů.

Hele - každý živý tvor chce získat co nejvíc za co nejmíň. To prostě platí a nic s tím neuděláš. Můžeš jenom upravit vnější podmínky - společenské poměry - nejlépe společensky přijatelným postupem, tzn. politkikou.