Makroekonomické indikátory a trendy (aktuální články a informace)

[MirekS]

Růst meziroční míry inflace nebere konce - už jsme dle sdělení ČSÚ na 16%. A nevypadá to, že by se chtěla zlomit.

[MirekS]

Ze zprávy o měnové politice z 11.8.2022 je žádoucí citovat:

Inflace během nadcházejících měsíců vzroste lehce nad 20 % a i po část příštího roku bude dvouciferná. To bude odrážet pokračující zdražování plynu a elektřiny pro domácnosti, další zrychlení růstu cen potravin a přetrvávající vysokou jádrovou inflaci. K rychlému poklesu inflace pod 10 % v průběhu příštího roku povede jak odeznění současných mimořádných cenových tlaků, tak dosavadní zpřísňování domácích měnových podmínek. V průběhu roku 2024 se inflace sníží do blízkosti 2% cíle ČNB.

Řekl bych, že jde o celkem optimistické vyjádření vzhledem k jiné zprávě:

Ruský Gazprom dnes uvedl, že evropské ceny plynu by mohly v průběhu letošní zimy vzrůst o dalších cca 60%, a to především kvůli západním sankcím, které jsou reakcí na válečný konflikt na Ukrajině. Gazprom v konzervativních odhadech počítá s tím, že evropské ceny plynu oproti současným 2500 USD za 1000 m3 (tj. cca 60470 Kč), resp. cca 5760 Kč/MWh v průběhu této zimy překročí hranici 4000 USD (cca 96750 Kč) za uvedený objem, tj. cca 9215 Kč/MWh.

[MirekS]

Po odmlce upozorňuji na to, že tisková zpráva MF ČR uvádí, že hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci března deficitem ve výši 166,2 mld. Kč. Po očištění 156,8 mld. Kč. Jak hrozivé, jak tristní. Dosahuje tak rekordní úrovně za 1Q roku od vzniku novodobé ČR. Příčiny: nárůst pomoci v sociální oblasti (+44,3 mld. Kč), pomoci lidem a firmám s vysokými cenami energií (+31,5 mld. Kč), vyšší investiční aktivita (+20,1 mld. Kč), obsluha státního dluhu (včetně výplaty úroků protiinflačních dluhopisů; +8,4 mld. Kč). Zároveň růst daňových příjmů jen o +8,2 mld. Kč. Negativní vývoj deficitu by měly ztlumit výnosy z windfall tax a odvodů z nadměrných tržeb z prodeje elektřiny ve druhé polovině roku. Rozpočtu pomohou také dividendy z loňských rekordních zisků ČEZ a evropské příjmy včetně Národního plánu obnovy (uvidíme).

Zároveň upozorňuji na vydání brožury Státní rozpočet 2023 v kostce tímže ministerstvem.

[MirekS]

Dva smutné příběhy z českého ekonomického prostředí vyjadřující (zatím snad ještě jen potencionálně) nezdravé trendy.

Ten první příběh je o možné pokračující vysoké inflaci v ČR. Největším strašákem v této chvíli je počínání vlády. Totiž, přežene-li tato půjčování si peněz na pomoc lidem a firmám z důvodů problémů způsobených stávající (nákladovou) inflací v oblasti energií, resp. nevybere-li dostatečnou částku z titulu daně z neočekávaných zisků, ze které by půjčky splatila včetně úroků z nich vyplývajících (podrobněji, viz. zde), dojde k přiživování dalšího kola (poptávkové) inflace, načež s největší pravděpodobností by ČNB zvedla úrokové sazby, čímž by uvrhla českou ekonomiku do ještě větší recese.

Ten druhý příběh je o centrální bankou vyhlášené dlouhodobé politice silné měny, rozuměj CZK. Pro uplatnění této politiky v dosavadní době boje proti inflaci jsou docela rozumné důvody směřující ke zlevnění dovážených energetických vstupů pro českou ekonomiku. Negativní stránkou této politiky, bohužel, je, že jde o plošné opatření (ke zlevnění dochází u všeho dováženého zboží a služeb, ale hlavně tato politika znevýhodňuje ocenění výkonu exportérů, kteří jsou motorem výkonu naší malé otevřené ekonomiky). Dojde-li k "cenovému uklidnění" dovážených energetických vstupů (jakože k němu již dochází, ale v tomto směru ještě nejsme "za vodou"), není pro politiku silné měny (živenou nepřirozeně (slovní či faktickou) intervencí ČNB na devizovém trhu) důvod. Navíc to má negativní dopad na silně ztrátové hospodaření ČNB, podrobněji viz. zde a zde.

Z uvedeného vyplývá vysoká potřeba koordinace kroků vlády ČR a bankovní rady ČNB k tomu, aby se výše uvedené příběhy nenaplnily.

[MirekS]

Jak upozorňuje tisková zpráva MF ČR, tažení deficitního hospodaření v letošním roce na rekordních úrovních pokračuje, konkrétně dubnovou hodnotou -191,4 mld. Kč po očištění. Opět, jako nezdravé, považuji ze strany MF ČR odůvodňování příčin pouze deficitního meziročního salda a nikoliv deficitu celého! To činilo bezmála 100 mld. Kč, když za zhoršením stály především výdaje v sociální oblasti (+51,9 mld. Kč), pomoc z titulu vysokých cen energií (+36,9 mld. Kč), vyšší investice (+24,2 mld. Kč) a obsluha státního dluhu navýšená zejména o výplatu úroků z protiinflačních dluhopisů (+13,9 mld. Kč). Bohužel, dosavadní růst daňových příjmů včetně mimořádných (+8,5 mld. Kč) nepokrývá zvýšené požadavky na výdaje státu.

[MirekS]

Z tiskové zprávy MF ČR lze usuzovat, že "tragický" příběh vývoje deficitu státního rozpočtu pokračuje, když po očištění činí schodek státního rozpočtu k 31.5.2023 263,7 mld. Kč.