Petr.Vileta píše: ↑01 dub 2022, 15:27Je pirátská strana progresivní a do jaké míry?
Převažují u nás mladší členové a mládí vždy podporuje pokrok, také je tu hodně technicky vzdělaných lidí (ajťáků) a ti také podporují pokrok. Ovšem nejme progresivisté, kteří chtějí pokrok z ideologických důvodů, bez ohledu na současné možnosti a mnohdy i na fyzikální zákony.Je pirátská strana pro kapitalistická a do jaké míry?
Určitě u nás (snad) nepřevažují ti, kteří by chtěli zavádět socialismus nebo státní paternalismus. Jsme pro volný trh s dobře nastavenými pravidly, aby se nedalo krást a podvádět ve velkém, ale kdo je opravdu schopný a má nějaký nápad, aby mohl zbohatnout.
Je pirátská strana humanistická?
Co je to vlastně humanismus ve 22. století? Jestli jsme Matka Tereza, rozdáváme či rozhazujeme peníze těm nejchudším? No to nejsme, i když někteří takoví u nás jsou.Je pirátská strana sekulární?
Mezi našimi členy jsou jak nevěřící, tak lidé, hlásící se k různým církvím, nebo prostě věřící, ale bez vztahu ke konkrétní církvi. Prostě tuhle otázku si vůbec neklademe, má pro nás nulovou hodnotu, nikoho to nezajímá.Myslíte si, že je strana spíše neoliberální nebo sociálně demkratická?
Sociálně demokratická strana určitě nejsme, ta už existuje a podle mě má asi tak o 100 let zastaralý program.Nejsme ani neoliberálové, to je dnes už v podstatě nadávka levičáků pro radikální pravičáky.
Myslíme si, že dělení na ose pravá-levá je překonané a je třeba minimálně dělit na dvou osách, viz tento test.
https://politicalcompass.org/test/cz
Petře, je třeba říct, že tohle je sice orientace, kterou jsem spolu s tebou na samém začátku, kdy k Pirátům vstoupil kde kdo a vše bylo v mlze, pomáhal společně vytyčit. Na začátku to určitě stačilo: když jsme měli řádově jednotky procent proferencí a hlavní motivací většiny sympatizantů a členů byla především jakási neurčitá frustrace z čím dál potrhlejší show, která se v české politice děla krátce před vznikem Pirátů, tedy cca v období 2006 až 2009, kdy se akokrát řešilo, která politická strana si koupí více přeběhlíků, aby si udržela důvěru vládě, apod. Bez ohledu na některé podle mě inovativní body politického programu se dá konstatovat, že jsme reálně šli nahoru především jako sběrači protestních hlasů a to především hlasů mladších a kvalifikovanějších voličů. Šlo o neurčitý mezigenerační odpor vůči Klausovi, Paroubkovi a celé škále dalších osobností, včetně řady těch, které nám jako "alternativu" nabízela nově vznikající TOP09. Pro mě šlo i o projev frustrace z neschopnosti Strany Zelených pochopit to, co jsem od nich jako tehdejší sympatizant očekával...
To, že chceme např. "ekologii bez ideologie" jsem v začátcích pomáhal razit i já - nicméně nemyslím, že bychom dosáhli třeba my dva nějaké shody v tom, kde jsou dnes hranice technologických možností, co je ideologie odtržená od realiity a co je jenom intelektuální lennost Tvojí generace ("páprdstvo" pokročilé, na rozdíl ode mě, který je teprve "páprdou" začínajícím...). Tak např. upgrade centralzovaných tepláren všech plzenských sídlišt' na tepelná čerpadla, která by mohla odpadní chlad (kromě např. chladíren v okolních početných logistických centrech u D5 
) odevzdávat např. odpadním vodám, jako to dělá Víden', je téma, které jsme spolu dosud neuzavřeli.
"Progresivitu" pirátů bych tedy formuloval především jako "odmítnutí intelektuální lennosti". Odmítnutí intelektuální lennosti takových "velikánů", jako byl Václav Klaus, popírající globální oteplování v době, kdy věda už měla jasno, pouze neměla dostatečnou lobbyistickou sílu. Odmítnutí intelektuální lennosti Miloše Zemana, který si ani neumí nastudovat efektivitu lodní dopravy ve srovnání s dopravou železniční. S odmítnutím ideologií jako filosofického konceptu, který je zbytečný minimálně od 30tých let a od slavného Goedelova objevu nemožnosti vytváření zcela bezrozporných matemtických konstrukcí (ten byl ovšem spíše lingvistického charakteru). Nicméně neměli bychom odmítnutí ideologií zaměnit s přitakáním intelektuální lennosti. Pro mě progresivismus ve směru imaginace, že "jiný svět je možný", ve smyslu "práva na hardcore sci-fi" (ve smyslu protikladu k pulp sci-fi/fantasy) je nějakým směrem, ke kterému se vnitřně celoživotně hlásím. Věřím na právo "představit si svět jinak". Konec historie, ve smysliu konce válek a vítězství liberální demokracie, bych uvítal; konec technologické historie ve smyslu "nic lepšího než auto se spalovacím motorem už nikdo nevymyslí, náš životní styl je konečný a proto volný trh znamená tohle a basta" ale odmítám. Náš životní styl je sám o sobě marketingově-ideologický konstrukt. Umím si představit nekonečné množství jiných (nikoliv jeden konkrétní). Toto pro mě bylo obsahem slova "pluralitní demokracie" - mělo jít i o pluralitu životních stylů.
"Humanismus": Pirátská strana by se podle mě měla k humanismu přihlásit, jako k širšímu proudu otevřené společnosti, tedy společnosti schopné sebereflexe, sebekritiky a přijímající vlastní evoluci. Humanismus lze definovat negativně: válečné zločiny ruských okupantů, které se nyní začínají prokazovat severozápadně od Kyjeva, lze jednoznačně zařadit do širšího proudu válečných zločinů, které jsou popřením humanistických hodnot a ideálů, norem, jak by se lidské bytosti měli chovat. A to norem nadčasových - jedním z kořenů humanismů je samozřejmě křestanská tradice "lásky k bližnímu" a víry v možnost "konverze" bytostí ovládaných totalitními ideologiemi k těmto hodnotám - ale jak říkám, jde o nadčasový proud. Opakem humanismu je snad určitý "animalismus", určitá snaha vrátit člověka pudovému chování ve všech ohledech.... včetně pohrdání jinou smečkou, než tou, ke které sám patřím, práci s emocí nenávisti, apod.
"Sekularismus": já osobně pirátskou stranu zakládal jako sekulární. Jsem agnostik/ateista - ale současně trochu unitář/psychedelik: nevěřím, že ateismus znamená čirý materialismus, čirý determinismus, absenci morálních hodnot, apod. Jde jen o to, že to máme těžší, než věřící: za nás to nikdo nevymsylí, žádný papež, žádná tradice. Máme to těžší, protože tuto odpovědnost nedelegujeme. Není to pro každého, je to intelektuální výzva. Nicméně víra v duchovní podstatu odstatních lidských bytostí je naprosto kompatibilní jak s ateismem, tak s řadou jiných, než monoteistických náboženských tradic. Sekularismus rozhodně nevyžaduje být "materiálním monistou", což byla předepsaná ideologie v systémech hlásících se k marxismu-leninsmu. Jako sekulární ateista nemám potřebu se vymezovat vůči hodnotám tradičních náboženství, pokud nebudou mít příliš vysoké ambice svoje hodnoty kodifikovat právě coby součást civilního právo, pokud tyto náboženství nebudou mít politické ambice (to ovšem z podstaty věci mít budou a ano: otázka, z čeho vycházejí sekulární etické hodnoty, je samozřejmě nesmírně složitá - ale právě proto zde vznikla politická strana, která věří, že něco takového existuje). (ano, jeden z mých předků byl členém Volné Myšlénky asi geny..)
"Neoliberalismus vs. sociální demoracie" - napsal jsi to samé, co já v předchozím příspěvku, tedy že program sociální demokracie byl de-facto naplněn a tato strana ztratila populistický potenciál a tím pádem volitelnost: její hodnoty byly fakticky zakotveny v Ústavě a nyní nepředstavuje radikální požadavek, ale spíš jednu z "tradičních hodnot", kterou může být do budoucna ale složité zachovat.
Politický kompas je možná do značné míry zavádějící, protože je hodně kritérií, která nezohlednuje (kolektivní identita a přístup k ní, enviromentální témata, apod.). Většina lidí nevnímá, že formou autority je i vynucování kolektivní identity (náboženské, národní, třídní..). Na druhou stranu, enviromentální témata si žádají sebekontrolu, askezi, disciplínu, akceptování pravidel. Nejsou projevem "větší svobody"...
Spíše než politický kompas mi zaujal koncept "trojúhelníku": Krajními body nějaké "mapy politických idejí" jsou liberalismus, konzervativismus a socialismus (volnost, bratrství a rovnost). Co se nachází uvniitř tohoto trojúhelníku, to spadá do sféry liberální demokracie, snaha centristů trefit se nějak "přesně na střed" je ale iluzorní, protože momentální uspořádání může být jaksi posunuté jinam, než jak jsme si ho uvykli vnímat a určit nějaký "geometrický střed politického spektra" je prostě nemožné: budeme se jevit levicoví nebo pravicové podle toho, na jakou aktuální situaci ve společnosti budeme cítit za nutné reagovat, a ano - protože jsme strana vycházející z vůle voličů, bude to nutně lehce populistické, nebo to čistě osvíceně absolutisticky racionální.
Za mě konzervativismus je konzervativismem majektovým - myslím, že občané mají právo bydlet ve vlastním a směřování společnosti by mělo být takové, aby lidé mohli ve vlastním bydlet (jakkoliv pro ekonomiku je zřejmě výhodnější, když jsou všichni spíš zadlužení). Myslím, že toto je myšlenka "republiky" - že občané jsou majetní (byt třeba ne nějak superbohatí), že nejsou "proletariát", že nejsou "nevolníci", vázaní nesplatitelnými dluhy vůči feudálům. V tomto směru já sám za sebe věřím v liberálně-sociální republiku, kde konzervativním prvkem bude ne nutně rovnoměrné rozdělení příjmu, ale určité rovnoměrné rozdělení majetku (ke kterému by měl přispívat i nepomíněný základní příjem, umožnující udržení místního občanského osídlení i v ekonomicky méně produktivních regionech). Nepodmíněný příjem za mě nemá směřovat k příjmové rovnosti (takto by ho asi chápala levice) - ale měl by směřovat k možnosti nezadlužování populace a udržení její určité nezávislosti na krátkodobých ekonomických trendech a výstřelcích.
Za mě Piráti byli od začátku středoleví (a snažil jsem to tak všem vysvětlit), s tím, že se ovšem od radikálních či sociálně demokratických tradičních požadavků přesunuli k lepšímu vymezení toho, co může případně být společensky vlastněné (je to jednoznačně duševní vlastnictví, které lze sdílet, aniž by jeho ostatní uživatelé došli k reálné újmě, kromě újmy na vysoce abstraktních majetkových právech, které si musí místo toho řešit nějakým systémem NDA dohod, které teda taky nemám rád, ale...). A je to jednoznačně základní sociální sít', která by ale v éře automatizace a robotizace neměla být postavená na konceptu "nucených prací", ale spíše na konceptu jakéhosi důstojného minimalizace konzumu a demonstraci skutečných nákladů na životní úroven v konzumní společnosti na druhé straně (toto zní strašně složitě a kostrbatě, ale za mě je přijatelnou formou financování základního příjmu uhlíková dan' - tedy, negativní externality by měly být kompenzovány těm, kdo je nezpůsobují, a to do té míry, že tihle lidé mohou existovat i bez zapojení do ekoonomických aktivit... ovšem to je složitý a náročný koncept, ze kterého nejde udělat volební program, ale je to právě jakási nová "ideologie" na dalších třeba sto let... a je to odlišné od tradičního levicového požadavku rovnosti - je to spíš koncept "ne větší nerovnosti, než..." )
Levice jej opravdu bere jako snahu srovnat přijmy, neboli dál lidem nějakou základní podporu pro dosažení svého potencionálu. Nicméně na pravici se o tom také mluví, i když trochu smutněji. Tam spekulují, že podle vývoje kapitalistické ekonomiky uvnitř neoliberalismu bude UZP brán jako skvělý způsob jak dát lidem peníze, aby mohli konzumovat zboží (jelikož se počítá s tím, že jejich mzdy nebudou dostatečně veliké).
