Ahoj všem,
zahajuji hlasování o odpovědi na předběžnou otázku #42578. Rozprava probíhala zde.
Otázka:
Je přípustné, aby si CF schválilo hlasovací systém pro primární volby (ať už jednorázově či trvale), který by zaváděl princip zipu či kvót na základě pohlaví? Moje otázka zní, zda by takto vytvořený hlasovací systém byl přípustný se Stanovami a Volebním řádem, zejména s čl. 3 Stanov (7) g) (příp. i čl. 6 Stanov (1)) a zda by hlasovací systém nepřípustně neomezil i §10 Volebního řádu? (Dotaz směřuje na to, zda by vytvoření kvóty neomezilo právo člena být navržen na kandidátní listinu do veřejné funkce.)
Odpověď:
Rozhodnutí CF o zavedení principu zipu či kvót na základě pohlaví (ať už jednorázově, či trvale) je přípustné.
Odůvodnění:
Čl. 3 odst. 7 písm. g) stanov garantuje členům strany pasivní volební právo – tedy právo být navržen za kandidáta pro volby do veřejných funkcí. Toto právo však není zcela neomezené; už toto konkrétní ustanovení říká, že “kandidatura může vyžadovat splnění dalších kritérii”. Zavedení kvót na základě pohlaví by tak tomuto ustanovení stanov neodporovalo.
Čl. 6 odst. 1 stanov upravuje problematiku jednacích a volebních řádů a stanovuje, že mají být vydávány v souladu s obvyklými demokratickými principy, zejména s ohledem na rovnost hlasů. Kvóty nijak nenarušují rovnost hlasů jednotlivých voličů v primárních volbách – aby tedy jejich zavedení bylo v rozporu s uvedeným ustanovením stanov, muselo by jít o narušení obvyklých demokratických principů. Za takové narušení však zavedení kvót dost dobře považovat nemůžeme, protože se jedná o nástroj používaný jak v českém politickém prostředí na úrovni politických stran, které jsou běžně považovány za demokratické (Strana zelených, ČSSD), tak i v některých členských zemích EU, kde jsou kvóty pro zastoupení jednotlivých pohlaví v politice stanoveny legislativně (např. Španělsko, Belgie, Slovinsko, Portugalsko, Francie).
§ 10 volebního řádu stanovuje podmínky kandidatury za Českou pirátskou stranu ve volbách a v primárních volbách. Zavedení kvót na základě pohlaví by s tímto ustanovením nebylo nijak v rozporu, protože toto ustanovení nelze vnímat jako jediný zdroj podmínek a kritérií kandidatury - další podmínky kandidatury stanoví například volební zákony či jednací řády orgánů, které provádějí primární volby (jde např. o věkové podmínky či nutnost být zvolen v primárních volbách).
Celkově lze tedy shrnout, že výše uvedená ustanovení stanov a volebního řádu nijak neomezují možnost zavést princip zipu či kvót na základě pohlaví pro jednotlivé typy voleb uvnitř strany. Rozhodčí komise při studiu relevantních předpisů nenalezla žádná další ustanovení, která by se zavedením principu zipu či kvót byla v rozporu.
Rozhodčí komise dále zdůrazňuje, že princip kvót může být v extrémních případech aplikován i způsobem, který odporuje výše uvedeným zásadám demokratičnosti a garance pasivního volebního práva, které jsou obsaženy ve stanovách. Takový případ pak lze řešit v rámci řízení o stížnosti.
Hlasování potrvá do doby, než odhlasují všichni členové RK, nejdéle však 48 hodin.
