Návrh alternativního způsobu zdanění zisku

[Vaclav.Subrt]

Na zasedání resortního týmu konaného 25.9. se jako hlavní námitka objevilo, že systém by mohl příliš zvýhodňovat výroby s nízkou přidanou hodnotou, a tím negativně působit na strukturu a konkurenceschopnost české ekonomiky. Tuto námitku je třeba analyzovat a rozdělit do dvou kroků:
1. nízká přidaná hodnota znamená obvykle relativně nižší zisk, což vede k závěru o výrazně nižším zdanění
2. zároveň však se nízká přidaná hodnota pojí s méně kvalifikovanou, a tudíž méně placenou prací, což v představeném systému implikuje naopak zdanění vyšší
Kombinací bodu 1 a 2 tedy dojdeme k závěru, že dopad na tzv. montovny je sporný, neboť zdanění v návrhu není čistě ani funkcí zisku, ani výše mezd, ale poměru těchto dvou veličin, tedy zisku děleného výší vyplácených mezd (respektive odvodů z mezd). Logickým závěrem je, že v navrhovaném systému neexistuje jednoznačný vztah mezi přidanou hodnotou a zdaněním a že dopad je třeba zkoumat na konkrétních podmínkách každé jednotlivé firmy.

Pokud to uděláme (tedy vyzkoušíme dopad opatření na zdanění konkrétních firem), můžeme vzdáleně odvodit několik obecných zákonitostí (ovšem s četnými výjimkami):
1. zdanění má tendenci růst spolu s velikostí firmy
2. zdanění je vyšší v sektorech s obtížným, nebo nějak regulovaným, vstupem na trh (síťová odvětví, energetika, telekomunikace, finančnictví)...v těchto případech systém funguje jako analogie k sektorové dani a umožňuje více danit rentu v těchto odvětvích dosahovanou
3. předchozí bod lze reformulovat i tak, že zdanění klesá u firem působících na vysoce konkurenčních trzích (např. autodopravci...)
4. naopak nelze udělat soud o celkovém dopadu na zdanění dle toho, zda se firma zabývá výrobou, obchodem, nebo poskytuje služby (při srovnatelné velikosti). To může být na první pohled překvapivé, neboť intuitivně by se mohlo zdát, že obchod a služby budou díky vyššímu podílu lidské práce v ceně produktu zvýhodněny. Může to být způsobeno tím, že ve výrobních odvětvích je dosahováno nižších hrubých marží. Nutno ale říci, že opět existují výjimky - velké výrobní podniky, nebo takové, u nichž existují vysoké počáteční investice do technologie výroby (omezující vstup konkurentů), by platily více.

[Vaclav.Subrt]

Vidím, že se mi širší diskuzi o tomto návrhu rozproudit nepodařilo, což je myslím škoda. Podstatné snížení daňového zatížení práce je evergreenem české politiky posledních 20i let. Nevím o žádném jiném způsobu, jak ho docílit, takže nejspíš zůstane tím evergreenem i v dalších desetiletích...Myslím, že pokud by se Piráti návrhu chopili a dále jej rozpracovali, zajistili by si nejen místo v parlamentu, ale s trochou nadsázky i v dějinách;-)...mohl by být v ekonomické oblasti nositelem nového a neotřelého; to je přesně toho, s čím si velká část pirátských voličů Vaši stranu spojuje.

[Vit.Fux]

Já měl pocit, že něco podobného nebo stejného se někde řešilo a byly k tomu i excely s analýzou jak se změní daňové zatížení. Já měl za to, že tohle je duplicitní vlákno.

[Vaclav.Subrt]

O tom nevím, nicméně tady je link na Excel s konkrétními daty za několik vybraných firem. Klidně si lze stáhnout a dopad vyzkoušet.
https://www.facebook.com/groups/1800663070251925/

Samozřejmě, kdyby se Piráti například rozhodli, že se toho chopí a udělají z toho komponentu programu pro volby 2021, spočítali by se scénáře a kombinace parametrů, pro které by platilo, že vliv na státní rozpočet bude 0. To není sice nijak příliš komplikované (vše, co je k výpočtu třeba, jsou veřejně dostupné údaje), ale pracné to je - pár měsíců by to určitě zabralo a uplatnil by se u toho jistě i nějaký profesionální matematik/statistik...takže to má smysl dělat teprve, pokud by se pro to vedení (členská základna) rozhodlo. Myslím, že ty materiály, které jsou k dispozici zde, nebo na odkazovaném linku, postačují k vytvoření si představy, o čem to je a jak by to fungovalo, která je pro takové rozhodnutí třeba.

[Vaclav.Subrt]

Vlákno jsem objevil až teď a chvíli mi trvalo najít nějaké pro mne spustitelné soubory (pro následovníky jsou na tom facebooku).

Ke tvému poslednímu textu - imho by výpočet kvůli volbám nebyl nezbytně nutný. Pokud je to ideově a principiálně OK, tak se s tím dá pracovat s několika proměnnými. Konkrétní výpočty by zajistili až na ministerstvu. Ale doporučuji se zamyslet nad tím, co jsem napsal níže.

Snad chápu silné stránky návrhu, ale myslím, že jeho slabinou je, že se paušálně staví k různě ziskovým a na lidské zdroje náročným odvětvím. Sice je tam nějaká korelace, ale ne plná. Asi by se na něj dalo vztáhnout: když se kácí les létají třísky. V tomto případě to obrazně slíznou startupy za banky. Jedna věc je ziskovost (%) a druhá věc je zisk (absolutní hodnota).

Návrh jde to proti jednomu z ekonomických axiomů - efektivitě - zaměstnávám tolik lidí, abych měl zajištěné procesy a co nejnižší náklady).

Hlavní problém imho je, že se návrh snaží nepřímo fiskálně řešit problémy, které mají kořeny jinde. Švarcsystém těží z prominentního daňového postavení OSVČ. Byť nám jako poplatníkům může vyhovovat, měli bychom si uvědomit, jak to drancuje veřejné rozpočty, ale chce to mít odvahu to řešit (voliči, vlastní zájmy). Současná pravidla umožňují vyvádět zisky do zahraničí a tedy je nedanit. To jsou jedny z hlavních příčin problému se zdaněním práce a firem. Hledání nepřímých řešení spíše narazí na nevinné oběti a praví viníci nakonec uniknou. V tomto případě jim stále zůstane možnost přesídlení do daňového ráje.

[Vaclav.Subrt]

@Antonino: Díky za podněty. S některými námitkami jsem se již setkal, některé jsou nové.

Nemyslím, že je pravdivé tvrzení, že "to slíznou startupy za banky". Zřejmě za to může moje zmínka, že návrh může postihnout prudce se rozvíjející odvětví - to je sice teoreticky pravda, prakticky ale taková prudce se rozvíjející silně zisková odvětví založená na startupech je problém najít - drtivá většina startupů dnes začíná (a často i končí) ve ztrátě. Světovou ekonomiku ovládají giganti (vzešlí z poslední technologické revoluce spojené s internetem a rozmachem mobilní komunikace), ale to už je možná nějakých 30 let zpátky. Jinými slovy v praxi nejziskovějšími firmami jsou telekomunikační firmy, internetoví giganti a finanční instituce (nejen absolutní ziskovostí, ale i ziskovostí na 1 zaměstnance). Ve zkratce jsou to velké firmy dosahující renty, které z velké části ovládají trh (kvůli překážkám vstupu). Samozřejmě, třeba takový J.A.Schumpeter by mohl namítat, že protože právě tyto monopoly jsou v pozdním kapitalismu nositeli pokroku, takže ten návrh tím, že je více zdaňuje, jde proti pokroku;-) Na tom taky něco je, přesto si myslím, že efektivní zdanění cca 3-4% navíc žádnou z těchto firem nezabije a pokrok nezastaví.

Druhá výtka se týká toho, že návrh by vedl k neefektivnímu rozdělení pracovní síly mezi podniky. Tady se shoduješ s jedním pánem z národohospodářské fakulty, který mi psal něco podobného. Pro mě je to výtka relevantní, ale trochu moc akademická. Mým protiargumentem v tomto ohledu je, že stejně tak můžeme jako o zdroji neefektivity uvažovat o přetrvávajícím vysokém zdanění práce samém, v důsledku kterého malé podniky nemohou zřejmě zaměstnávat tolik lidí, kolik by chtěly (hypotéza). Pokud by tomu tak bylo, pak ten návrh vede naopak k efektivnějšímu rozdělení pracovní síly mezi podniky. A to vůbec nepíši o efektivitě rozdělení výrobních faktorů - práce vs. kapitál při zcela rozdílné míře zdanění (44% vs. 19%).

Konečně za třetí k těm OSVČ a vyvádění zisků. Myslím, že vyvádění zisku je pololegální, nebo nelegální praktika, kterou se vlády snaží řešit jinými prostředky. Pro mě jsou otázky zdanění práce a vyvádění zisků do daňových rájů dvě zcela různé otázky. Souhlasím s tím, že problém je "prominentní postavení OSVČ", nebo lépe řečeno příliš velký rozdíl mezi zdaněním závislé práce a příjmů z podnikání. Ten rozdíl by se měl snížit; je ale jasné, že to musí být hlavně tím, že se výrazně sníží zdanění závislé práce - těžko budeme moci živnostníky a drobné podnikatele danit (včetně pojištění) sazbou 44% (to by nám žádní nezbyli).

Určitě lze diskutovat řadu dalších "pro" a "proti". Je zkrátka třeba se rozhodnout, čeho je víc, jestli pro, nebo proti, a co je podstatnější. Hodnocení závisí také na tom, jak vidíme svět (ekonomiku) a hlavně, co si myslíme, že nastane. Je-li pravdou, že vstupujeme do období prudkého rozvoje AI a automatizace nejen mechanických činností, bylo by jen rozumné sblížit sazby kapitálu a práce, aby lidé do (předem prohraného) zápasu s AI vstupovali alespoň za trochu férovějších podmínek.