Tahák pro komunální volby: Obecní sněmy jako ve Švýcarsku

[HOI21MiloslavDorda]

Pirátská strana může získat drtivou podporu občanů v komunálních volbách, pokud:
- nabídne přímou účast na strategickém rozhodování a kontrole obecních/městských rozpočtů švýcarským systémem OBECNÍCH SNĚMŮ
- zajistí soulad se stávajícím zákonem o obcích písemným závazkem zvoleného zastupitele ctít příslušné rozhodnutí obecního sněmu
- v případě velkých obcí a měst se inspiruje švýcarským systémem OBECNÍCH PARLAMENTŮ, tvořených zástupci OKRSKOVÝCH SNĚMŮ

GEMEINDEVERSAMMLUNG - OBECNÍ SNĚM - info v němčině:
Gemeindeversammlung Wetzikon - obec (město se 24 tisíci obyvateli) v kantonu Zürich
Gemeindeversammlung in Zürcher Gemeindegesetz - zákon o obecním sněmu v obecním zákoníku hlavního města Zürich, § 40-51 na str. 10-16 pdf dokumentu
Wikipedia Gemeineversammlung - obecní sněmy ve Švýcarsku a vyjímečně i v Německu
Versammlungsgemeinden und Parlamentsgemeinden - obecní sněmy a obecní parlamenty ve švýcarských kantonech

Základní informace přeložené do češtiny:
Gemäss dem Zürcher Gemeindegesetz ist die Gemeindeversammlung das oberste Organ der Gemeinde. Sie besteht aus der Gesamtheit der stimmberechtigten Schweizerbürgerinnen und -bürger die ihren Haupt-Wohnsitz in der Gemeinde haben.
Podle obecního zákoníku města Curych je obecní sněm nejvyšším orgánem obce. Skládá se ze sněmu oprávněných voličů, švýcarských občanek a občanů s primárním trvalým bydlištěm v dané obci.
Sie wird je nach Geschäftsanfall vier Mal, mindestens aber zweimal jährlich durchgeführt (vorgeschrieben sind minimal eine so genannte "Budget-Gemeinde" und eine "Rechnungs-Gemeinde").
Obecní sněm se koná podle potřeby čtyřikrát ročně, nejméně ale dvakrát ročně (předepsány jsou minimálně tzv. Rozpočtový sněm a Účetní sněm).
Die Gemeindeversammlung beschliesst über Fragen des Bestandes und der Organisation der Gemeinde sowie über die Aufgaben der einzelnen Organe.
Obecní sněm rozhoduje o majetkových otázkách a o organizaci obce, jakož i o úkolech jejich jednotlivých orgánů.

Příklad strategického rozhodnutí o obecní investici do fotovoltaiky:
Photovoltaik in den Alpen: Projektpartner des weltweit ersten Lawinenverbauungs-Solarkraftwerks melden erste positive Testergebnisse
Fotovoltaika v Alpách: Partner projektu solární elektrárny na lavinových bariérách, první svého typu na světě, hlásí první pozitivní výsledky testů.
Die Gemeindeversammlung St. Antönien (Graubünden, Schweiz) beantragt für die Erstellung des nach Angaben der Projektentwickler größten Photovoltaik-Kraftwerks der Alpen beim Regierungsrat die Teilrevision der Ortsplanung mit Schaffung einer Solar-Zone am Chüenihorn, berichtet die energiebüro AG (Zürich).
Veřejný sněm obce St. Antönien (kanton Graubünden, Švýcarsko) pověřuje za účelem vybudování fotovoltaické elektrárny, dle údajů projektanta největší v Alpách, obecní radu vypracováním dílčí revize územního plánu, zohledňující zřízení solární zóny na svazích hory Chüenihorn, uvádí společnost energiebüro AG (Zürich).
Heinz Rieder, Gemeindepräsident von St. Antönien, berichtet, die öffentliche Mitwirkung bei der Teilrevision der Ortsplanung mit der neuen Zone für Solarkraftwerke sei ohne grundsätzliche Opposition abgeschlossen worden und die Gemeindeversammlung habe den entsprechenden Antrag an den Regierungsrat einstimmig ohne Enthaltungen unterstützt.
Heinz Rieder, prezident obce St. Antönien, upřesňuje, že dílčí revize územního plánu pro novou zónu na solární elektrárnu byla podpořena veřejností bez zásadní opozice a veřejný sněm příslušný požadavek pro obecní radu podpořil jednohlasně, přičemž se nikdo nezdržel hlasování.

[Michal.Breskovec]

Prioritou Pirátů v komunálních volbách (a nejen v nich samozřejmě) je transparentní radnice (zvláště třeba na OVA - Jih je to kritické téma).
Nicméně přiznám se, že na Švýcarský systém přímé demokracie začínám být poněkud alergický - ne proto, že by se mi nelíbil, ale proto, že snahy o zapojení občanů do rozhodování v Ostravě (např. referendum na OVA -Jih) vždy doplatilo na značný nezájem ze strany občanů (samozřejmě beru v potaz i účelové bojkotování ze strany orgánů města).

Můj názor na přímou demokracii je, že je potřeba se ji nejprve naučit (ostatně v tom Švajcu ji provozují už stovky let, nespadla najednou z vesmíru), step-by-step a právě komunální úroveň považuji za ideální místo, kde začít, protože občan pak může poměrně bezprostředně vidět a pocítit dopad svého rozhodnutí, nebo ignorování, na vlastní kůži a to hned v místě svého bydliště.

Takže dříve než dáme občanům do rukou tak mocný nástroj, musíme si být jistí, že ho boudou umět použít a že ho budou mít zájem použít, jinak bude pouze zneužit určitými zájmovými skupinami.
Myslím si tedy, že nejprve je potřeba otevřít radnici/městské úřady občanům, dát jim neomezený přístup na jednání zastupitelstva, dát jim možnost se tam vyjadřovat, zveřejňovat záznamy, jak video, tak přepis z jednání zastupitelstva a rady, stejně jako všechny projednávané materiály (ty s dostatečným předstihem). Dále pořádat místní referenda nad tématy, která se bezprostředně týkají kvality života občanů a aktivně se snažit vtáhnout občany do rozhodování.

Jakmile budeme vidět, že tato snaha nese ovoce v dobré účasti občanů, tak můžeme postoupit na další level. Pokud ty výsledky nebudou, budeme se muset zamyslet nad tím co děláme špatně a chyby napravit.

[David.Witosz]

Souhlas s Michalem, že lidé dnes jsou tak znechucení politikou, že jakýkoli nynější pokus dát jim do ruky takovýto nástroj se setká u většiny spíše s ignorací.
Musíme nejprve lidi přesvědčit, že má smysl se angažovat a sledovat dění v jejich městě. Pak věřím že se zapojí a takovéto sněmy budou mít své opodstatnění a místo.

Viz příklad naše forum. Mně, do sekce Doprava, teď nejvíce přispívá dá se říci pošuk. Z lidí které bych tam ocenil prakticky žádný nárůst. Nějak podobně by to bylo v moment kdybychom udělali ty sněmy teď hned.
Ve výsledku by to zdiskreditovalo švýcarský systém (neprávem), protože první výstupy by byly z hlasování lidí kteří jsou naprosto mimo v racionálním uvažování, z druhé strany velmi pevně ukotvení ve svých dogmatech.
Pak odpadá věcná diskuse a celý systém je znovu na dvě věci.

[Michael.Polak]

Já souhlasím, že to lidi moc nezajímá. Ale my tu nejsme od toho, abychom se snažili podbízet většině občanů a podporovali jejich konzumeristický přístup k životu a politice, podle mě.

Třeba v devadesátitisícové Praze 6 si toto umím stěží představit. Ale existují dílčí návrhy - např. lidem, kteří z různého důvodu nemají trvalý pobyt v místě, kde skutečně žijí, by to chtělo vymyslet nějakou formu účasti (i když toto je dvousečné a zneužitelné a dostáváme se na tenký led občanství vs. rezidentství vs. "skutečného rezidentství"...)

Já bych myšlenku "směřování k obecním sněmům", třeba i formou obecních diskuzních fór, které by radnice provozovaly (možná už to dělají? ale přenecháme veškerý management komunikace mezi lidmi fakt jen Facebooku?).

Je fakt, že zájem o to moc není - toto dobře vím i jako provozovatel sousedské bezdrátové sítě (snažii jsme se mít místní fórum, ale lidi prostě na místním internetu zajímá to, aby fungoval, aby byl rychlý, co nejlevnější a kdo ho opraví, když nejde... dtto v podstatě jako i u děr v chodnících a neodvezených odpadků, což je jiné sousedské/obecní téma)

[HOI21MiloslavDorda]

Děkuji Michale, souhlasím téměř se vším co uvádíš.
Mám dokonce velmi podobnou osobní zkušenost z organizování místního referenda na záchranu malotřídní školy se stoletou tradicí, která mohla být zachována v případě sloučení Horních a Dolních Tošanovic: zúčastnění školu zachovat chtěli, ale starostové obou obcí se postarali o to, aby většina občanů zůstala za kamny doma, dokonce jeden starosta, dříve bojující za zachování venkovských škol, neváhal podřezat větev své manželce ředitelce, jen aby se udržel u korýtka.

Naše demokracie však nemá s tím, jak to funguje ve Švýcarsku, bohužel skoro nic společného. Platnost hlasování tam není limitována procentem zúčastněných. Každá změna ústavního zákona musí být schválena obligatorním referendem, v případě zákona nižšího řádu stačí 50 tisíc podpisů pro fakultativní referendum, pro občanskou iniciativu pak 100 tisíc podpisů (8 miliónů obyvatel). Naši zákonodárci si dali a určitě ještě dají velkou práci s tím, jak "vylepšit" všechny prvky přímé demokracie, aby úplně všichni ovčané začali být alergičtí na "Švýcarský systém" přímé demokracie.

PS: švýcarskou vládu - Bundesrat tvoří 7 (skutečně SEDM, nikoliv 14 v ČR) vedoucích departmentů (sdružujících 1-4 ministerstva), a to včetně spolkového prezidenta s funkčním obdobím jeden rok, který je současně koordinátorem vlády (nemají premiéra). Tři členové současné vlády jsou ve funkci od prosince 2010 (přes 7 let), jeden od počátku roku 2012 (6 let). Němci přijíždějící pracovat do Švýcarska jsou překvapeni tím, že drtivá většina Švýcarů nedá na svou vládu dopustit.

Dostupnost a kvalita informací je důležitým předpokladem společného rozhodování. Domnívám se však, že nestačí mít možnost se v diskuzi na jednání zastupitelů vyjádřit, většina lidí to považuje za ztrátu času. Lepší je přijít dvakrát nebo čtyřikrát ročně na OBECNÍ SNĚM a mít možnost ZVEDNOUT RUKU pro nebo proti tomu, co je významné pro většinu zúčastněných. Nevidím problém v tom, aby zastupitelé Piráti takto respektovali vůli svých voličů při hlasování o strategických záležitostech.

Pokud Piráti spolehlivě prokážou, že tak mocný nástroj byl zneužit určitými zájmovými skupinami, ještě stále mohou být jejich zástupci pojistkou zneužití.
Stačí však připravit kvalitní varianty strategických návrhů, podepřené analýzami a prognózami důsledků, aby toto riziko bylo vyloučeno.
Proč by měli Piráti důvěřovat jen sami sobě při hlasování na vlastních sněmech a nikoliv ostatním občanům?

----------

Děkuji Davide za názor a cenné postřehy.
Nevím kolik procent lidí chodí na obecní sněmy ve Švýcarsku, nejspíše však převážně ti, kterým na něčem záleží a chtějí se mít lépe.
U nás i v sousední vesnici však chodí na zasedání obecního zastupitelstva mizivé procento (dva důchodci, někdy ani to ne). Plný sál byl pouze na schůzi před místním referendem - LIDÉ CHTĚJÍ BÝT INFORMOVÁNÍ O TOM, CO MOHOU OVLIVNIT. Soustavně sledovat dění a angažovat se mohou jen málokteří. A to nezměníme.

----------

Děkuji Michaeli za zajímavé postřehy a velmi cennou poznámku týkající se Městkých sněmů (třeba v devadesátitisícové Praze 6).
Ve Švýcarsku se dříve sněmy konaly na náměstí a zvedaly se halapartny, ženy zůstávaly doma a nestěžovaly si, protože dokázaly vysvětlit tomu svému na čem jim záleží, a nemusely tak ztrácet čas dlouhým špacírováním (parafrázuji tvrzení sousedky, pocházející ze Švýcarska). Takže prostorový problém nenastával.
Taky mě trochu překvapuje, že pro 40-tisícový Wetzikon je zmiňován pouze Gemeindeversamlung (Obecní sněm) a nikoliv Parlamentsgemeinde (Obecní parlament), nejspíše je to realizováno přímou účastí občanů na úrovni městských čtvrtí, kteří pak delegují zástupce na Městský sněm.
Doba však pokročila, elektronický Online sněm se může stát nástupcem tradičních osobních setkání při strategickém rozhodování.

[HOI21MiloslavDorda]

Správa obcí ve Švýcarsku se odlišuje on našich končin zejména v těchto aspektech:

1) Nejvyšším orgánem je Obecní sněm - Gemeindeversammlung, který se schází zpravidla 4x ročně a schvaluje rozpočet - Budget, závěrečný účet - Jahresrechnung, strategické investice a jiné záležitosti zásadního významu
2) Není voleno zastupitelstvo, pouze rada obce - Gemeinderat a prezident obce (starosta) - Gemeindepräsident
3) Obce mají vysoké kompetence, klíčový význam má výběr a správa daní, přičemž daňové přiznání je možné podávat elektronicky, specificky pro daný kanton

Příkladem je obec Kandersteg v kantonu Bern, alpské rekreační středisko se třemi lanovkami, nejen pro rodiny s dětmi:

- úvodní stránka obecní správy informuje o termínech řádných obecních sněmů v daném roce

Plánované termíny obecních sněmů

- prezidentka obce/starosta/ řídí obecní sněm a reprezentuje obec na veřejnosti, není však členem rady obce a neřídí žádný resort

Prezidentka obce Kandersteg

- radu obce tvoří odborníci, kteří řídí příšlušné většinou sdružené resorty (mládež+kultura+sociální+sport, stavební+infrastruktura, finance+doprava, vzdělání+turistika, konstrukční+plánování+zemědělství, veřejná bezpečnost+přírodní rizika) a jsou koordinováni prezidentem obecní rady, veřejná zasedání se konají jednou měsíčně, přičemž termíny jsou plánovány na rok dopředu

Termíny zasedání obecní rady

- na stránce finanční správy můžete najít aktuální rozpočet obce, závěrečný účet a pětiletý finanční plán

Finanční správa obce

- závěrečný účet obce obsahuje podrobné údaje o ročních finančních příjmech, výdajích a majetku,

Roční účetní uzávěrka

prezident obecní rady a finanční správce obce pověřují Obecní sněm ke schválení účetní uzávěrky za rok 2016 a dodatečné půjčky

Uzávěrka - pověření

prezident obce a zapisovatelka podpisem potrvrzují schválení účetní uzávěrky nejvyšším orgánem - obecním sněmem

Uzávěrka - schválení

- správa daní na úrovni obce minimalizuje daňové úniky, daňové přiznání, specifické pro daný kanton, lze podat elektronicky - www.taxme.ch, a to v online i offline režimu, jednoduše, prakticky a spolehlivě dle pokynů finančního oddělení obce

Daňové přiznání ve Švýcarsku

[Jiri.Demel]

Takovéto návrhy a podobná schémata tady byla navrhována mnohokrát.
Jenže- naše společnost není na takový systém připravena a dlouho nebude.
Změna priorit a chvání ve společnosti je základem. Chybí hlavně respekt a tolerance.
Nejsem na psaní esejí, tak v krátkosti - něco nakousli Michal i David.

[HOI21MiloslavDorda]

Souhlas s Michalem, že lidé dnes jsou tak znechucení politikou, že jakýkoli nynější pokus dát jim do ruky takovýto nástroj se setká u většiny spíše s ignorací.

Naprosto souhlasím, že lidé jsou znechucení politikou do té míry, že už nevidí jiné východisko, než volit Piráty - úspěch ve sněmovních volbách je v současné době celosvětovým unikátem. Situace velmi podobná bídě v Rusku v roce 1917 před pádem carismu.
Pevně však věřím, Davide, že až konečně někdo najde sílu - u nás nebo kdekoliv jinde - převzít to, co je ve Švýcarsku kvalitně ověřené a přináší lepší výsledky, pocity a perspektivu, nesetká se s ignorací. Spíše ti nahoře budou neskutečně strašit, a ti dole se zpočátku divit a poté tleskat. Skoro mám pocit, že se tak už děje .

Ve výsledku by to zdiskreditovalo švýcarský systém (neprávem), protože první výstupy by byly z hlasování lidí kteří jsou naprosto mimo v racionálním uvažování, z druhé strany velmi pevně ukotvení ve svých dogmatech.

Tyto obavy nesdílím, zdiskreditovat švýcarský systém již nelze více, než jak se to u nás povedlo spojenými silami Víta Bárty a Tomia Okamury. Nicméně důsledky hlasování záleží více na tom, o čem se hlasuje, než kdo hlasuje. Postatná je přitom nejen víra v bližního svého, ale hlavně pevně daný navigační koridor - přípustné jsou pouze návrhy vedoucí k lepším výsledkům, pocitům a perspektivě, tj. vymezení ekonomicko-technologické, psychologicko-sociální a evolučně-duchovní dimenze systému.

Takovéto návrhy a podobná schémata tady byla navrhována mnohokrát.

Vážený pane Jiří, děkuji za Vaši reakci. Je pro mě velmi podnětná, omlouvám se za prodlení s vysvětlením principů a cílů rozhodovacího a motivačního systému HOI 21 Pirát, který je důležitou integrální součástí systému Obecních a Městkých sněmů. Chybu nejpozději zítra napravím, zatím přikládám stručný úvod do problematiky. Budu velmi vděčný, pokud mi pošlete odkaz na podobný návrh nebo schéma.

hoi21pirat.pdf

Principy systému HOI 21 Pirát

(290.24 KiB) Staženo 160 x

Jenže - naše společnost není na takový systém připravena a dlouho nebude.

HOI 21 je obecným systémem s variabilním nastavením rozhodovacích kompetencí dle distribuce 21 sdílených hlasů, zohledňujících základní motivační faktory - Aktivitu, Kompetenci a Investici. Zahrnuje tedy v sobě i možnost současného systému zastupitelské demokracie. Obávám se však, že naše společnost naprosto nepopiratelně prokazuje, že na tento netransparentní systém není připravena. Příležitost dělá zloděje. Snad právě proto dostávají Piráti šanci s tím něco udělat.

Změna priorit a chování ve společnosti je základem. Chybí hlavně respekt a tolerance.

Chování lidí závisí nejen na genech a výchově, ale také na prioritách systému. Po zlomu v roce 89 byly špatně nastaveny mantinely, omezující základní zvířecí instinkty člověka (udržet se u korýtka a zajistit existenci další generace). Spolužák Igor Stříž tvrdí, že morálka velmi upadla - má o tom coby náměstek nejvyššího státního zástupce asi dobrý přehled. Pevně věřím, že respekt a tolerance patří k prioritám nejen Republikového výboru Pirátů.

[Patrik.Dolezal]

Můj názor na přímou demokracii je, že je potřeba se ji nejprve naučit (ostatně v tom Švajcu ji provozují už stovky let, nespadla najednou z vesmíru), step-by-step......

To je mýtus, vlastně dva – jeden je o Švýcarsku: situace byla zhruba do poloviny 19 st. přibližně stejná po celé střední a západní Evropě. Na komunální úrovni existovala rezidentská participace ve větší nebo menší úrovni rozdílně město od města, v Čechách, na Moravě, i ve Švýcarsku, s mírnými rozdíly – Švýcarsko tolik nezasáhla průmyslová revoluce, nedošlo k tak intenzivním přesunům obyvatel a vzniku nových sociálních skupin. Podle obecně přijímaných kritérií bylo, v té době a v rámci evropy, Švýcarsko vlastně trochu zaostalý stát, i politicky a to přesto že bylo republikou, protože v nadkantonální úrovni už o participaci reálně nešlo.
Změnu přinesl proslulý rok 1848, v Čechách a na Moravě k horšímu – absolutismus. Ale ve Švýcarsku, díky jednomu člověku, Ignátzi Troxlerovi, a také díky jeho studentům a příznivcům, k lepšímu. Troxler vymyslel a přes značnou kritiku, i prosadil systém tak jak funguje dodnes – druhou komoru parlamentu (senát) a tolik diskutované prvky přímé demokracie. Systém který od začátku fungoval, přinesl do společnosti asi tak stejně připravené jako je ta naše dnes, snad s tím rozdílem, že my jsme si prošli různé absolutISMY a mmnt. máme DEMOkracii s participací menší než měly středověké obecní komunity.
Tedy žádné stovky let (mýtus v pořadí 2) postupných kroků (mýtus v pořadí 1). Žádný další mezikrok už neexistuje. Lidé buď mají možnost participace a účastní se nebo nemají a neúčastní se. DEMO, jak se lidé během posledních desetiletí mnohokrát přesvědčili, je na dvě věci, a nelze tak nikoho přimět k aktivitě ani naučit odpovědnosti, to jde právě a jedině až participací.
Vycházím i z mnohaleté praxe a mnoha pokusů o aktivizaci a participaci na komunální a vlastně i národní a evropské úrovni buďto jako účastník nebo iniciátor a mám přibližně stejně tristní zkušenosti jako ostatní. Jak řekl Vojta Pikal na CF, žádný pokus nemohl být zcela úspěšný,když nebyl dostatečně závazný pro žádný stupeň veřejné správy.

Samozřejmě, že nemůžeme být v tak zásadních věcech neopatrní, protože všeho jde zneužít, jak píše Michal, a že všechno už tu bylo mnohokrát, jak píše Jirka. Ale přijde mě zvláštní, když jsem v těch mnohých případech dřív varoval před jednoduchým copy/paste švýcarského modelu, názory mám pořád konzistentní, a přitom se dnes často cítím na druhé straně barikády.
K tomu ocituji Ignátze Troxlera:
„Kdo touží po svobodě musí počítat s tím, že bude i zneužívána. Škodu, která případně může vzniknout zneužitím svobody, lze napravit zase jen svobodou.“

[HOI21MiloslavDorda]

Lidé buď mají možnost participace a účastní se nebo nemají a neúčastní se. DEMO, jak se lidé během posledních desetiletí mnohokrát přesvědčili, je na dvě věci, a nelze tak nikoho přimět k aktivitě ani naučit odpovědnosti, to jde právě a jedině až participací.

Děkuji Patriku, to je přesně moje zkušenost z malé vesnice, lidé se u nás sejdou buď u piva nebo i bez něho, ale jen když mají pocit, že mohou něco ovlivnit. Čtení informací předkládaných v měsíčním zpravodaji se věnují jen málokteří, v naší rodině je to jen otec, mě už to omrzelo - rezignoval jsem po marné snaze cokoliv změnit. Raději jsem doposud příležitostně podporoval pilnou prací, párkrát i jako dobrovolník, systém již perfektně fungující a motivující lidi k zájmu o věci veřejné. Ale potkal jsem i takové Švýcary, kteří si toho moc neváží a účast v referendech odmítají. Některé týmy v Bazileji dokonce považují společné hlasování za škodlivé, protože se většinou nelze vyhnout nepříjemným pocitům z přehlasování. Hledání 100% konsensu je však u většiny "normálních" kolektivů buď nemožné nebo časově natolik vyčerpávající, že podlamuje produktivitu činnosti.

Taky děkuji za historickou osvětu. Trochu se stydím, ale musím přiznat, že o tak významné osobnosti, jakou byl Ignác Troxler, slyším poprvé.
Nejvíce je toho o něm na Wikipedii v němčině, zde s rozcestníkem na další odkazy: Ignaz Paul Vital Troxler